Podobné články
USA: V několika posledních článcích jsem se zabýval mechanikou přenosu Coronaviru a způsobem jeho šíření. Původně se všude tvrdilo, že virus se šíří aerobně, tedy vzduchem a lidé se nakazí prostým nasáním viru ze vzduchu. Jenže jak postupně plyne čas, začínají přicházet z celého světa informace o tom, že došlo k nákaze i lidí, kteří nikam necestovali, s nikým se nestýkali a dokonce neopouštěli své byty a domy. Dva nejkřiklavější případy jsme zde již probírali v předchozích článcích, byly to případu z USA a z Itálie. Dvě osoby v Oregonu a státě Washington kvůli nepohyblivosti si nechávaly donášet nákupy a pizzu domů donáškovou službou, v Itálii to potom byly dvě ženy po operaci nohou v domácí rekonvalescenci, které si objednávaly na donášku jídlo. Ve všech těchto případech platili tito lidé hotově. A v obou těchto případech došlo k nákaze Coronavirem.
Položím vám osobní otázku a sami si odpovězte soukromě: Když si objednáte domů pizzu na donášku, nebo když platíte v hotovosti v McDonaldu, v KFC nebo v jiném bistru a jdete si sednout a jíst, myjete si před jídlem ruce po zaplacení u kasy, než si sednete ke stolku a jdete jíst? Nechci po vás odpověď, protože je mi jasné, že nikdo si ruce nemyje. Teď to bude hodně nechutné, co budu popisovat, takže pokud čtete tento článek u kávy nebo jídla, raději s tím přestaňte.
Jakmile se dotknete bankovek v peněžence, dostanou se vám na prsty rukou kvasinky, bakterie fekálního původu, viry nejrůznějších kmenů, od chřipky, až po kmeny SARS a MERS. U pokladny zaplatíte za hamburgery, hranolky, kečupy, omáčky atd. Jdete si sednout ke stolku. Hamburger je sice zabalený do papíru, takže se prsty nemusíte jídla dotýkat, ale co hranolky? Jíte je vidličkou? No to asi ne, to byste byli za exota.
Nejčastěji se viry šíří cestou z bankovek na prsty a z prstů do úst během jídla, nejčastěji po placení za jídlo ke konzumaci na místě anebo v autě
Takže popadnete hranolky prsty, hranolky namočíte do omáčky a slupnete je. Právě jste viry z bankovek přenesli na hranolky a spolkli jste je. A jíte další hranolky a přenášíte další bakterie a viry do těla. A když skončíte, existuje velká skupina lidí, která si od mastnoty ještě olízne prsty. A to všechno poté, co jste o 10 minut předtím vzali za bakteriemi a viry olezlou kliku dveří restaurace, poté, co jste se prohrabovali peněženkou a mincemi při placení, a poté, co vám obsluha vrátila jiné peníze nazpět. Jen krátce poté jste si sedli ke stolu a začali těmi prsty nabírat hranolky a cpát je do sebe. Doufám, že teď už chápete, k čemu došlo u těch případů nákazy v USA a v Itálii.
Jakmile donáška přinesla nákupy a pizzy, tito lidé zaplatili penězi, dostali rozměněno a nazpátek, neumyli si ruce a šli rovnou baštit pizzu, samozřejmě holými prsty a rukama, protože vidličky tady rovněž nepřicházejí v úvahu. V těchto izolovaných případech se tak potvrdilo, že Coronavirus se z Číny do světa dostal v amerických bankovkách, které jsou celosvětovým platidlem.
A právě proto, abyste poznali tajemství bankovek, přináším vám níže překlad amerického článku z roku 2017 ze serveru Scientific American, který by si níže měl přečíst každý, kdo chce odhalit mechaniku přenosu Coronaviru a jeho šíření i mimo karantény izolovaných lidí. To, co z těchto karantén uniká bez povšimnutí, to jsou bankovky, které překvapivě nejsou vyrobené z papíru, jak si myslí 99% laické veřejnosti na světě, ale jsou vyrobeny převážně z bavlny a z menšího podílu lnu, případně polymerů. Peníze tak de facto představují kousky bavlněných hadrů nasáklých viry a bakteriemi. Zmíněný článek je níže:
Špinavé peníze
V posledních letech se nashromáždily studie, které přesně popisují, jak špinavé – konkrétně jak bakteriemi prolezlé – mohou být americké dolary a centy. Fekální bakterie a další patogeny možná přesedlaly z něčích rukou, nosu nebo ze zástěry na peněžní hotovost. A kvasinky nebo plísně se mohly na bankovkách také uchytit. Výsledkem by mohlo být trvalé riziko pro naše zdraví, kdykoli naše peníze změní majitele.
Vláknité povrchy americké měny poskytují bakteriím dostatečné štěrbiny, aby se cítily jako doma. A čím déle tyto peníze zůstávají v oběhu, tím větší příležitost nastává pro kontaminaci. Bankovky s nižší nominální hodnotou se používají častěji, takže studie naznačují, že americké pěti a desetidolarovky se pravděpodobně budou hemžit bakteriemi způsobujícími onemocnění. Podle nedávného přehledu studií „špinavých peněz“ je známo, že některé z těchto patogenů přežívají celé měsíce. Bohužel, špinavé dolary – ať už v nominálních hodnotách $ 1 nebo 100 $ – nejsou posílány do čistíren, když to potřebují. Podle Federálního rezervního systému mají tendenci cirkulovat mezi lidmi v rozmezí od 4 do 15 let [1] . A americké mince vydrží ještě déle: asi 25 let, uvádí FED.
Zatímco peníze stráví celou dobu putováním např. z nosu šňupače kokainu do rukou číšníka a následně do něčí zadní kapsy, setkávají se během toho s mikrobiálními organismy. Mnohé mohou být neškodné, ale jiné by nás mohly nakazit a data narůstající od 70. let 20. století upozorňují [2] na mikrobiální prostředí, které se může skrývat v našich penězích. Na americké měně mohou přežívat bakterie rezistentní na antibiotika, jako je např. na meticilin rezistentní Staphylococcus aureus (MRSA), který může způsobit život ohrožující infekci krve.
Galerie zhoubných patogenů izolovaných z bankovek nebo mincí také zahrnuje: Escherichia coli (která může způsobit krvavý průjem a někdy i selhání ledvin) a Pseudonomnas aeruoginosa (jenž způsobuje infekci močových a dýchacích cest). Samostatně mimo toto bylo v bankovkách nalezeno také malé množství kokainu [3], heroinu [4], kvasinek a hub. V roce 2010 analýza [5] australských výzkumníků se podívala na skutečný počet bakterií na centimetr čtvereční na různých bankovkách a zjistila, že průměrná americká bankovka obsahuje 10 takových mikrobů na čtvereční centimetr (vyšší číslo než to, co mají Austrálii a na Novém Zélandu na svých měnách.)
Tato patogenní družina bakterií a mikrobů pravděpodobně dalece přesahuje jen několik dolarů z rukou podsvětí, které se dostaly do vědeckých laboratoří. Vědci amerických leteckých sil US Air Force zveřejnili výsledky studie v roce 2002, která došla k závěru [6], že většina 1 dolarových bankovek – 94% z celkem 68 testovaných bankovek dolaru – nesla bakterie, včetně těch, které by mohly způsobit zápal plic nebo jiné závažné infekce. Toto riziko pro veřejné zdraví může podpořit argument pro zvažování bezhotovostní společnosti, tedy trvale kontroverzního návrhu, který nedávno získal podporu od ekonoma Kennetha Rogoffa v jeho nové knize The Curse of Cash [7]. Z důvodů, které mají více co do činění s kriminalitou a podporou hospodářské politiky než s veřejným zdravím, doporučuje následovat vládu zemí, jako je Švédsko, které již na mnoha místech přestaly poskytovat hotovost a místo toho vyžadují platby na základě platebních karet.
Tyto návrhy zjevně vyvolávají vážné úvahy, včetně neochoty mnoha lidí, aby někdo zaznamenával všechny jejich finanční transakce. Existují také logistické výzvy týkající se postupného vyřazování hotovosti – pravděpodobně těžkého úkolu, vzhledem k tomu, že Američané se hotovosti ještě nezbavili, přestože data ukazují [8], že ekonomicky by se Američané hotovosti raději měli zbavit. Pokud se však k otázce bezhotovostní společnosti přistupuje čistě z hlediska veřejného zdraví, odpověď se zdá být jasná.
Peníze mají jedinečně všudypřítomnou roli v každodenním životě. I když se často dotýkáme různých předmětů, které by dokázaly absorbovat, uchovávat a přenášet infekční organismy, peníze jsou všudypřítomné – a často jsou blízko jídla. “Je pravděpodobnější, že manipulujeme s penězi a potom s jídlem, než že se dotýkáme madel ve vozu metra nebo běžně používané kliky a teprve pak jídla,” poznamenává Manolis Angelakis, výzkumník infekčních chorob na univerzitě Aix-Marseille, který studoval špinavé peníze. Neexistuje žádný definitivní výzkum, který by spojoval dostatek indicií, aby se ukázalo, že špinavé peníze skutečně způsobují nemoci, ale máme silné nepřímé důkazy: chřipka, norovirus, rhinovirus a další a všechny byly přenášeny prostřednictvím přímého nebo přímého kontaktu v popisovaných studiích a zmíněné patogeny mohly snadno cestovat po trase ruka-peníze-ruka. V jedné studii [9] celkem desítka subjektů nakládala s šálkem kávy kontaminovaným rhinovirem – u poloviny osobo se následně vyvinula infekce.
Týká se to zejména a spíše složení amerických bankovek než složení [10] měděné ražby US mincí, které se zdají být bakteriím méně pohostinné. Americké bankovky vyrobené ze směsi 75 procent bavlny a 25 procent lnu mohou být pro bakterie atraktivnější než měny jiných zemí. Bylo zjištěno, že bankovky na bázi polymerů používané v Austrálii a Kanadě jsou „čistší“, což znamená, že jsou odolnější vůči nečistotám a bakteriím než bankovky na bázi bavlny. Neexistují přitom žádné plány na změnu složení amerických peněz, Federální rezervní systém však reagoval na dotazy. FED, který dohlíží na americkou národní měnovou politiku a stanoví úrokové sazby, uvedl, že americká měna není velmi účinným přenosovým agentem pro choroboplodné zárodky. Citoval studii [11] z roku 1982 o nevýrazném přežití chřipkových virů na površích bankovek v prostředí.
Další práce však zjistila, že na bankovkách mohou přetrvávat nesčetné mikroby, včetně chřipkových virů (v závislosti na faktorech, včetně vlhkosti). Švýcarští vědci v jedné studii [12] z roku 2008 zjistili, že chřipkové viry, které obvykle přežívají po dobu několika dnů na švýcarských francích, mohou přežít až 17 dní, pokud jsou doprovázeny mikroskopickými částicemi s vykašlaným hlenem – což způsobuje potíže lidem, kteří s bankovkami manipulují poté, co s nimi manipuloval někdo, kdo si dal ruku před ústa při kašlání, anebo si utřel prsty usmrkaný nos. Ještě další studie [13] o hotovosti z celého světa konkrétně poukazuje na vysoké bakteriální kolonie na penězích, s nimiž manipulují pracovníci potravin nebo v nemocnicích.
Nedávný laboratorní snímek amerického peněžního bakteriologického a virového “zvěřince” je rovněž znepokojivý. V posledních několika letech absolventka New York University Julia Maritz a její kolegové z NYU v Centru pro genomiku a systémovou biologii analyzovali genetický materiál na 80 dolarových bankovkách a našli zhruba 3 000 typů organismů, včetně bakterií spojených s pneumonií, otravami potravinami a infekcemi stafilokokem. Probíhající výzkum [14], dosud nepublikovaný, ale zahrnutý v The Wall Street Journal, také zdůraznil různé druhy vystavení amerických bankovek živým věcem a zeměpisu: Byly zjištěny americké bankovky se stopami DNA od různých zvířat – včetně bílého nosorožce. „Náš výzkum se však zaměřuje na přítomnost těchto mikroskopických organismů,“ říká Maritz. “Nepracujeme na aspektech přenositelnosti.” Nevíme, jestli tyto organismy způsobují nemoci lidem – není to něco, co by vyplývalo z typu dat, která vytváříme, “dodává.
V této souvislosti s penězi podrobenými kritice lékaři a vědci doporučují umývat si ruce před jídlem. Ale co jiného se dá udělat kromě toho? Možná Rogoffův návrh bezhotovostní společnosti není až tak přitažlivý, jak by se mohlo zdát. Pořád bychom se totiž dotýkali dalších zárodečných povrchů – včetně klávesnic terminálů používaných v mnoha bezhotovostních transakcích – ale každý kousek pomůže.
Zdroj: Scientific American [15]
Tento článek a popisované studie ze zabývaly americkým dolarem, ovšem pozor, v případě EURa je to úplně to samé, euro bankovky jsou rovněž vyrobeny převážně z bavlny a platí to o většině bankovek, pouze s několika výjimkami, kde je len nahrazen podílem polymerů, ovšem to nezabraňuje usazení virů a mkrobů, pouze to snižuje počet těchto organismů na centimetr čtvereční na těchto bankovkách. Představte si, že by se za jídlo platilo bavlněnými kapesníky a ponožkami.
Bavlněné peníze jsou jako kusy léta nepraných hadrů
Ponožky a kapesníky by lidem cestovaly z ruky do ruky, mnoho let. A potom byste šli do KFC, u kasy byste vytáhli tyto bavlněné fusekle a zaplatili s nimi. Nazpátek byste dostali jiné fusekle. Potom byste šli jíst, bez umytí rukou a prsty byste do sebe cpali hranolky, chicken wings, stripsy, pizzy a olizovali byste si konce prstů. Je to odporné, že? Jenže přesně takhle to dělá drtivá většina populace na světě každý den, když nakupuje jídlo ve fastfoodech a pokaždé, když člověk manipuluje s penězi a poté jde jíst, aniž by zajistil, že se prsty nedotkne naprosto žádné potraviny, která mu putuje do úst.
Cesta přenosu Coronaviru tak nemá nic společného ani s aerobní nákazou, ale ani s nízkými hygienickými návyky. Když jdete ze záchoda, obvykle si ruce umyjete. Ale když platíte penězi nákup ve fasfoodu nebo za donášku pizzy, jen málokdo si po zaplacení běží umýt ruce a teprve potom se vrhne na pizzu nebo stripsy. V podvědomí je totiž zafixováno, že pokud jsem nebyl na záchodě, ruce si mýt nemusím. Bankovky jsou tudíž hlavním vektorem šíření a přenosu viru, protože nakažený člověk chce být ohleduplný, a tak když zakašle, dá si ruku před ústa. Tou rukou potom sahá pro peníze v peněžence a platí jimi v supermarketu, v KFC, v McDonaldu, u pumpy a tyto vykašlané hleny a viry v nich přežívají v bavlněných a organickými vlákny zastoupených bankovkách až několik měsíců. Je to tak prosté a tak zjevné, proč se nákaza dostává do světa z uzavřených čínských karantén. Lidi totiž šlo izolovat, ale bankovky v rámci finančního oběhu prostě ne. A proto jedna rada na závěr: Lidi, myjte si ruce nejen po použití záchodu, ale i po manipulováním s penězi!
-VK-
Šéfredaktor AE News
Diskuze