Expremiér Paroubek: Co se opravdu děje na ukrajinském bojišti?

Ještě letos v lednu jsme četli v českých mainstremových médiích tvrzení, že Rusku dochází munice. Ani to se neukazuje jako pravdivé, neboť jak se zdá, Rusko má munice dost a je schopno, podle odhadů některých západních odborníků, udržet současnou intenzitu bojů na jihu a východě Ukrajiny do roku 2026.

Naopak Západ, a západní média v tom vynikají, mluví o dodávkách své těžké výzbroje na ukrajinské bojiště. Před pár dny ČT ukazovala záběry odkladiště obstarožních německých tanků Leopard, které měly viditelně odslouženo – mohly jich být skutečně stovky – které budou revitalizovány a postupně posílány na bojiště. Západ také slíbil dodání modernějších tanků: Leopardů (Německo ad.), Abramsů (USA) a Challengerů (Británie). Celkově by v tomto roce mělo přijít na Ukrajinu téměř 450 těchto ne sice nejmodernějších tanků, ale tanků, které mají možná vyšší parametry než ta stará sovětská obrněná vozba.

Generální tajemník NATO Stoltenberg v pondělí naléhavě požadoval, aby na Ukrajinu byla neprodleně dopravena munice ještě dříve, než ruská vojska zaútočí v očekávané velké ofenzivě, protože pak už bude pozdě.

Na nedávném setkání s představiteli EU předložil ukrajinský prezident Zelenský na prvním místě požadavek munice. Je sice hezké, že Západ dodal a dodává Ukrajině celou řadu zbraňových systémů, ale když není dodávána v potřebném množství také munice, je to tak trochu k ničemu. Kromě toho, s přílišnou diverzifikací výzbroje ukrajinské armády se zvyšují nároky na servis, zajišťující opravy této výzbroje.

V neděli bývalý velitel americké armády v Evropě, generál Ben Hodges, sdělil, že nikdo na Západě, včetně Spojených států, momentálně nevyrábí dostatek munice.

Je to možná proto, že západní státníci nejsou ochotni dát svému průmyslu zadání na výrobu dostatečných množství munice. Tedy, nejen zadání, ale hlavně peníze. Protože pak by nutně přišly otázky, zda už je Západ ve válečném stavu s Ruskem anebo se na to jen chystá.

A v úterý odpoledne sdělila tisková mluvčí NATO, Rehana Jonesová, že současná spotřeba munice na Ukrajině několikanásobně převyšuje západní produkci, a to tak, že dnes objednané dělostřelecké granáty budou dodány až za dva a půl roku.

Každá válka končí, když dojde munice anebo když dojdou peníze na munici. Spojené státy s penězi nemají problém. Jejich obrovský schodek státního rozpočtu v podstatě vzniklý v důsledku abnormálně vysokých vojenských výdajů (letos 800 mld. dolarů) de facto hradí všichni, kdo Spojeným státům posílají peníze na jejich platební účet. Tedy investoři a obchodníci z celého světa. A americký dolar jako světová rezervní měna má obrovskou výhodu v tom, že stát může – na rozdíl od jiných měn – natisknout své měny v jakémkoliv množství a z těchto hromad dolarů pak platit to, co potřebuje.

Dokonce prý situace došla tak daleko, alespoň to tvrdí ruská média, že ruští dělostřelci už se na svých stanovištích na Ukrajině nezakopávají hlouběji pod zem, aby se chránili před smrtonosnou ukrajinskou palbou. Odpověď ruských vojáků ruským médiím (ale může to být jen propaganda) byla, že oni (Ukrajinci) po nás (Rusech) už skoro nestřílejí. Došly jim prý náboje.

Konec konců i z některých záběrů České televize lze sledovat vyjádření ukrajinských vojáků, že musí s dodávanou municí šetřit. A v zemích Západu jsou sklady munice už teď poloprázdné.

Je jasné, že ten, kdo nemá dostatek munice, nemůže válku vyhrát. Rusové na východě Ukrajiny (v Donbaské oblasti) postupují pomalu, ale jistě. Situace pro ukrajinskou armádu se ještě ztížila tím, že se na počátku tohoto týdne přidal postup ruské armády na severním křídle bojiště, u Charkova.

Prostě situace Ukrajinců je kritická. Na bojiště dorazily ruské pluky nedávných odvedenců po částečné podzimní mobilizaci, které pochopitelně mění poměry sil na bojišti, kde dosud měla velkou početní převahu ukrajinská armáda. Ta bojuje podle údajů, které pocházejí údajně z dílny izraelského Mossadu, s velkými ztrátami živé síly.

Jen tak mimochodem, stačí se podívat na mainstreamová česká média, ze kterých je možné vyvodit, že na bojišti se něco změnilo. Chybí už obvyklé tirády o neschopnosti ruských generálů, o jejich špatné taktice a strategii, o plucích partyzánů, působících v hloubce Rusy zabraného území a jiné více méně pohádkové příběhy.

Zdá se, že Západ promeškává správný okamžik na zahájení seriózních mírových jednání.

Nerealistická vyjádření některých představitelů Západu o tim, že je možné zahájit tato jednání v okamžiku, kdy poslední ruský voják opustí území Ukrajiny, nemůže V. Putin brát vážně. Představa, že se vše vrátí do předválečného stavu, Kyjev bude kašlat na Minské dohody a bude ostřelovat z těžkých zbraní separatistická území na východě Ukrajiny, stejně tak, jako představa ukrajinských nacionalistů, že se Rusové na jihu a východě Ukrajiny naučí ukrajinsky, to vše je z říše sci-fi. Stejně tak, jako vyjádření prezidenta Zelenského, o konečném vítězství Ukrajiny. Vítězství Ukrajiny v podobě bezpodmínečné kapitulace Ruska, je pohádkou z knihy Tisíce a jedné noci.

Pokud jde o českou ekonomiku, začínají první bankroty seriózních českých firem, které nikdo neočekával (Brano, Eiffel Optic). Už předtím skončily stovky malých českých podnikatelů a pokles poptávky daný poklesem reálných mezd, bude ztěžovat život občanů. Podle některých výzkumů už 40% občanů ČR, respektive domácností, se svými příjmy po zaplacení nájemného a výdajů za potraviny, zbývá na den 100 Kč. A z toho musí zaplatit vše ostatní.

Prostě počínání lídrů Evropské unie a současné české vlády, je zcela neodpovědné vůči lidem.

A to má Rusko a ještě Čína v záloze jeden trumf, kterým může přímo oslabit obranyschopnost evropských států. Tedy, pokud tyto dvě země významně omezí či zastaví dodávky vzácných kovů (např. wolfram), které jsou nezbytné pro výrobu munice i zbraňových technologií. Že k tomu dojde, to je podle mého názoru pravděpodobnější, nežli to, že Rusko použije taktické jaderné zbraně a mělo by to pak de facto úplně stejný devastující účinek jednak na válečný průmysl Západu a tím také na akceschopnost jeho armád.

Foto: Smutný pohled na pohřebiště ukrajinských padlých ukazuje rozsah humanitární katastrofy konfliktu.