Expert na klimatické změny Vítězslav Kremlík komentuje zavedení celoevropské uhlíkové daně: „KROK ZA KROKEM, JE TO PLÁN. CHTĚJÍ NAŠI BÍDU, POTENTÁTI“

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

EU: Zavést celoevropskou uhlíkovou daň uprostřed hospodářské recese není nic jiného než snaha ekonomiku ještě víc zadupat do země. Tvrdí to historik a překladatel Vítězslav Kremlík, který se více než dvacet let zabývá vlivem klimatických změn na lidské dějiny, zúčastnil se klimatické konference OSN v Kodani v roce 2009 a je tvůrcem webu Klimaskeptik.cz. Navrhuje, aby klimatická daň byla dobrovolná, ať si ji platí ti, co tomu věří. Bylo by dojemné vidět, jak se vůdci tohoto hnutí – všichni ti bankéři, miliardáři a politici – vzdají všeho majetku a složí slib chudoby, aby šli příkladem.

Do další fáze boje za zelenější a uhlíkově neutrální svět vstupuje Evropská unie. Na jednání hlav států a předsedů vlád zemí EU přišla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s tím, že celoevropské zavedení uhlíkové daně je nutným řešením. Co si o této nutnosti myslíte a jaké důsledky to uvalení společné uhlíkové daně může mít?

Znamená to, že si někdo nepřeje, aby se ekonomiky po covidu vzpamatovaly. Snažit se uprostřed hospodářské recese ekonomiku ještě víc zadupat do země, je něco, co nemá oporu ani ve Friedmanyovi, ani v Keynesovi. Taková ekonomická teorie prostě neexistuje. Bohužel, tady se bavíme o hnutí, které covidovou ekonomickou krizi s jejími lockdowny a domácím vězením pro miliony lidí vidí jako radostnou a inspirativní událost pro planetu. V Davosu světoví potentáti diskutují dokonce o „globálním resetu“, abychom takhle žili i po covidu. Princ Charles se radoval: „Máme jedinečnou příležitost z této krize vytěžit něco dobrého – tento šok může lidi učinit přístupnějším k vizi velkých změn… Máme příležitost, jakou jsme nikdy neměli a možná už nikdy znovu mít nebudeme“.

V Evropské unii funguje systém obchodování s emisními povolenkami už od roku 2005, zatím se však omezuje jen na oblast energií, průmyslu a letectví. Šéfka Evropské komise se nyní vyjádřila pro celoevropské zdanění emisí uhlíku z dopravy a z budov, což podporuje také německá kancléřka Angela Merkelová. Může zvýšení cen benzínu i nemovitostí vyvolané zavedením uhlíkové daně nějak podstatně ovlivnit dostupnost bydlení či mobilitu, i když Von der Leyenová ujišťuje, že daň by měla být nejdříve nižší a postupně by se navyšovala?

Tahle salámová taktika, že my něco zavedeme v mírné formě, aby lidé nereptali, a pak to potichu zvýšíme, až přestanou dávat pozor, to je asi ta velká evropská myšlenka. Dopady jsou ale dost asociální. Už nyní je u nás koupě malého bytu tak drahá, že jde o luxus srovnatelný s koupí soukromého tryskového letadla. To je Leyenové málo? A představa, že létání bude tak drahé, že si to bude moci dovolit jen šéfka Evropské komise, které to my zaplatíme ze svých daní, to se mi moc nelíbí. Nesdílím flygskam, tedy okázalé stydění se za létání letadlem, jak propaguje Gréta. Ne každý má čas se měsíce někam plavit na voru jako ona. Ale kdoví. Třeba to bude fajn, opustíme předražené nemovitosti, nastěhujeme se do jeskyní a budeme jezdit do práce na buvolech.

Tak daleko jsme se asi ještě v úvahách o zelenějším a uhlíkově neutrálním světě nedostali, ale zato se objevují varování, že uhlíková daň dopadne na ty nejchudší, například domácnosti, které stále topí uhlím. V zemích, kde už uhlíkovou daň zavedli, dochází ke ztrátě pracovních míst a nárůstu zadlužení. Jak by se dopady na sociálně slabší daly kompenzovat, nebo ti se mají prostě a jednoduše uskromnit?

Podle ekonoma Kovandy by dosažení nulové uhlíkové stopy stálo každého občana asi 60 tisíc korun ročně. Pokud by se lidem tyto náklady nějak kompenzovaly, nebudou nuceni se uskromnit. Smyslem ekologické ideologie je ale lidi donutit, aby snížili svou ekologickou stopu. Uvědomme si, že jde o v zásadě puritánskou ideologii podobně, jako byla prohibice. Chudoba a odříkání jsou nám předkládány jako ctnosti. Klimatické náboženství se děsí toho, že by se lidé měli lépe. Kdyby se všichni lidé na Zemi vymanili z chudoby, prý by nám nestačily zdroje celé planety. Podotýkám, že takovýto výpočet ekologické stopy je nesmysl způsobený tím, že přepočítávají emise CO₂ na hektary, jako by to byla kukuřice.

Proti tomu, aby náklady nesli jednotlivci a rodiny, se vyslovil maďarský premiér Viktor Orbán. Dokonce odhadl i cenu, kterou by průměrná maďarská rodina platila za boj s klimatickými změnami. Jedná se údajně o 20 tisíc forintů měsíčně, tedy přibližně 1 464 korun. To považuje za nepřijatelné. Podle něj by měly za znečišťování platit velké společnosti. Copak je ale myslitelné, že by si uhlíkovou daň nedaly do nákladů nebo nepřišly s jiným fíglem, jímž by tento náklad přenesly na spotřebitele?

Ano, to je jen hra se slovy. Firmy své náklady pochopitelně musejí promítnout do cen. Já bych spíše navrhoval, aby klimatická daň byla dobrovolná. Ať si to platí ti, co tomu věří. A ne aby jako piráti přepadali cizí lidi a kradli jejich náklad. Proč se vyznavači klimatické církve nesloží na záchranu klimatu, jako když se Češi kdysi skládali krejcar ke krejcaru na Národní divadlo? Bylo by to dojemné vidět, jak se vůdci tohoto hnutí – všichni ti bankéři, miliardáři a politici vzdají všeho majetku a složí slib chudoby, aby šli příkladem.

Dá se na toto téma čekat střet mezi bohatými a chudými členskými zeměmi EU, případně mezi bohatými a chudými v rámci jednotlivých států, nebo bude Evropa kráčet k uhlíkové neutralitě bez sociálních otřesů?

To vidíme už dnes, že Němci dál volí Zelené navzdory všemu. Oni totiž, jak kontrolují evropskou ekonomiku, tak si zařídili, že mají dost vysoké příjmy. Takže pro ně ty klimatické výdaje jsou zatím snesitelné. Když ale ty samé zvýšené náklady má platit spotřebitel v Bulharsku, tak mu nezbude ani na svačinu. Viz tamní nepokoje 2013, které média lživě označovala za protesty proti firmě ČEZ, ačkoli šlo o klimatické zdražování nařízené Bruselem.

Lidé dokáží protestovat proti ledasčemu, ale přesun peněz z kapes daňových poplatníků do kapes příslušníků klimatické lobby, a to, že politici schvalují zákony, které těmto kruhům dávají mimořádná privilegia, žádné demonstrace v ulicích nevyvolávají. Čím to?

Protože se postupuje salámovou metodou. Každý jednotlivý krok sám o sobě – jako třeba zákaz žárovek – není tak dramatický, aby davy proti tomu demonstrovaly. Navíc instituce občanské společnosti, které mají k pořádání protestů zdroje a know-how – mám na mysli neziskovky – obvykle klimatické náboženství samy vyznávají.

Je vůbec reálné, že by „zelená politika“ jedné části světa, a to ještě jen velikosti Evropské unie, mohla nějak ovlivnit klima na planetě?

Evropa produkuje asi 10 procent světových emisí skleníkových plynů. Pokud toto číslo za cenu velkých útrap snížíme na 9,5 procenta, tak to planetu nijak neovlivní. Evropa už dávno tahounem světové výroby jako před sto lety není. Globální koncentrace CO₂ vesele dál roste. Dokonce i v době Covidu se to nijak nezpomalilo, přestože auta nejezdila, letiště byla uzavřená a fabriky stály. Sezónní cyklus CO₂ je přírodní a vliv člověka je v tom jako plivnutí do moře. V roce 2020 přibylo v atmosféře 2,31 ppm oxidu uhličitého. To je více než v letech 2017 nebo 2013 nebo 2014, kdy ekonomika šlapala naplno.

Bude mít na Českou republiku zásadnější vliv, jestli ve volbách zvítězí strana charismatického předsedy Ivana Bartoše, která má velice blízko k německým Zeleným a klade na ekologii mnohem větší důraz než ostatní strany, nebo vzhledem k členství v EU je z tohoto pohledu skoro jedno, kdo bude u nás v nejbližších letech u moci?

My jsme povinni přijímat zákony, jaké nám nařídí z Bruselu. Dokonce i po vystoupení z EU, kdybychom jen zůstali v Evropském hospodářském prostoru jako Norsko, tak i potom budeme vázáni spoustou těchto nesmyslů. Když se klíčové zákony netvoří v Parlamentu, volby jsou jen divadlo. Pokud by ale vyhrál někdo, kdo má páteř, mohl by příkazy z Bruselu ignorovat, sabotovat, zdržovat, neposlouchat. Jako když středoevropské země společně blokovaly dovoz a přerozdělování migrantů podle kvót. To Piráti ale dělat nebudou.

Považujete za pravděpodobné, že by do deseti či patnácti let EU od opatření směřujících k zelenějšímu a uhlíkově neutrálnímu světu začala z ekonomických důvodů couvat, pokud se k ní ostatní svět a především Čína nepřidají? Nebo už je toto uvažování v Evropě tak silně zakořeněné, že cesta zpátky nevede?

Ekonomická sebevražda a řízená přeměna na turecké hospodářství je proces, jehož vyústění je dopředu zjevné. Já bych se rád dožil toho, že Evropa dospěje k nějaké glasnosti a perestrojce. Jako když Gorbačova stagnující ekonomika přinutila uvažovat o reformách. K tomu ale asi bude zapotřebí nějaká výměna generací. I mládež oddaná Stalinovi později prozřela. Tak třeba i Greta jednou dospěje.

Zdroj: https://www.parlamentnilisty.cz