JSME TU PRO TY, KTEŘÍ CHTĚJÍ
SKUTEČNĚ POZNAT PRAVDU

Zpět

CZ 24 News

Čína si z možného odlivu firem nic nedělá. Think China: „Americké investice nejsou pro Čínu zásadní“

USA/ČÍNA: Ani společný nepřítel nedonutil USA a Čínu k ukončení obchodní války. Bílý dům láká firmy domů a slibuje jim stěhování zadarmo. Čína úder zatím nevrací, možná i proto, že se firmy k přesídlení přes oceán zatím nechystají.

Přetrvávající obchodní válku mezi USA a Čínou prohloubila pandemie koronaviru o hru na hledání viníka. Vztah mezi zeměmi tak klesá hluboce pod nulu ruku v ruce s tím, jak se vrcholní představitelé obou zemí vzájemně obviňují.

Nejsilněji se vůči Číně vymezují Spojené státy, jejichž čím dál tvrdší rétoriku Peking odklání stylem „my ne, to vy“. Když v březnu mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien veřejně zpropagoval nepodloženou teorii o americkém spiknutí a zanesení viru do Číny americkou armádou, Donald Trump dal koronaviru přívlastek „čínský“ a smečoval zpátky.

Minulý týden Mike Pompeo bez zardění a předložených důkazů tvrdil, že virus pochází z čínské laboratoře. Svůj přívlastek si tak díky čínským médiím vysloužil i on – „zlý, šílený, nepřítel lidstva“.

Neustálé hledání viníka na druhé straně se promítá i do dalších odvětví. Naposledy tyto naschvály schytala novinařina. USA jako odplatu za přístup Číny k jejich novinářům od pondělí značně znepříjemní čínským novinářům v USA vízový proces.

A protože nedůvěra vůči Číně, druhé největší ekonomice světa, v USA i jinde narůstá, začaly některé společnosti myslet na zadní vrátka.
V únoru a březnu pandemie znemožnila provoz čínských továren, což zasáhlo i chod ekonomiky Spojených států. Jakmile se Čína chystala znovu nastartovat, covid-19 udeřil mezi oči Spojené státy. Úplný rozsah škod svízelné situace zatím nikdo nezná, je ale pravděpodobné, že se návrat k předpandemickému rozsahu obchodování s Čínou neuskuteční.

Stěhování vám zaplatíme…

Zvlášť pokud by americké firmy vyrábějící v Číně zlákala nabídka ředitele Národní ekonomické rady Bílého domu Larryho Kudlowa. Ten uvedl, že by USA měly „uhradit náklady na stěhování“ každé americké společnosti, která chce z Číny pryč. Podrobnosti svého plánu už nedoplnil, odpovídal během vysílání America Works Together na dotaz jednoho z přítomných lidí ohledně přílišné závislosti Ameriky na Číně a plánu na postpandemický obchodní vztah.

Jak ale připomíná Forbes, většina amerických společností, které v Číně vyrábějí, nemá vlastní montážní linku na zelené louce. Například Apple dlouhodobě spolupracuje s Foxconnem, tchajwanskou nadnárodní společností s masivními montážními závody v pevninské Číně. Další americké společnosti jednoduše uzavírají smlouvy s čínskými firmami, ať už dělají kuchyňské linky pro Lowes nebo hrnce a pánve pro KitchenAid.

Podle časopisu Forbes je přehodnocování dodavatelského řetězce americkými firmami záležitostí nejméně rok starou. Tehdy se společnosti snažily nalákat své čínské partnery k přestěhování do jihovýchodní Asie, kde by se vyhnuly celním poplatkům. Další zvažovanou alternativou bylo úplné odstřižení Číny.

„Před třemi desetiletími začali američtí výrobci produkovat a nakupovat v Číně z jediného důvodu: nízká cena. Obchodní válka ale přinesla do rovnice proměnnou „riziko“ v ještě větším rozměru, protože cla a hrozba narušení čínských dovozů přiměly společnosti, aby zvážily jistotu dodávek. Covid-19 vnáší do rovnice ještě další hodně důležitou dimenzi, a to odolnost. Schopnost předvídat a přizpůsobovat se nepředvídaným systémovým šokům,“ řekl pro Forbes Patrick Van den Bossche, partner společnosti Kearney.

…nikdo se však stěhovat nechce

O budoucnosti čínsko-americké spolupráce se spekuluje ve velkém, proto se agentura Reuters zeptala na jejich úmysly manažerů zahraničních společností v Šanghaji a Pekingu. Většina amerických firem v Číně v současné době o stěhování do jiných částí země nebo do zahraničí neuvažuje.

Z dlouhodobého hlediska jsou však mnohem obezřetnější. „Výsledky našeho průzkumu ukazují, že společnosti uvažují o úpravách své obchodní strategie, ale v důsledku covid-19 nedochází k hromadnému odchodu,“ uvedl v pátek Ker Gibbs, prezident americké obchodní komory v Šanghaji. „Nelze však pominout, že současná krize přidává debatám o rozluce s Čínou nový a nevítaný rozměr.“

Zatímco americké firmy zatím na nabídku vlády netváří, jiné země už konat začaly. Například Japonci schválili svým firmám stimulační balíček pro čínské „odcházení“ za 2,2 miliardy dolarů.

Podle serveru The Diplomat si Japonsko uvědomilo, že na Čínu dosud sázelo až příliš a stalo se na ní závislou. Šíření covid-19 tak jen poukázalo na riziko, které s sebou spoléhání se na Čínu nese, a zdůraznilo nedostatky ve funkčnosti Číny jako důvěryhodného státu. A Japonsko stabilitu, bezpečnost a jistotu vyžaduje.

Japonský premiér Šinzó Abe chce tímto krokem zvýšit národní bezpečnost a pomoci menším a středním japonským firmám. Japonsko se tímto však od Číny nechce odstřihnout úplně, jen se přizpůsobuje novému vnímání rizika.

Japonský premiér jako důkaz distancu od Číny zrušil návštěvu čínského prezidenta. Čínská média nicméně píší o přetrvávajícím přátelství mezi dvěma zeměmi. Návštěva prezidenta podle nich nebyla zrušena, ale posunuta kvůli pandemii na dosud neurčené datum.

Kde jeden byznys končí, druhý začíná. Po společnostech opouštějících Čínu se rozhodla sáhnout Indie. Poblíž Nového Dillí vznikla průmyslová oblast s plochou dvakrát větší než Lucembursko. Lákadlo o rozměrech 4 661 589 hektarů pro podniky na odchodu z Číny je podle ministerstva pro podporu průmyslu a vnitřního obchodu reakcí vlády na plány investorů snížit závislost na Číně.

Premiérova kancelář tak chce připravit plán nabídek, aby přilákala další a další společnosti. Indická vláda dosud údajně získala přibližně 100 nadnárodních společností ochotných z Číny odejít.

Odeslat komentář