Deník N, patřící mezi politicky zvláště uvědomělá média, upozorňuje na možnost, kterou občané pohříchu příliš nevyužívají, a sice na možnost pomocí Portálu občana snadno a rychle udat kohokoli za „nenávist na internetu“ /1/.

Článek převzala i zcela nezisková organizace Romea, která nejen že tuto možnost práskat online za „nenávist“ nadšeně přijala, ale též oslovila vybraného odborníka, aby i on tuto vymoženost moderní doby pochválil /2/.

Ne, nestačí, že západoevropské země a celá Evropská unie nastavují stále více dogmaticky a ideologicky zatížená pravidla „boje proti nenávisti na internetu“ (zdravíme paní Jourovou), nestačí, že za nedodržení těchto pravidel a okamžité nesmazání „nenávistného obsahu“ hrozí provozovatelům těchto sítí drastické sankce.

Nestačí, že provozovatelé tedy raději mažou a blokují v ještě absurdnějším rozsahu, než vyžadují samotná tato pravidla, a že to celé stále více připomíná novodobou totalitu. Je třeba jít ještě dále, více, lépe, radostněji! A proto i Ministerstvo vnitra (zdravíme pana Hamáčka) na Portálu veřejné správy zprovoznilo od 27.2.2020 tuto vynikající online udavačskou aplikaci.

Jistě se již nemůžete dočkat popisu toho, jak to celé funguje. Nuže s chutí do toho!

Za prvé je samozřejmě třeba najít nějakého nenávistného občana, kterého chcete udat. Každý jistě znáte někoho, kdo Vám tak říkajíc šlápnul na kuří oko, na koho prostě máte pifku. Dnes již nemusíte běžet na Veřejnou bezpečnost, na uliční výbor, ani žalovat soudruhu náměstkovi tam či onde. Prostě sedíte doma a vše učiníte online! Kde se ten pokrok zastaví!

Je-li Vaše oběť navíc nekonformních názorů, a máte-li zjištěno, že se večer u zpráv snadno rozčílí a poté ventiluje své afekty skrze sociální sítě, máte vlastně vyhráno. Stačí daného nenávistného občana bedlivě online sledovat a v pravou chvíli využít jeho projevené nenávisti k sepsání udání. A to sepsání je nadmíru prosté, protože specializovaný strukturovaný formulář Vám se vším poradí a krásně Vás nasměruje!

Druhým krokem je registrace na Portálu občana, což není zase tak jednoduché, nemáte-li eObčanku. Pokud ne, musíte se online zaregistrovat na EIDENTITA.CZ, což je nutno potvrdit ještě prostřednictvím datové schránky nebo osobně na některé pobočce projektu Czech POINT. A tady jsem se právě zasekl, protože kvůli jednomu blogu na nějakou pobočku nepoběžím, zvláště ne, pokud nemám v úmyslu opravdu někoho pohodlně elektronicky a online udávat. Článek na Deníku N nicméně obsahuje i screenshot jedné strany daného formuláře od šťastlivce, jenž zaregistrován je a tuto funkcionalitu tedy využívat může /1/:

Do příslušné kolonky popíšete hříchy onoho internetového nenávistníka vlastními slovy a poté ještě máte zaškrtnout konkrétní kategorii osob, proti které je nenávistný obsah směřován. Máte tu pestrý výběr, konkrétně:

1. Skupiny, které se odlišují určitými typickými znaky (např. barvou pleti)

– zde podotýkám, že osobně mám předkus a sennou rýmu, což jsou typické znaky, kvůli kterým jsem si v dětství od ostatních vytrpěl spoustu nenávisti. Navíc jsem tlustej, ale za to si můžu sám a tak nevím, jestli jsme už pokročili dostatečně daleko, že bych někomu jeho šprýmy na moji tloušťku mohl vytmavit u soudu. Kromě toho jsem bledej jak ředitel vápenky, ale stížnosti na bílou barvu pleti se dnes berou jako samozřejmost, být bílý není typickým znakem, nýbrž naopak hříchem.

Jdeme dál, druhou skupinou jsou:

2. Etnické a národnostní skupiny

– to je snad jasné. Kdo dnes nenašlapuje po špičkách kolem etnických a národnostních skupin, pokud se tedy nejedná o příslušníky západoevropského a severoamerického obyvatelstva bílé pleti, ten si koleduje o průšvih. A ten, kdo se k těmto bělošským skupinám hrdě hlásí, koleduje si o průšvih také. Zkrátka, jak říkal nadporučík Lukáš ze Švejka:

„Buďme Čechy, ale nemusí o tom nikdo vědět. Já jsem také Čech“.

3. Skupiny definované vyznáním

– viz výše. Tady bych chtěl upozornit především náboženské nenávistníky, aby si dali dobrý pozor na to, komu online přejí třeba krásné Vánoce. V rozvinutějších společnostech na západ od nás se místo toho začíná ujímat bezpečnější varianta „Zimní svátky“.

4. Sexuální menšiny

Víte, to jsou takové ty řečičky typu „včera jsem viděl na rohu dva chlápky, jak si dávají francouzáka a málem jsem se z toho pohledu poblil“. Tak na to bacha, něco takového už si dnes raději nemyslete ani v duchu.

5. Skupiny definované politickým přesvědčením

To je další ožehavé téma. Onehdá jsem se v komentářích pod článkem o jakési politické události sešel s lidmi znamenitě odlišného politického přesvědčení a řeknu Vám, kdyby admin nenastavil předběžnou cenzuru, tak jsme nakonec šli za vzájemnou nenávist bručet všichni. Ještě, že jsme na sebe navzájem nevyplnili ten online formulář…

6. Jiné

Naše pokroková společnost zkrátka umožňuje nabonzovat kohokoli za to, že se nehezky vyjádřil o komkoli. A jestli se Vám to nelíbí, tak trpíte nenávistí vůči té pokrokové společnosti.

Tak, a teď buď smažu všechno, co jsem napsal a půjdu s davem s přišpendleným úsměvem, nebo budu čekat, kdo mě kdy elektronicky a pokrokově udá. Těžké rozhodování, není-liž pravda…

Lukáš Burget