Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
Amerika je výjimečná země. Jako první svobodnou republiku nového věku ji založili bílí přistěhovalci z Evropy, kteří chtěli vytvořit ideální stát pro bílé evropské lidi. S ohledem na to, že původní Spojené státy byly jen úzkým pruhem země na východním pobřeží USA, a západní hranice byla doslova a do písmene hranicí mezi civilizací a divočinou, v pohraničí platila vždy jiná pravidla. Zde žijící bílí lidé museli být vždy ve střehu nejen před Indiány, ale i před bílými gaunery, kteří se zde chtěli schovat před zákonem. A to platilo i ve chvíli, kdy se západní hranice začala posouvat dál na západ, až do Kalifornie. Amerika, jako země příležitostí nejen zbohatnout, nebo mít vlastní půdu, nebo věřit v co chcete, ale také zmizet před minulostí, lákala leckoho, a tak měli američtí strážci zákona vždy o zábavu postaráno.
Zatímco v Rakousku-Uhersku se řešily maximálně nějaké hospodské rvačky, v Americe byly na denním pořádku přestřelky. Zatímco c&k policajt mohl být lecjaký moula, americký policajt musel být tvrdý chlap. Jinak by dlouho nevydržel.
Divoký americký západ ale netrval věčně, a ve chvíli, kdy pohraničí fakticky přestalo existovat, a Spojené státy se stabilizovaly po celém kontinentu, situace se zmírnila. Ale ne zcela. Amerika konce 19.století řešila problémy divokého kapitalismu, který přinášel střety mezi dělníky a kapitalisty s jejich ochrankami, na jejichž straně obvykle stála i policie. Tyto střety byly časté a násilné, a policajt byl fackovací panák. A nejen to. Stával se i obětí střelných nebo bombových útoků. Opět, pro českého policajta v té době neznámá věc.
Ve dvacátých a třicátých letech 20.století čelila policie zase organizovanému zločinu kvůli prohibici, kdy po sobě po celých USA střílela s gangy pašujícími alkohol. Československá policie v té době znala maximálně nějaké strkanice z demonstrací.
Konflikty se zločinem ale byly stále ještě předvídatelné. Vědělo se, že když se půjde dělat razie proti Al Caponemu, že půjde o život. Ale šlo z většiny o válku mezi gangy a policií, o které si veřejnost spíše četla jen v novinách, než aby se jí přímo týkala. V roce 1930 v těchto přestřelkách padlo 205 mužů zákona. Ale obyčejnému policajtovi na ulici stačil jen pendrek a občané neměli důvod policajtům říkat “prasata”.
Situace se začala měnit v 60.letech minulého století. Když si po Druhé světové válce američtí komunisté uvědomili, že bílý americký dělník sice může být socialistou, ale je to také patriot, který ctí osobní svobodu a pro věc komunistické revoluce jej nezískají, obrátili pozornost jiným směrem. Na nebílé masy. Pokud je bílý Američan pro revoluci ztracen, dobudou ji američtí černoši a importovaní nebílí z celého světa. Tehdy se komunističtí agitátoři začali angažovat v tzv. hnutí za občanská práva a školili jeho aktivisty. Vlastně všechny projevy Martina Luthera Kinga, včetně jeho známého “I have a dream” pocházejí z komunistického pera.
Cílem těchto komunistických provokatérů bylo vyvolat střet se státní mocí a díky tlaku světové veřejnosti zbořit bílou Ameriku. To se povedlo v roce 1965, kdy pod tlakem demonstrací, násilí a mediální manipulace prezident Johnson podepsal Immigration and Nationality Act of 1965 a Ameriku otevřel všem migrantům světa. Do té doby byla Amerika otevřena jen bílé migraci. Jedním zákonem to neskončilo a pokračovaly další souběžně s tzv. pochodem institucemi, kdy se američtí komunisté infiltrovali do veřejných funkcí ať už v politice, tak především v akademickém světě.
Tak Amerika v 60.letech viděla teroristické útoky páchané radikálními rudými a černošskými aktivisty. Levicoví studenti měli pro policii označení “prase” a policajt se stal pro obě skupiny legitimním terčem. Obušek už nestačil a všichni policisté museli být ozbrojeni. Chodit v jednom se stalo nebezpečné a tak se běžnou praxí staly dvojčlenné a vícečlenné hlídky.
Kromě politických problémů začaly v Americe v 70.letech vznikat drogové a další zločinecké gangy tvořené nejen americkými černochy, ale lidmi ze Střední a Jižní Ameriky. Boj se zločinem byl stále brutálnější a od roku 1976 měla většina policistů k dispozici neprůstřelnou vestu. Teď už nestačila ani pistole, protože gangy byly často velice dobře vyzbrojené.
A k politickým a zločineckým problémům přišly problémy s nebílými čtvrtěmi. Takzvané rasové bouře, neboli “race riots”, které začaly už v 60.letech, se staly běžnou součástí života v Americe. Policisté hlídkující v těchto čtvrtích byly terči místních a tak přibylo pancéřování aut, další neprůstřelné vesty, početnější hlídky a zbraně silnějších kalibrů. Lumpové útočili bez varování a pokud chtěl policajt přežít svou směnu, nesměl ponechat nic náhodě. Raději prohledat nevinného, než mávnout rukou a koupit kulku do zad.
Vzhledem ke statistikám docházelo k takovým incidentům spíše než na bílých předměstích v černošských či hispánských čtvrtích. Pravděpodobnost, že policistu zastřelí před domem se zahrádkou a americkou vlajku na stožáru byla mizivá. Proto i černí nebo hispánští policisté jednají s větší ostražitostí, a tvrději, s nebílým podezřelým. Ale tato nedůvěra se promítá i na bílé podezřelé. Konečně, je čeho se obávat.
V roce 2018 došlo v USA k téměř 60 tisícům útoků na policisty. 18 tisíc z nich bylo zraněno. Jeden americký policista pak byl v průměru každých 54 hodin zabit. A teď si to srovnejte se situací v ČR. Američtí policisté čelí zcela jiné hrozbě, než naši poldové.
Už chápete, proč se americká policie chová, jak se chová?
Filip Vávra
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi