Expremiér Čarnogurský asi mnohé naštve: USA si vybraly osud samy. Konec hegemona (Rozhovor)

Stáhnout PDF

SLOVENSKO/USA: Spojené státy už nebudou schopny vytvářet vojenský tlak. Budou zaměstnány sebou samými a mohou si za to samy, protože začaly válčit s Ruskem i Čínou zároveň. Tak soudí slovenský expremiér a geopolitický expert Ján Čarnogurský. S ním ParlamentníListy.cz mluvily i o situaci na Slovensku a o překvapivém kroku Orbána: Během návštěvy papeže se rozvolňují epidemické předpisy.

Se ziskem 21,1 procenta hlasů by parlamentní volby na Slovensku vyhrála opoziční strana Hlas-sociální demokracie expremiéra Petra Pellegriniho. Vyplývá to z průzkumu agentury Actly pro weby zoznam.sk a topky.sk.

Na druhém místě by skončila opoziční strana Směr-slovenská sociální demokracie bývalého předsedy vlády Roberta Fica se ziskem 15,3 procenta hlasů. Na třetím místě by se umístila vládní strana Svoboda a Solidarita ministra hospodářství Richarda Sulíka, které by dalo hlas 11,4 procenta Slováků. Vládní hnutí OLaNO expremiéra a současného ministra financí Igora Matoviče by volilo 8,1 procenta Slováků.

Není to pro vládní stranu přinejmenším dosti alarmující, pane Čarnogurský?

Podle mě je to číslo, které je vlastně celkem zákonité, protože OlaNO mělo už před minulými parlamentními volbami, které nakonec vyhrálo, velmi podobný výsledek, bylo to tehdy okolo 10 procent. A teprve před volbami dokázalo expandovat na cca 26 procent. Takže je to politická strana, která možná je teď v útlumu, ale má vysoký potenciál nárůstu. Nicméně si myslím, že ten pokles preferencí této strany bude ještě pokračovat.

Jaká je v tuto chvíli pozice expremiéra Igora Matoviče?

Igor Matovič se zkrátka snaží a musí se snažit, aby vydržel ve své pozici co nejdéle, protože kdyby byly volby v tuto chvíli, tak tu podporu od voličů skutečně reálně nemá. Je jasné, že mu teď po tom všem o to více všichni koukají pod prsty, ale s tím musí počítat.

Někteří slovenští kněží veřejně protestují proti dohodě slovenské vlády s Konferencí biskupů Slovenska, podle níž akce pořádané u příležitosti zářijové návštěvy papeže Františka budou pouze pro očkované. Vše bude během třídenní návštěvy papeže Františka na Slovensku velmi striktní. Vedení Košic například oznámilo, že na program s papežem bude nutné se hlásit předem, a údaje o vakcinaci každé přihlášené osoby bude prověřovat úřad veřejného zdravotnictví. Podle politiků Křesťanskodemokratického hnutí Františka Mikloška a Milana Majerského by se pravidla měla upravit tak, aby na setkání s papežem mohli i lidé s negativním testem na covid, pokud jejich zdravotní stav očkování neumožňuje. Jak na to nahlížíte vy, pane Čarnogurský – jako někdejší předseda nejsilnější křesťanské strany v dějinách Slovenska?

Já vidím, že slovenské úřady se v souvislosti s papežovou návštěvou zamotaly do množství nejrůznějších byrokratických pravidel a dostaly se v podstatě do slepé uličky, ze které teď nemůžou najít cestu zpět. Podle mého názoru to nejelegantnějším způsobem vyřešil maďarský premiér Viktor Orbán – protože Papež ještě před Slovenskem navštíví také Maďarsko –  který po dobu návštěvy hlavy katolické církve jednoduše zrušil veškerá omezení a restrikce, které jsou v Maďarsku v platnosti v souvislosti s epidemií covidu. Jsem přesvědčen, že to je přesně to správné a následováníhodné rozhodnutí, kterým by se měla nechat slovenská vláda inspirovat.

Pane Čarnogurský, v Česku se vedou velmi ostré debaty o nutnosti očkování a také relevantnosti tlaku, který má donutit lidi, kteří ještě očkovaní nejsou, aby tak co nejdříve učinili. Jak vidíte tento problém?

Tak pokud mám mluvit sám za sebe, tak já už očkovaný jsem. Nejsem odborník, ale alespoň zde na Slovensku se odborná veřejnost a epidemiologická věda kloní k názoru, že očkování prostě má svůj smysl a eliminuje riziko nákazy, s čímž souhlasím. Ale samozřejmě plně respektuji i názor těch, kteří jsou proti a nechtějí se dát očkovat, protože je pravda, že to skutečně může vést až k omezení svobody pohybu atd. Ale je to rozhodnutí každého z nás. Je fakt, že naše proočkovanost je průměrná a že vláda se snaží i různými finančními benefity přimět všechny ty skeptiky, aby očkování podstoupili. Ne vždy se jí to ovšem daří, je zde dost lidí, kteří to zásadně odmítají. Jak říkám – je to jejich právo.

Pane Čarnogurský, pojďme ještě ke světové politice. USA veřejně vyzývají k bojkotu (minimálně diplomatickému) zimních olympijských her v Pekingu, jež odstartují už za 6 měsíců. Důvodem je údajná genocida Ujgurů a obecně porušování lidských práv v nejlidnatější zemi světa. Jak to zapadá do té skládanky americko-čínských vztahů?

Současná Bidenova vláda projevuje zjevně skutečné mistrovství v tom, aby vytvořila protipól například velice úspěšné politice prezidenta Richarda Nixona ze 70. let, který dokázal Čínu držet v pozici neutrálního státu. Dokonce se dá říct, že Čína měla blíže k USA než k tehdejšímu Sovětskému svazu, zatímco dnes je to přesně naopak.

Jak si podle vašeho názoru aktuálně stojí Amerika jakožto světová velmoc?

Řekl bych, že právě dobře si nestojí, protože je oslabená a navíc rozdělená. Ale to se odhalilo už za Trumpa. USA si nemohly dovolit nějaký účinnější vojenský tlak – například v případě Venezuely nebo také v Sýrii, kde je jednoznačně vytlačilo Rusko. Takže Spojené státy budou na několik příštích let zaměstnány téměř výhradně řešením svých vnitřních problémů a uzamknou se do sebe.

Jaký bude tedy svět zítřka? Bipolární nebo spíše tripolární – jaké velmoci budou příštími hegemony?

Bude to tripolární svět – USA, Čína, Rusko. Čína bude pro USA velkým rivalem především v té ekonomické sféře. Takže Amerika do budoucna rozhodně nebude jediným světovým hegemonem. Ale vzhledem k tomu, že Čína a Rusko k sobě mají blízko, spolupracují a jsou to de facto téměř spojenci, tak ta oslabená Amerika si proti nim už nedovolí to, co dělala dříve. Mám tím na mysli samozřejmě zahraniční politiku USA. S takovým soupeřem si už Amerika poradit nedokáže, ale přitom jde a půjde jen o výsledek její vlastní špatné a krátkozraké politiky.

A nestanou se naopak z Číny a Ruska rivalové? Tedy to známé: Rozděl a panuj?

V blízké budoucnosti podle mě rozhodně ne, alespoň nic tomu v tuto chvíli nenasvědčuje. Ba právě naopak. Když si to Spojené státy s Evropskou unií nyní rozdávají s Ruskem a na druhé straně vedou zatím jen obchodní válku s Čínou, tak si musí uvědomit, že to nejhorší, co se jim může stát, je vést válku na dvou takto velkých frontách!