Finanční analytik: Inflaci jsme si vyrobili sami, Ukrajina s tím nic nemá. Cílený rozvrat státních financí v Česku

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

Inflace jako důsledek anticovidové politiky

V krátké přednášce „Ekonomické dopady covidu – kolik nás stály covidové hry?“, kterou 28. února 2023 prezentoval na konferenci „Velké covidové mlčení“ analytik trhů a investor Robert Vlášek, se hovořilo o inflaci a jejích souvislostech, o enormním zadlužování státu za koronakrize a bezbřehých státních výdajích, které k inflaci vedly.

Požádali jsme pana Vláška o rozvedení tohoto aktuálního tématu, které přímo ovlivňuje a ještě nějakou dobu ovlivňovat bude každého z nás.

„Dnešní inflace a recese je přímým důsledkem anticovidové politiky. To, co mělo ekonomiku zachránit, stalo se posledním hřebíčkem do její rakve,“ pronesl Vlášek ve své přednášce. Na první pohled šokující tvrzení už není tak šokující pro ty, kteří do zákonitostí trhů vidí.

Video: Přednáška „Ekonomické dopady covidu – kolik nás stály covidové hry?“, kterou 28. února 2023 prezentoval na konferenci „Velké covidové mlčení“ Robert Vlášek.

„Na inflaci a recesi bylo zaděláno již před covidem a válkou na Ukrajině. Lockdowny a násobné zvyšování měnového agregátu M2, laicky řečeno máme v ekonomice příliš moc peněz, které do ní byly napumpovány, vše jen multiplikovaly,“ napsal pro Epoch Times Vlášek a dodal, že „dnešní inflace je tedy z větší části důsledkem ,anticovidové‘ politiky“.

Inflace by přišla tak či tak, vlastně začala výrazněji růst již v roce 2021, upozorňuje analytik s tím, že i ceny energií začaly růst již před válkou, „kdy jsme si vytvořili umělou energetickou krizi v EU, a to díky Green Dealu a emisním povolenkám“.

Válka samotná sice současný stav jen zhoršuje, ale sama o sobě rozhodně není příčinou inflace. Tou prapůvodní příčinou je model fungování monetární politiky postavený na neustálém zadlužování.

Život na dluh

Problémy započaly podle Vláška již v roce 1971, kdy skončil tzv. Brettonwoodský systém zlatého standardu. „Od té doby globálně nafukujeme dluhovou bublinu, kdy vyrábíme peníze z ničeho, tzv. FIAT měny bez jakékoli vnitřní reálné hodnoty.“

Od roku 2008, kdy proběhla poslední finanční krize, realizují významné centrální banky ve světě tzv. kvantitativní uvolňování (tištění peněz a jejich pumpování do ekonomiky), které se za covidové pandemie jenom zintenzivnilo.

Dluh jednotlivých zemí neustále narůstá, deficity státního rozpočtu se stávají spíše pravidlem než výjimkou a období koronakrize vše jen zhoršilo.

„Covid-19 to celé výrazně akceleroval,“ říká analytik a dodává: „Americký FED vytiskl jen za dva měsíce roku 2020 cca 6,5 bilionu USD, tedy více než za 100 let své existence. ECB vytiskla cca 3,5 bilionu EUR.“

Dalším fenoménem během korona krize bylo tzv. kvantitativní uvolňování neboli „helicopter money“. To, co se v ekonomii vždy považovalo na učebnicovou teorii, se stalo během pandemie skutečností. Stát vyráběl masivní schodky a fyzicky rozdával peníze firmám i jednotlivcům za to, že sedí zavření doma, aniž by pracovali.

Všechny ty příspěvky, dotace, subvence a podpory jsme sice rádi přivítali, nicméně zaplatit za ně budeme muset všichni. Velký objem peněz v ekonomice devalvoval jejich hodnotu, což způsobuje růst inflace. „Všechna ekonomická opatření za koronavirové krize celou hospodářskou situaci jen zhoršila,“ komentuje Vlášek.

Rozvrat státních financí v Česku?

Podle Vláška je česká inflace z menší části dovezená a z větší části způsobená nevhodným chováním státu, jako je deficitní rozpočet nebo lockdowny v kombinaci s rozdáváním peněz.

„Je třeba si uvědomit, že sice cca jedna třetina inflace je dovezená (narušené dodavatelské řetězce díky covidu, zdražování energií díky Green Dealu a válce na Ukrajině), ale cca dvě třetiny je inflace, kterou jsme si vyrobili sami,“ říká investor.

Šokující nárůst deficitu státního rozpočtu v covidových letech hovoří sám za sebe. „Vysoký deficit státu v době pandemie ale i dnes po pandemii znamená, že si stát půjčuje peníze, které nemá a pumpuje je do ekonomiky,“ vysvětluje Vlášek.

S rostoucím deficitem přirozeně roste i veřejný dluh k HDP. „Rychlost růstu (veřejného dluhu) začíná být zásadním problémem a jsme na to upozorňováni celou řadou mezinárodních institucí,“ říká Vlášek.

S rostoucím státním dluhem rostou přirozeně i náklady na jeho obsluhu, tj. úroky a další poplatky. V roce 2023 by měly tyto náklady činit závratných 69 miliard. Pokud to tak půjde dál, „můžeme se dostat do fáze, kdy budeme mít veliký problém vůbec splácet obsluhu dluhu, což považuji za zásadní téma i s ohledem na penzijní reformu, zdravotní náklady a tak dále“, uvádí Vlášek ve své prezentaci.

Dalším znepokojivým faktem je růst celkového státního dluhu. Zatímco v roce 2019 to bylo 1,64 bilionu korun, v roce 2022 se vyšplhal takřka na 2,9 bilionu korun. V roce 2023 „se dá očekávat, že to bude přes 3 bilionu korun a ten nárůst je až děsivý… Nezdráhal bych se říct, že se možná tady díváme na začátek až nějakého, řekl bych, rozvratu státních financí,“ upozorňuje Vlášek.

Jak se připravit na krizi

Vlášek poukázal také na skutečnost, že inflace, kterou každý z nás pociťuje, je vyšší, než je oficiální statistika. Zatímco oficiální číslo zní 17,5 %, reálná inflace bude „někde mezi 35–50 %“, přičemž vysvětluje, že zatímco oficiální inflaci vypočítává Český statistický úřad ze spotřebního koše, kam patří 832 položek zboží a služeb, reálná individuální inflace bude mít 10–15 položek, které kupujeme pravidelně „podle toho jak moc cestujeme, jak se stravujeme, jak máme energeticky náročné bydlení“.

Hospodářská krize je podle něj neodvratná a nelze se jí vyhnout. Má to své lokální i globální důvody. Česká republika se aktuálně nachází v tzv. stagflaci, tj. v kombinaci vysoké inflace a klesající ekonomiky.

„Situace hodně připomíná rok 1929 nebo 2008, s tím rozdílem, že od roku 2008 jsme se posunuli v tom, že zadlužení jednotlivých zemí je ještě výrazně vyšší a ekonomika je v horší kondici díky tomu, že se nám potkává několik zásadně negativních faktorů – stagnující globální ekonomika, energetická krize, narušené dodavatelské řetězce, vysoké zadlužení a vysoká inflace,“ míní Vlášek.

„Osobně předpokládám, že krize, která přichází, bude významně hlubší a delší než krize v roce 2008,“ domnívá se analytik. Na otázku, jak by se měl na tuto skutečnost připravit běžný občan, upozorňuje, že vysoká reálná inflace je pro úspory a finanční rezervy „likvidační“ a doporučuje investovat do zlata.

„Je třeba si připomenout, že obě krize bez zásadního propadu přežila jen fyzická aktiva, jako jsou některé typy nemovitostí a zlato. Zlato obecně funguje jako protikrizová pojistka, pojistka proti systémovým a politickým rizikům, kdy nenese riziko protistrany (pokud zlato fyzicky držím, tak nenesu riziko jako u akcie nebo dluhopisu, že emitent zkrachuje a já nemám v ruce nic a nebo riziko, že zkrachuje banka, případně že mi inflace zcela znehodnotí úspory v penězích). Zlato v delších horizontech také funguje protiinflačně.“

Obyčejný občan by měl své rezervy přesunout do zmíněných fyzických aktiv a hledat úspory v platbách za energie, radí Vlášek, který se sám investicemi do zlata zaobírá.

Co by měl udělat stát?

Co se týče politiky státu ohledně napravení ekonomik, Vlášek upozorňuje, že vláda by měla přestat s deficitními rozpočty, měla byt přestat lidem rozdávat peníze ve formě podpor, příspěvků, dotací apod. a ČNB by měla zvednout úrokové sazby na hladinu cca. 10 %.

Stěžejní je učinit nepopulární kroky, snížit mandatorní a kvazimandatorní výdaje, počínaje důchodovou reformou, a razantně zeštíhlit státní aparát. „Bez toho nebude možná konsolidace veřejných rozpočtů ani v době ekonomického růstu.“

„Pokud s tím nic neděláme a rezignujeme na inflaci, tak vlastně realizujeme takovou skrytou měnovou reformu, kdy nejprve stát svým počínáním vytvoří problém a následně vzniklá inflace mění hodnotu platidla. To poškozuje všechny, kteří si vytvořili rezervy, a bonifikuje dlužníky,“ říká analytik.

AUTOR: Ondřej Horecký

ZDROJ

Prosím podpořte náš projekt!

Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu

CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :

Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX

EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :

IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium

                               Děkujeme