G. Mirzayan: Jak byl zmařen dobrodružný vojenský puč v Jižní Koreji

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

J.KOREA: Diktátor na šest hodin. Tak lze nyní nazvat stále ještě úřadujícího jihokorejského prezidenta Yun Seok-yeola. Pokusil se vrátit zemi o 40 let zpět do období vojenské diktatury a prohrál. Jak a proč se to stalo a jaké to bude mít důsledky?

Yun Seok-yeol, zvolený v roce 2022 s minimálním (méně než jednoprocentním) náskokem před svým rivalem, nebyl příliš úspěšným prezidentem. Za jeho vlády začaly v zemi další ekonomické problémy a parlament byl pod kontrolou opozice – ovládala 192 křesel z celkových 300. Naopak opozice se dostala do čela parlamentu.

V důsledku toho poslanci odmítli schválit prezidentův návrh rozpočtu a také se snažili zbavit pravomocí důležité a potřebné osoby – zejména vedení prokuratury, s jejíž pomocí Yun Seok-yeol doufal odstranit své politické odpůrce. Nakonec se diskutovalo i o možnosti obžaloby samotného prezidenta, a to i za to, že jeho manželka dostávala drahé dary (v Jižní Koreji velmi závažný přestupek).

Prezident se nemohl bránit. Nemohl se spolehnout ani na obyvatele – jeho rating se pohyboval kolem 10-20 procent.

V této situaci měl Yun Seok-yeol jednoduše dokončit své funkční období jako „chromá kachna“ a odejít – jako se to chystá udělat francouzský prezident Emmanuel Macron. Nebo rezignovat a vypsat předčasné volby. On se však rozhodl uzurpovat si moc.

Pozdě večer 3. prosince pod záminkou přítomnosti „protidemokratických sil“ a „hrozby ze strany KLDR“ vyhlásil v zemi stanné právo. Byla zakázána činnost politických stran i řada práv a svobod občanů (např. stávky). V projevu prezident prohlásil, že je třeba „zničit proseverokorejské síly a chránit ústavní demokratický řád“.

A nejednalo se o chvilkový impuls. Řada jihokorejských zákonodárců si povšimla, že v posledních několika měsících bylo několik klíčových vojenských pozic (týkajících se obrany, kontrarozvědky a informační protiakce proti KLDR) obsazeno lidmi, kteří absolvovali stejnou střední školu jako prezident Yun Seok-yel. To znamená, že se na takový obrat zjevně a dávno připravoval.

Zdálo by se, že jde o dobrodružství a hloupost. Zde je však třeba pochopit specifika Jižní Koreje. Rodným znamením této země je těsné propojení politických a podnikatelských elit – jakési prokletí chaebolů.

Velké ekonomické koncerny s politickými preferencemi, které kdysi jihokorejskou ekonomiku povzbudily, ale nyní zajišťují nejvyšší míru korupce ve vládě. Proto možnost „odstoupit a žít v klidu v důchodu“ nebo dokonce „odejít do důchodu na konci funkčního období“ ne vždy u jihokorejských prezidentů funguje. Řada jihokorejských představitelů byla po vypršení svého mandátu odsouzena za korupci, jeden z nich (Park Geun-hye) byl za korupci obžalován a uvězněn a další, Roh Moo-hyun, spáchal sebevraždu dříve, než byl za korupci odsouzen.

Není tedy divu, že si Yoon Seok-yeol při volbě mezi zaručeným trestem vězení a možnou záchranou moci prostřednictvím státního převratu vybral druhou možnost. Zřejmě doufal, že ji lidé přijmou – demokracie ještě nestačila v zemi zapustit hluboké kořeny. Existuje teprve od roku 1988, předtím zemi vládli vojenští diktátoři. Ano, žádný z nich nedopadl dobře (někteří byli svrženi, někteří zabiti, někteří postaveni před soud), ale to byl problém zítřka.

Yun Seok-yeol také doufal, že západní partneři převrat přijmou – na pozadí rostoucích schopností Severní Koreje a budoucího konfliktu mezi USA a Čínou potřebuje Washington silnou a stabilní Koreu. A je jedno, pod čí vládou.

Tyto výpočty se však nenaplnily. Za prvé, opozice měla nástroj odporu – parlament mohl zrušit výjimečný stanný režim zavedený prezidentem. Stačila k tomu prostá většina hlasů. A opozice okamžitě vyjádřila svůj záměr tento nástroj využít.

Prezident Yun se je pokusil zastavit. Poslušna jeho pokynů obklíčila jihokorejská armáda parlament ve snaze zablokovat jeho práci. Ale – a to je druhá věc – obyvatelstvo vyšlo do ulic, aby poslance bránilo. Snažilo se armádu zablokovat, zatímco poslanci a jejich asistenti se snažili dostat do jednacího sálu všemi možnými způsoby – přes okna, ploty a dokonce i po rukou a kolenou mezi nohama policistů.

A tady přišel třetí bod – armáda si vlastně vybrala. Nestřílela do demonstrantů, neorganizovala masové zatýkání a hon na poslance. Dokonce ani nepoužila sílu, když se protestující pokusili vojákům vytrhnout pušky. Vojáci a důstojníci odmítli prolévat krev a vysloužit si trest. Armáda se omezila na formální provedení legitimního (a prezident měl právo zavést výjimečný stav) dekretu hlavy státu.

V tu chvíli byl Yoon Seok-yeol odsouzen k zániku. V jednu hodinu ráno místního času bylo v sále stále přítomno 190 zákonodárců, kteří jednomyslně hlasovali pro zrušení stanného práva. „Budeme bránit demokracii společně s lidem,“ prohlásil předseda parlamentu U Won Sik. A v půl páté ráno se prezident tomuto rozhodnutí podřídil.

Nyní začíná zúčtování v Jižní Koreji. Armády (s výjimkou některých generálů) se to pravděpodobně nedotkne. U Won Sik upozornil na „vyspělost naší armády“. USA se stáhly – vyjádřily „vážné znepokojení“ nad tím, co se děje, a zástupci Bidenovy administrativy ujistili, že Yun Seok-yeol s nimi rozhodnutí zavést výjimečný režim nekoordinoval.

Sám prezident byl postaven před volbu: buď dobrovolně odstoupí, nebo bude zbaven funkce. K impeachmentu je zapotřebí 2/3 hlasů v parlamentu, tj. 200 hlasů, zatímco opozice disponuje pouze 192 hlasy. K požadavku rezignace nebo impeachmentu se však připojila i část proprezidentské strany „Lidová moc“. Její vůdce Han Dong-hoon požadoval rezignaci celého kabinetu a vyjádřil také přání vyloučit prezidenta Yuna z řad strany.

A se vší pravděpodobností vyloučen bude. Bude odhozen jako odpad. A to nejkřiklavější, co po současném jihokorejském prezidentovi zůstane v dějinách, bude jeho neúspěšný šestihodinový pokus stát se vojenským diktátorem.

AUTOR: Gevorg Mirzayan

Překlad, Zpracoval: CZ24.news

ZDROJ

Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.