Podobné články
ČESKO/SLOVENSKO: Redakce Aeronetu v minulých dnech obdržela z anonymního zdroje další sérii výbušných a utajovaných dokumentů, které pochází z archivů StB a nově i z archivů Federálního ministerstva vnitra po lednu 1990. Dvojice výbušných dokumentů obsahuje záznamy, které naprosto vyvracejí všechno, co jsme dosud slyšeli o pozadí tzv. 17. listopadu. Přinášíme vám tak náhled do králičí nory Sametové revoluce a následujících měsíců roku 1990. Naše redakce nedokáže s přesností určit, jestli tyto dokumenty stále podléhají utajení, nebo již byly odtajněny, protože ze skenů to jednoznačně nijak nevyplývá. Každopádně dokumenty dávají možnost nahlédnout do monstrózního podvodu 17. listopadu. Nejprve se podíváme na první dokument.
Pochod studentů z Albertova a z Vyšehradu do centra města přes Nábřeží a na Národní třídu si vyžádal dopředu přímo předseda pražské SSM v žádosti na ONV Praha 2
Dokument zachycuje žádost předsedy Městského vysokoškolského výboru SSM Jiřího Jaskmanického na ONV Praha 2, aby byla povolena pieta ke Svátku studenstva a smrti Jana Opletala, a rovněž aby ONV pro Prahu 2 povolil následný průvod Prahou na Vyšehrad. Dosud se všude tvrdilo a psalo, že studenti vyšli z Albertova a měli namířeno rovnou na Vyšehrad, když kdosi prý navrhl, že se půjde do centra přes nábřeží na Národní třídu.
Dodnes se tvrdí, že prý se jednalo o spontánní rozhodnutí studentů, jiné zdroje uvádí, že změnu trasy povoleného shromáždění změnili agenti StB v řadách studentů. Jenže, dokument, který jsme obdrželi do redakce vypráví úplně jiný příběh. Předseda vysokoškolského výboru SSM totiž v žádosti jasně píše, že po skončení piety bude uskutečněn průvod po cestě pohřbu Jana Opletala. Ten byl postřelen nacisty při studentském protestu proti německé okupaci 28. října 1939 a zemřel 11. listopadu 1939. A cesta jeho pohřbu 15. listopadu 1939 vedla přes Národní třídu, vltavské nábřeží a dále až na Vyšehrad.
Tento dokument tak potvrzuje výbušnou teorii, která 30 let od sametu se pohybovala mezi lidmi a říkalo se, že to bylo celé jinak a bylo to nachystané, včetně toho průvodu na Národní třídu. Tam již dopředu čekaly policejní kordony a měl být zinscenovaný masakr. Mnoho lidí nechápalo, kde se policejní kordony, stříkačky, antony a stovky policistů vzaly tak rychle, když přece demonstrace byla na Albertově povolená předem.
A kdyby opravdu došlo ke změně trasy studentů neplánovaně, bez povolení, režim by ani náhodou nedokázal na Národní třídu, během necelé hodiny, co trvala pomalým krokem cesta z Albertova studentům, svolat jednotky a příslušníky SNB z celé republiky. Protože přesně tak to bylo, na Národní třídě proti studentům zasáhly oddíly svolané z celé republiky. Bylo to tedy dopředu nachystané, a tento dokument to potvrzuje. Je to zkrátka venku! Předák SSM dal písemně soudruhům na ONV Praha 2 vědět, že průvod půjde po trase pohřbu Jana Opletala z listopadu 1939, a tím to bylo dané. Nic více není potřeba dodávat.
Richard Sacher jako polistopadový ministr vnitra vydal v dubnu 1990 rozkaz, že všechny spisy vedené StB na prezidenta Václava Havla, členy vlády a Federálního shromáždění musí být zaletovány do plechových sudů a uloženy na bezpečných místech
Další dokument je však ještě horší a ještě výbušnější. O tomto dokumentu opravdu máme velké pochybnosti, jestli je odtajněný, nebo jde o únik, protože v něm je příkaz polistopadového ministra vnitra Richarda Sachera, který příkazem nařizuje bezpečnostním složkám a všem útvarům, že musí okamžitě zajistit všechny dokumenty, svodky a svazky StB, které se vztahují na nové představitele státu po listopadu 1989. Ministr vnitra v dokumentu tak nařizuje, že se musí dát stranou svodky vedené na prezidenta republiky (Václava Havla), na členy federální vlády a národních vlád ČR a SR a rovněž na poslance Federálního shromáždění. Všechny svodky, svazky, dokumenty těchto osob se musí uložit do plechových sudů, které budou zaletovány. A co se s těmito plechovými sudy stalo?
Náš zdroj nám uvedl, že tyto sudy byly na příkaz Richarda Sachera zakopány na jistém bezpečném místě. Svazky nikdy nebyly spáleny, nikdy nebyly vyneseny, byly prostě v zaletovaných sudech zakopány. Tento výbušný dokument je datovaný ze dne 2. dubna 1990 a podle mého názoru se jedná o nejvýbušnější dokument za posledních 30 let, protože dokazuje, že Richard Sacher na pozici ministra vnitra zdekoval veškeré kompromitující materiály na všechny nové kooptované poslance Federálního shromáždění, na nové polistopadové členy vlády, a zejména na nového prezidenta Václava Havla. Dokumenty StB nebyly spáleny, ale byly bezpečně použity jako “olovo” a pojistka pro poslušnost polistopadové garnitury, aby poslušně plnila úkoly a zadání, které již tehdy byly připraveny. Ekonomická transformace, tunelování, vyvádění majetků z republiky do zahraničí atd.
Vnitro pod Sacherovým vedením nakládalo s citlivými svazky stejně jako KGB a sovětská armáda, všechno se uzavíralo do plechových sudů a zakopávalo do země
Ministr vnitra Richard Sacher rovněž v dokumentu nařizuje, že má být okamžitě hlášeno, pokud by se někdo snažil lustrovat tyto uvedené osoby v zapečetěných sudech. Kdokoliv by se o to pokusil, má to být ihned hlášeno ministrovi vnitra. Jak sami vidíte, o pozadí 17. listopadu mnozí s nás vůbec ani netušili, co se tehdy odehrávalo, ani to, jakým způsobem režim po listopadu 1989 zajišťoval, že se výbušné kompro materiály a svodky StB vedené na nové představitele polistopadové moci nikdy nedostanou na veřejnost, ale budou místo toho bezpečně uloženy v zaletovaných sudech.
Tyto praktiky, které tak trochu připomínají mafii, doslova odhalují neuvěřitelný způsob zametání stop po minulosti čerstvých kádrů, kteří tehdy byli dosazeni do svých funkcí po 17. listopadu. Neustále slyšíte, jak v listopadu zvítězila láska a pravda nad lží a nenávistí, ale ono to najednou vypadá, že zvítězila vykutálenost tehdejších estébáků, kteří za pomoci KGB zinscenovali státní převrat od začátku až do konce.
Určitě vás zajímá, kde jsou tyto plechové sudy zakopány. Souřadnice neznáme, ale už z dřívějších kauz víme, že povědomí o těchto zmizelých svodkách a spisech StB o prominentech polistopadové moci měla malá skupina osob polistopadového ministerstva vnitra a blíže neurčený počet estébáků, kteří tyto praktiky ukládání výbušných dokumentů do plechových sudů dostali instrukcemi podle všeho právě od ruské KGB, protože bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Varšavské smlouvy, Viktor Grigorijevič Kulikov, v jednom ze svých rozhovorů pro ruskou televizi uvedl, že sovětská armáda uchovávala citlivé materiály po rozpadu SSSR v plechových sudech, které byly zaletovány a poté pohřbeny na vybraných místech v zemi. Tato praxe tak zjevně byla okopírována i v dubnu 1990 na Ministerstvu vnitra pod Richardem Sacherem.
Fasciklový archiv anebo plechový sud plný svazků StB v rukách Františka Mrázka, kvůli kterému byl boss pražského podsvětí v roce 2005 zastřelen?
Nikdo dosud nebyl schopen vysvětlit, jakou podobu měl tzv. Archiv Františka Mrázka. Ten prý měl podobu šanonů v policích, fasciklů, tedy podobu běžného archivu. Ovšem před časem jsme do redakce dostali email od čtenáře, který kromě pochvaly, že se mu líbí, jak píšeme, zmínil i jednu korekci mého dřívějšího článku o Františku Mrázkovi.
Tento čtenář mi totiž napsal, že Mrázkův archiv nebyla žádná knihovnička, ale obyčejný sud. Nevím, kde k této informaci dotyčný čtenář přišel, protože ani na můj dotaz již neodpověděl. Když jsme však dostali nyní do redakce tento dokument ministra vnitra Richarda Sachera, kde je rozkaz na zdekování a uklizení všech materiálů, které vedla na Václava Havla a na všechny nové prominenty bývalá StB, když se v rozkazu píše, že tyto dokumenty se musí zapečetit do plechových obalů, tak i člověku s pomalejší inteligencí dojde, že plechový obal je prostě plechový sud.
Redakce Aeronetu tak jako první server v ČR a na Slovensku odhaluje dokumenty, které ukazují skutečnou tvář 17. listopadu a procesů, které probíhaly v měsících poté. Vidíte, že všechno, co se dosud tvrdilo o 17. listopadu, o tom, jak vznikl náhodně, spontánně, kdy studenti jako náhodou se rozhodli, že změní trasu pochodu a půjdou na Národní třídu, že to všechno je lež, protože první dokument jasně dokladuje, že šéf pražské studentské organizace SSM přímo požádal soudruhy o povolení trasy pohřbu Jana Opletala, tedy po nábřeží, přes Národní třídu a na Václavák.
A druhý dokument odhaluje, že nikdo nikdy nenašel kompro materiály na Václava Havla, ani na nikoho dalšího z polistopadové vrcholné garnitury, protože ty dokumenty dodnes leží někde v zaletovaných sudech. A jestli opravdu všechny, nebo některý se dostal do rukou Františka Mrázka, to už je nepodstatné. Důležité je, že Aeronet vám opět přinesl další díl skládačky utajované a pravdivé historie Sametové revoluce.
Diskuze