HlavníKomentářeSvět

Evropská komise chce kvůli koronaviru zmírnění „přísných pravidel pro schvalování očkovacích látek obsahujících geneticky modifikované organismy“

NĚMECKO: V Německu vznikla v červenci zajímavá iniciativa. Ač bývá k Němcům přiřazován stereotyp poslušného národa, který následuje vůdce a příliš nepřemýšlí nad smysluplností rozkazů a nařízení, koronavirová krize ukazuje trošku jinou tvář našich sousedů. Na rozdíl třeba od Čechů, kteří přijali uzavření ekonomiky a hygienická omezení s překvapivým klidem, Němci do smyslu nařízení své vlády mnohem více šťourají. Nejprve vzbudilo v květnu velký ohlas, když úředník ministerstva vnitra Stephan Kohn, vrchní rada z oddělení Ochrany kritické infrastruktury, za pomoci vědců a profesorů vypracoval interní analýzu krizového managementu německých úřadů a dopadů koronavirových opatření.

Stephana Kohna silně znepokojovalo to, že spolkové ministerstvo vnitra, kde dlouhá léta pracoval, sice ve spolupráci s jinými ministerstvy a úřady zavádělo jedno omezení a opatření za druhým – měnily se kvůli tomu dokonce zákony v čele se zákonem o ochraně před infekcemi, což umožnilo omezení občanských svobod –, avšak nečinilo tak ani v nejmenším na základě faktů, analýz a dat, nýbrž pouze na základě politické objednávky. Když úředník viděl, že úřad nemá ani nechce mít žádnou analýzu, na jejímž základě by se dalo v problematice lépe orientovat, přizval k tématu lékaře a vědce a do práce se pustil sám.

Výsledky této studie staví koronavirová opatření a omezení do úplně jiného světla, než se veřejnosti snažily namluvit vlády jednotlivých zemí a korporátní média.

Nyní se o něco podobného – zjistit, jak to bylo s vládními opatřeními, pokouší Nadace Corona, kterou založilo několik německých právníků. Jejich cílem je neprodleně vyšetřit koronavirovou krizi a opatření,která proti šíření nákazy přijala federální vláda.

První zasedání proběhlo ve středu 15. července a zakladatelé plánují postupně sezvat odborníky z různých oblastí veřejného života, kteří by měli vnést jasno do toho, co vlastně se v Německu, potažmo na celém světě stalo, a zda byla opatření, která uzavřela téměř celou ekonomiku, adekvátní rozsahu a povaze nákazy. Výsledky šetření by měly posloužit veřejnosti a v případě zájmu i státnímu aparátu jako základ pro posouzení přijatých opatření a jejich důsledků.

Hned na první slyšení byl pozván „těžký kalibr“ – plicní lékař, internista, epidemiolog a bývalý poslanec za SPD Wolfgang Wodarg. Tento Němec byl mimochodem klíčovou postavou již v začátku koronavirových událostí, neboť právě díky němu se mohli lidé v Německu a na celém světě dozvědět, že je šíření koronavirové nákazy řádně přifouknuté, a spíš nežli o medicínskou věc jde o ekonomicko-politickou záležitost.

Doktor Wodarg má totiž s šířením nemocí bohaté zkušenosti, a hlavně do detailu ví, jak celý systém funguje. Na přelomu tisíciletí vedl dlouhá léta zdravotnický výbor Rady Evropy a významně přispěl již k objasnění takzvané pandemie prasečí chřipky, která se nakonec ukázala jako falešná a účelová.

Rozhodujícím faktorem, který vedl k celosvětovému humbuku kolem této chřipky, byla přitom činnost Světové zdravotnické organizace (WHO) a propaganda médií, jež nekriticky šířila paniku kolem ní. Wolfgang Wodarg poprvé objevil nesrovnalosti týkající se údajů o respiračních chorobách již v souvislosti s ptačí chřipkou v roce 2005. V té době média distribuovala obrazy mrtvých ptáků a předpovědi WHO hovořily o 30 milionech mrtvých lidí. Na jeho žádost u WHO o zaslání skutečných údajů obdržel pouze reklamní materiál od výrobce vakcíny a také od zaměstnance WHO, který po čase přešel na očkovací oddělení jedné z největších farmaceutických společností, která na mediálně atraktivních typech chřipky vydělává obrovské peníze.

U prasečí chřipky se podivnosti stupňovaly. WHO totiž nesmyslně změnilo definici pandemie. Až do roku 2009 žádná z chřipkových vln od 30. let minulého století nesplnila pandemická kritéria. Zásah Světové zdravotnické organizace ale kritéria pro vyhlášení tohoto výjimečného stavu změnil a „zařídil“, aby mohla být pandemie vyhlášena od té doby prakticky kdykoli. Když z kritérií vyřadíte vysokou nakažlivost a smrtnost, zůstane tam prakticky pouze šíření virů mezi kontinenty. A to se děje u virů způsobujících respirační onemocnění prakticky neustále. A tak záleží jen na libovůli WHO, kdy se rozhodne vyhlásit pandemii. Tak jako v případě prasečí chřipky před deseti lety, a stejně jako v případě letošního koronaviru. Ani jedna nemoc by před okleštěním pandemických kritérií před jedenácti lety nejen nesplnila, ale ani by se nepřiblížila definici pandemie.

Doktor Wodarg připomněl například klíčový střet zájmů u Donalda Rumsfelda, který byl dříve generálním ředitelem výrobce vakcín a léku na chřipku Tamiflu, společnosti Gilead Sciences, a později ministrem obrany ve vládě George W. Bushe. Firma, které Rumsfled šéfoval do roku 2001, vydělala v době, kdy seděl v Bushově vládě a svět vyděsila ptačí chřipka, obrovské peníze. A Rumsfeld, ačkoli v ní již formálně neseděl, měl dohodu, že z jakéhokoli prodeje léku na chřipku Tamiflu obdrží podíl ve výši 14 až 22 procent. Ačkoli nezávislý výzkum britské neziskové organizace Cochrane Collaboration ukázal, že Tamiflu nezabírá o nic lépe než běžný paralen a šlo v podstatě o vyhozené peníze, Tamiflu se ve velkém nakupovalo i při falešné pandemii prasečí chřipky v roce 2009. A společnost Gilead Sciences, ve které drží vlivný zákulisní hráč světové politiky Rumsfeld významný podíl, překvapivě rýžuje i na koronaviru, neboť vyrábí podobně pochybně (ne)účinný lék remdesivir.

U koronaviru ale hraje hlavní roli spíše politika a transformace světové ekonomiky, přičemž profit velkých hráčů je jen jedním z příjemných bonusů. Ačkoli vůbec není jisté, že je lék bezpečný a k něčemu kromě byznysu dobrý, udělala remdesiviru krásnou reklamu přímo WHO. „Aktuálně víme o jediném léku, který je podle nás schopen účinně bojovat s koronavirem, a to je remdesivir,“ hlásil zkraje „pandemie“, kterou WHO vyhlásila, Bruce Aylward, asistent generálního ředitele Světové zdravotnické organizace (WHO). Takhle se dělá byznys! Jak připomněl doktor Wodarg, od konce 90. let je WHO podfinancována a její rozpočet nepokrývají platby členských států, ale většinu tvoří soukromé peníze. Třeba od Billa Gatese…

GM vakcína? Žádný problém

Toto by ale bylo nošením dříví do lesa. To již každý, kdo se o problematiku alespoň trochu zajímá, dávno ví. Wolfgang Wodarg ale popsal i problémy s testováním koronaviru, které poskytují zavádějící výsledky. „Zatímco v minulosti hrála roli kultivace virů, dnes se jedná o sekvenování (souhrnný termín pro biochemické metody, jimiž se zjišťuje pořadí nukleových bází v sekvencích DNA) a následně o vývoj testů pro hledání molekulárních a genetických částí. Ale takové molekulární nálezy vysloveně nejsou diagnózou nemocí. Kromě toho je zde problém s falešně pozitivním testem. Celkově jsou takové testy nevhodné pro prohlášení o infekcích,“ řekl lékař na zasedání Nadace Corona. A přidal jednu perličku: „Dostal jsem e-mail od přátel ve Spojených státech. Psali, že šli na test a museli počkat přes hodinu. To pro ně bylo příliš a utekli. Následujícího dne dostali dopis, že jejich test byl pozitivní.“ Spolehlivost testů je kapitola sama o sobě…

Testy, jako je zejména celosvětový Drostenův test – přední německý virolog Christian Drosten je expertem, který jako první vyvinul test na koronavirus a jeho metodiku –, jsou vědecky sice zajímavé, ale nejsou klinicky relevantní. „Můžete s nimi snadno najít to, co hledáte. Takové nálezy však neříkají nic o tom, co se děje v biologii a co lze najít mezi neustále se měnícími viry. Byly by klinicky relevantní pouze tehdy, kdyby existovala určitá léčiva proti určitým virům,“ myslí si doktor Wodarg, který zmínil i novinky v podobě RNA vakcín, jež se na koronavirus chystají.

Mimochodem, Evropská komise chce urychlit testování vakcín proti novému typu koronaviru, aby k nim mohli lidé získat přístup již příští rok, a tak unijní exekutiva navrhla dočasné „zmírnění přísných pravidel pro schvalování očkovacích látek obsahujících geneticky modifikované organismy“. U RNA vakcíny se vytvoří potřebný bioreaktor, tedy uměle vytvořené místo ke kultivaci virů, mikroorganismů, rostlinných či živočišných buněk nebo též k biochemickým procesům biologických činitelů jako jsou například enzymy, pro výrobu očkovací látky v člověku samém – geneticky se za tímto účelem modifikuje očkováním. „Je to príma kšeft. Už ani nemusím vyrábět vakcínu. Píchnu vám tuto snadno vyrobitelnou RNA, a pak si sami vytvoříte vakcínu. Už žádná slepičí vejce pro výrobu vakcíny. Už žádné další bioreaktory, jste bioreaktor. Skvělé. Z ekonomického hlediska je to skvělý nápad.“

Na otázku, jestli pro to existuje nějaké medicínské opodstatnění, ale doktor Wodarg odpověděl: „Ne. Je nezodpovědné vystavit lidi takovým rizikům. Podle mého názoru je to naprosto nezodpovědné a trestné. Jako doktor bych byl právem potrestán vězením za hrubou nedbalost.“

V závěru slyšení padla otázka, zda by mohl lékař přítomným vysvětlit, v čem by měla spočívat zvláštnost covidu-19, pakliže nějaká existuje, neboť právě tato otázka je rozhodující pro odůvodnění masivního omezení základních práv, jakého jsme byli nejen v Německu, ale všude ve světě svědky: „Nebylo prokázáno, že patogen je nebezpečnější než dříve, že patogen je nebezpečnější než ostatní, které se vyskytují během chřipkové sezóny.“

Omezení lidských svobod vládními úřady jsou správními akty a rozhodnutí by měla být podle doktora Wodarga řádně zdůvodněna, což se v tomto případě nestalo. „Pokud nedokážu u soudu dokázat a ospravedlnit, že jsem si byl jistý, že je to odůvodněné, že to muselo být, jsem na řadě. A pokud se zdravotnický systém spoléhá na test, který není spolehlivý a pro tuto diagnózu schválený, a poté zavře doma lidi, kteří nemají žádné příznaky, u soudu by měl velké problémy to obhájit.“ To je ale vzhledem ke globálnosti celé koronavirové krize čirá teorie a utopie. Je ale rozhodně dobré to vědět a pochopit, čeho jsme v uplynulých měsících svědky a kam to povede.

Milan Vidlák

Zdroj: https://www.casopis-sifra.cz
Tagy

Napsat komentář

Back to top button
Close
Close