Dánsko dnes vydalo povolení na stavbu plynovodu Nord Stream 2. Informace jsou uvedeny ve zprávě Dánské energetické agentury (DEA). Povolení Dánska bylo poslední překážkou ke kompletní výstavbě plynovodu z Ruska do Německa.

Stavbu části plynovodu Nord Stream dodnes blokovalo Dánsko, které dlouho nechtělo vydat povolení ke stavbě. Dánská energetická agentura ale dnes dala svolení k budování plynovodu jihovýchodně od ostrova Bornholm v Baltském moři.

„Dánská energetická agentura poskytla společnosti Nord Stream 2 AG povolení ke stavbě části plynovodu Nord Stream 2 na dánském kontinentálním šelfu jihovýchodně od Bornholmu v Baltském moři,“ uvádí se ve zprávě.Uvádí se také, že povolení je vydáno v souladu se zákonem o kontinentálním šelfu a se závazky Dánska v úmluvě Organizace spojených národů o mořském právu. Dánsko je povinno povolit stavbu tranzitních potrubí s přihlédnutím ke zdrojům a životnímu prostředí i při nutnosti vyznačit trasu takových potrubí.

Cena akcií Gazpromu roste

Na pozadí dánského povolení ke stavbě plynovodu Nord Stream 2 roste cena akcií Gazpromu téměř o 4 % a obnovují 11 let stará maxima.

V 15:47 moskevského času akcie plynárenského koncernu zdražily o 3,86 % na 262,88 rublů (pozn. téměř 95 Kč), ještě o něco dříve akcie Gazpromu překonaly osmiletý rekord, když jejich cena vyskočila na 262,95 rublů.

Plynovod Nord Stream 2

Projekt plynovodu Nord Stream 2 předpokládá pokládku dvou linek plynovodu o celkovém výkonu 55 miliard krychlových metrů plynu ročně od pobřeží Ruska přes Baltské moře do Německa.

Realizaci projektu provádí společnost Nord Stream 2 AG. Polovinu prostředků proinvestuje Gazprom, zbývající část poskytnou evropští partneři – Shell, OMV, Engie, Uniper a Wintershall.

Plynovod povede také přes územní nebo výlučné ekonomické zóny Finska, Švédska a Dánska, přičemž Dánsko dlouho nechtělo vydat povolení k jeho pokládce. Přesto je však dokončení stavby plánováno na konec tohoto roku. V červenci operátor projektu odvolal žádost o základní trasu, která vyžadovala účast dánského ministerstva zahraničí, aby urychlil proces schvalování dvou jiných tras (severozápadní a jihovýchodní).

Proti Nord Stream 2 vystupuje Ukrajina, která se obává, že ztratí příjmy z tranzitu ruského plynu, USA, které aktivně prosazují do EU svůj LNG, a také Polsko, Lotyšsko a Litva, které považují projekt za politicky motivovaný.

Výstavbu plynovodu podporují Německo a Rakousko, v jejichž zájmu jsou spolehlivé dodávky paliva, a také Norsko, jehož vládě patří 30 procent akcí společnosti Kvaerner – jednoho ze smluvních dodavatelů stavby.

Moskva opakovaně uvádí, že plynovod Nord Stream 2 má výhradně ekonomický charakter a odpovídá evropským zájmům. Kromě toho oficiální mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová zkritizovala možné sankce proti účastníkům energetického projektu a označila je za další kolo rusofobie.