Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
ČESKÁ REPUBLIKA: Náklady na dosažení uhlíkové neutrality v Česku budou činit 675 miliard korun. Evropská unie by to měla zohlednit v příštím rozpočtovém období. Na Twitteru to po dnešním jednání s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO), generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem a státní tajemnicí pro evropské záležitosti Milenou Hrdinkovou uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Později ČTK napsal, že v ČR budou náklady mnohem vyšší než v jiných státech.
Čtveřice se podle něj shodla na strategii pro zasedání Evropské rady, které začne ve čtvrtek v Bruselu.
„Česko chce taky dosáhnout uhlíkovou neutralitu, ale bez jádra to nedáme. EU musí jádro uznat jako bezemisní zdroj. Některé státy jsou stále proti. Musíme je přesvědčit, s pomocí Evropské komise,“ napsal Babiš. „Náklady na uhlíkovou neutralitu navíc budou astronomické. Už teď jsme je spočítali na 675 miliard Kč. Chceme, aby to EU zohlednila v příštím rozpočtovém období,“ dodal premiér. V SMS zprávě ČTK později napsal, že náklady budou obrovské v celé EU, v ČR ale mnohem vyšší než v jiných státech. „Státy EU musejí být připraveny se na tom férově podílet a hledat společně finanční zdroje,“ poznamenal.
Uhlíková neutralita znamená, že každá země zneutralizuje tolik emisí, kolik vyprodukuje.
Zásadním tématem summitu EU bude právě závazek uhlíkové neutrality Unie k roku 2050. Hrdinková v úterý uvedla, že Česko se k němu zatím přihlásit nemůže. Mezi dalšími státy je ale podle ní vidět silná vůle vyjít vstříc požadavkům zemí, které stejně jako Česko mají problém s financováním přechodu k ekologicky odpovědnému hospodářství. Plán na uhlíkovou neutralitu EU v polovině století Česko společně hlavně s Polskem zablokovalo už letos v červnu. Ze záměru tak tehdy zbyla jen poznámka pod čarou, že takový vývoj by si přála velká většina členských zemí.
Kromě finanční podpory pro regiony závislé na fosilních energiích by skeptické členské státy, k nimž vedle ČR patří například Polsko, chtěly další ujištění, že jejich občanům kvůli novému závazku výrazně neklesne životní úroveň.
Kromě klimatu bude tématem vrcholné schůzky i víceletý rozpočet či strategické priority EU. Návrh rozpočtu na období 2021 až 2027, který připravilo finské předsednictví, počítá s celkovými výdaji na úrovni 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Finskou představu však kvůli snížení celkového objemu rozpočtu proti původnímu návrhu Evropské komise kritizovala minulý týden její nová šéfka Ursula von der Leyenová.
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi