Ústavní soud v pondelí ve svém rozhodnutí vyhověl návrhu 63 senátorů a zrušil část omezení týkajících se maloobchodů a služeb, která byla předtím zavedena kvůli šíření nového koronaviru. Nebyla podle slov soudu dostatečně odůvodněna. Usnesení, na která si stěžovali senátoři, již nejsou v platnosti, neboť trvala pouze do konce posledního nouzového stavu (do 14. února). Byla ale nahrazena novými, která jim jsou obsahově velmi podobná.

„Aktuální opatření je úplně stejné jako to zrušené, takže je úplně stejně protiústavní. Očekávám tedy, že vláda zruší i to aktuální opatření a obchody budou moci během několika dní otevřít,” cituje portál Novinky vyjádření Tomáše Prouzy, který obratem dodal: „V tuto chvíli vyzývám představitele vlády, aby se majitelům a provozovatelům protiústavně uzavřených obchodů veřejně omluvili a do týdne schválili systém, kterým zajistí náhradu způsobené škody ve výši sto procent průměrných tržeb za celou dobu protiústavní uzavírky.“

Vláda podle slov Prouzy „by měla okamžitě do praxe zavést rovný postup vůči všem obchodům”, a nehledat právní kličky, jak nerespektovat rozhodnutí Ústavního soudu. Prezident Svazu také uvedl, že obchody jsou pro klienty i zaměstnance bezpečným místem.

„V souladu s ústavními principy musí vláda přestat diskriminovat jednotlivé obchodníky podle typu prodávaného zboží a zavést taková hygienická pravidla, která umožní bezpečně otevřít všem. Uzavřené obchody jsou na otevření a dodržování všech pravidel připraveny,“ prohlásil Prouza.

Vyjádření Hamáčka

Na rozhodnutí Ústavního soudu reagoval ministr vnitra Jan Hamáček. Ten uvedl, že vláda musí provést úpravu opatření týkající se maloobchodu, aby byla v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu.

„Budeme muset opatření upravit v souladu s judikátem,” prohlásil ministr pro ČTK s tím, že o změnách by se mohlo jednat na vládě, která tradičně zasedá v pondělí.

Rozhodnutí soudu

„Skupina 63 senátorů (dále jen navrhovatelka) napadla u Ústavního soudu část usnesení vlády o přijetí krizových opatření, kterými je (až na výjimky) zakázán maloobchodní prodej a poskytování služeb. Navrhovatelka tvrdí, že tento zákaz nepřiměřeně a iracionálně zasahuje do základního práva svobodně podnikat podle čl. 26 Listiny základních práv a svobod. Zejména namítá nerovný přístup k podnikatelům dle prodávaného druhu zboží. Vláda přitom v napadených usneseních ani při jejich přijímání nevysvětlila, proč přikročila k zákazu u některých provozoven a proč jiné mají ze zákazu výjimku,“ stojí na stránkách Ústavního soudu o rozhodnutí.

„Ústavní soud si plně uvědomuje, že vláda byla v souvislosti s pandemickou krizí postavena před problémy, jejichž řešení prostřednictvím právní regulace je mimořádně obtížné. Orgánům veřejné moci (u nás i v zahraničí) chybějí zkušenosti s řešením krize obdobného rozsahu, epidemická situace je velmi dynamická a ani mezi odborníky nepanuje úplná shoda na tom, jak ji hodnotit a co nejlépe regulovat. Je však zároveň nutné zdůraznit, že regulace práv a povinností jednotlivců, potažmo rozhodování o tom, které skupině obyvatel zůstanou práva zachována a která naopak ponese břemena spojená s jejich omezením, nesmí být v moderním ústavním státě pouze projevem politické vůle,“ uvedl soud.

Ústavní soud ve své zprávě dále prohlásil, že jakékoli krizové opatření činěné vládou musí být založeno na podkladech odborníků, ale i tak za ně nese odpovědnost vláda. „Právě proto je nezbytné, aby byla schopna každé takové rozhodnutí racionálně odůvodnit a aby důvody těchto opatření byly navenek seznatelné. V opačném případě totiž postrádají odpovídající legitimitu,“ napsal soud.

„Vláda zvolila řešení spočívající v paušálním zákazu veškerého maloobchodního prodeje a poskytování služeb v provozovnách, přičemž současně stanovila velké množství výjimek, připomínající až „telefonní seznam“ (celkem 36). Základním deficitem tohoto postupu je však okolnost, že z žádného relevantního zdroje není patrné, na základě čeho vláda dospěla právě k tomuto řešení. Ani praktická nejistota a nedostatek perfektních informací neznamenají, že vláda může učinit „cokoliv“ a spoléhat se přitom pouze na instinkt či politický kompromis. Rozhodnutí vlády se totiž musí opírat o odborná doporučení, vycházející z maximální míry dostupných znalostí o dané nemoci a jejímu šíření,“ napsal soud.

Nehledě na rozhodnutí Ústavní soudu bylo zmíněno, že to nepovede k otevření prodejen, neboť soud zrušil ustanovení z 28. ledna, které platilo pouze do 14. února. Vláda následně na základě nového nouzového stavu vyhlásila stejná opatření, ale technicky se již jedná o jinou normu.