Coronavirus: pokus o státní převrat v Číně? Nikoli náhodné události…

ČÍNA: Zdá se mi, že se tu proťalo v jednom bodě více faktorů. Prvním je čínský Nový rok – já se 20 let věnuji Číně, z nichž jsem tam 10 let prožil. Konkrétně v Kuang tungu (v sousedství Hongkongu), který je epicentrem vzniku všech virů, protože v podmínkách tropů viry snáze vznikají, větší rychlostí mutují, a proto je složitější tam s nimi bojovat. Zvláštní situace ale vznikla teď, když se virus objevil v centrální Číně ve Wu-chanu, který neleží v tropech a pro rychlé zmutování viru není tak příznivý.

Druhým je fakt, že Čína je zemí migrantů – mnozí se sjíždějí za výdělkem. Wu-chan má cca 15 mil. lidí, z nichž 5 milionů jsou migranti, kteří se shromažďují před odjezdem. To samo o sobě podporuje vznik epidemií. Kromě toho, že se shromažďují, je tam snížená teplota. Čína na jih od Pekingu nemá vytápěné byty, obyvatelé tam přebývají v teplém oblečení, kdo má peníze, přitápí si elektricky. Ti, kteří na to nemají – marodí. Kdo umírá v případě obyčejného viru chřipky? Lidé nad 60 let. Pracoval jsem v agentuře „Xinhua“ při Státní radě ČLR 3 roky. Seděl jsem u počítače a byl jsem jakýmsi prvním čtenářem (informací mj. o tehdejší epidemii) a překládal jsem pro ruskou verzi této agentury. Měl jsem pocit, že pracuji v nemocnici – každý den přicházely informace o konkrétních lidech, nakažených ptačí chřipkou, včetně jmen a kontaktů obětí se zdroji nákazy – všichni ve věku nad 60 let, sezónní pracovníci, žijící v nepříliš dobrých podmínkách. Ti všichni se soustřeďují na nádražích, spí na zastávkách autobusů, v levných vlacích apod. Stát tak podrobnými informacemi snižoval nepokoj v obyvatelích. Dnešní situace se zásadně liší – čtete jen hesla, jak se země stmelila, množství obětí. Stát systematicky zvyšuje v obyvatelstvu pocit ohrožení. Blokuje, na rozdíl od minula města – nic takového nikdy nebylo. Čína je systém, pracující s velkými masami obyvatelstva, včetně evakuace v případu epidemií, pandemií. Čína zkrátka vytvořila aparát schopný pracovat s jakýmikoli masami, v jakýchkoli otázkách, aniž by zastavil práci systému. V tomto případě vidíme všechna letiště, nádraží, metro, atd. vybavena čidly tělesné teploty – proč stát zvyšuje pocit ohrožení, když blokuje 60 milionů lidí?

U nás si představujeme Wu-chan jako „malé čínské 11milionové město“… Nejde však o malé město, ale o páté největší v Číně, navíc o dopravní uzel, kterým prochází železniční nákladní a rychlostní tratě mezi Pekingem a Kantonem, spojuje tedy sever Číny s jihem. Leží na soutoku řeky Jang-c´ a Čang-tiang, je to říční tepna a automobilový uzel mezi Sečuánem a Šanghají. Takže jde o ohromný dopravní rozbočovač. V době blokace města zde na chřipku zemřelo 6 lidí… Kvůli šesti lidem zablokovali město velikosti Moskvy. Jaká asi může být reakce obyvatelstva? Pokud by se to omezilo jen na Wu-chan,… ale bylo zablokováno i sousední město Huang-ahn, což je 7 milionů lidí. Pekingský výbor pro dopravu dále oznamuje blokování autobusového spojení se sousedními provinciemi a dokonce i k novému letišti, dále město Fu-čou prodlužuje svátky o osm dní (tzn., že lidé nepracují, neučí se, nedostávají mzdu), a to bez konzultace s centrální vládou… Naproti tomu Kanton, který je tradičním místem rozvoje epidemií, hlásí, že nebezpečí není a nic neblokuje – opět v rozporu s vládou…

Trochu odbočím do nedávné minulosti událostí s virem Ebola. Ta vypukla v Číně v době kantonské výstavy (největší tradiční čínský veletrh mezinárodního obchodu) . Kanton je čínským „africkým“ centrem se statisíci cizinců, kde v jedné čtvrti např. žije 300.000 Afričanů. Zablokoval někdo něco? Nikdo nic! Vzniká otázka, o co se jedná? Není naprosto jasné, proč centrální moc přijímá tak drastická opatření.

Existuje verze, že jde o bakteriologickou válku. Pokud by skutečně šlo o bakteriologickou zbraň – pak by byla schopna zabít v krátké době co nejvíc lidí. Provincie by „lehla“ během týdne, přitom tam neleží mrtvoly, neumírá se. Asi to nebude bakteriologická zbraň. Objevují se fejkové informace, že se jako první nakazili pracovníci wuchanské virologické laboratoře – není to pravda, – ani jeden z nich. Nebo, že se ústav nachází dva kilometry od tržiště, které označili za epicentrum. Nejsou to 2 km, ale 30 km odtud. Dále se tvrdí, že je to jediné virologické pracoviště v Číně. Opět to není pravda. Je jich 19 a všechna jsou podřízena čínské akademii věd. Verze bakteriologické války je tedy pochybná…

Verze, že se čínský farmaceutický průmysl pokouší otestovat takto svoje štáby, se mi zdá pravděpodobnější, s ohledem na to, že jsem osobně s farmaceutickým klastrem Číny a Ruska pracoval a velmi dobře vím, že v ČLR byl vytyčen úkol záměny amerických léků domácí produkcí. Nicméně s blokací měst tato verze nemá nic společného.

Pak si tedy osvětleme, kdo jsou ti lidé, kteří blokují města, kdo na sebe vzal tolik odvahy, aby bez souhlasu Ústředního výboru zavřel největší čínský dopravní uzel? A takový souhlas dán nebyl, protože předseda Si svolal mimořádnou skupinu politbyra až dva týdny po uzavření Wu-chanu. Pak je to vzpoura regionálních vlád. Kdo tedy jsou ti lidé? Šestého ledna proběhlo jednání wu-chanského Městského výboru a šéf tohoto výboru, který je současně šéfem zákonodárného shromáždění, nebyl znovu zvolen. V Číně je to tak, že regionálové jsou na jedné straně členy komunistické strany, ale „zhmotňují se“ jako šéfové regionální správy. Vše spělo k tomu, že bude vyměněn, ale tentýž den celé vedení Wuchanu oznámilo blokování města. Jak si může takové město něco takového dovolit? Hodit rukavici ústřednímu výboru a osobně předsedovi Si?

Předseda Si si nemohl dovolit reagovat, jinak by ukázal v tajemnickém měřítku, že nekontroluje situaci, a to by znamenalo ztrátu tváře. Ale, kdo první informoval o viru? Americké NYT v tento den napsaly, že se Čínou šíří záhadná pneumonie, že v Singapuru byl zachycen pacient nakažený tímto virem – 6. ledna! Viděl toho člověka od té doby někdo, co se s ním stalo? Mimochodem podobně to bylo předtím se zmíněnou Ebolou.

Mezinárodní pozadí je vůbec zajímavé. 2. ledna zahynul při letecké katastrofě náčelník genštábu Tchajwanu, který je údernou pěstí USA proti Číně v případě vojenského konfliktu. Je to první případ za posledních 50 let. Třetího ledna byl Američany zlikvidován Sulejmání, a turecká armáda zabila šéfa kurdské rozvědky, 6. ledna se začala rozvíjet kampaň s virem a pokus o sesazení šéfa partaje Wu-chanu. Zajímavé je, že prvním, kdo dal k situaci interwiev, byl starosta Wu-chanu, což je v čínských podmínkách nezvyklé, neboť to náleží předsedovi zdravotního výboru. Ten však dva týdny mlčel…

Takže kdo vlastně jsou ti z  Wu-chanu a okolních měst? Jsou to „hubeičané“ – základna proamerické skupiny „komsomolců“ a nejznámější z nich je Chu-Ťing chua – býval partajní tajemník a nyní čínský vicepremiér, zodpovědný za boj s chudobou, epidemiemi, atd. Ale kdo on vlastně je a jak souvisí s předsedou Si? Právě jeho totiž komsomol určil za následníka Si-Ťin pchinga, kterého měl vystřídat, a pokud by Si neprodloužil svůj mandát v čele státu a nezakotvil to do čínské Ústavy, pak by nás v roce 2023 čekalo střídání stráží a k vládě by se dostala proamerická skupina někdejších komsomolců. Zmíněnému pekingskému výboru pro dopravu předsedá bývalý tamní komsomolský lídr, a tak je tomu i v dalších regionech, které se v souvislosti s epidemií koronaviru dostaly do nesouladu s centrem. Tady je třeba vysvětlit, jak si komsomol může dovolit neposlechnout stranické centrum – v ČLR je komsomol alternativní socialistickou organizací, která vznikla současně s KS a není její dceřinou strukturou. Ve stanovách komunistické strany je psáno, že se KS nevměšuje do vedení komsomolu, jen členové jeho vedení musí být členy KS, ale do vnitřních kádrových otázek komsomolu strana zasahovat nemůže. Komsomol je vlastně sociálně demokratickou organizací, zaměřenou na spolupráci s Demokratickou stranou USA.

A co se děje v USA? V USA existuje pravděpodobnost (třebaže ne velká) Trumpova impeachmentu. Situace dává možnost k odstavení alternativních sil od moci. Něco se už událo u nás a může k tomu dojít i v ČLR. Co se může udát v Číně? V březnu proběhne řádné každoroční zasedání parlamentu, které přijímá důležitá rozhodnutí o změně zákonů, schválení dodatků k zákonům – včetně Ústavy, a potvrzení premiéra. Páteří parlamentu jsou vedoucí regionálních partajních organizací. Jak budou hlasovat regiony, takový bude zvolen premiér. Takže se v Číně chystá velká změna u moci. V Číně každé dva roky probíhá v regionech rotace kádrů, a ten proces měl být teď odstartován, ale zastavil se kvůli koronaviru. Proč? Šéf regionální vády je současně šéfem štábu pro boj s virem – a tak teď nikoho nelze měnit.

A tu vzniká otázka, zda se v Číně nerozvíjí proces vzpoury komsomolu proti komunistické straně. Na druhé straně za předsedou Si stojí celá jeho skupina regionálů, která se snaží komsomolce vytěsnit od moci. Vůdce „komsomolců“, zmíněný místopředseda vlády, nemá lehkou pozici, protože nezvládl epidemii afrického prasečího moru, v Číně se o 10 procent zvedly ceny potravin. Jsme zvyklí hovořit o Číně jako o vzkvétajícím hospodářství, zpomalení jeho růstu ze 6,9 na 6,1 % nám připadá směšné, nicméně alternativní zdroje uvádějí růst o pouhé 1 %, což se blíží ke stagnaci. Oficiální statistika neustále vychází především z HDP. Nepřímé ukazatele ale vypadají jinak: Prodej mobilních telefonů minus 8 %; poklesl prodej automobilů, roste inflace na trhu potravin. V Číně se, podle nepřímých ukazatelů, rozjíždí silná hospodářská krize. Jen podle oficiálních údajů má Čína 300% vnitřní dluh.

Existuje velmi přiléhavá teorie Chazina a Grigorjeva uvedená v jejich knize „Zánik impéria dolaru a krach impéria Pax Amaricana“. Ta spočívá v tom, že pobíhá rozpad světového hospodářského prostoru na makroregiony a zničení globální ekonomiky. To skutečně probíhá, exponenciálně roste množství swapových dohod mezi jednotlivými zeměmi, nikoli přes dolar a Bank of America. To také znamená, že klesá americký obchod s Čínou. Oni sice uzavřeli dohodu, ale ta má jen deklarativní charakter, není tam napsán mechanismus. Jak bude například Čína nakupovat americké zboží za 10 miliard dolarů, to je zatím pouhá deklarace. V globální ekonomice sledujeme, jak čínské hospodářství jako tahoun vyrostlý díky exportu do USA a Evropy zašlo do slepé uličky, nerostlo samostatně. Pokud odejdeme od onoho hloupého ukazatele HDP, a začneme sledovat hloubku (výrobu, efektivitu), uvidíme, že Čínské hospodářství je dosud hospodářstvím třetího světa, stále technologicky zaostává.

A v ČLR se situace sune k zápasu s těmi, kdo ztrácejí půdu pod nohama (komsomolci a politický servis čínsko-americké spolupráce, který se stále smršťuje). Si-Ťin pchinga přivedli k moci izolacionalisté, zejména armáda, kteří si uvědomili riziko rozpadu země, a proti nim stojí síla, která je schopná Číně podříznout větev, jen aby zůstala u amerického ekonomického koláče. A to, co se tam dnes děje, strukturálně připomíná události před „Náměstím nebeského klidu“ v roce 1989. To u nás v Rusku je zvykem začít změny v centru (banky, spoje média), a teprve poté se vyvádějí do ulic lidi. V Číně vše začíná od regionů. Až studenti zaplavili centrální pekingské náměstí. Co se děje teď? Studenti mají prodloužené prázdniny, chodí a snímají na mobily videa o tom, jak nejsou potraviny, jak netřeba chodit na vyučování, pak se začnou spojovat a vycházet do ulic – a bude „Majdan“. K tomu to spěje. Navíc olej do ohně přilévá Hongkong.

Hongkong už přestává plnit někdejší funkci obchodní brány do Číny, všech druhů finanční, organizační i informační podpory čínských elit orientovaných na globalismus, jeho role se za posledních 20 let významně zmenšila. Čína už má mnoho přístavů spolupracujících se Západem.

Teď už je to spíš prostor pro rvačky. Elity, které v Hongkongu zůstaly, se pokouší na tomto rámusu získat nějaké politické body a postupně se rozplývají v diasporách. Pokouší se aspoň ještě něco urvat i za cenu oddělení od Číny a opětovné podřízení Británii, nebo pomocí Trumpa přechodu pod protektorát USA.

Jistým (situačním) spojencem „komsomolců“ jsou jihočínské regiony, rovněž napojené na spolupráci s USA a Západem vůbec. Pokračuje dvousetletý boj jižanů za samostatnost – ti byli vyškrtnuti z politického procesu a snaží se nějak realizovat svoji originalitu. Vypadá to, že se vydají cestou Tchajwanu, jehož podstatná etnická skupina se snaží o přejmenování Tchajwanu na Republiku Tchajwan, což může nastartovat proces regionalizace a osamostatnění jihočínských národů. Hned po Tchajwanu může následovat vyhlášení Kantonské republiky a její vystoupení ze svazku s ČLR. To není nijak malá část Číny. Představuje třetinu čínského vývozu, celý přístup Číny k Jihočínskému moři, a 15. ekonomiku světa. Nešířím tu poplašné zprávy, ale v Číně dosud nezavírali města. Dokonce ani v době Eboly. Doufám, že naše vláda podá Číně pomocnou ruku a pomůže jí překlenout toto kritické období…

Dle řady expertů se jedná o virus selektivní, napadající především mongoloidní populaci*). Takže asi jde o cílený útok na Čínu, která příliš „vyrostla“ a ohrožuje zájmy USA a Británie. A je jen dalším bezohledným opatřením v řadě operací, probíhajících už několik dekád. Mimochodem, v nedávné minulosti tzv. prasečí mor v Číně vybil většinu chovů prasat a způsobil jí velké ekonomické ztráty.A tak mně napadá: Co když někoho napadlo kontaminovat virem některé zásilky čínského zboží do Evropy – např.internetových obchodů? Že je to ujetý? Budu rád, pokud ano.

*) Pro názornost k situaci kolem aktuální epidemie můžete sledovat přes interaktivní mapu s poměrně čerstvými údaji.