Evropský parlament potrestá Bělorusko a Rusko za to, že se chtéjí spojit

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

EU/BĚLORUSKO/RUSKO: Země EU by měly přijmout další opatření proti Rusku, pokud Moskva bude pokračovat v politice militarizace Běloruska a integrace s ním. A režim Lukašenka, včetně jeho samotného, ​​by měl být povolán k odpovědnosti za zločiny proti vlastnímu lidu.

O tom se hovoří v usnesení Evropského parlamentu, přijatého drtivou většinou na plenárním zasedání ve Štrasburku ve čtvrtek 7. října.

Dokument také uvádí, že vláda Alexandra Lukašenka v Bělorusku je „nezákonná“, protože jeho pravomoci vypršely 5. listopadu 2020, a podle toho by měly být odmítnuty všechny jím podepsané státní dokumenty.

To podle europoslanců platí i pro takzvané „cestovní mapy“ pro integraci, na nichž se 9. září Lukašenko dohodl při jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Tehdy Lukašenko a Putin na společné tiskové konferenci oznámili, že se dohodli na vytvoření svazového státu.

9. září. Lukašenko a Putin na společné tiskové konferenci oznámili, že souhlasili s vytvořením státu Unie:

Evropský parlament považuje tyto dokumenty za porušení svrchovanosti Běloruska, protože běloruský lid je zbaven práva určovat budoucnost své země, a rovněž vyzval členské státy EU, „aby Moskvě objasnily, že pokud bude tato politika pokračovat, Evropská unie bude muset zavést další omezující opatření vůči Rusku“.

„Cestovní mapy naznačují vytvoření jednotného trhu s ropou a plynem, dodávky zbraní v hodnotě jedné miliardy dolarů a posílení ekonomické integrace. To zvyšuje riziko, že Lukašenko bude nadále obchodovat se suverenitou výměnou za ještě větší podporu Ruska.“ říká usnesení.

Rok po takzvaných volbách 9. srpna 2020 pokračují běloruské úřady v represích vůči svému vlastnímu lidu: bylo zadrženo více než 40 tisíc lidí, včetně téměř 500 novinářů, mnoho z nich bylo zatčeno, vystaveno tlaku a mučení, konstatovali europoslanci.

Jak zdůraznil Evropský parlament, Lukašenko otevřeně pohrozil vysláním toků narkotik a migrantů do EU a vyvolal migrační krizi: „Asi 4 tisíce lidí z území Běloruska nelegálně vstoupilo do Litvy, 1,4 tisíce – do Polska, asi 400 – do Lotyšska, přičemž nejméně pět lidí zemřelo vyčerpáním a zimou, uvízli na běloruských hranicích,“ uvedli autoři usnesení.

EP zdůrazňuje potřebu rozsáhlého vyšetřování „zločinů spáchaných Lukašenkovým režimem na běloruském lidu, včetně vraždy Romana Bondarenka a dalších běloruských občanů“.

Evropský parlament také očekává výsledky vyšetřování ukrajinských úřadů smrti Vitalije Šišova.

Dokument odráží mnoho dalších zločinů Lukašenkova režimu proti vlastnímu lidu, útlak a pronásledování představitelů opozice, běloruských veřejných organizací a médií.

Poslanci vyzývají členské státy EU, aby se aktivně odvolávaly na zásady univerzální jurisdikce a připravily trestní řízení proti představitelům Běloruska, včetně Lukašenka, kteří jsou odpovědní za násilí a represe ve své zemi.

***

Komentář autora:

Na čem se Rusko a Bělorusko dohodly pro příští desetiletí:

• Sjednocená obrana a ozbrojené síly. „K ochraně vnějších hranic státu Unie je nutný jednotný obranný prostor,“ řekl Putin.
• Společný trh s plynem. Rusko a Bělorusko se dohodly na podpisu dohody (prosinec 2023) o vytvoření jednotného trhu s plynem, ropou, ropnými produkty a elektřinou. Putin přitom během jednání 9. září rozhodl ponechat cenu plynu pro Bělorusko do roku 2022 na úrovni letošního roku – 128,5 dolaru za tisíc metrů krychlových.
• Jednotná ekonomika. Putin a Lukašenko se dohodli na jednotné makroekonomické politice mezi Ruskem a Běloruskem. V budoucnu obě země sjednotí platební systémy a harmonizují měnovou politiku.
• Daňový a sociální systém. Strany se rovněž dohodly na harmonizaci daní a vytvoření orgánu pro kontrolu těchto procesů. Rusko a Bělorusko navíc vyvinou společné přístupy k důchodům, pracovní legislativě a sociálnímu pojištění.
• Obecná průmyslová politika. Oba státy vytvořily společné přístupy k průmyslové politice. Dohodly se na vzájemném otevření přístupu k vládním zakázkám a vládním nařízením.
• Unijní parlament. Putin nevyloučil, že by Rusko a Bělorusko mohly vytvořit společný, takzvaný svazový parlament. Jak však poznamenal ruský prezident, tato otázka ještě nebyla projednána, protože před tím je ještě „nutné dospět“.
• Finanční podpora Bělorusku. Ruská federace přislíbila poskytnout Bělorusku finanční podporu ve výši 630–640 milionů dolarů od září 2021 do konce roku 2022.
• Jednotný hygienický prostor. Ruská federace také zruší veškerá karanténní omezení leteckého provozu s Běloruskem.
• Jednotná měna. Diskutovalo se také o společné měně, ale tato otázka spočívá v otázce emisního centra. Lukašenko však po rozhovorech řekl, že tento problém bude v blízké budoucnosti vyřešen.

„Pokud budeme potřebovat ještě těsnější vojenskou, politickou nebo jinou integraci, uděláme to okamžitě, jakmile pocítíme přání našich lidí,“ zdůraznil Lukašenko.

Vůdce Běloruska také řekl, že Rusové a Bělorusové jsou „prakticky jeden národ“.

Podle Lukašenka se dnes Rusko a Bělorusko velmi rychle rozvíjejí, protože jde o vyspělé civilizované země. „Klíčem k úspěchu takového pokroku je skutečnost, že obě země jdou společně, v těsném spojenectví, jako příbuzné národy,“ řekl běloruský vůdce.