ČRHistorieHlavníNázory a Komentáře

Zapomeňte na Vlasovce. Tohle už překročilo všechny meze!

ČESKO: Zapomeňte na Vlasovce, v Jizerských horách místní obyvatelé obnovili nacistický památník vojákům Wehrmachtu a oddílů SS padlých na Východní frontě při obléhání Leningradu a během Rževské operace! Kdyby tady žili, kraji se vede mnohem, mnohem líp, říká o Sudetských Němcích, kteří narukovali na Východní frontu, místní usedlík! Přiznává, že chtěl diskusi o Sudetech otevřít už dřív, ale stále mu prý říkali, že ještě není správný čas! Na kopci stojí německý vojenský Železný kříž a náhrobky padlých orlů! Ruská televize se z tohoto materiálu pomine, tohle už překročilo všechny meze!

Přepisování dějin probíhá v České republice na plné pecky, až se z toho doslova tají dech. Server Novinky.cz dnes v neděli přinesl výbušný článek [1] a rozhovor s lidmi, kteří již před lety a v tichosti nedaleko obce Křenov v blízkosti rozhledny Štěpánka obnovili nacistický památník věnovaný padlým “orlům”, tedy místním sudetským Němcům, kteří padli na Východní frontě v řadách Wehrmachtu a jednotek SS. Památník byl vybudován v letech 1943 až 1944 místními sudetskými Němci na památku svých “orlů”, tedy dětí a spoluobčanů, kteří padli v Sovětském svazu při operaci Barbarossa. V čele památníku stojí z kamene vytesaný Eisernes Kreuz, tedy symbol nejvyšší německé válečné medaile Železného kříže udělovaný vojákům Wehrmachtu a SS za chrabrost, hrdinství a odvahu. Kříž dominuje průčelí louky s vyhlídkou na Jizerské hory.

Po obou stranách kříže okolo louky stojí dohromady 20 náhrobků, resp. menhirů, u některých z nich jsou zapálené svíčky. Potomci místních sudetských Němců na toto místo jezdí pravidelně a zaplují svíčky pokaždé okolo Dušiček, o existenci tohoto pomníku vědí jenom místní lidé, mnozí to označují za provokaci, jiní s tím souhlasí, ale upozorňují majitele pozemku, obec Kořenov, že na obnovu těchto památníků ještě nenastala vhodná doba. Památník byl přitom zrekonstruovaný již v roce 2011 a pozemek patří místní obci Kořenov. Tato původně sudetská obec s názvem Bad Wurzelsdorf patřila spolu s vesnicí Polubný (Polaun) k místnímu německému správnímu centru vojenské posádky Wehrmachtu, která na kopci nedaleko rozhledny Štěpánka měla protiletadlovou základnu, konkrétně se jednalo o protiletadlový flak, který se geograficky nacházel na trase spojeneckých bombardérů nalétávajících z jihu na Frankfurt nad Odrou a opačně ze severu na Prahu.

Místní spolek na Den české státnosti obnovil nacistický památník místních sudetských Němců, kteří padli při tažení německé armády v Sovětském svazu

Posádka měla podle dobových informací 280 mužů a obsahovala celkem 6 protiletadlových flaků typů Flak 40 a Flak 41, které tehdy tvořily páteř německé protiletadlové obrany. Součástí posádky byla i radiová stanice propojená s pražským velením protivzdušné obrany Protektorátu Čechy a Morava, které spadalo pod Wehrmacht a koordinovalo protivzdušnou obranu Protektorátu. Stejně tak byla posádka radiově spojena s velením protivzdušné obrany v Drážďanech.

Místní sudetské obyvatelstvo se podílelo na válečném úsilí III. Říše především odvody svých synů na Východní frontu, mnozí z nich se podíleli na obléhání Leningradu a také při Rževské operaci [2], při které zemřeli tisíce sudetských Němců v řadách Wehrmachtu. Do těchto bojů, které předcházely Stalingradské porážce Wehrmachtu, totiž zasáhly německé divize Wehrmachtu složené z vojáků ze Sudet, z Maďarska a Rumunska. Padlým orlům tak jejich rodiče ze sudetského Bad Wurzelsdorf a okolních obcí postavili na vrchu nedaleko místní rozhledny památník, který po válce byl stržen českými vlastenci. V roce 2011 však místní radnice udělala něco, co si nedovedete představit.

Detail na celý památník i s jednotlivými menhiry jednotlivých padlých. Foto: Petr Horník, Právo

Ve sváteční den vzniku republiky, tedy 28. října 2011, místní spolek Jizeran slavnostně otevřel tento zrekonstruovaný památník, a to se souhlasem radnice obce Kořenov, na jejímž pozemku areál leží. Kamenný monument Železného kříže byl stržen a shozen dolů pod svahem ve stráni dlouhých 60 let, menhiry byly vyvrácené od konce války, ale místní spolek všechno zrekonstruoval a na sváteční den 28. října 2011 tento památník znovu otevřeli. Všechno se odehrálo v komorním duchu, tehdy v roce 2011 o tom dokonce místní média přinesla informaci, ale nic jiného se okolo toho nedělo, a to především z toho důvodu, že před 8 lety neprobíhaly v ČR ty procesy, jako probíhají dnes, že např. soud v Hradci Králové vrací majetky vdově po vojákovi Wehrmachtu a důstojníkovi tajné služby Abwehrstelle. Článek o prolomení Benešových dekretů jsme přinesli zde.

Pomník padlým vojákům Wehrmachtu a SS stojí na kopci nedaleko sudetského Bad Wurzelsdorf a dnešního Kořenova už 8 let

Když spolek na den české státnosti a vzniku republiky otevře se souhlasem obce zrekonstruovaný nacistický památník padlým vojákům Wehrmachtu a SS, tak by to konečně mělo někoho probudit, jakým plíživým způsobem se přepisuje historie a zatímco starosta Prahy 6 chce odstraňovat pomník maršála Koněva a jiný starosta z pražských Řeporyjí se teprve chystá nechat postavit pomník kolaborantům s německým Wehrmachtem, tedy Vlasovcům, tam mezitím v Jizerských horách nedaleko Kořenova už 8 let stojí památník vojáků Wehrmachtu a oddílů SS, kteří zahynuli při tažení v Sovětském svazu.

Rozhledna Štěpánka, v její blízkosti byly za války pozice německé posádky s protiletadlovými flaky.

A to ještě je třeba říct, že kamenný monument v podobě Železného kříže mel na sobě původně svastiku, ale tu 8. května 1945 čeští bojovníci odstřelili. A teď si možná řeknete, že za obnovou stojí Sudeťáci a cizí neziskovky. Jenže, to vás vyvedu z omylu. Za touto akcí jsou místní podnikatelé v turistickém průmyslu, kteří by rádi viděli více německých klientů v penzionech, chatách, chalupách. A když uslyšíte, jak mluví o nacistech a Němcích, tak doslova zezelenáte a pochopíte, proč ruská televize správně a zcela logicky bije na poplach, co se to proboha děje v ČR s přepisováním historie a oslavováním nacistů a německých vojáků, případně kolaborantů s Němci.

Kdyby tady žili sudetští Němci, kraji se vede mnohem, mnohem líp

Vlastimil Plecháč je místní rodák a podniká v cestovním ruchu. Nijak nezakrývá své byznysové cíle, že by v oblasti rád viděl více německých turistů. A tomu má posloužit i nacistický památník z roku 1943. Doslova uvádí následující slova, citace:

„Chci, aby do kraje přijížděli lidé na víkend, ne jen na otočku. A úplně nejlepší by bylo, kdyby sem znovu přišli bydlet. Ty opravené domy kolem většinou slouží jako chalupy. Ať chceme, nebo ne, dějiny, nejsou černobílé. Za války v obcích Kořenov a Polubný žilo skoro deset tisíc lidí, v každé po pěti tisících. Dnes je to tisíc obyvatel. Dohromady. Jizerky se z odsunu nevzpamatovaly. Jsem vlastně rád, že to s tím křížem jiní rozhodli za obec. Chtěl jsem téma otevřít už dřív, ale stále mi říkali: Ještě není správný čas. Možná se dá říci: Mohlo se čekat ještě dýl, na politicky příznivou dobu. Ale ta nastane kdy? Vždyť my, starousedlíci skoro všichni bydlíme v domě po Němcích. A já pořád říkávám: Kdyby tady žili, kraji se vede mnohem, mnohem líp.

Nejedná se o náhrobky, ale o tzv. menhiry z nordické mytologie, které připomínají duše mrtvých. Nejde tedy o hroby v pravém slova smyslu.

A je vymalováno, dámy a pánové. Pokud jste si koupili moji novou knihu a máte ji přečtenou a dosud stále nechápete, proč v ní vysvětluji souvislosti o Němcích a esesácích a jakou to má souvislost s behaviorální genocidou vlastního druhu, tedy v tomto případě s genocidou národa a identity, tak tady máte odpověď na příkladu pana podnikatele z Jizerských hor jako dokonalý příklad.

Tomuto já říkám brutální vyrvání Overtonovského okna z pantů a jeho odnesení do úplně jiného baráku, protože tady už nejde hovořit jen o nějakém lehkém posunu Overtonovského okna, tohle je konec, hotovo vymalováno a stačí jenom, aby poslední zhasl. Samotní Češi narození v ČR touží po návratu Sudeťáků, kteří byli členy NSDAP, děti posílali do jednotek SS a do Wehrmachtu, aby bojovali za III. Říši, aby vyhladili Rusko a poté veškeré slovanské kmeny v Evropě, které podle plánu Generalplan Ost [3] měly být po válce přesunuty za Ural k otrocké práci pro Velkogermánskou říši.

Převracení výkladu dějin vede k procesu oslavování německých vojsk a plivání na sovětské osvoboditele. Na podstavci kříže je nápis: “Žít znamená bojovat!”

Pan podnikatel navíc nechal v místním lesoparku zbudovat pomník Miladě Horákové a uvádí, že úplně nejlepší by bylo, kdyby rodiče do Jizerek vzali své děti. U Štěpánky by jim vysvětlili, proč ten kříž připomíná Němce. U pomníčku Miladě Horákové by historický výklad mohli dokončit. A pro vylepšení nálady by prý zašli do místního muzea k Cimrmanům. Takovéto uvažování dnes mají místní lidé v Sudetech. Stýská se jim po sudetských Němcích, kteří v roce 1938 přesně ty samé Čechy z prostoru vyháněli.

Na podstavci kříže je cedulka s dvojsmyslným textem: „Žít znamená bojovat. Toto místo bylo obnoveno s úctou k obětem válek spolkem Jizeran“

Jak to tedy nazvat, když oběť omlouvá svého utlačovatele a kata? No, to je Stockholmský syndrom, jenže ten popisuje jinou situaci a vztah mezi únoscem a rukojmím. Ale tady tento vztah neplatí. Tady máme na jedné straně Čechy, kteří vyrostli až po válce, dávno po válce. A na straně druhé máme potomky sudetských Němců, kteří také vyrůstali po válce. Ovšem co zůstává a nemění se, to je postupné přepisování, ani ne tak dějin, jako spíš výkladu dějin.

Najednou to nejsou Sověti oslavovaní jako osvoboditelé, naopak, postupně a v náznacích jsou vykreslováni jako okupanti. Naproti tomu Němci a němečtí vojáci, dříve vykreslovaní jako nacisté usilující o genocidu slovanských ras, jsou vykreslováni jako milí lidé, kteří to tak nemysleli, nechtěli nastupovat do Wehrmachtu, protože museli, taková prý byla doba, uvádí pan Plecháč v rozhovoru pro Novinky. Ano, místní obyvatelé Bad Wurzelsdorf a okolí, kterých tam prý za války žilo na 10 tisíc, byli prakticky všichni členy NSDAP a nosili hnědé uniformy ve stejné barvě, jakou má košile a kalhoty Mikuláše Mináře při demonstracích na Letné, když vítá spolu se svým kolegou jáhna ze Sudet [4], ale taková prý byla doba, všichni byli v NSDAP, nu co už.

Přeprogramování myšlení dětí ve školách a mediální indoktrinace dospělých

Takže, jaký je to proces, dámy a pánové? No, je to proces na 1. prioritě, je to proces výchovy a indoktrinace, a to nejen ve školách, ale i v médiích, které už velmi dlouho, posledních deset let na českém mainstreamu, ve filmech a v seriálech reprogramují podvědomí českých občanů o Němcích. Vzpomeňte třeba na Habermannův mlýn [5], který prvoplánově vykreslil Čechy jako neskutečné a zuřivé, mstivé a zákeřné bestie, zatímco dobrotivý sudetský Němec a jeho rodina byla zdecimována. Výsledkem tohoto reprogramování je okamžik, kdy čeští občané přebírají tento mediální narativ za vlastní, plivají na vlastní českou historii, kritizují odsun Němců z pohraničí, poukazují na vyprázdněnost vesnic, staví akt odsunu Němců do negativní role a natvrdo prohlašují, že kdyby Němci zůstali, bylo by všem lépe. Sám přitom jako hlupák dodává, že všichni v Jizerských horách, jak tam jsou, tak bydlí v německých usedlostech.

Když Češi začínají obnovovat a renovovat památníků vojákům Wehrmachtu a SS, lze to označit za počátek zániku národa.

Asi mu nedochází, že kdyby se Němci vrátili, anebo kdyby nikdy neodešli, že by ani on vůbec neměl v oblasti svoji chatu, resp. penzion, ani on by tam nebyl. Článek na Novinkách si sami přečtěte, protože mně hlava absolutně nebere, jak někdo v pozici podnikatele, který žije a podniká v prostoru po odsunutých Němcích, může volat po návratu Němců a stěžovat si, že by bylo bývalo lépe, kdyby Němci zůstali. Jestli něco vykresluje chorobný proces autogencidy a degenerace národa, tak je to přesně takovéto chování českých lidí. Takže, zapomeňte na Vlasovce, protože Česko už 8 let má památník Wehrmachtu a vojáků SS, kteří hrdinně padli při obléhání Leningradu a při Rževské operaci, která vešla do dějin jako Mlýnek na maso. Ruská televize tak bude mít další materiál, ze kterého je dozajista klepne.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Tagy

Napsat komentář

Back to top button
Close
Close