ČESKO: Hrozba korespondenčního hlasování visí už i nad Českou republikou, šéf ČSSD a ministr vnitra chystá razantní novelu volebního zákona, která může otevřít cestu pro stejné manipulace s volebními hlasy jako v Rakousku při prezidentské volbě! Získali jsme exkluzivní a přesný popis návodu z Rakouska, ovlivnění výsledků parlamentních voleb v ČR v roce 2021 skrze korespondenční systém je na stole! Schéma je naprosto dokonalé, nenapadnutelné a nezpochybnitelné! Podivné výpadky sčítacích serverů během voleb a lepidlo obálek, které nelepí, to není zdaleka ta největší hrozba! Známe podrobnosti!

Všichni si určitě pamatuje na podivnou taškařici před 3 roky v Rakousku. Tamní ústavní soud totiž dne 1. července 2016 zrušil  předchozí výsledek prezidentských voleb. Svobodná strana Rakouska (FPÖ) podala ústavní stížnost na nesrovnalosti korespondenčního hlasování rakouských občanů, které měly za následek porážku Norberta Hofera ve druhém kole o necelých 31 tisíc hlasů, což vedlo k vítězství nezávislého kandidáta a bývalého předsedy Zelených, Alexandera van der Bellena. Prezidentských voleb se totiž korespondenčně zúčastnilo mamutí množství občanů, více než 570 tisíc Rakušanů hlasovalo korespondenčně. Jenže volby ve druhém kole provázely podivnosti a nesrovnalosti.

Když skončilo druhé kolo dne 22. května 2016, tak se ukázalo, že volby jsou natolik těsné, že se bude muset počkat na sečtení korespondenčních hlasů z domova a z ciziny. Během tohoto sčítání se ale přišlo na to, že tisíce obálek z rakouských konzulátů a ambasád po světě jsou rozlepené, resp. lepidlo jaksi nelepilo. Předplacené obálky pro zaslání volebního hlasu se rozlepovaly, což znamenalo porušení volebního soukromí a utajení, takže Ústavní soud Rakouska květnové volby zrušil a nové vypsal na prosinec roku 2016. V nich již s naprostým přehledem vyhrál Alexander van der Bellen, stal se zázrak a voliči po půl roce prý Norberta Hofera opustili. Alespoň tak to tvrdila rakouská média, ale nespokojení Rakušané objevili skulinu a obrovskou hrozbu, kterou ztělesňuje právě korespondenční hlasování. Vůbec totiž nejde o lepidlo a rozlepené obálky, to je pouze maskírovka a odvádění pozornosti. Ta skulina spočívá přímo v architektuře korespondenčního hlasování.

Volby v Rakousku rozhodují korespondenční obálky zasílané letecky z ciziny, které nemají odesílatele, logicky, protože volby jsou tajné… ale…

Do redakce jsme totiž dostali od naší čtenářky z Rakouska kompletní popis a schéma, jakým způsobem v roce 2016 probíhalo v Rakousku falšování výsledků obou prezidentských voleb a upozornila nás, jestli prý o tom víme, že ten samý model nyní chce v České republice zavést ministerstvo vnitra v chystané reformě volebního zákona. Tuto reformu má na starosti Jan Hamáček, předseda ČSSD a šéf resortu vnitra. Reforma mění počet volebních dnů, nově to bude už jenom pátek od 7:00 do 22:00 hodin, v sobotu se již volit nebude.

Jenže, k tomu přibude volení v předstihu, již v pondělí a ve středu po omezenou dobu několika hodin, kdy lidé budou moci vhazovat lístky do speciálních uren. To je ještě horší varianta, než byla dosud. To ale není to, o čem je tento článek. Když jsme v redakci zjistili, že novela volebního zákona v ČR má uzákonit dokonce i korespondenční hlasování, které vehementně propaguje na svém webu TOP 09, tak jsme si najednou uvědomili, k čemu se schyluje. Níže vás tedy seznámíme se způsobem, jakým se v Rakousku pomocí korespondenčních lístků údajně falšují volby.

Celé schéma spočívá ve znalosti počtu voličů, kteří nechodí k volbám. Celý podvod je vystavěný právě na tomto faktoru. V Česku např. pravidelně nechodí k volbám do parlamentu okolo 40% lidí. Je ale možné z nich udělat uměle “korespondenční hlasy” a za chvílí vám popíšu, jak to funguje. Rakousko rovněž nevede evidenci osob, které se fyzicky a dlouhodobě zdržují v cizině, ale nemá ani přehled o krátkodobých pobytech. Podle odhadů rakouského statistického úřadu je to dlouhodobě asi 1 až 1,2 milionu Rakušanů, anebo cizinců s uděleným rakouským občanstvím. Pokud by tito lidé volili v Rakousku ve volebních místnostech, museli by se osobně dostavit do místa svého volebního okrsku svého nahlášeného bydliště a tam by se prezentovali dokladem totožnosti a mohli by odvolit. Korespondenční hlasování ale funguje jinak.

Neexistuje žádné spárování mezi korespondenčními hlasy z ciziny a skutečnými žijícími Rakušany v cizině. Není to možné spárovat, kvůli absenci živého člověka s lístkem v ruce u volební urny

Rakouský občan v Rakousku požádá svůj volební okrsek o zaslání volební obálky pro korespondenční hlasování. Obálka přijde v doporučeném dopise, tedy zabalená v jiné obálce, protože adresa nesmí být uvedena na samotném hlasovacím dokumentu, protože volby jsou samozřejmě tajné. Příjemce vyjme hlasovací obálku z poštovní obálky, hlasovací obálku rozloží (je totiž skládací), označí zvoleného kandidáta nebo stranu a celé blanket znovu složí a zalepí. Je to tzv. wrapper. Tato hlasovací obálka je předplacená rakouskou vládou a lze ji poslat odkudkoliv z Rakouska.

V případě zahraničí je to jinak. Zatímco korespondenční obálky vydávají v Rakousku jednotlivé okrsky, v cizině to jsou potom rakouské ambasády. Poštovné potom hradí rakouské velvyslanectví v dané zemi.  Zatímco korespondenční obálka odeslaná v Rakousku jde zpátky na volební okrsek, kde se započte hlas, tak obálka obdržená z ambasády pro korespondenční hlasování se posílá letecky předplacenou poštou do okrsku v Rakousku, kde má údajný volič trvalé bydliště.

Celý rakouský korespondenční systém má jeden zásadní a vysoce nebezpečný faktor. Zatímco vydané korespondenční lístky na okrscích svým občanům, kteří cestují v den voleb po Rakousku, jsou dokonale spárované v poměru 1:1 a nelze nic vymýšlet, v případě korespondenčních hlasů z ciziny nastává problém. Není totiž možné dokázat, prokázat a prokazatelně doložit, že hlasy započtené z rakouských ambasád jsou hlasy živých osob, a že nejde o mrtvé duše.

Návod na falšování voleb totiž uvádí, že rakouské ambasády nearchivují žádné kopie dokladů totožnosti rakouských občanů žádajících o korespondenční hlasovací lístky, protože je to zakázané. Nic tak nebrání rakouské vládě falšovat výsledky voleb skrze korespondenční lístky ze zahraničí, protože volební okrsky v zahraničí nejsou žádné okrsky ale rakouské ambasády, z jejíchž členů se skládají volební komise na rakouských ambasádách. A tito zaměstnanci ambasád jsou zaměstnanci rakouského státu. A jak je možné, že to funguje?

Volební hlasy z ciziny se integrují do volebních okrsků údajného bydliště údajného žadatele, který si od ambasády vyžádal leteckou korespondenční obálku. Výsledkem je účast přes 100% ve vybraných obvodech

Celý systém funguje díky tomu, že volby jsou tajné a hlasovací lístky nesmí nést žádná jména nebo identifikátory voličů. Aby byla zaručena tajnost volby, nesmí být volební lístek zpětně dohledatelný ke konkrétnímu voliči. Jenže, tahle výhoda tajné volby je i její hlavní nevýhodou, snadnou manipulovatelností výsledků voleb. Ambasáda v cizině totiž může do Rakouska nahlásit jakékoliv údaje o počtu vydaných korespondenčních lístků, které si vymyslí, protože uvede, že na ambasádu napsalo a rovněž osobně přišlo tolik lidí, kteří uvedli při kontrole totožnosti svá trvalá bydliště v Rakousku tam a tam. Rakouská volební komise nemá právo po ambasádách požadovat důkaz, např. kopie pasů těch osob, to by bylo dokonce protiústavní. A tím se vysvětluje, proč některé rakouské volební okrsky měly volební účast 103 nebo dokonce 127% a nedávalo to smysl.

Tato volební účast přes 100% je způsobena právě situací, kdy volič v cizině, který tam údajně žije již dlouho, nahlásí své trvalé bydliště v daném okrsku, i když okrsek v Rakousku již občana neeviduje v evidenci voličů. Jediné, co se archivuje v rakouských volbách, jsou hlasovací lístky. Není tedy možné zpětně dohledat, jestli opravdu rakouské ambasády ve světě vydaly ty desítky a stovky tisíc korespondenčních hlasovacích lístků živým a skutečným žijícím rakouským občanům v cizině, anebo ambasády vydaly hlasovací korespondenční lístky na tzv. mrtvé duše, které nikdy ambasádu o vydání lístků nepožádaly. Není totiž podle rakouských zákonů ukotveno, že ambasády musí vést archiv ofocených pasů žadatelů o vydání korespondenčních lístků. I kdyby však rakouské ambasády takové archivy vedly, tak nemají žádnou hodnotu a vypovídající záruku, protože ambasády mají přístup k evidenci pasů rakouských občanů a můžou si ty pasy vytisknout, resp. ofotit z databáze.

Nikdo nemůže zpochybnit ověření úředníka a zaměstnance ambasády, že špatně ověřil totožnost, anebo vyrobil mrtvou duši

Rakouské ambasády mohou vyžadovat ověření totožnosti oskenovanou kopií pasu připojenou do emailu nebo do dopisu ambasádě, pokud rakouský občan v cizině požádá o vystavení a zaslání korespondenčního hlasovacího lístku na dálku, a to právě na základě žádosti podané dopisem nebo emailem, ale při osobní návštěvě ambasád a konzulátů nic takového potřeba není a nikdo na přepážce žádné pasy nefotí a neskenuje, dokonce ani nesmí, ale pouze je úředník zkontroluje a vydá korespondenční hlasovací lístek. Ambasáda ve Washingtonu tak např. zašle do Vídně 50 tisíc korespondenčních hlasů, většina z nich volila trockistu Alexandera van der Bellena. Neexistuje způsob, jak zjistit, kolik Rakušanů si přišlo doopravdy vyzvednout na rakouské konzuláty a ambasády ve světě korespondenční lístky, jestli jich bylo fyzicky opravdu přes 570 tisíc, anebo to bylo desetkrát méně a ambasády prostě vyrobily hlasy pro Alexandera van der Bellena.

Nelze totiž zpátky dohledat nic jiného, jenom ty hlasy, nikoliv osoby, které hlasovaly. Jelikož rakouské ambasády v cizině řídí výdej korespondenčních lístků pro leteckou poštu a rovněž jejich příjem od Rakušanů žijících v dané zemi, pokud je osobně odevzdají na ambasádu, a vzhledem k tomu, že nejsou známy přesné počty žijících občanů v těchto zemích, tak nelze zjistit, kolik skutečných občanů Rakouska si na konzulátech o vydání korespondenčních lístků zažádalo doopravdy, a kolik z nich jsou mrtvé duše vyrobené ambasádami a státními úředníky na ambasádách, kde úředník napíše do výkazu, že za dnešní den si přišlo vyzvednout korespondenční lístek 400 rakouských občanů, totožnosti jsem ověřil, richitg. Dalších 800 občanů zažádalo písemně, totožnosti jsem ověřil, richtig. Ale ve skutečnosti nepřišel nikdo a nikdo nenapsal a nikdo si nepožádal o vydání korespondenčních lístků. Slovo a zápis úředníka nikdo nemůže zpochybnit. Ten člověk tu byl, já ho viděl, ověřil jsem ho a vydal jsem mu korespondenční lístek.

Hlasy z ciziny v roce 2017 pomohly i TOP 09, lidé ale přišli osobně volit na české ambasády. Korespondenční hlasy však vytvoří úplně jiné výsledky voleb a jinou realitu

Vzhledem k tomu, že korespondenční lístek není vhazován do urny skutečnou a živou fyzickou osobou, představuje korespondenční hlasování nebezpečný nástroj státu pro falšování hlasů, navyšování počtů hlasů pro strany, které by se jinak hlasy z domova nikdy nedostaly do parlamentu, je to nástroj pro měnění výsledků voleb, protože korespondenční hlasy do voleb mohou dodat přes půl milionu hlasů a tím rozhodnout a změnit volby. V roce 2017 se např. TOP 09 dostala do parlamentu rovněž i díky hlasům ze zahraničí [4], kde lidé přišli na ambasády a tam prý volili TOP 09. Kalouskova strana ovšem nejvíce těžila v Praze, díky hlasům z Prahy zůstala strana v parlamentu. Velké obavy vzbudil i DDoS útok [5] na volební sčítací servery ČSÚ při volbách do sněmovny v roce 2017. Tomu sice můžeme věřit, že TOP 09 byla tak úspěšná v cizině, ale důkaz pro to nenajdeme. Stejně tak ten výpadek serveru nemusel být jen předmětem DDoS. A každému je jasné, že Miloš Zeman by se nikdy nestal prezidentem, pokud by bylo již v době jeho druhé volby v roce 2018 zavedeno korespondenční hlasování.

Rakousko má jen 8,8 milionu obyvatel a v roce 2016 ve volbách korespondenčně hlasovalo údajně 570 tisíc lidí. Mnoho okrsků mělo více jak 100% volební účast po přiřazení korespondenčních lístků z ciziny do jednotlivých okrsků. Doufám, že už chápete, proč Jan Hamáček a hroutící se ČSSD chce prosadit korespondenční hlasování. Naše redakce tímto vyzývá SPD, KSČM a Hnutí Ano k vypuštění korespondenčního hlasování z návrhu novely volebního zákona. Doufám, že každý chápe, jaké hlasy a pro koho a hlavně proti komu by chodily z ciziny na korespondenčních lístcích. Toto odhalení z Rakouska je nejvýbušnějším materiálem vůbec o tom, jak snadno, lehce a naprosto čistě lze měnit stovky tisíc hlasů z ciziny. Tak snadno lze měnit výsledky voleb, až se z toho tají dech. Kontaktujte své poslance, aby usilovali o vypuštění korespondenčního hlasování z reformy!

-VK-

Šéfredaktor AE News