EU: Dr. Wolfgang Wodarg, bývalý předseda parlamentního shromáždění Výboru pro zdraví Rady Evropy, tvrdí: “Pandemie koronaviru není žádná pandemie, ale fikce. V Evropě letos zemřelo stejně, nebo dokonce méně lidí než loni.” Odborná a politická veřejnost ho má za blázna, ale pan doktor má data, která jeho tvrzení potvrzují.
Statistika respektované společnosti EuroMomo, která každý týden analyzuje data o úmrtnosti jednotlivých evropských zemí, říká, že žádný nárůst počtu zemřelých letos není.
Křivka je stejná jako každý rok. I tak je třeba zůstat ve střehu a řídit se pokyny. Pozn.: Tento graf je zjednodušením grafu Euro MOMO.
To je divné: Všechno v normálu!
Pokud do statistiky Euro Momo nahlédnete, zjistíte, že se v Evropě skutečně statisticky nedělo v 11. týdnu roku 2020 (od 9. do 15. března) nic mimořádného.
Tentýž běžný stav platí i o týdnech předchozích, například v 9. týdnu (24. února – 1. března), těsně po kulminaci evropské úmrtnosti, kdy byly počty úmrtí dokonce nižší než v předchozích letech.
Lidé umírali v každé evropské zemi “ve stejném rytmu” jako vždycky (včetně Itálie). Stejná pozvolná vlnovka, vrcholící každoročně na konci února a mající nejnižší hodnoty kolem prázdnin.
Koronavirus se v Evropě objevil v lednu. V průběhu března měl mít podle mediální interpretace tisíce obětí, ale – jak se zdá – nemá. Vše spadá do normálního, běžného počtu zemřelých (například na chřipku). Pozn.: Tento graf je zjednodušením grafu Euro MOMO.
Dobrá, ale co ty plné nemocnice v Itálii?
Nárůst pacientů v Itálii je prý dán tím, že došlo k rozšíření testů, které se v minulosti neprováděly (podrobněji viz níže).
Itálie má navíc nejstarší populaci v Evropě a navíc zde začala řádit epidemie chřipky. U koho se objevil koronavirus a bylo jen trochu místo, byl okamžitě hospitalizován. K situaci přispěla i všeobecná panika, míní Dr. Wodarg.
Podle statistiky počet letošních úmrtí nejenže není dramaticky vyšší, ale je dokonce mírně nižší, než tomu bylo v předchozích měřených letech. Samozřejmě – stále je tu možnost, že se ukáží jako chybné (což se však dosud nikdy nestalo).
Jsme za idioty s plachtami přes obličej?
Pokles počtu úmrtí mohl být způsoben extrémními hygienickými opatřeními proti koronaviru, které “jako vedlejší produkt” zásadně zpomalily chřipku, která bývá příčinou až 50 x většího počtu lidí, než COVID – 19 (tzv. koronavirus).
Klidu nepřidá ani tato online statistika. V České republice je letos 332 obětí chřipky a jen jediná oběť koronaviru (95-letý pán):
To by však znamenalo, že je celý svět za idioty, který nosí několik týdnů plachty přes obličej a tvrdne doma kvůli jakémusi “mediálně – sociálnímu experimentu” v jakémsi blíže neurčeném “vyšším” zájmu. Tomu sami nevěříme.
Statistiky, kde jste?
O to zuřivěji jsme se jali hledat statistiky, které by šílené tvrzení Dr. Wodarga vyvrátily a rozmetaly.
S překvapením jsme však zjistili, že žádné aktuální statistiky o počtu mrtvých v Evropě (bez ohledu na příčinu) nejsou, všude jen samý koronavirus. Jakmile je získáme, okamžitě je zveřejníme.
Pochybovat je nebezpečné
O tom, o jak nebezpečnou půdu jde, by mohla vyprávět hlavní hygienička České republiky Evu Gottvaldová. Přišla o práci, když si dovolila říct, že “nový koronavirus” je podobný chřipce a není vůbec žádný důvod k panice. Dodejme, že jí padák zařídil v parlamentu tzv. Demoblok.
Na tenký led vstoupila také primářka mikrobiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Václava Adámková “Báli jsme se čarodějnic, když se upalovaly, teď se bojíme nového viru. Nový koronavirus má nejlepší PR ze všech nemocí.”
Prý jediná změna: Začaly se dělat testy
„Jediné, co se letos změnilo, je, že se vybral jeden konkrétní virus, na který se začaly dělat testy,“ vysvětluje Dr. Wolfgang Wodarg.
“Běžně se totiž testy na chřipková onemocnění neprovádějí a nerozlišuje se, zda jde o klasický virus chřipky, nebo nějakého příbuzného koronaviru či jakéhokoli jiného viru, kterých je nepřeberné množství a neustále se mění,” uvádí Dr. Wodarg.
Komu to prospěje?
Již před deseti lety Dr. Wodarg tvrdil, že WHO (Světová zdravotnická organizace) podlehla tlaku farmaceutických firem a změnila definici pandemie, aby tak dala prostor novým nemocem, které ve skutečnosti žádnými pandemiemi nejsou.
„Předtím byla pandemie vyhlášena jen v případech, kdy docházelo k šíření velmi nebezpečných nemocí, na které lidi umírají ve velkém. Jenže v roce 2009 změnila WHO definici pandemie tak, že k jejímu vyhlášení stačí, aby viry cestovaly po celém světě. To ale viry dělají po celou dobu, každý rok,“ říká Dr. Wodark.
Změna definice je velmi důležitá. V momentě, kdy WHO označí nějakou nemoc za pandemii, následují obrovské farmaceutické manévry s miliardovými zisky. Klíčovou roli zde prý hrají média, která donutí politiky jednat “v zájmu ochrany zdraví občanů”.
Krátce poté přišel Dr. Wodarg o místo.
Viry mutují, aby přežily
Vlna infekčních onemocnění přichází každý rok na přelomu zimy a jara. Virů, které tato onemocnění způsobují, je evidováno minimálně 15 druhů a “nový koronavirus” je celou dobu mezi nimi – samozřejmě v nové podobě. Jinak by nepřežily, protože by si člověk vytvořil vůči nim odolnost.
Onemocnění SARS, které bylo vytaženo z klobouku pro účely celosvětové paniky (jak tvrdí Dr. Wodarg) v roce 2003, byl také „nový koronavirus“. Po něm to byl MERS, teď je to COVID-19.
Dr. Wodarg: “Tyto infekce se běžně házejí do jednoho chřipkového pytle, protože je průběh nemoci vždycky podobný.”
Tři důvody proč
“Výjimkou jsou případy, kdy se hodí nějaký ten virus povýšit na mimořádnou hrozbu. A to ať už z politických, obchodních či ekonomických důvodů (popřípadě všech dohromady, jak je tomu zřejmě u letošního koronaviru)”, míní Dr. Wodarg.
„Jediné, co víme s určitostí, je, že se rychle rozšířilo testování a provádění měření. Ty viry tu už dávno mohly být dávno předtím, jen je dříve nikdo nehledal,” míní Dr. Wodarg.
Diskuze