Americké osvobození Plzně 6. května bylo pro mnohé děsivé – s desítkami mrtvých Plzeňanů při předchozích spojeneckých bombardováních a jedinou obětí z řad Američanů (namol opilý voják vypadl z džípu). Plzeň byla v době příjezdu Američanů dávno pod kontrolou místních občanů. Největší radost z příjezdu amerických vojáků tak měli němečtí nacisté.

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

ČESKO: Americké osvobození Plzně 6. května bylo pro mnohé děsivé – s desítkami mrtvých Plzeňanů při předchozích spojeneckých bombardováních a jedinou obětí z řad Američanů (namol opilý voják vypadl z džípu). Plzeň byla v době příjezdu Američanů dávno pod kontrolou místních občanů. Největší radost z příjezdu amerických vojáků tak měli němečtí nacisté.

Místní obyvatelé prý nesli přítomnost amerických vojáků velmi nelibě – vždyť titíž “Angloameričané”, jak jim tehdy říkali, pár dní předtím rozbombardovali továrnu a širé okolí, zabili stovky místních – a navíc v době, kdy už byl Hitler dávno zalezlý v bunkru pod obklíčeným Berlínem.

Tento výklad historie ostře kontrastuje s oficiální verzí, kdy hrdinní američtí válečníci za strašlivých obětí vyrvali v krvi se topící Plzeň se chřtánu běsnících nacistů neznámé národnosti.

UPOZORNĚNÍ
Netroufáme si hodnotit roli vojáků USA při údajném osvobození Plzně. Pouze přinášíme dobový úhel pohledu, který může být považován za tehdejší propagandu stejně, jako ten současný. Čtenář nechť si udělá názor sám.

Americké bombardování českých měst (video 2 minuty).

Stovky mrtvých Plzeňanů

Při zbytečném americkém (spojeneckém) náletu zahynulo 25. dubna 1945 nejméně 67 občanů Plzně a při bombardování 16. a 17. dubna dokonce nejméně 624 místních obyvatel, když Spojenci ne a ne trefit továrnu Škoda.

O obrovské nelibosti Plzeňanů k americké přítomnosti, píše dobová kniha “Hanebná role amerických okupantů v západních Čechách v roce 1945”, z níž uvádíme ukázky viz níže.

Zpráva poručíka Kiliána

Než si představíme onu “zakázanou” knihu, podívejme se na jiný dokument. Zde je zpráva velitele zvláštního oddílu Obranného zpravodajství Ladislava Kiliána z Plzně 17. května 1945:

Přepis zprávy plk. Kiliána:

“Obyvatelstvo je rozhořčeno proti chování americké armády. Němci (vojsko) se volně pohybují, jsou koncentrováni na kraji lesů, kde není možná žádná kontrola.”

“Němečtí důstojníci se vozí v autech s americkými na výlety. Němci před zraky Američanů ničí vozidla a všechny věci, které jsou pozůstalostí po německé armádě. Zatímco obyvatelstvo strádá, zajatci jsou velmi dobře zásobováni jídlem i cigaretami…”

“Na Němce a fašisty nesmí nikdo sáhnout, jinak Američané zakročují. V Plzni se nachází i spousta “špiček” (Němců, vlajkařů a fašistů), kteří sami utekli k Američanům a jsou pod jejich ochranou.”

“Obyvatelstvo hromadně žádá příchod Svobodovy armády, nebo Rudé armády. Nikdo se tím netají. amerických vlajek je vidět jen málo, většinou jsou ruské a ty naše… Vyřiďte panu generálu Svobodovi, aby přišel do Plzně se svými chlapci, čekáme na něho.”

“Pomožte nám udělat z Plzně tu starou dobrou českou Plzeň a hlavně vyhnat ty Američany.”

Velitel ZO Plk. Kilián,
Za správnost opisu Mjr. Reicin

Kniha “Hanebná role amerických okupantů…”

Řádění Američanů v Plzni popisovala kniha “Hanebná role amerických okupantů v západních Čechách v roce 1945” od autorů Karla Bartoška a Karla Pichlíka. Je zajímavé, že druhý jmenovaný se stal o 40 let později poradcem prezidenta Václava Havla.

Kniha vyšla v roce 1951 a autoři popisují americkou armádu jako okupační, která se dopouštěla řady zločinů. Američtí vojáci jsou vylíčeni jako žvýkací barbaři zajímající se jen o černý obchod, násilí a pornografii.

Dříve komunista, pak se polepšil

Autor knihy Karel Bartošek se stal později profesorem historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, zapojil do událostí Pražského jara 1968, podepsal chartu 77, pak emigroval do Francie. Je jedním ze spoluautorů Černé knihy komunismu.

Druhý autor, Karel Pichlík, měl podobný osud. Byl vědeckým pracovníkem Vojenského historického ústavu v Praze, také zapojil do událostí Pražského jara 1968 a pak pracoval jako dělník, kterým zůstal i po podpisu charty 77. Po změně poměrů v roce 89 byl jmenován docentem historie a stal se poradcem prezidenta Václava Havla.

Rozhlasová nahrávka pro fajnšmekry

Zde je dobová rozhlasová nahrávka z osvobození Plzně “angloamerickou” armádou 6. května 1945.

Doslovný přepis:
„Před několika minutami projeli Plzní angloamerické pancéře. Plzeň je obsazena. Anglické a americké tanky postupují k Praze. Konec hlášení.”

Druhá část nahrávky jiného moderátora
“Plzeň hovoří. Přestřelka která trvá, je přestřelka amerických tanků vůči malé skupině německých drzých okupantů. Buďte na svých místech, zachovejte klid a myslím, že během několika minut vám budeme moci hlásit, že přestřelka je ukončená a že skutečně v Plzni už se nenalézá žádné doupě těchto nenasytných německých bestií. Reprodukujeme dál gramofonovou hudbu.”

Americké bombardování Plzně 25. dubna 1945

Americkému příjezdu do Plzně předcházelo bombardování tamní továrny Škoda (25. dubna 1945), kterou takřka srovnali se zemí a zabili 67 lidí (civilistů). Nálet se odehrál pouhých 11 dní před vstupem “Angloameričanů” do města, které bylo v době jejich příchodu plně pod kontrolou místních obyvatel.

V tu dobu byl Berlín byl v obklíčení Rudou armádou (16. dubna – 2. května 1945), Hitler zalezlý v bunkru pět dní před sebevraždou, Brno bylo takřka dobyto (Rudou armádou 26. dubna 1945)…

Bombardování 17. dubna: Přes 600 mrtvých

Bombardování Škodovky 25. dubna předcházelo jiné, ještě děsivější a stejně zbytečné. Začalo 16. dubna 1945 v noci. Zcela zničeno bylo 120 domů.

Strašlivé bylo bombardování cikánské kolonie bylo Cikánka, kdy zemřelo po zásahu spojené bomby najednou 80 lidí v krytu. Celkem při bombardování zahynulo přes 600 místních obyvatel. Vyprošťování obětí probíhalo pomalu a ještě v červnu byli z trosek odváženi mrtví.

Jediná oběť: Opilý americký voják vypadl z džípu

Za celou dobu během osvobozování Plzně Američany (alkohol, hudba, tanec, žvýkačky) přišel o život jeden americký voják, když vypadl opilý z auta. Zajato bylo sedm tisíc německých vojáků (kteří přeochotně složili zbraně) a rozdáno několik tisíc žvýkaček.

Celkem padlo na území Československa při osvobozování 144 000 ruských vojáků. Amerických vojáků 116. Ostatně – podle Jaltské konference tady Američané vůbec neměli být.