Američtí senátoři se se svou poslední iniciativou „Vyjasňující akt na ochranu evropské energetické bezpečnosti“ chopili válečné rétoriky. Píší  o „okamžitých a devastujících amerických sankcích pro kohokoli, kdo se jakýmkoli způsobem podílí na stavbě potrubí“.

Konkrétně to znamená: Pokud bude tento zákon schválen, sankce přijaté Kongresem USA v prosinci 2019, které byly dosud namířeny proti lodím provádějícím pokládku potrubí, by byly masivně zpřísněny – a rozšířeny na všechny společnosti podílející se na stavbě, provozu a údržbě. Celkově by tím bylo zasaženo více než 120 společností ze 12 evropských zemí; dokonce německé úřady a úředníci veřejné moci by se mohli na americké sankce zaměřit.

Donald Trump, Ted Cruz a Co. se údajně obávají, že Evropa bude energetickou politikou závislá na Rusku. Opak je však pravdou: Evropa v posledních letech velmi diverzifikovala své dodávky plynu. S více než 35 terminály LNG, jejichž kapacita odpovídá dobrým čtyřem plynovodům Nord Stream 2, je nyní Evropa schopna uspokojit své potřeby zemního plynu ze vzdálenějších zemí, jako jsou Katar, Malajsie, Indonésie nebo Austrálie.

Druhý argument USA, že Evropa ponechá Ukrajinu samotnou, která financuje velkou část svých státních příjmů prostřednictvím poplatků za přepravu zemního plynu, je také nesprávná. Německá vláda v loňském roce úspěšně vedla kampaň za novou rusko-ukrajinskou  smlouvu o tranzitu plynu: Nová smlouva byla uzavřena na přelomu roku.

Zkapalňování zemního plynu a přeprava LNG jsou však poměrně drahé. Na druhé straně hospodářský pokles v důsledku koronakrize způsobuje pokles cen konvenčního plynu. Skutečný důvod pro nový návrh sankcí spočívá v nové doktríně USA o „energetické dominanci“: Nejde o evropskou energetickou bezpečnost.

Jde o zvýšení prodeje amerického břidlicového plynu a zbavení se levného konkurenta z Ruska. „Svobodný plyn místo plynovodu“, jak se říká ve Spojených státech.

Tento útok musí být odmítnut: Nejde o podrobnou energetickou politiku, ale o principiální otázku. Pokud mohou být společnosti působící v Evropě a dodržující evropské právo sankcionovány Spojenými státy téměř libovolně, jedná se o útok na právní bezpečnost a ochranu investic v Evropě – a skutečné nebezpečí pro evropsko-americké obchodní vztahy .

Jsme přesvědčeni, že doba diplomatické zdrženlovosti musí skončit. Za účelem ochrany evropských zájmů musí německá spolková vláda a Evropská unie nyní přijmout protiopatření – a zvážit například sankce za americký plyn.

Obchodní válka je poslední věcí, kterou mohou Američané a Evropané chtít, zejména v době koronakrize. Pozitivní partnerství však může uspět pouze na základě rovnoprávnosti. To zahrnuje úctu k svrchovanosti ostatních.