Český ekonom na příkladu Norska ukázal, k čemu vede láska k zeleným zdrojům

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

Český ekonom Lukáš Kovanda svým novým příspěvkem na sociální síti Twitter poukázal na to, k čemu vede láska k zeleným zdrojům. Učinil tak na příkladu Norska.

Kovanda sdílel totiž úryvek ze článku, který vyšel na Bloombergu. V něm se píše, že s tím, jak se hranice energetické krize v Evropě posouvá na sever, zhoršují se ve skandinávském regionu klesající zásoby vody.

Dále se uvádí, že ceny energií v skandinávských zemích byly v září pětkrát vyšší než před rokem. To se dotýká všech, od továren a těžařů až po studenty, kteří bojují s účty. Inflace prudce roste.

Podle článku se severní kout Evropy nemůže schovat před celosvětovým nedostatkem zemního plynu a uhlí, přičemž ubývající zásoby vody brzdí nejdůležitější zdroj elektřiny v regionu. Švédsko se spoléhá na 52 let starou elektrárnu spalující ropu, která udržuje světlo, a místní energetická společnost se snaží přesvědčit průmyslové uživatele, aby s blížícím se chladným počasím šetřili energií.

Ve Skandinávii po léta odstavovali uhelné, paroplynové i jaderné elektrárny. Spoléhali se na zelené zdroje. Jenže konkrétně Nory letos zradila voda. Je jí nejméně od roku 2006. Například studentům se zdvojnásobuje účet za elektřinu, více brigádničí a nemají tolik času na studium. pic.twitter.com/8YFxqx3Dem

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) October 3, 2021

„Ve Skandinávii po léta odstavovali uhelné, paroplynové i jaderné elektrárny. Spoléhali se na zelené zdroje. Jenže konkrétně Nory letos zradila voda. Je jí nejméně od roku 2006. Například studentům se zdvojnásobuje účet za elektřinu, více brigádničí a nemají tolik času na studium,“ napsal k tomu Kovanda.

Pod jeho tweetem se vyjádřilo i několik dalších uživatelů. „No jo, trochu přestane foukat, nebo pršet a Green Deal zachraňují české jaderné a polské uhelné elektrárny. Odkud třeba budou Rakušani brát na své ledovcové elektrárny energii, když ne z našeho jádra, proti kterému protestují?“ ptá se jeden z nich.

„Tak si zahráváme pod maskou ekologie, nas*ráme strategické dodavatele, že se obávám blackoutů a nedostatku plynu. Už vidím ten sci-fi obraz, jak si lidé v mrznoucích bytech proráží stěny pro komín provizorních kamínek, kde budou spalovat klidně petky či mazut. Návrat ke kořenům,“ uvedl další uživatel.

„Nastal čas přestat dělat experimenty na lidech,“ přišel s takovým názorem jiný uživatel Twitteru.

Prosazování elektromobilů

Za zmínku stojí, že Kovanda se v komentáři pro MF DNES věnoval problematice, který je spojená s prosazováním elektromobilů ze strany Evropské unie.

Jedná se o to, že Evropská komise v rámci boje za dosažení uhlíkové neutrality EU v roce 2050 tlačí mimo jiné na zákaz výroby aut s klasickými spalovacími motory, který by platil od roku 2035. Podle ekonoma tato strategie EU vede k její vlastní ekonomické sebevraždě. Kovanda považuje přesvědčení Bruselu o tom, že tímto krokem zachraňuje svět, za mylné.

Zdůraznil, že tlak na prosazení elektromobilů vede v EU, a tedy i v Česku, již dnes k výraznému růstu cen energií, ale z celosvětového hlediska nedosáhne ve snižování produkce CO2 prakticky ničeho. Takový stav věcí potrvá do doby, až se podobně nezačnou chovat Číňané, Američané nebo Indové. Jinak se svět změní jen málo.

Jediný možný výsledek úsilí Evropské unie podle Kovandy spočívá v tom, že budou trpět její obyvatelé.

V této souvislosti odborník upozornil na to, že kompletní přechod na elektromobilitu by při současné úrovni technologického rozvoje učinil individuální dopravu finančně nedostupnou nejen chudým lidem, ale také podstatné části střední třídy.