Brusel chce, aby Řekové předali Turecku část ložisek ropy a plynu u svých ostrovů

Postoj Bruselu, který je fakticky zradou členského státu EU – Řecka – Borrell na tiskovce vysvětlil tím, že „Turecko je důležitým partnerem, kandidátskou zemí a spojencem NATO“. Představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku navíc verbálně napadl i obranné kroky, které řecká armáda a námořnictvo podnikají k ochraně národní suverenity a územní celistvosti Řecka. „Dynamika odvetných opatření nečiní Středomoří bezpečnější a stabilnější zónou,“ řekl Borrel na tiskovce v Ankaře. Dodal, že: „Současný negativní trend v našich vztazích se musí zastavit a zvrátit.“

Při svém prohlášení v Ankaře hlavní unijní diplomat přiznal, čím EU Turecko úspěšně vydírá. „Turecko projevilo solidaritu a štědrost vůči 3,6 milionům syrských uprchlíků a poskytlo přeshraniční humanitární pomoc těm, kteří byli vysídleni nedávnými brutálními boji v Idlíbu,“ řekl Borrell na tiskové konferenci v Ankaře. Jaksi přitom zapomněl dodat, že uprchlickou vlnu z Idlíbu vyvolaly právě boje, které tam proti legální syrské vládě prezidenta Bašára Asada vede turecká armáda s podporou džihádistů z Islámského státu (ISIL). Pomlčel i o tom, že za rozpoutáním občanské války v Sýrii stojí právě turecká tajná služba MIT. Stejně jako o faktu, že Turecko vyzbrojovalo džihádisty z ISIL.

Řecký web upozornil, že Borrellovo prohlášení není „bleskem z čistého nebe“. Minulý týden vyslovil německý ministr zahraničí Heiko Maas po jednání s Çavuşoglem podporu tureckému požadavku na předání části řeckých ropných a plynových ložisek pod mořským dnem kolem řeckých ostrovů Turecku. Německo přitom právě nyní na půl roku předsedá Evropské radě. De facto tak vlastně řídí EU.

Z Ankary letěl Borrell na Kypr, který je rovněž členským státem EU, a v jehož pobřežních vodách rovněž turecké vrtné lodi kradou ropu a plyn. V kyperském hlavním městě Nikósii se kyperskou vládu snažil chlácholit prohlášeními, jak je EU „odhodlána chránit zásady a hodnoty, vnější hranice a svrchovaná práva nebo členské státy“. Na tiskovce po jednání s kyperskou vládou tvrdil, že EU ukazuje neochvějnou solidaritu“.

Včera se ze svého chování Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrel zodpovídal před plénem Evropského parlamentu. Svou zprávu z jednání zahájil větou, že „se právě vrátil z intenzivních rozhovorů v Turecku a na Maltě a minulý týden navštívil Řecko a Kypr, aby ukázal neochvějnou solidaritu EU“. Dalších několik minut různými frázemi obhajoval nutnost spolupráce s Tureckem, které je podle něj „významným obchodním partnerem EU“. Poté však od poslanců dostal „kartáč“, jaký ve své dlouhé politické kariéře ještě asi nezažil. Francouzský kolega z frakce Identita a demokracie (ID), v níž působí i čeští europoslanci zvolení za SPD, jeho postup přirovnal k Mnichovské zradě v roce 1938. „Vaše chování v Ankaře připomíná jednání Daladiera a Chamberlaina, kteří v roce 1938 v Mnichově předali Hitlerovi československé pohraničí“, řekl při svém vystoupení jménem frakce ID.

Ve dvouapůlhodinové rozpravě Borrellův postup tvrdě zkritizovali zástupci všech frakcí. Proti zradě vůči Řecku se z vystupujících nevyslovil pouze jediný poslanec- zástupce německých Zelených (členy jsou i čeští Piráti). Ten ve svém projevu kritizoval Řecko, že brání migrantům přicházet z Turecka přes Řecko do EU. Ostatní řečníci všech národností a bez rozdílu stranické příslušnosti se Řecka zastali a Borrellův postup odsoudili. Při diskusi padaly výzvy k okamžitému končení přístupových rozhovorů s Tureckem. „Turecko se nikdy nemůže stát členem EU. Prostě proto, že jeho režim nesplňuje požadavky na členství.“, konstatoval rakouský lidovecký europoslanec.

Včera byla bouřlivá debata přerušena. Nyní mají europoslanci možnost připravit na příští schůzi k hlasování návrhy rezolucí. Frakce ID nyní formuluje návrh, v němž bude požadavek nejen na ukončení přístupových jednání s Tureckem, ale i návrh na vypovězení celní unie EU-Turecko. Naši experti připravují i podklady k návrhu na zastavení vyplácení všech plateb z rozpočtu EU do Turecka. Nejen tzv. „migračního výpalného“, ale i plateb na projekty, za něž si turecká armáda kupuje vojenskou techniku, kterou letos na jaře nasadila proti řeckým pohraničníkům bránícím migrantům v pokusu o průnik do EU