F. Cunnigham, Strategic Culture: USA vyzývají k bombardování tchajwanského polovodičového průmyslu

TMSC je největším světovým výrobcem polovodičů. Je hlavním dodavatelem hi-tech čipů do pevninské Číny, které mají zásadní význam pro celou řadu čínských výrobních a vývozních odvětví.

Již dříve bylo oznámeno, že americká vojenská vysoká škola navrhla Washingtonu, aby naplánoval taktiku „spálené země“, která by mohla Tchaj-wan učinit „nejen neatraktivním, pokud by byl někdy obsazen silou, ale také pozitivně nákladným na udržení“.

Tchaj-wan na tyto jednostranné americké výzvy k sabotáži reagoval zuřivě. Šéf obrany ostrovního území Chiu Kuo-čcheng se ohradil proti tvrdým slovům USA a prohlásil, že „tchajwanské ozbrojené síly nebudou tolerovat zničení žádného tchajwanského zařízení“.

Plánované bombardování důležitého polovodičového průmyslu na Tchaj-wanu se podobá tomu, jak USA loni v září vyhodily do povětří plynovod Nord Stream. Plynovod pod Baltským mořem byl ve spoluvlastnictví Německa a Ruska a měl dodávat zemní plyn pro pohon německé a evropské ekonomiky.

Podle vynikající investigativní reportáže Seymoura Hershe o sabotáži Nord Streamu rozhodl americký prezident Joe Biden. Cílem tohoto teroristického činu bylo odříznout Německo a Evropu od ruského vývozu energie, který by byl nahrazen dražším americkým plynem. Tento strategický cíl vytěsnit Rusko z evropského energetického trhu byl pro po sobě jdoucí americké administrativy po mnoho let opakovaným tématem.

Měsíce před tím, než potápěči amerického námořnictva vyhodili do povětří ropovod v Baltském moři, se Biden chlubil, že zařízení bude zrušeno. Neupřesnil jak, ale slíbil, že „nebude pokračovat“. Biden svou nestoudnou hrozbu pronesl před německým kancléřem Olafem Scholzem během tiskové konference v Bílém domě. S americkým spojencem v NATO, Německem, zjevně tento sabotážní plán ani nekonzultoval.

Podobně arogantní postoj se nyní projevuje i vůči dalšímu americkému spojenci Tchaj-wanu.

Washington si zjevně pohrává s myšlenkou, že vyhodí do povětří ostrovní technologický průmysl, aby poškodil zájmy pevninské Číny. Stejně jako Německo se ukazuje, že Tchaj-wan není ničím jiným než pěšákem v amerických geopolitických machinacích.

Zničení vedoucího postavení Tchaj-wanu v celosvětovém polovodičovém průmyslu by mělo navíc tu výhodu, že by se americké společnosti dostaly na první místo.

Spojené státy opakovaně slíbily, že budou „bránit“ Tchaj-wan před tím, co nazývají „čínskou agresí“. Washington napumpoval do ostrova americké zbraně za miliardy dolarů pod záminkou jeho „ochrany“ před čínskými nároky na svrchovanost.

Podle mezinárodního práva a práva USA je Tchaj-wan uznáván jako nedílná součást Číny v rámci tzv. politiky jedné Číny. Peking však obviňuje Washington, že se vměšuje do jeho suverenity tím, že na Tchaj-wanu podněcuje separatistickou politiku.

Čínský prezident Si Ťin-pching varoval USA, že Tchaj-wan je pro ně „první červenou linií“, kterou nesmí překročit. Peking si vyhrazuje právo použít vojenskou sílu k úplnému sjednocení území, pokud bude Washington nadále rozdmýchávat napětí a podporovat v Tchaj-peji vyhlášení nezávislosti Tchaj-wanu.

Za zdánlivě rytířským tvrzením Ameriky, že „brání“ Tchaj-wan, se skrývají geopolitické sobecké zájmy.

Bidenova administrativa zavedla bezprecedentní zákazy vývozu polovodičových technologií do Číny. USA chtějí omezit čínskou ekonomiku ve svůj prospěch a bránit rozvoji multipolární globální ekonomiky. Dominantní postavení USA a jejich dolarová hegemonie jsou ohroženy rostoucí hospodářskou silou Číny.

Vyhození tchajwanského polovodičového průmyslu do povětří je zřejmě považováno za způsob, jak ochromit Čínu, která je závislá na vývozu této pro svůj průmysl nezbytné technologie.

Analogie s Německem a plynovodem Nord Stream spočívá v tom, že Washington se snaží poškodit soupeře, Rusko, a také své evropské spojence ve svůj vlastní strategický prospěch. Sabotáž rusko-evropského obchodu s energiemi vedla k vážným hospodářským dopadům na Německo a zbytek Evropy. Někteří komentátoři hovoří o „deindustrializaci“ Evropy způsobené ztrátou cenově dostupného ruského plynového paliva. Tuto šokovou léčbu uvalil na evropské „spojence“ jejich údajný americký „ochránce“.

Válka na Ukrajině a dramatická eskalace nepřátelství evropských vlád vůči Rusku posloužila americkým strategickým zájmům, které spočívají v prodeji zbraní a drahého plynu, a zároveň umožnila Washingtonu znovu získat nadvládu nad evropskými vztahy.

Stejně bezohledná a zločinná arogance, s jakou Američané vyhazují do povětří německý plynovod Nord Stream, se projevuje i ve způsobu, jakým bezostyšně hovoří o zničení důležitých technologických odvětví Tchaj-wanu.

Mělo by být zřejmé, že Washington nemá spojence, ale pouze zájmy. Až dojde na věc, američtí spojenci budou takříkajíc bez okolků hozeni pod autobus, nebo ještě hůře, uvrženi do válečného pekla.

Tchaj-wan čelí prokletí spojence strýčka Sama stejně jako Německo a zbytek Evropy.