I. Žurenkov: „Pět znepokojivých faktů“. Západ vysvětluje selhání protiruských sankcí

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

Když „všemocný“ Západ míní…

Steingart uvádí „pět znepokojivých skutečností“, které „neměly nastat“ vzhledem k obchodním překážkám uvaleným ze strany USA a EU na Rusko.

Za prvé, částečné odpojení ruských bank od systému SWIFT nevedlo ke kolapsu ruského úvěrového a finančního systému. Během ruské speciální vojenské operace (SVO) na Ukrajině dolar vůči rublu dokonce oslabil. „Ruská měna se nyní obchoduje přibližně o 9,6 % výše než před zahájením SVO,“ uvádí analytik. Steingart vidí příčinu v tom, že ruský export převažuje nad importem a hlavní exportní komodita – energie – zdražila – právě „díky“ rozhodnutí Západu ji bojkotovat.

Za druhé, podle prognózy MMF ruská ekonomika (která v sice roce 2022 zažila recesi souběžně s ekonomikami Západu) opět poroste – očekává se nárůst o 0,3 %. Do roku 2024 růst ruské ekonomiky „pravděpodobně výrazně překoná ukazatele růstu německé ekonomiky,“ poznamenává Steingart a rovněž se odvolává na odhady MMF. Pro letošní rok Mezinárodní měnový fond předpokládá růst o 0,8 %. „Ruská ekonomika přežila rok 2022,“ cituje Steingart názor německého ekonoma Janise Klugeho, a sám za sebe dodává: „Pokus srazit Rusko ekonomicky na kolena prostě totálně selhal.“

…Čína mění

Třetí „znepokojující skutečnost“: Ruský trh, který se měl pod vlivem sankcí zhroutit, aktivně rozvíjí byznys s Čínou, a to na úkor západních konkurentů. Jako příklad uvádí analytik aktivitu společností Xiaomi, Realme a Honor na trhu chytrých telefonů. „Čínský vývoz do Ruska dosáhl v prosinci 2022 rekordní úrovně, což pomohlo vyrovnat prudký pokles obchodu s Evropou,“ upozornil Steingart.

Podle čínské Hlavní celní správy se vývoz z Číny v „sankčním“ roce zvýšil na 76,1 miliardy dolarů, což je o 13 % více než v předchozím roce. Podle Eurostatu zároveň vývoz z EU klesl o více než třetinu na 45,6 miliardy dolarů. Celkový rusko-čínský obchod dosáhl rekordních 190,3 miliardy dolarů, a to i díky ruskému exportu do Číny (který se zvýšil o více než 43 %).

Čtvrtá skutečnost, kterou německý analytik uvádí a která měla přímý vliv na neúspěch sankcí: Simon Evenett a Niccolo Pisani ze švýcarské univerzity v Sankt Gallenu ukázali, že ze všech firem v zemích EU a G7, které působily v Rusku před zavedením SVO, jich ve skutečnosti pouze 9 % zcela opustilo ruský trh. „Autoři analyzovali 1404 společností. Pouze 120 společností zcela zrušilo nebo prodalo alespoň jednu místní pobočku,“ uvádí Steingart. Z těch společností, které v Rusku stále působí, je mimochodem 20 % německých.

Autor navíc upozorňuje, že i ty firmy, které trh opustily, jsou stále přítomny skrze paralelní dovoz. „Výrobky Apple a Samsung se do Ruska vracejí novými obchodními cestami,“ přes Kazachstán, Arménii, Hongkong, – a dokonce i přes evropské země.

Pátou skutečností je fakt, že zájem o jednu z hlavních ruských vývozních komodit – plyn, neklesá, a to ani mezi západoevropskými zeměmi. „Podle lobbistické skupiny Future Gas země jako Francie, Belgie, Nizozemsko a Španělsko stále přijímají ruský zkapalněný zemní plyn (LNG),“ poznamenává Steingart. „Touto obchodnou cestou bude i nadále ruský LNG proudit do Německa, byť v menších dávkách.“

Vývoz LNG loni vzrostl o 8 % na 46 miliard metrů krychlových, uvedl v lednu ruský vicepremiér Alexandr Novak. Pokud jde o další klíčovou komoditu – ropu, Rusko úspěšně diverzifikuje své toky, jak nerad přiznává Steingart. Podle agentury Bloomberg se do Číny, Turecka, Indie a některých afrických zemí dostává asi 2,5 milionu barelů ropy denně. A celkově se vývoz ruské ropy za uplynulý rok zvýšil o 4 %.

Hospodářský zázrak?

Pět argumentů svědčí o tom, že „neviditelnou ruku trhu nelze svázat“ a že samotné vlády – iniciátoři sankcí – „zveřejňují své obchodní zákazy na úředním papíře a nejsou schopny nebo ochotny podrobně sledovat jejich dodržování,“ shrnuje Steingart.

Ruští odborníci s německým analytikem souhlasí, ale jen částečně, a nabádají k nepřeceňování závěrů z „hospodářského zázraku“. „Existují například technologické sankce. Už jsme viděli, co se stalo s automobilovým průmyslem – všechny značky najednou odešly, a ten se zhroutil. Jak v prodeji, tak v objemu výroby,“ řekl agentuře REGNUM Georgij Ostapkovič, ředitel centra pro studium konjunktury na Vysoké škole ekonomické.

„Pro první čtvrtletí loňského roku Rosstat předpovídal fantastické výsledky průmyslu a stavebnictví. Chystali jsme se na plus 4,5 %, nebo dokonce 5 %. A nyní jsme na mínus 2,5 %. To znamená, že jsme ztratili téměř 7,5 %,“ říká ekonom. „A hlavní pokles zaznamenal průmysl, který určuje ekonomiku, přičemž sám vytváří 30 % přidané hodnoty v celkové struktuře HDP. To je také zčásti důsledek tlaku sankcí.“

Nemělo by se zapomínat ani na ztráty příjmů z prodeje uhlovodíků, nabádá Ostapkovič. Již zmíněný vicepremiér Novak v prosinci předpověděl 5-6% pokles těžby ropy v letošním roce z důvodu cenového stropu. „Přitom sektor surovin generuje téměř 50 % daní. Samozřejmě se najdou nové trhy a nová logistika, ale to vše bude dražší,“ upozorňuje expert. Sankce (zejména surovinové) mají prolongovaný, tj. prodloužený účinek, a mohou trvat dlouho, poznamenává expert.

Rusko nelze vyhladovět

Ostapkovič zdůraznil, že v ruské ekonomice nedojde ke kolapsu ani k chaosu. Je dokonce možné, že bude vykazovat ještě větší růst. Ale „růst a rozvoj jsou dvě zcela odlišné ekonomické kategorie“. Proto podle Ostapkoviče zatím nelze hovořit o ruském ekonomickém zázraku. Přinejmenším ne do doby, než se Rusku podaří nahradit dovoz high-tech výrobků.

Ani sázka na Čínu, kterou zmiňuje autor ve Focusu, by se podle Ostapkoviče neměla přeceňovat. Podle jeho odhadů nevstoupila na ruský trh ani jedna skutečně velká technologická společnost z Číny. „Žádné investice ani společné podniky. Číňany to k nám samozřejmě táhne, ale obávají se druhotných sankcí, protože hlavním partnerem Číny jsou zatím ještě USA. A proč by si Čína měla chtít vytvořit z Ruska nového konkurenta? Tudíž s transferem technologií k nám nespěchají,“ uzavřel Ostapkovič.

Nicméně Alexej Zubec, ředitel Institutu sociálního a ekonomického výzkumu na Finanční univerzitě při ruské vládě, spíše souhlasí s tím, že západní sankce se zcela minuly účinkem. „Spotřebitelský sektor nebyl vážněji zasažen. Většina produktů se vyrábí v tuzemsku nebo v zemích přátelských k Rusku (Čína, Turecko, Indie),“ řekl Zubec agentuře REGNUM. „K větším ztrátám došlo v automobilovém průmyslu, v letadlech a počítačích. Ale stabilitu trhu určují potraviny a spotřební zboží.“

Nikdy nebude možné eliminovat účinek sankcí na nulu, ale Západ sám má zájem na zrušení těchto ekonomických omezení, protože je škrtí víc než Rusko, zdůraznil Zubec. „Sankce, které jsou nyní v platnosti, nebudou platit navždy. Jedinou otázkou je, dokdy,“ zdůraznil ekonom.

Na rozdíl od některých svých kolegů se Zubec domnívá, že sázka Ruska na Čínu plně zafungovala. „Nebýt Číny, měli bychom problémy i z hlediska zahraničních trhů a dodávek spotřebního zboží a počítačů. Čína nám nemohla poskytnout špičkové technologie v oblasti procesorů. V devadesáti procentech případů nás však podpořila, a nebýt Číny, ruská ekonomika by na tom byla mnohem hůře. A to Američany znervózňuje,“ shrnul Zubec.

Na rozdíl od české demoliční vlády, chtělo by se dodat. A vládních médií – to jsou vlastně všechna velká, ta v rukou zdejších oligarchů, která mlátí pořád dokola prázdnou slámu o zdrcujícím účinku západních sankcí na ruskou ekonomiku. Jak vidět, už i Německo bere zpátečku.

Brzy Fiala zůstane v protektorátu jako – u nás tradičně – příslovečný kůl v plotě (a my bohužel s ním).

AUTOR:  Ivan Žurenkov

ZDROJ

Překlad:  Protiproud