DeepSeek je špičkou ledovce

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

Základ čínského technologického vedení

Společnost DeepSeek způsobila v posledních týdnech v oblasti umělé inteligence značný rozruch. Humanoidní roboti Unitree předvádějí neuvěřitelné výkony v oblasti ztělesněné inteligence. V prosinci byly představeny dva prototypy stealth stíhačky 6. generace.

Mnoho lidí je samozřejmě označilo za důkaz toho, že Čína rychle dohání a předstihuje Západ v závodě o dominanci v technologiích budoucnosti.

Pokud ano, co je zdrojem těchto technologických průlomů? Jsou to náhodné šťastné náhody, nebo předzvěst dalších budoucích?

Základem těchto inovací je několik faktorů – lidský kapitál, výzkumný/průmyslový ekosystém a vládní investice.

Za prvé, v Číně se konečně uvolňuje obrovský lidský kapitál. Během několika generací byla v Číně téměř odstraněna podvýživa (která brzdí vývoj mozku); většina dětí nyní dokončuje střední školu a zhruba 60 % (13 milionů ročně) pokračuje ve studiu na univerzitě. Třetina vysokoškoláků studuje obory STEM, zatímco v USA je to jen 6 %. A nejlepší čínské univerzity jsou nyní hodnoceny stejně vysoko jako ty západní (viz můj článek „kdo má nejlepší univerzity“ o žebříčcích univerzit Nature Index).

Pavel Durov, zakladatel společnosti Telegram, přičítá rychlý pokrok Číny v oblasti umělé inteligence jejímu vysoce konkurenceschopnému vzdělávacímu systému a poukazuje na soustavné vynikající výsledky Číny v celosvětových matematických a programátorských soutěžích.

Nejenže Čína produkuje nejvíce pracovních sil v oblasti STEM na světě, ale co je kritické, na rozdíl od Západu se čínští absolventi STEM orientují spíše na pracovní místa v oblasti inženýrství, designu, technologií a základního výzkumu než v oblasti financí a virtuální ekonomiky.

Charlie Munger, jeden z nejmoudřejších investičních mudrců, řekl o americké finanční kultuře: „Považuji množství mozků, které se věnují řízení peněz, za národní skandál. […] V různých hedgeových a private-equity fondech máme armády lidí s pokročilými tituly z fyziky a matematiky, kteří se snaží přechytračit trh. […] Je šílené mít pobídky, které ženou vaše nejinteligentnější lidi do velmi sofistikovaného herního systému.“

Samotná společnost DeepSeek je zajímavým příkladem toho, jak obrat od financí k inženýrství může přinést zázraky. Společnost DeepSeek vyrostla z hedgeového fondu zabývajícího se kvantitativním počítačovým obchodováním, který byl před několika lety postižen vládním zásahem proti vysokorychlostnímu obchodování řízenému počítači.

Společnost DeepSeek využila rozsáhlý ekosystém čínských technologických talentů. Málokdo na Západě slyšel o společnostech CATL, Deep Robotics, iFlytek, SMIC, Pony.ai, BrainCo, ale jsou to jedny z nejlepších světových firem v oblasti baterií, robotiky, autonomního řízení, výroby čipů a technologií pro propojení mozku a počítače.

Za druhé, čínský technologický rozvoj netěží jen z velkého množství talentů. Neméně důležité je, že tito inženýři a výzkumníci mají k dispozici obrovský průmyslový ekosystém – což je v kontrastu s deindustrializovanými USA. Čína se zaměřuje na podporu fyzické a intelektuální blízkosti mezi průmyslem a výzkumem, která plodí skutečný pokrok.

V dubnu 2022 přednesl Sun Ninghai, ředitel Ústavu výpočetní techniky Čínské akademie věd, přednášku před dvousetčlenným stálým výborem Čínského národního lidového kongresu, který se skládá z nejvyšších vládních představitelů. Varoval, že Čína nesmí jít americkou cestou „pohrdání reálnou ekonomikou“ a přesměrování IT talentů do „virtuální ekonomiky“ – zahrnující virtuální realitu, metavesmír, blockchain a podobně.

Sun tvrdil, že USA zanedbávají výrobu užitečného fyzického zboží, přičemž podíl pracovních míst ve výrobě od roku 2000 dramaticky klesá. Příliš mnoho intelektuální energie bylo vynaloženo na falešnou ekonomiku finančních spekulací nebo virtuálních technologií, které nevytvářejí hmatatelné zboží. Například příjmy společností Google a Facebook pocházejí převážně z reklamy (77 %, resp. 98 %), zatímco příjmy společnosti Amazon plynou především z prodeje čínského zboží, které tvoří 70 % produktů uvedených na stránkách tohoto elektronického obchodu.

Sun naopak vyzval Čínu, aby své inovace v oblasti umělé inteligence uplatnila v „reálné ekonomice“. To znamená integraci algoritmů AI do fyzických produktů napříč odvětvími. Smyslem je zabudovat inovace AI do úspěšného čínského modelu založeného na výrobě a exportu a posílit tak dosavadní úsilí vlády technologicky překonat USA v co největším počtu průmyslových kategorií a dodavatelských řetězců.

Za třetí, čínská vláda investuje velké prostředky do vědy a techniky. Čínské výdaje na výzkum a vývoj dosáhly v roce 2024 496 miliard USD, což představuje 8,3% nárůst oproti roku 2023; intenzita čínského výzkumu a vývoje (poměr výdajů na výzkum a vývoj k HDP) dosáhla 2,8 %, což představuje 27 % celosvětového objemu.

Podle Americké asociace pro rozvoj vědy je Čína od roku 2015 každoročně na prvním místě v počtu globálních patentových přihlášek. Americká Národní rada pro vědu uvádí, že počet vědeckých a technických článků publikovaných ročně v nejlepších vědeckých časopisech v letech 2003 až 2022 vzrostl v Číně desetkrát oproti 33 % v USA.

Inovace v Číně již přicházejí houfně a rychle. Od vynikajícího 5G od společnosti Huawei, špičkových hypersonických raket PLA, bezpilotních letounů DJI, humanoidních robotů Unitree až po supravodivý kvantový počítač třetí generace Origin Wukong a mozko-počítačové rozhraní NEO (Neural Electronic Opportunity) univerzity Tsinghua – čínský technologický pokrok je široce založený a zrychluje se.

Čína rovněž provádí špičkový výzkum jaderné fúze. V lednu vytvořil experimentální pokročilý supravodivý tokamak v Ústavu fyziky plazmatu v Hefei světový rekord, když udržel teplotu plazmatu vyšší než 100 milionů stupňů Celsia po dobu 1 066 sekund, tedy téměř 18 minut. Pokud by se Číně podařilo vynalézt studenou fúzi, byl by to dokonalý okamžik.

Tempo čínských inovací se bude nadále zrychlovat a nakonec vrátí Číně světové technologické prvenství, kterému se těšila po tisíciletí před 18. stoletím.

Čína vstoupila do své zlaté éry inovací.

Výběr, Překlad, Zpracoval: Robert Pospíšil, CZ24.news

ZDROJ: Hua Bin, Global Research

Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.