Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
USA: Spojené státy se poprvé od roku 1968 dostaly do situace, kdy se úřadující prezident rozhodl neobhajovat mandát. Joe Biden sice jako svoji náhradnici podpořil viceprezidentku Harrisovou, ovšem ta stranickou nominaci nemá zdaleka jistou. Co tedy nyní demokraty čeká?
A pak že se historie neopakuje…. Když se Lyndon B. Johnson v bouřlivém roce 1968 rozhodl, že nebude obhajovat prezidentskou funkci, vybírali demokraté jeho stranického kandidáta na sjezdu v Chicagu. V primárkách si nejlépe vedl Robert Kennedy, jenže toho tři měsíce před sjezdem zastřelil atentátník.
Demokraté si nakonec uprostřed chaosu a protestů proti pokračování války ve Vietnamu vybrali Johnsonova viceprezidenta Huberta Humphreyho. Ten ovšem nedokázal rozhádanou stranu sjednotit a v listopadu prohrál s Richardem Nixonem.
Americká viceprezidentka a vystudovaná právnička, ekonomka a politoložka Kamala Harrisová je první ženou a také první političkou tmavé pleti, která se jako viceprezidentka dostala do Bílého domu. Její kandidaturu na prezidentku USA v neděli podpořil Joe Biden poté, co oznámil své stažení z kampaně za znovuzvolení.
Před ní se o tuto funkci ve volbách ucházely jen dvě političky. První byla v roce 1984 demokratka Geraldine Ferrarová, kterou si jako svou pravou ruku vybral Walter Mondale, jenž ale ve volbách prohrál s Ronaldem Reaganem. V roce 2008 ji následovala republikánka Sarah Palinová. Ta byla volbou Johna McCaina, jehož však porazil Barack Obama.
V listopadu 2021 se Harrisová stala první ženou v amerických dějinách, která působila jako hlava státu. Stalo se tak na několik hodin, když prezident Joe Biden při nemocniční prohlídce absolvoval „rutinní kolonoskopii“.
Před volbami v roce 2020 se Harrisová nejprve ucházela o nominaci na prezidentského kandidáta demokratů, už v prosinci 2018 ale z klání odstoupila. Podle agentury Reuters její kampaň sice na začátku vypadala nadějně, avšak nakonec se jí nepodařilo kandidaturu přesvědčivě obhájit ani získat dostatek peněz na kampaň. Politička byla jedinou ženskou zástupkyní menšin v souboji o nominaci. Joe Biden si ji následně vybral jako svoji kandidátku pro viceprezidentskou funkci.
Podporuje Izrael, nebojí se však kritizovat
Harrisová je známá svou podporou Izraele, během nynějšího konfliktu, který vypukl po útoku teroristického hnutí Hamás loni v říjnu, ale neváhala vládu Benjamina Netanjahua kritizovat.
Začátkem března například otevřeně pokárala Izrael za to, že nedělá dost, aby odvrátil humanitární katastrofu v Pásmu Gazy. Při setkání s tehdejším členem izraelského válečného kabinetu Bennym Gancem také hovořila o nutnosti důvěryhodného plánu ochrany civilistů.
Podobně jako Biden podporuje Ukrajinu, která se od února 2022 brání ruské invazi. Loni v únoru na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila, že Rusko se na Ukrajině chová barbarsky a nehumánně, páchá válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Dodala, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí na Ukrajině uspět, neboť by to jen podpořilo další autoritářské režimy. Letos na téže konferenci uvedla, že USA se jasně hlásí k závazku Severoatlantické aliance, kdy je útok na jednoho člena považován za útok na všechny. Řekla také, že vedoucí postavení USA ve světě je v zájmu Američanů.
Narodila se 20. října 1964 v kalifornském Oaklandu dvěma imigrantům z Jamajky a Indie, profesora ekonomie a lékařky zabývající se výzkumem rakoviny prsu.
Vystudovala politologii, ekonomii a práva na Howardově univerzitě a na Kalifornské univerzitě. Kariéru začala v okresní advokátní kanceláři okresu Alameda, později přešla do okresní advokátní kanceláře v San Francisku a do městské kanceláře tamtéž. V roce 2011 byla zvolena generální prokurátorkou Kalifornie.
Profesní úspěch Harrisová zaznamenala například poté, co se jí podařilo dospět k mimosoudnímu vyrovnání s pěti velkými bankami po krizi v roce 2008.
Tehdy měly tisíce lidí v Kalifornii přijít o domovy, jelikož nebyli schopni splácet hypotéky. Harrisové se podařilo vyjednat úlevu od bank ve výši 12 miliard dolarů. Senátorkou byla zvolena v roce 2016, funkce se ujala v lednu 2017. Stala se teprve druhou senátorkou tmavé pleti, první s indickými a jamajskými kořeny.
Jako senátorka se ostře postavila proti restriktivním migračním dekretům tehdejšího prezidenta Trumpa. Ten ji mimo jiné osočil, že „podporuje zvířata z MS-13“. Zkratka označuje středoamerickou gangsterskou skupinu Mara Salvatrucha, kterou Trump často využíval jako argument k boji s nelegální migrací. Harrisová v kampani prosazovala i legalizaci příležitostného užívání marihuany či povinné rozvážení dětí odlišných ras do škol v jiných čtvrtích, aby byla podpořena rasová různorodost.
Harrisová je od roku 2014 vdaná za právníka Douglase Emhoffa. Pár spolu děti nemá, manžel má ale dva potomky z předchozího vztahu. Po manželčině nástupu do funkce viceprezidentky Emhoff opustil svou kariéru, aby podpořil snahy svojí ženy.
Má to Harrisová jisté?
Do jeho začátku zbývá necelý měsíc a po nedělním oznámení Joe Bidena o odstoupení z prezidentského klání je na stole otázka, co se od něj dá očekávat. Biden jako ideální náhradnici podpořil viceprezidentku Kamalu Harrisovou, a ta výzvu přijala. Ale to ještě neznamená, že má nominaci zaručenou.
Konečné slovo mají delegáti sjezdu, přičemž téměř všichni by za normálních okolností byli na základě primárek zavázáni volit Bidena. Tím, že z voleb odstoupil, je z toho závazku fakticky uvolnil. Nyní tedy záleží pouze na tom, jestli se strana dokáže sjednotit kolem Harrisové.
„Pokud prezident odstoupí, je to z hlediska pravidel otevřené a delegáti mohou hlasovat pro kohokoli. Pokud podpořil viceprezidentku, delegáti ho mohou poslechnout, ale nikdo to není povinen udělat,“ uvedl pro The Financial Times stranický aktivista Chris Dempsey.
Jak se bude kandidát vybírat?
Na stranický sjezd v Chicagu (koná se ve dnech 19. až 22. srpna) dorazí 4 672 delegátů. Z toho 3 933 delegátů, kteří by za normálních okolností byli vázáni výsledkem primárek, a 739 takzvaných superdelegátů – tedy vysoce postavených členů strany včetně bývalých prezidentů Baracka Obamy nebo Billa Clintona.
O nominaci se může ucházet každý, kdo získá minimálně 300 podpisů delegátů, přičemž z jednoho státu jich může být maximálně padesát. Každý delegát může podepsat petici pouze jednoho kandidáta. Čistě teoreticky se tedy na sjezdu může utkat až patnáct kandidátů.
K tomu, aby si kandidát zajistil stranickou nominaci, musí získat většinu hlasů. Pokud se to v prvním kole nikomu nepodaří, bude se hlasovat tak dlouho, dokud někdo většinu nezíská. Oficiálním prezidentským kandidátem se stane ve chvíli, kdy stranickou nominaci ve svém projevu přijme.
Takzvaný „otevřený sjezd“ demokraté zažili například v roce 1952. Tehdy nakonec ve třetím kole nominaci získal Adlai Stevenson, který pak prohrál s Dwightem Eisenhowerem.
Jak se mohou zviditelnit další kandidáti?
Proti urychlené korunovaci Harrisové se před dvěma dny ohradila například Nancy Pelosiová, bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů a těžká váha Demokratické strany. „Nancy prosazuje názor, že by to měl být otevřený proces,“ sdělil portálu Politico zdroj z okolí 84leté političky, která stále tahá za stranické nitky.
ZDROJ: The New York Times / Politico / X-Twitter / iDnes / ČTK
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi