Boj proti populismu stojí za těch TAJEMNÝCH 500 MILIONŮ PRO FIALOVY BLÍZKÉ „experty“. Důchodci se rádi poskládají

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

ČESKO: Boj proti populismu se stal velkým tématem institutu, který za více než 500 milionů určených na pocovidovou obnovu bádá o systémových rizicích společnosti. Experti z Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity, z nich někteří jsou blízcí bývalému rektorovi této školy Petru Fialovi, nejnověji chtějí dokázat, že i neochota k očkování je projevem nedůvěry k institucím a nedostatku vzdělání.

Na začátku září se v Senátu bude konat konference Populismus a polarizace české společnosti. O nebezpečí vyplývajícím z populismu mají ve Frýdlantském salónku Valdštejnského paláce diskutovat politici, akademici, ale i neziskový sektor.

„Cílem konference je analyzovat a diskutovat příčiny a důsledky polarizace a populismu v České republice. Konference se zaměří na identifikaci klíčových témat, která společnost rozdělují, a na hledání strategií a metod, jak těmto jevům čelit a podporovat depolarizaci,“ píše se v pozvánce.

Pořadatelem je Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik.

Projekt, který začal fungovat v rámci Národního plánu obnovy po covidové pandemii. S tím původně přišla Babišova vláda a mimo jiné měl být výzkum socioekonomických dopadů zdravotních rizik, aby byly společnost a stát lépe připraveny na to, co se stalo v březnu 2020.

Už za Fialovy vlády ale vypsané řízení na naplnění projektu vyhrál společný projekt Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a Akademie věd ČR, který si pod heslem Pomáháme zlepšovat fungování společnosti klade ambice přispívat k vytváření „společenských obranných mechanismů“ a rovněž „efektivní reakce ze strany veřejných politik“.

Na to získal rozpočet více než pět set milionů korun, rozpočtově „schovaných“ do kapitoly postcovidové obnovy.

Politolog Lukáš Valeš pro ParlamentníListy.cz koncem loňského roku o projektu říkal, že v něm hrají dominantní roli lidé blízcí vládě, zejména premiéru Fialovi. Často jde o společenskovědní experty z Masarykovy univerzity, kde premiér působil jako politolog a posléze univerzitu jako rektor řídil. Ve funkci jej střídal Mikuláš Bek, dnes ministr školství.

„Bohužel to skutečně dělá spíše dojem lobbistické organizace,“ řekl pro ParlamentníListy.cz docent Valeš.

Kromě toho bádání SYRI opakovaně vyvolávalo otázky, zda se pod fasádou společenskovědního bádání nejedná spíše o krytí vládní politiky a diskreditaci těch, kteří s vládou nesouhlasí.

Velké pozdvižení v tomto směru vyvolal zejména projekt Společnost nedůvěry, který měl „rozkrýt dezinformační svět“ a odhalení odprezentovat prostřednictvím mediálního partnerství s Českým rozhlasem.

Národní institut, financovaný z veřejných prostředků, také na svých webovkách prezentoval úvahy, označující loňskou prezidentskou volbu za „bitvu proti populismu“.

„Populismus rozhodně neleží na lopatkách. Dva a půl milionu voličů hlasovalo pro Andreje Babiše, a to není málo. A spousta lidí k volbám vůbec nepřišla. Vítězství Petra Pavla bylo jednoznačné, ale jde jen o jeden z kroků. Nejsme ve filmu, kde by dobro jednou provždy zvítězilo nad zlem. Normální volby by vypadaly tak, že by tam člověk jako Andrej Babiš vůbec nebyl a voliči by si mohli v klidu vybírat, který z kandidátů je jim nejbližší. Po dvaceti letech Miloše Zemana a Václava Klause jsme ještě od normální politiky daleko,“ vykládal politolog Jan Charvát v rozhovoru, na který SYRI přímo odkazoval na svém webu.

Projekt Společnost nedůvěry ale vzbudil největší kontroverzi prezentací paní Zdenky, představené jako „bývalá členka dezinformační scény“.

Paní Zdeňka měla uvěřit konspiracím o covidu-19 a na jejich základě přesvědčit oba své rodiče, aby se neočkovali. Když jí oba rodiče na covid zemřeli, měla prozřít.

Zpracování tématu vyvolalo značné debaty o novinářské etice i o tom, zda na smrti jejích rodičů vzhledem k okolnostem skutečně nese vinu její „antivaxerské“ přesvědčování.

Nemají vzdělání, nevěří vládě, neočkují se…

Spojení zdravotních a systémových rizik bylo doposud nejdále dotaženo v posledním badatelském počinu SYRI, který přišel s tezí o existující souvislosti mezi ochotou k očkování a jejich důvěrou v instituce státu.

„Z dat vyplývá, že významným faktorem souvisejícím s rozhodnutím přeočkovat se je důvěra, a to zejména důvěra v experty, média a také ústavní instituce – tedy aktéry, kteří přijímají celospolečensky závazná opatření,“ tvrdí Jakub Hlávka z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, který se za SYRI na výzkumu podílel.

Bádání šlo ještě dále a identifikovalo potenciální „antivaxery“ jako lidi s malými příjmy, nižším vzděláním a omezeným rozhledem.

„Je potřeba komunikační a další kapacity rozvíjet už nyní a systematicky prohlubovat dlouhodobou důvěru české populace ve veřejné instituce – to se projeví jak pozitivně na ochraně veřejného zdraví, tak v dalších oblastech veřejného života v naší zemi,“ stojí v závěrečném doporučení výzkumníků.

Výsledky bádání pro ParlamentníListy.cz komentuje Tomáš Fürst, expert na matematické modelování, kterého za pandemie pochybnosti o vedení oficiálních zdravotnických statistik přivedly do skupiny SMIS, která kritizovala oficiální přístup k pandemii a vysloužila si za to pozornost pořadů, jako je Newsroom ČT24, kde byla řazena mezi „antivaxerské skupiny“ a „šiřitele nesmyslů a dezinformací“.

„Institut SYRI za naše peníze vyzkoumal, že ‚významným faktorem souvisejícím s rozhodnutím přeočkovat se je důvěra, a to zejména důvěra v experty, média a také ústavní instituce – tedy aktéry, kteří přijímají celospolečensky závazná opatření‘. A hned k tomu přidal, že další a další očkování proti covidu významně korelovala s dosaženým vzděláním,“ rozebírá výsledky výzkumu.

Jejich podprahové sdělení je podle něj jasné: „Vzdělaní, z pohledu badatelů rozumní lidé věří státu a nechají se očkovat, nevzdělaní dezoláti věří konspiracím a očkovat se nenechají.“

Sám Fürst nabízí zcela jiné vysvětlení než pofiderní sociologickou konstrukci o dezolátech. Lidé očkování a roli státu při jeho prosazování podle něj přestávají věřit prostě proto, že jim za posledních pět let jeho experti opakovaně lhali.

Připomíná tvrzení, že očkování brání přenos, pak že se očkovaní nenakazí, pak že nezemřou, pak že nemá závažnější vedlejší účinky… Do toho jsme byli neustále přesvědčováni o účinnosti roušek a lockdownů.

Výzkum SYRI podle něj totiž lze číst i naopak, než jej interpretují experti: „Normální lidi, kteří používají selský rozum, vládě nevěří a jejím ‚expertům‘ taky ne. Roky studia psychologie, politologie, sociologie a nástěnkářství na českých vysokých školách však vedou k odumření selského rozumu a takové ztrátě smyslu pro realitu, že si tito ubožáci nevšimnou, že byli oklamáni již pětkrát, a nechají se oklamat pošesté,“ zamýšlí se matematik.

Propaganda, vydávaná za vědu

Velké pochybnosti o záměrech tohoto výzkumu vyjádřila pro ParlamentníListy.cz i Společnost pro obranu svobody projevu.

„Institut SYRI, o jehož pochybném výzkumu konspirací a dezinformací SOSP již několikrát referovalo a který má do roku 2025 čerpat od MŠMT přes 563 mil. Kč, od začátku potvrzuje narativ současné vlády. Nelze se zbavit dojmu, že byl vytvořen za účelem provládní politické propagandy, v níž věda je pouhou zástěrkou pro politické útoky na opozici,“ říká k tomu Natálie Vachatová ze Společnosti pro obranu svobody projevu.

Osoby, kterými byla diagnostikována „nedůvěra v instituce“, se podle Vachatové překvapivě kryjí s výročními zprávami Ministerstva vnitra o extremismu.

„Zpráva zmiňuje tzv. antisystémové hnutí, tedy trend, který měl začít právě koronavirovou pandemií, a v podstatě označuje všechny občany nespokojené s vládní politikou, zejména pokud jde o oblast energetiky, migrace a hospodářství, a ty, kteří přestávají věřit státním institucím a odmítají válečnou propagandu, za extremistickou scénu,“ vysvětluje Vachatová.

Spojení vědecké autority SYRI s bezpečnostním aparátem Ministerstva vnitra vytváří důvodné obavy, jak s těmito „nesystémovými“ bude v budoucnu nakládáno.

„Musíme upozornit na to, že veškerý boj s dezinformacemi, nálepkování lidí, označování naprosto legitimních názorů za tzv. nesystémové či extremistické nevede ke zdravému prostředí ve společnosti, ale způsobuje přesný opak – vyvolává vlnu strachu, nedůvěry a s tím spojenou autocenzuru,“ říká zástupkyně Společnosti pro obranu svobody projevu.

Na tyto situace bohužel už za této vlády vznikl nebezpečný precedent v podobě blokace více než dvaceti webů na základě rozhodnutí vlády. Tento zásah do svobody slova se vymyká všemu, co se po listopadu 1989 v této zemi dělo.

Natálie Vachatová poukazuje na to, že v týmu, který blokaci webů prosazoval, byl i plukovník Otakar Foltýn, který nyní pracuje na Úřadu vlády coby šéf její strategické komunikace.

„Nejsme za SOSP sami, kdo se pozastavuje nad tím, proč má v době míru v naší zemi řídit strategickou komunikaci civilní vlády vysoký vojenský činitel, a možná bychom si měli pokládat otázku, zda silové složky nemají na politické dění v naší zemi již neúměrný vliv,“ uzavírá.

ZDROJ

Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.