JSME TU PRO TY, KTEŘÍ CHTĚJÍ
SKUTEČNĚ POZNAT PRAVDU

Zpět

CZ 24 News

Co se stalo v historii, stane se to znovu, historie se opakuje! Jste připraveni? (VIDEO, CZ Titulky + PŘEPIS)

V čem je dnešní doba podobné historickým událostem? A kam dnešní situace může zajít? Poslechněte si tohle zajímavé a poučné video porovnávající historické události s dnešní dobou.

 

Přepis:

Blíží se něco velkého… V posledním roce, který byl naprosto kompromitován covidem-19, nejhorší pandemií od španělské chřipky, došlo k několika průmyslovým událostem. Došlo ke krachu na burze, míra nezaměstnanosti dosáhla rekordní výše a zdálo se, že jakýkoliv podnik, který vás napadl, byl na pokraji bankrotu. Pokud tyto události nebyly dostatečně špatné, něco jiného se dělo potichu mimo pozornost lidí. Něco, co jsme několik století nezažili. Událost, která by jednoduše mohla změnit strukturu naší civilizace, tak, jak jsme nikdy nezažili. Král Francie měl na počátku 18. století nejhustší populaci a nejbohatší ekonomiku na celém evropském kontinentu. A život v průběhu dalších 70 let prosperoval. Ekonomika neustále rostla.

Byly vyvinuty nové vzdělávací metody, které gramotnost lidí v království výrazně zvýšily. Průměrná délka života se zvýšila, zatímco úmrtnost se snížila. Obchodování s královstvím Španělska a Itálie se zvýšilo o 900 %, což vedlo k revoluci v industrializaci země. Všechny tyto úspěchy se zdály skvělé, ale ve skutečnosti jedna třetina populace Francie trpěla chudobou. A aby situace byla ještě horší, celá střední střída v roce 1770 měla potíže. A ty dva problémy společně s akumulací suverénního dluhu a represivními finančními politikami vedly k nové doktríně. Francie v té době měla tři společenské třídy.

Duchovenstvo, šlechtice a pak všichni ostatní, což převážně představovalo střední střídu a rolníky. Ve skutečnosti… 98 % celé populace byla ve třetí třídě, přesto téměř všechny výhody současné ekonomiky šly za šlechtici a duchovenstvem. Například: Šlechtici a duchovenstvo představovali pouze 2 % populace. Šlechtici a duchovenstvo také nemuseli platit žádné daně. Navzdory tomu, že byli velmi bohatí. Několik let slabé úrody z jejich zemědělské půdy vedlo k tomu, že mnoho lidí ve Francii trpělo hladem. Ale šlechtici, král a duchovenstvo byli podle všeho krmeni dobře a byli schopni platit vyšší ceny za jídlo než rolníci.

Tohle společně s neschopností krále vybírat dostatečné množství daní a nadměrným tiskem francouzské měny přinutilo krále Ludvíka XIV. vyzvat všechny tři třídy občanů, aby se sešly, a vymyslely řešení této ekonomické krize. Třetí třída občanů chtěla, aby bohatí platili daně, a aby vláda snížila utrácení. Král jen převážně chtěl peníze, a chtěl si udržet vládní utrácení a šlechtici a duchovenstvo se chtěli vyhnout placení daní.

Tohle setkání krále a třech tříd vedlo k jednomu z nejdůležitějších momentů v historii západního světa. Poté, co si obyčejní, hladoví a chudí občané uvědomili, že nesou břímě veškerých nevýhod současného ekonomického a daňového systému, zatímco neviděli žádné výhody, když doba byla dobrá, rozhodli se vzbouřit a vytvořit od základů svůj nový systém. I Francouzská revoluce nemusela být tak úspěšná, jak si někteří mohou myslet.

Někteří mohou říct, že zašla příliš daleko. Ostatní říkají, že nezašla dostatečně daleko. Je důležité vědět tohle. Obyčejní lidé byli během jejich ekonomické krize zasaženi nejvíce a elita společnsti neprožívala téměř žádné problémy. Nespravedlivý daňový systém, kde nejbohatší platili nejmenší množství daní, také vytvořil znepokojenou střední třídu. Nahromadění suverénního dluhu. Znehodnocení měny. Odepření přístupu nižší třídy do politických pozic s pravomocí. A pohled na bující nerovnost mezi bohatými a chudými. Všechny tyto faktory vedly ke kompletní transformaci společnosti. Zní vám něco z toho povědomě?

Tato transformace společnosti ve Francii, která byla ve skutečnosti způsobena nerovností a nedostatkem zdrojů pro chudé, vedla k tomu, že Francie ve výsledku přišla o svůj status největší ekonomické mocnosti Evropy, zatímco ten status získala sílící mocnost Britů. Vůbec neříkám, že jsme na pokraji revoluce. Ale je možné najít podobnosti mezi Francouzskou revolucí a dneškem. V posledních 13 měsících jsme byli svědky navýšení bohatství pro pár občanů na takovou úroveň, kterou jsme předtím nikdy neviděli. Tohle vše ve stejné době, kdy jsme byli svědky, jak pracující třída měla problémy a žila od výplaty k výplatě.

Spodních 50 % Američanů, což je zhruba 164 milionů lidí, mají dnes kombinované čisté jmění 2,1 bilionů dolarů. To vychází zhruba na 12 tisíc dolarů na obyvatele. To jmění se obvykle vázáno na věci jako auta, běžné bankovní účty, spořicí účty a možná nějaké akcie nebo spoření na důchod. Ale kdybyste dali dohromady jmění 25 nejbohatších lidí z USA, měli byste stejné množství bohatství jako spodních 164 milionů Američanů. A tohle bohatství je vždy vázáno na malé procento vlastnictví velmi velkých společností jako Amazon nebo Tesla. Od začátku covidové pandemie se bohatství zhruba 2700 miliardářů zvýšilo v průměru o 44 %.

Pro porovnání, příjem průměrného Američana střední třídy se za posledních 13 měsíců snížil v průměru o 3 %. Když se vrátíme k Francouzské revoluci, důvod, proč k ní došlo, nebylo nějaké vysoce sofistikované uvažování. Došlo k ní kvůli bohatství a nerovnosti, a že zdroje celé ekonomiky nešly k lidem na spodku a ve střední třídě. Šlechtici, kteří představovali pouze 1 % celé populace, v té době vlastnili kolem 35 % bohatství ve Francii. No… dnes 1 % lidí v USA vlastní necelých 32 % bohatství v celé zemi.

To je dramatický nárůst z 28 %, který jsme viděli před necelými deseti lety. Měli byste také zvážit ostatní podobnosti mezi Francouzskou revolucí a dneškem. Jako třeba to, že extrémně bohatí neplatí ani zdaleka stejné procento daní jako průměrný občan. Například Warren Buffet vždy mluví o tom, jak jeho sekretářka z vyšší střední třídy má daňovou sazbu 36 %.

Warren Buffett ale mezitím má daňovou sazbu kolem 18 % díky nižší dani z kapitálových zisků, kterou miliardáři využívají. Také se můžeme podívat na akumulaci vládního dluhu, který Francii vrhnul do krize. Srovnejte to se situací, která se dnes děje po celém světě. Francie také před pár set lety začala nadměrně tisknout svoji měnu… A… no… to stejné děláme dnes. Další věc je, že z celého světa se zvyšuje konkurence, která vytváří tlak na největší ekonomickou supermocnost. Před pár stoletími to bylo britské impérium. Dnes je to komunistická Čína.

I když existuje celá řada podobností mezi ekonomickou krizí Francouzské revoluce a dneškem, uvedu, že tam je jeden nebo dva vážně velké rozdíly. Jeden z nich je, že během Francouzské revoluce velká část populace čelila smrtelnému hladu a krizi hladovění. To znamená, že revoluce z jejich pohledu byla nutná, aby zůstali naživu. Zatímco hlad je dnes ve Státech mnohem vzácnější problém. I když je pravda, že potravinová nejistota je stále problém, samotné hladovění není to stejné.

A druhý klíčový rozdíl, dle mého názoru, je ten, že Francie byla v podstatě v neustálém válečném stavu po desítky let. To samo o sobě může velmi poškodit ekonomiku a vládu. Dnes není ani zdaleka tolik válek jako před několika set lety. Takže jak jsem už zmiňoval, příliš velká nerovnost je problém, který vede přímo ke vzpourám. Ale to stejné lze říct o příliš malé nerovnosti. Ve výsledku se lidé musí rozhodnout, kolik je příliš mnoho a kolik je příliš málo. Prosím, podělte se o svůj názor, co si o tom myslíte.

 

Překlad: David Formánek

Zdroj: https://otevrisvoumysl.cz/

Líbí se vám naše stránky a síla svobodných informací, které šíří? Prosíme, podpořte nás! 

I malá částka zaslána anonymně pomůže a předem Vám za to moc děkujeme!

Podpořit nás můžete ZDE

Odeslat komentář