Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
ČESKO: Jak zapadá další diplomatický skandál mezi Českou republikou a Čínou do politiky Evropské unie mluvit s Čínou jednotným hlasem? Tato otázka vyvstává v souvislosti s plánovanou cestou předsedy Senátu Parlamentu ČR Miloše Vystrčila koncem srpna na Tchaj-wan.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil uskuteční sedmidenní návštěvu Tchaj-wanu. Čínské velvyslanectví v Praze v reakci na to prohlásilo, že cesta na Tchaj-wan naruší budoucí spolupráci. Na webu velvyslanectví se uvádí, že taková návštěva se rovná otevřené podpoře separatistických sil a akcí souvisejících s nezávislostí Tchaj-wanu. Velvyslanectví vyjádřilo silnou nespokojenost a nesouhlas s tímto aktem a označilo ho za neuvěřitelnou invazi do suverenity a územní celistvosti Číny.
Diplomatický skandál kolem plánů předsedy Senátu následoval za jinou nepříjemnou epizodou v bilaterálních vztazích. Bylo to přerušení bratrských vztahů s Pekingem a Šanghají ze strany pražského primátora. Kontakty mezi vedením Prahy a Pekingu skončily poté, co se představitelé českého hlavního města rozhodli „vyhodit“ ze smlouvy s Pekingem tézi o politice „jedné Číny“. Šanghaj oznámila odstoupení od dohody s Prahou v polovině ledna letošního roku poté, co pražská radnice podepsala dohodu o mnohostranné spolupráci s Tchaj-pejí.
Plány předsedy Senátu Parlamentu České republiky zvýšily rozpory mezi Prahou a Pekingem v otázce Tchaj-wanu na úroveň ústředních orgánů, uvedl Cui Hongjiang, odborník z Institutu Evropy při Čínském institutu pro mezinárodní problémy, v interview pro Sputnik.
„Především si myslím, že tento incident negativně ovlivní čínsko-české dvoustranné vztahy. Jak všichni víme, i dříve měly vztahy mezi ČLR a Českou republikou na místní úrovni určité problémy, včetně prohlášení pražských městských úřadů, že naváží přátelské vztahy s Tchaj-pejí. Předseda Senátu, který tentokrát navrhuje návštěvu Tchaj-wanu, prakticky vyzdvihl kontroverzi na úroveň ústřední vlády. Přestože je Senát pouze zákonodárným orgánem, je situace bezpochyby docela vážná, protože ovlivňuje základ vztahů mezi ČLR a Českou republikou, konkrétně politiku ,jedné Číny‘, která je také hlavní podmínkou toho, aby Čína navázala diplomatické vztahy se všemi zeměmi. Za druhé, pokud jde o 17 + 1, domnívám se, že dopad tohoto incidentu se bude týkat hlavně bilaterální úrovně čínsko-českých vztahů. Zatím je 17 + 1 platformou pro podporu meziregionální hospodářské spolupráce s menší účastí v politických otázkách. Spolupráce 17 + 1 se samozřejmě rozvíjí také na základě dvoustranných vztahů a politiky Číny se 17 zeměmi. Čína si nepřeje, aby k podobným incidentům došlo v budoucnu i v jiných zemích střední a východní Evropy. Proto si myslím, že v rámci 17 + 1 bude muset Čína i další země střední a východní Evropy vyvinout úsilí k upevnění politického konsensu, posílení politické spolupráce a výměn, a také k zabránění dalšího rozvoje takových věcí,“ řekl.
Česká republika si zahrává s Tchaj-wanem v době, kdy EU formuluje a hodlá přijmout politiku, která ukládá Bruselu povinnost jednat jednotně s Čínou, a jednotlivým členům EU dodržovat jednotnou zahraniční politiku. Vývoj tohoto kurzu bude ve druhé polovině roku jednou z priorit německého předsednictví v EU. V rozhovoru se Sputnikem na to upozornil zástupce ředitele Institutu Evropy Ruské akademie věd Vladislav Bělov.
„Je známo, že Peking provádí politiku aktivního budování vztahů na dvoustranné úrovni se zeměmi EU a dalšími evropskými zeměmi. Děje se tak společně s iniciativou Novodobá hedvábná stezka (jedno pásmo – jedna cesta) ve formátu 17 + 1, kde 12 zemí střední a východní Evropy je členem EU, a 5 zemí není členem unie. Brusel je velmi nespokojen s paralelní iniciativou 17 + 1. To je jeden z důvodů, proč Angela Merkelová trvá na setkání v Lipsku s vedoucími představiteli všech 27 států EU. Setkání v Lipsku by proto mělo historický charakter nebo bude mít historický charakter, pokud se bude konat během německého předsednictví. Německo trvá na společném postoji všech 27 zemí v rámci jednotné evropské politiky. Berlín a jeho partneři na tom trvají, to je to, co podporuje také vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell. Jde o jednotnou zahraniční politiku v oblasti bezpečnosti a v oblasti ekonomiky. Formát 17 + 1 v rámci iniciativy Novodobá Hedvábná stezka zůstává pro Německo prioritou v rámci jeho předsednictví v EU.“
Postoj Bruselu
Čína a EU letos oslaví 45. výročí diplomatických vztahů. Princip „jedné Číny“ je jedním ze základních principů v těchto vztazích a také při vytváření bilaterálních vztahů s evropskými zeměmi. V tomto ohledu předpokládaná návštěva předsedy českého Senátu na Tchaj-wanu okamžitě vyvolává nejméně dvě otázky. Zapadá tato návštěva do jednotné politiky EU, jejíž provádění Brusel naléhavě požaduje od svých členů? Pokud má EU sklon vidět v jakémkoliv průlomu ve vývoji čínských vztahů s tím nebo oním členem EU pokus Číny rozdělit EU, jak se máme dívat na české kroky, které porušují zásadu „jedné Číny“?
Zastánci rozvoje strategického partnerství mezi Čínou a EU mají právo očekávat jasnou odpověď Bruselu na tyto otázky. Absence odpovědí může samozřejmě znamenat pouze jednu věc – Brusel dodržuje „dvojí standardy“ při interpretaci politiky rozhovoru s Čínou jednotným hlasem.
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi