Brian Berletic: Západní zahraniční politika vyvolala ukrajinskou krizi a teď vytváří krizi s Čínou

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

SVĚT: Dnes jsem narazila na skvělý geopolitický rozbor Briana Berletica, který je geopolitickým výzkumníkem a spisovatelem se sídlem v Bangkoku, kde pracuje zejména pro online časopis „New Eastern Outlook“. Perfektně v něm osvětluje nejen situaci v Asii, ale prakticky v celém světě, kde si USA osobují být jediným hegemonem, který má buď oddané lokaje nebo nepřátele, nikdy však ne sobě rovné spojence.

USA údajně nyní velmi vadí nová základna v Kambodži, kterou si tam zřizuje Čína. Přitom tato základna je tisíce kilometrů od amerického pobřeží, zatímco stovky základen USA po celém světě  – včetně základen v nezákonně anektovaných zemích či v blízkosti hranic některých „nepřátelských“ zemí – jsou podle USA zřejmě zcela v pořádku…

Dále již celá analýza situace podle Briana Berletica:

Dvě nedávné události, obě zastíněné probíhajícím konfliktem na Ukrajině, ilustrují, jak tytéž problematické aspekty západní zahraniční politiky, které pohánějí ukrajinský konflikt, také hrají roli při vyprovokování konfliktů s jinou světovou mocností, jmenovitě s Čínou.

Západní stížnosti na údajnou námořní základnu, údajně postavenou Čínou v Kambodži a střet mezi čínskými a kanadskými hlídkovými letadly v severním Pacifiku, odrážejí rostoucí napětí mezi nepružným a upadajícím unipolárním řádem Západu a rostoucí Čínou, která se stále více odmítá podřídit Západu.

Zatímco mírové soužití by bylo nejen možné, ale dokonce i vhodnější z hlediska globálního míru, stability a prosperity, USA vedený „mezinárodní řád založený na pravidlech“ otevřeně deklaroval svůj záměr zabránit vzestupu Číny, čímž ukázal, jak daleko jsou USA a jejich spojenci ochotni zajít, aby toho dosáhli.

Washington Post tvrdí v článku nazvaném „Čína tajně buduje námořní základnu PLA v Kambodži, říkají západní představitelé“:

Čína tajně buduje námořní zařízení v Kambodži pro výhradní použití své armády, přičemž obě země to popírají a přijímají mimořádná opatření k zakrytí operace, uvedli západní představitelé.

Washington Post o tom již informoval:

Zřízení čínské námořní základny v Kambodži – teprve druhé zámořské základny svého druhu a první ve strategicky důležitém indicko-tichomořském regionu – je součástí strategie Pekingu vybudovat síť vojenských zařízení po celém světě, na podporu svých aspirací stát se skutečnou globální mocností, uvedli úředníci.

Nejmenovaní západní představitelé nedokázali poukázat na to, jak daleko Čína ve skutečnosti musí zajít, aby se stala „skutečnou světovou mocností“, pokud jde o budování vojenských zařízení v zahraničí. Článek Al-Džazíry z roku 2021 nazvaný „Infografika: Americká vojenská přítomnost po celém světě“ poznamenal, že „USA kontrolují asi 750 základen v nejméně 80 zemích po celém světě a utrácejí více na svou armádu než dalších 10 zemí dohromady“.

Tvrzení, že čínské aktivity v Kambodži jsou „tajné“, je také sporné. Jak Čína, tak Kambodža si jsou jistě vědomy plného rozsahu, v jakém Čína je nebo není zapojena do kambodžské námořní základny Ream. Ani jeden stát není povinen poskytnout vysvětlení Spojeným státům, jejichž pobřeží je tisíce mil daleko.

Zatímco Washington Post obviňuje Čínu, že používá „kombinaci nátlaku, trestu a pobídek v diplomatické, ekonomické a vojenské sféře, aby podřídila národy“ zájmům Pekingu, ve skutečnosti jsou to Spojené státy, které ohrožují nejen Kambodžu, ale národy v celé jihovýchodní Asii, z nichž všechny se snaží udržovat konstruktivní vztahy s Čínou.

Koncem loňského roku byla Podle AP Kambodža otevřeně potrestána za své rostoucí vztahy s Čínou v článku „USA nařizují zbrojní embargo na Kambodžu, cituje čínský vliv“. Článek tvrdí:

Podpora Pekingu umožňuje Kambodži ignorovat obavy Západu ze špatné situace v oblasti lidských a politických práv a na oplátku Kambodža obecně podporuje geopolitické postoje Pekingu v otázkách, jako jsou jeho územní nároky v Jihočínském moři.

Výstavba nových čínských vojenských zařízení na kambodžské námořní základně Ream je bod, který je ve Washingtonu velmi kontroverzní.

Je zřejmé, že tvrzení USA o čínské zahraniční politice jsou čistými projekcemi. USA by jen těžko vyjmenovávaly konkrétní „tresty“, které Čína uvalila na národy jen za pěstování vztahů s USA. USA na druhé straně nejen uvalily na kambodžskou vládu různé ekonomické sankce, ale také podpořily opoziční síly otevřeně zaměřené na svržení současné kambodžské vlády.

V článku Phnom Penh Post z roku 2017 nazvaném „Producent videa Sokha zavírá kancelář v Phnompenhu ze strachu“ je citován přední kambodžský opoziční vůdce – Kem Sokha – který řekl:

„… USA, které mě podporovaly, mě požádaly, abych přijal model Jugoslávie a Srbska, kde nahradily diktátora Slobodana Miloševiče,“ pokračuje s odkazem na bývalou srbskou a jugoslávskou hlavu státu, která rezignovala po sporných volbách uprostřed lidových protestů a zemřela během procesu s válečnými zločinci.

Tvrdil také:

Nedělám nic z vlastní vůle. Existují odborníci, profesoři na univerzitách ve Washingtonu, D.C., Montrealu v Kanadě, kteří byli najati Američany, aby mi poradili ohledně strategie nahrazení diktátorského vůdce v Kambodži.

Pokud je Kambodža, jejíž ústava zakazuje přítomnost zahraničních vojenských zařízení na svém území, ochotna riskovat veřejný protiútok, protože to Číně umožňuje zřídit tam „tajnou základnu“, může to být proto, aby se země nestala další Ukrajinou.

V poslední době je také v titulcích spor mezi Čínou a Kanadou ohledně leteckých hlídek Kanady, které mají „monitorovat“ Severní Koreu.

Článek Reuters s názvem „Čína varuje Kanadu před leteckými hlídkami monitorujícími dodržování sankcí proti Severní Koreji“ uvádí:

Čínské ministerstvo zahraničí v pondělí varovalo Kanadu před možnými „vážnými důsledky“ jakékoli „riskantní provokace“ poté, co kanadská armáda minulý týden obvinila čínská vojenská letadla z obtěžování svých hlídkových letadel, aby monitorovala sankce proti Severní Koreji.

„Rada bezpečnosti OSN nikdy nepovolila žádné zemi  provádění vojenského dohledu v mořích a vzdušném prostoru jiných zemí ve jménu vynucování sankcí,“ řekl mluvčí ministerstva zahraničí Zhao Lijian na tiskové konferenci.

A skutečně, OSN neoprávnila Kanadu ani žádnou jinou zemi k tomu, aby prováděla letecké hlídky za účelem vymáhání sankcí proti Severní Koreji. Kanadská hlídková letadla jsou tak daleko od vlastního kanadského území, že jsou ve skutečnosti umístěna v Japonsku po dobu trvání těchto „pozorovacích“ misí.

Samozvaná role Spojených států jako arbitra toho, komu je dovoleno zřizovat vojenské základny po celém světě a kdo ne, a kanadská hlídková letadla, která přebírají globální jurisdikci, včetně pobřeží Číny a kolem břehů jejích sousedů, jsou příklady americké výjimečnosti (a obecněji výjimečnosti jejích nejbližších spojenců).

Tato výjimečnost vedla ke krizi na Ukrajině, která následovala po svržení zvolené ukrajinské vlády USA v roce 2014. USA začaly militarizovat zemi, která sdílí významnou hranici s Ruskou federací.  USA bylo také dovoleno vyslat svou armádu na Ukrajinu, aby vycvičila síly pro možnou válku s Ruskem.

Zatímco USA byly schopny hluboce zasahovat do vnitřních politických záležitostí Ukrajiny, Rusko bylo obviněno z podpory separatistů v oblasti Donbasu, což podnítilo osmiletou válku, která vyvolala dnešní vojenské operace na Ukrajině.

Stejně tak jsou USA schopny udržovat stovky vojenských základen po celém světě, včetně těch, které byly zřízeny jako součást nezákonných agresivních válek a následných okupací. Čína, na druhé straně, se zjevně „mýlí“, pokud chce se souhlasem Kambodže použít část stávajícího kambodžského námořního zařízení.

Spojenci USA, jako je Kanada, mohou létat s „hlídkovými letadly“ tisíce mil od svých vlastních břehů, aby „monitorovali“ oblasti poblíž čínského pobřeží a pobřeží sousedů Číny, ale Čína nesmí vyslat vlastní letadla, aby tyto „hlídky“ zachytila a monitorovala.

V minulosti zůstal tento výjimečný stav nekontrolovaný. Se vzestupem Číny se k dosud unipolárnímu světovému řádu stále více vrací smysl pro rovnováhu. Zatímco americká vláda a západní média si stěžují na rostoucí ekonomické a vojenské vazby Číny v indicko-tichomořském regionu, USA s tím mohou udělat jen málo. Jejich stále nutkavější a agresivnější politika trestání zemí, které chtějí obchodovat s Čínou, by mohla narušit balancování, které mnoho národů provedlo mezi Východem a Západem, a dohnat je ještě hlouběji do partnerství s Čínou, což by vedlo pouze k izolaci samotných USA.

Pouze čas ukáže, zda USA budou pokračovat v této stále ničivější cestě – Ukrajina je jen poslední obětí americké výjimečnosti –, nebo zda USA začnou hledat konstruktivní roli ve vznikajícím multipolárním světě.

A: Brian Berletic

Prosím podpořte náš projekt!

Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu

CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :

Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX

EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :

IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium

                               Děkujeme