Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
BRICS / SVĚT: Kazaňská deklarace z tohoto týdne naznačuje, že BRICS – v rozšířeném složení – je připraven otevřít novou kapitolu své historie.
Nikdy předtím nebyly na summitech skupiny přijaty tak rozsáhlé dokumenty.
Kazaňská deklarace bude navíc předmětem velkého zájmu světových politických a akademických kruhů, stejně jako předmětem kritiky odpůrců BRICS.
Poprvé je v ní podrobně vyložena jednotná vize skupiny o současném stavu mezinárodního systému.
Deklarace je obsáhlý dokument obsahující 134 odstavců, z nichž některé jsou poměrně dlouhé. Prohlášení přijaté na předchozím summitu v Johannesburgu v srpnu 2023 obsahovalo pouze 94 odstavců a dokument přijatý v Pekingu v červenci 2022 měl 75 odstavců. Rok od roku je tedy výstup stále podrobnější a, jak je nyní zvykem říkat, věcnější, což odráží postupné zvyšování intenzity angažovanosti skupiny a rozšiřování věcného záběru její mnohostranné spolupráce.
Kazaňská deklarace se skládá z preambule a čtyř oddílů, které se týkají:
(1) posílení multilateralismu,
(2) globální a regionální bezpečnosti,
(3) finanční a hospodářské spolupráce a
(4) humanitární výměny.
Toto rozdělení se zdá být rozumné a v souladu s prioritami ruského předsednictví oznámenými před rokem.
Poprvé v historii BRICS deklarace podrobně vymezuje společnou vizi skupiny o současném stavu mezinárodního systému, společné či překrývající se přístupy k základním globálním problémům naší doby a k akutním regionálním krizím a obrysy žádoucího a dosažitelného světového řádu, jak jej členové skupiny v současnosti vidí. Dokument sice neobsahuje konkrétní harmonogramy jednotlivých úkolů ani plány pro konkrétní oblasti práce, zahrnuje však řadu klíčových cílů, které by skupina měla nebo mohla v příštích několika letech realizovat. Je zřejmé, že dokument je výsledkem nejen samotného summitu, ale také velkého množství práce armády odborníků, úředníků a diplomatů na různých úrovních v mnohostranných formátech v posledních několika měsících.
Mnohostranné projednávání konečného znění dokumentu takové délky a významu je samo o sobě netriviálním úkolem, zejména proto, že text musel být projednáván nikoli ve starém formátu pěti členů BRICS, ale za účasti nových členů, kteří s takovou prací neměli předchozí zkušenosti. Lze se jen dohadovat, kolik práce bylo třeba vynaložit na 43 stran konečného dokumentu.
Při pročítání textu deklarace je snadné si všimnout, že je zde zřetelná rovnováha mezi bezpečnostní a rozvojovou agendou. Tato vyváženost naznačuje, že se skupina záměrně rozhodla zachovat si velmi široký mandát a nebude se ve své budoucí činnosti soustředit na jednu věc – například na podporu obchodu mezi členy skupiny, jak navrhovali někteří odborníci.
Místo toho, aby skupina BRICS zaujala úzký tematický přístup, hodlá zaujmout pozici víceúčelové laboratoře globálního řízení, kde lze testovat nové algoritmy mnohostranné spolupráce a inovativní modely řešení hlavních světových hospodářských a politických problémů, včetně obchodu, financí a strategické stability. Politické „investiční portfolio“ skupiny je tedy více než diverzifikované a tato diverzifikace zvyšuje šance na úspěch alespoň některých z mnoha iniciativ. Tento „problémový“ přístup ke spolupráci by měl pomoci překonat resortní rozpory a vyhnout se nadměrné byrokracii, která je vlastní mnoha mezinárodním organizacím.
V otázkách rozvoje stojí země BRICS podle očekávání před obtížnou volbou mezi snahou o reformy stávajících, převážně západně orientovaných mezinárodních hospodářských a měnových institucí a snahou o vytvoření účinných alternativ k těmto institucím pod jejich společnou hlavičkou.
Soudě podle textu prohlášení je záměrem maximálně využít obě možnosti: vyzývá k zásadním institucionálním změnám ve „starých“ multilaterálních strukturách, jako je MMF nebo IBRD, a zároveň deklaruje záměr BRICS dále podporovat nezápadní institucionální alternativy k těmto převážně západním strukturám, jako je Nová rozvojová banka (NDB) a Dohoda BRICS o podmíněných rezervách (CRA). Dokument na jedné straně důrazně podporuje Světovou obchodní organizaci (WTO) jako univerzální mechanismus pro rozvoj mezinárodních hospodářských vztahů, ale neomezuje svou podporu pouze na WTO a vyzývá rovněž k další liberalizaci obchodu v rámci samotného uskupení BRICS.
Prohlášení výslovně nekritizuje obchodní nebo finanční praktiky žádné konkrétní země nebo skupiny zemí, ale vyjadřuje znepokojení nad „nezákonnými jednostrannými donucovacími opatřeními“, jako jsou sankce, které jsou považovány za škodlivé pro globální ekonomiku a celosvětové cíle udržitelného rozvoje. Dokument dochází k závěru, že taková opatření nevyhnutelně podkopávají Chartu OSN a mnohostranné obchodní systémy. Tento důraz není překvapivý – většina členských zemí BRICS je buď již předmětem nějaké formy jednostranných sankcí ze strany Západu, nebo se jimi může kdykoli stát. Myšlenka snížení závislosti na „starých“ mezinárodních institucích proto prochází celým textem dokumentu.
Bezpečnostní otázky zůstávají pro většinu členských zemí BRICS velmi citlivé a deklarace jim věnuje většinu své pozornosti. Není těžké odhadnout, že přinejmenším v některých konfliktních situacích by se členové skupiny mohli snadno ocitnout na různých stranách barikády. Soudě podle pečlivě kalibrovaného textu deklarace, ti, kdo pracovali na sestavení mnoha verzí dokumentu, strávili mnoho času a úsilí hledáním vhodných formulací pro popis mnoha současných krizí a konfliktů. Například odstavec o Ukrajině je velmi krátký a odkazuje na postoje, které skupina již vyjádřila při hlasováních o Ukrajině v Radě bezpečnosti a Valném shromáždění OSN. Rovněž tvrdí, že mírové řešení by mělo být v souladu se zásadami a normami OSN v celé jejich šíři, vzdává hold zprostředkovatelskému úsilí a vyzývá k řešení konfliktu prostřednictvím dialogu a diplomacie.
Lze předpokládat, že najít společného jmenovatele ohledně situace v Gaze nebylo snadné, vzhledem k velmi rozdílným postojům například Íránu a SAE vůči Izraeli. Prohlášení o nutnosti respektovat územní celistvost Sýrie lze interpretovat jako implicitní kritiku turecké vojenské přítomnosti v této zemi, kterou Damašek výslovně nepovolil. Pravděpodobně bylo snazší dohodnout se na méně sporných otázkách, jako je například probíhající krize budování státu na Haiti, proto byl odstavec o této otázce poměrně dlouhý a podrobný. Totéž platí pro otázku mezinárodního terorismu, která se zdá být poměrně podrobná; přístupy k mezinárodnímu terorismu byly zřejmě mezi členy skupiny od počátku sdílené, ne-li zcela dohodnuté.
Skupina rozhodla, že některé citlivější nebo technicky náročnější otázky by měly být dále zváženy a podrobněji prozkoumány. Mezi takové otázky patří například ruský návrh na BRICS Clear, systém pro obchodování s cennými papíry bez související konverze na dolary. Lze si představit, že mnohé z navrhovaných změn globálního finančního systému využívajících technologii blockchain a digitální tokeny kryté národními měnami, které mají v globálním obchodě učinit dolarové transakce mnohem méně nezbytnými, nebude snadné prosadit, a proto je třeba je dále studovat na expertní úrovni.
Totéž platí pro návrhy na modernizaci dopravní a logistické infrastruktury v rámci uskupení BRICS – vzhledem k rozšíření vypadá tento úkol dnes jinak než před rokem. Na druhou stranu něco takového, jako je burza obilí na bázi BRICS, může být snadněji proveditelné, protože skupina BRICS již zahrnuje některé z největších světových vývozců a dovozců obilí. Bylo by přirozené, kdyby se skupina BRICS aktivněji zapojila do řízení světových trhů s energií – a zde skupina zahrnuje většinu předních světových producentů a spotřebitelů uhlovodíků.
Celkově prohlášení naznačuje, že rozšířená skupina BRICS je připravena otevřít novou kapitolu své historie. Je zřejmé, že BRICS není protizápadní aliancí a že skupina neusiluje o záměrné podkopání nebo zničení západních institucí. Autoři deklarace volili formulace velmi pečlivě a vyhnuli se jakýmkoli slovním obratům, které by mohly čtenáře vést k domněnce, že ostrá konfrontace mezi kolektivním Západem a zbytkem světa je nevyhnutelná.
Cílem BRICS není ani jakkoli „vyvažovat“ Západ. BRICS se nikdy nebude moci stát jakousi G7 vzhledem k různorodosti svých členů a absenci jasného hegemonního vůdce ve skupině. Přesto je tato skupina schopna nárokovat si – a již tak otevřeně činí – novou, významnější roli v globálním řízení a v definování parametrů nového světového řádu. Navíc se hodlá stát jedním z nejvlivnějších aktérů celého globálního Jihu, který je ve většině mnohostranných mezinárodních institucí zastoupen velmi nedostatečně.
Je důvod se domnívat, že Kazaňské deklaraci bude věnována velká pozornost v politických i akademických kruzích po celém světě a že se dočká i patřičné kritiky ze strany skeptiků a odpůrců BRICS.
Někteří budou tvrdit, že deklarace byla příliš obecná, nejednoznačná a nedostatečně zaměřená na konkrétní otázky. Někteří budou v pokušení dokument odmítnout jako další seznam přání. Kazaňská deklarace však ukazuje nejen to, že se rozšířený BRICS dokáže shodnout na velmi širokém spektru otázek, ale také to, že skupina ve svém vývoji razí nové cesty. Sedmnáctý summit BRICS se bude konat příští rok v Brazílii a dlouhá cesta z Kazaně na latinskoamerický kontinent slibuje být skutečně vzrušující.
AUTOR: Tyler Durden
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi