JSME TU PRO TY, KTEŘÍ CHTĚJÍ
SKUTEČNĚ POZNAT PRAVDU

Zpět

CZ 24 News

David Forbelský: Takže milé děti, jak to celé funguje?

Bránice by mě od smíchu z těch nápadů bolela, kdybych s těmito lidmi nemusel žít ve stejném státě.

Vy nějakým způsobem vyděláte 1 000 korun.

Z toho zaplatíte 15% daň z příjmu, tedy 150 Kč, dále spolu s tím, kdo vás zaměstnal, zaplatíte 315 Kč na sociální dani a dalších 135 Kč za zdravotní daň.

Zbudou vám tedy 4 stovky, dejme tomu, že je utratíte všechny za jídlo, v 15% sazbě DPH, tedy dostanete zboží v hodnotě 340 korun.

To je sice z tisícovky slušné, ale o tom teď psát nechci, s tím tu většina z vás souhlasí a nevadí vám to. Vaše věc.
Takže vy 340 Kč, Stát zbytek do tisíce, tedy 660 korun.
Co se s těmi penězi děje dál?
Z té DPH (60 korun) jde 5 korun 35 haléřů krajům, ne však kraji, ve kterém žijete, ale celkově krajům, kde se to dále dělí.
12,50 Kč jde obcím, a opět ne obci, ve které žijete, ale z těch 12 korun nejvíce dostanou velká města, a pak podle velikosti se to dělí dál podle koeficientů.
To víte velká města, více voličů, větší potřeba se jim zalíbit. A 42 korun a 15 haléřů jde do státního rozpočtu.

Takže jaké je zatím skóre?

  • Vy 340,– Kč
  • Stát 42,10 Kč
  • Kraje 5,30 Kč
  • Obce 12,50 Kč

Velmi podobné je to i s daní z příjmu, už víme, že je to 150 Kč.

Kraje dostanou 13,80 Kč, Obce 35,30 Kč a státní rozpočet opět zbytek tedy 101,20 Kč.

Skóre je tedy:

  • Vy 340,– Kč
  • Stát 143,30 Kč
  • Kraje 19,10 Kč
  • Obce 47,80 Kč

Zdravotní daň, a ano je to daň, pojištění by muselo zohledňovat míru rizika, ne váš příjem, dostane vaše zdravotní pojišťovna a té zase stát nařídí jak to utratit, takže je vlastně příjmem státu, protože ten rozhoduje kolik a komu smí pojišťovna platit (úhradová, léková a jiné vyhlášky)

Takže skóre je:

  • Vy stále 340,– Kč
  • Stát 143 Kč + 135 Kč, které musí stát nějakým způsobem utratit ve zdravotnictví
  • Kraje stále 19,10 Kč
  • Obce stále 47,80 Kč

Sociální daň jde kompletně do státního rozpočtu.

Takže sportovní terminologií se vítězem stává stát, se ziskem 590 Kč, na druhém místě jste vy se svými 340 korunami (vzpomínáte si, jak jste se se šéfem dohodli, že ho budete stát tisícovku?)

Předposlední jsou obce s pajdou a poslední kraje s dvackou z každé vaší tisícovky.

To byl poměrně dlouhý úvod k tomu, abychom lépe rozuměli tomu, co v této nelehké době vymyslela vláda.

Ta se rozhodla pomoci podnikatelům, ostatně dostává na to z každé naší tisícovky skoro šest stovek, tak co by nebyla velkorysá.

Spousta lidí to ocení, protože vláda maká a stará se o ně.

Ale náš poklad, (slovy prezidenta) Alenka zjistila, že těch našich 6 stovek už utratila minulý rok, protože, no o něco se určitě postarala.

Když jí to Andrej nařídil, to je fuk, šest stovek prostě nemá, a vyhlídka, že je dostane v budoucnu, je nejistá.

A tak si řekla, že než nasrat 10 milionů lidí, kterým by něco z jejich 3 stovek ještě sebrala zvýšením daní, bude lepší nasrat jen 14 krajů a asi 4 000 obcí.

Tak jim nařídila, ať z té pajdy a dvacky, taky koukají za její sliby něco zacvakat.

Ty se pochopitelně ozvaly taky, protože už teď si s dvackou nebo pajdou moc vyskakovat nemohly.

Tak jim Alenka tedy slíbila, že jim s třetinou pomůže a už zase vypadá jako hodná teta.

Navíc tedy Alenka už teď z každých těch 6 stovek dvě (státní dluh je asi 34 procent HDP) dluží a tak slíbila, že si tedy ještě něco vypůjčí, aby nějak pomohla chudákům lidem.

Takže stát vám sebere 6 stovek, z každé tisícovky. Z nich bude dlužit skoro 3, vám nechá taky 3 a ještě vaši vnuci budou platit dluhy, které nasekal.

„Ale to je přece normální!“ mi teď řada z vás odsekne.

Ti z vás, kteří volí ANO, nebo pro něj dokonce pracují, ještě přidají, že já bych to určitě dělal líp.

Ne není to normální, jen jsme si už na to zvykli.

A k výtce, že já bych to dělal líp, musím říct, že v tomto systému ne. V tomto systému, kdy se peníze utrácí jinde, než se vydělaly a podle preferencí lidí, kteří je nevydělali to prostě dobře dělat nelze.

Ani nejčestnější Mirek Dušín, by prostě nedokázal z Prahy rozhodnout, jestli obec Dolní Blbákov, kde si lidé vydělají poměrně slušně, potřebuje suprdupr dětské hřiště, nebo obyčejnou lávku přes potok.

Protože to prostě neví.

Oni se o tom dost pohádají i Blbákovští. Ti, co mají děti, budou chtít hřiště a je jim jedno, kolik to bude stát, protože už 6 stovek dali státu, dvacku kraji a pajdu obci, tak ať se starají.

Ti, kteří děti nemají, by radši lávku, aby mohli chodit nakupovat, a ti, co by měli bydlet u lávky (nebo hřiště) budou chtít cokoliv jiného, protože buď jim tam budou řvát děti, nebo půlka vesnice courat přes lávku pod oknama.

Jak bych to tedy řešil já?

Předně by peníze měly zůstat především těm, kteří je vydělali. Sorryjako, 3 stovky z tisíce mi přijdou jako zlodějina, ale po dobu mého působení v politice jsem zjistil, že s tímto názorem jsem v podstatě osamocen, takže akceptuji názor, že to lidem vyhovuje.

Pak tedy další mou ideou, jak by to mohlo fungovat lépe, je změnit to, jak se ty peníze rozdělují.

Primárně by měly zůstat v obci, kde se vydělaly. Takže ten příběh, jak jsem ho nahoře vypisoval, by začínal někde na úrovni řekněme bývalých okresů, do kterých by se obce sdružily, aby zjednodušily výběr daní.

Ty berňáky tam většinou tak jako tak jsou, takže by jim jen nešéfoval ministr financí, ale starostové a primátoři.

Města by tedy měla 6 stovek z každé tisícovky (veškeré daně bez zdravotního pojištění), ale pochopitelně využívají služeb státu i krajů (jak moc a jak dobrovolně je zase na jiné povídání). Ale pro zjednodušení řekněme, že kraj má v gesci opravy silnic a školy, stát pak polici, armádu a soudy.

Takže kraj by přišel s tím, že ho školy a silnice stojí 60 korun z každé tisícovky místo původních 50 a musel by zdůvodnit, proč potřebuje víc a co to oněm obcím přinese. Stát zase řekne, že potřebuje o 120 korun víc, aby pomohl lázním, tak ať i nelázeňská města pomohou těm s lázněmi.

A vidíte, to by asi nešlo, to by se asi nelázeňským městům moc nelíbilo.

A ono by to ani potřeba nebylo, protože asi žádný ministr financí by nemarnil čas, aby přesvědčil starosty měst utratit peníze za jiná města, a o to více by se je snažil přesvědčit, že ta dálnice jim pomůže víc, než podpora lázeňství. Lázeňským městům by zase zbylo víc, protože by je ten samý ministr nepřesvědčoval, že musí zase on na oplátku pomoct třeba aerolinkám, takže by nepotřebovaly pomoc od ostatních.

Prostě udělat z vlády opravdu sluhu, kterým má být.

  • Sluhu, který musí každý výdaj doložit a zdůvodnit.
  • Sluhu, který musí poslouchat parlament a udělat to, co mu parlament uloží.
  • Sluhu, který si nesmí vymýšlet svá pravidla.

Ale takový systém tady nemáme. Takže přesto, že se občas tváříme, že vláda je tu pro nás, ji posloucháme jako ovce. A jak tak sleduji volební výsledky i preference, hádáme se jen o to, jestli je nám milejší sluha, který kromě toho že nám krade peníze, kupuje si za ně kraviny a ještě naše peníze rozdává kamarádům. Má k tomu být na nás hubatej a hnusnej, nebo má být spíš v livreji a okrást nás s úsměvem na rtu. Jiné možnosti v nabídce při volbách nevidím.

Ale dokud sluha rozhoduje o většině našich peněz a je bohatší než my, pak si nic jiného než drzého slouhu nezasloužíme. A jsme vlastně my slouhy pro něj a on se nám právem směje do obličeje.


PS: A jenom upřesním, že tohle by byl jen začátek změny, kterou bych si přál. Tohle je jen úlitba lidem, kteří mají pocit, že daně jsou ještě nízké. Asi jim ty tři stovky přijdou zbytečně moc.

Takže časem by se jistě ukázalo na mnoho zbytných výdajů na všech úrovních. Ne všechny obce by krajům chtěly přispívat na kulturní akce konané v jiných obcích, ne všechny kraje by souhlasily s každým plánem vlády na stavbu třeba kanálu Dunaj-Labe-Ohře-Louny a tak by se nevypracovávala ani zbytečná projektová dokumentace atd. atd.

Časem by se asi ukázalo, že každá obec i kraj má jiné požadavky a nároky a tak by mohlo dojít k daňové konkurenci. V Praze je blaze a každý tam chce žít, ale zase je náročné udržovat metro, vymýšlet blokování nábřeží apod., tak Praha by mohla daně zvýšit a třeba, no já nevím Brno, kde nechce žít nikdo (sorry kamarádi z Brna), zase může lákat nižšími daněmi Pražáky, kteří mají dost vysokých daní, aby svou firmu i rodinu přesunuli šalinó do štatlu. A i při nižší sazbě daně by mohlo Brno mít víc peněz, než má teď.

Nevýhodu bych viděl pro skupiny lidí, zvyklých žít ze státních/veřejných peněz. Nyní by museli přesvědčovat mnohem více lidí, než dva-tři úředníky na centrálním úřadě, že jim mají z veřejného něco nasypat. A jelikož by se utrácení přesunulo blíže k těm, kdo ty peníze vydělávají, tak by bylo lépe vidět, kdo je utrácí.

Já osobně častěji potkám primátora, nebo starostu, než Hniličku, nebo náměstka ministra školství, abych se ho mohl zeptat, proč rugbyový klub dostal méně, než stejně velký šachový. Takže i ti starostové a hejtmani by se na financování sportu raději vykašlali a řekli si, že než se hádat s Forbym a jemu podobným, raději daně sníží ještě víc, a Forbymu zbude na rugbyovou šišku a někomu chytřejšímu zase na novou šachovnici.

Tím by ubylo i škodlivých dotací, asi by se těžko vysvětlovala dotace Bolkovi do farmy, kdyby bylo jasné, že ji platí i sousední hoteliéři, kteří si nejen museli na investice vydělat sami a navíc ještě platit tu samou investici svému konkurentovi. A tak by lidem zůstávalo více peněz a ceny by díky nižším daním nerostly nijak závratně, i kdyby ubylo dotací. Ano, pro mnoho firem by to znamenalo konec, ale zároveň pro mnohé nečekaně snadný a rychlý začátek.

Další nevýhodou by byl vznik chudších a bohatších regionů. Ale to už je sama podstata lidského hemžení, někdo je v něčem lepší, v něčem horší, někdo bohatší, někdo chudší a to i přesto, že to nekoreluje s tím, jestli jste lepší nebo horší. Svět prostě není spravedlivý a nikdy nebyl ani nebude. Snahou o vyrovnávání rozdílů jen vytvoříme šedou masu, kde každý má nakonec prd. Ostatně, už jsme to tu zažili a já nechci, aby to zažily i mé děti.

David Forbelský

Odeslat komentář