Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
UK: Životní náklady ve Spojeném království se minulý měsíc vyšplhaly nad 40leté maximum, což bylo způsobeno prudkým růstem cen energií a potravin.
Vyplývá to z konsenzuální předpovědi City ohledně středečních nových údajů o inflaci od Národního statistického úřadu (ONS).
Analytici očekávají, že ceny za rok do května vzrostly o 9,1 %, což je o něco více než dubnové čtyřicetileté maximum ve výši 9 %.
Někteří však počítají s vyšším nárůstem.
„Co je hnacím motorem květnové inflace? Stručně řečeno všechno,“ uvedl Sanjay Raja, hlavní ekonom Deutsche Bank, a dodal, že „inflace v každém ukazateli se nyní pohybuje na čerstvých několikaletých maximech“.
Životní náklady podle něj meziročně vyskočily o 9,2 %, což je v souladu s očekáváním Bank of England ohledně květnových údajů.
Za krizí životních nákladů v Británii stojí kombinace vyšších cen energií, napjatého trhu práce a historických cen benzinu.
Evropské náklady na energie prudce vzrostly v důsledku omezené kapacity skladování zásob, požáru v americké továrně na zkapalněný zemní plyn, který zadusil obchodní toky, a obav o dodávky v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.
Ačkoli Spojené království není zcela závislé na dodávkách energie z kontinentu, ceny v tomto bloku se promítají i na trhy, odkud ropu a plyn odebírá.
Minulý týden Bank of England varovala, že míra růstu cen se v říjnu vyšplhá nad 11 %, až energetický dohled opět zvýší horní hranici účtů.
Guvernér Andrew Bailey a spol. se rozhodli pro zvýšení sazeb o 25 bazických bodů, čímž se dostanou na 1,25 procenta, namísto většího zvýšení, které minulou středu zvolil její americký protějšek Federální rezervní systém.
Trhy se domnívají, že banka bude muset zrychlit tempo zpřísňování, aby se dostala na vrchol inflace, a předpovídají, že sazby dosáhnou tří procent přibližně na začátku příštího roku.
Ceny potravin se také zvýšily v důsledku toho, že maloobchodníci částečně přenášejí vyšší náklady na energie a zaměstnance a vyšší ceny základních potravin – například obilí – způsobené tím, že Ukrajina se snaží zboží vyvážet.
Skokově vzrostly také ceny nájmů a služeb, což nahrává širším inflačním tlakům.
Jiní poukazují na zpomalení jádrové inflace – která vylučuje zboží podléhající volatilním cenovým pohybům – jako na známku ochlazení nákladových tlaků.
V Británii začala největší stávka železničářů za 30 let. Taxikáři nestíhají
V Británii začala největší železniční stávka za posledních 30 let. Protestu se účastní desítky tisíc zaměstnanců drah a londýnského metra, chtějí zejména vyšší mzdy a také zastavit propouštění. Protest svolal svaz britských železničních, námořních a dopravních odborů (RMT). Alternativní taxislužby v důsledku toho hlásí enormní zájem o své služby.
Asi na polovině železniční sítě bude přes den v provozu jen zhruba pětina vlaků. Lidem se proto doporučuje necestovat, pokud to není nutné. Abnormální nárůst poptávky hlásí provozovatelé alternativních taxislužeb Uber a Bolt, jejichž aplikace v Londýně ráno nezvládly nápor, uvedl server bulvárního listu The Sun.
Vláda premiéra Borise Johnsona je pod značným tlakem, aby dělala víc pro lidi a pomohla jim překonat nejtěžší ekonomické podmínky za desítky let. Johnson řekl, že stávka jen ublíží firmám, které se teprve snaží zotavit z dopadů pandemie covidu-19. Odboráři sice podle něj tvrdí, že lidem pomáhají, ve skutečnosti jim ale jen ublíží.
„Tím, že si prosadili stávky na železnici, jen odrazují lidi, kteří musejí do práce dojíždět a kteří nakonec ta pracovní místa v železniční dopravě podporují,“ reagoval předseda britské vlády. „Dopadá to na firmy a komunity po celé zemi,“ dodal.
Opozice vládu kritizuje, že se odmítá zapojit do jednání a přispět k vyřešení sporu. Podle ministrů je to ale věc odborářů a zaměstnavatelů.
Průzkum organizace YouGov na začátku června ukázal, že veřejné mínění není v názoru na stávku jednotné. Asi polovina dotázaných se stávkami nesouhlasí, podporu mají u více než třetiny respondentů.
Šestatřicetiletý právník Leo Rudolph poznamenal, že pokud by se protesty protáhly, rozladilo by ho to ještě víc. „Tohle nebude žádný izolovaný protest, že ne? řekl agentuře Reuters. „Vždy, když se to zase objeví, tak mě to znechutí ještě víc,“ dodal cestou do práce, kam šel dnes pěšky.
Železniční infrastrukturu v Británii vlastní a provozuje společnost Network Rail. Její šéf Andrew Haines BBC řekl, že firma se snažila udělat maximum, aby stávce zabránila, ale že poslední rok a půl jednání mezi firmou a odboráři ze svazu RMT nepřinesl přijatelné řešení ohledně změn, výše mezd ani propouštění.
Největší stávka na železnici
Odboráři hrozí, že stávky na železnici by mohly znamenat začátek „léta nespokojenosti“. Kvůli vysokým životním nákladům v souvislosti s rychlým růstem cen potravin a pohonných hmot začínají totiž o nějaké formě protestu přemýšlet i lékaři, učitelé, popeláři a také advokáti. Míra inflace v Británii se blíží deseti procentům.
Odboráři úterní protest v Británii považují za největší stávku na železnici v moderní historii. Počítají s účastní více než 50 000 členů svazu RMT a ze třinácti železničních společností. Dalších 10 000 zaměstnanců stávkuje v londýnském metru.
Úterý je prvním ze tří dnů, kdy se bude v Anglii, Skotsku a ve Walesu na železnici stávkovat – další protesty odboráři naplánovali na čtvrtek a na sobotu. V mnoha oblastech nebude železniční spojení fungovat vůbec, například severně od Glasgowa či Edinburghu, do Swansea ve Walesu, do Penzance v Cornwallu či do velšského přístavního města Holyhead.
V částech Spojeného království budou služby fungovat kratší část dne a někde budou poslední dálkové spoje vyjíždět už v odpoledních hodinách.
Do stávky se odděleně zapojili i zaměstnanci londýnského metra. Ti jsou nespokojeni zejména s důchody a snižováním počtu zaměstnanců.
Řešením je zákon omezující stávky
Generální tajemník RMT Mick Lynch řekl BBC, že škrty ve výši čtyř miliard liber (asi 115 miliard korun) v rozpočtech železničních provozovatelů i londýnského dopravního podniku povedou k propouštění, zmrazování mezd i k nižším důchodům.
Ministr dopravy Grant Shapps poslancům řekl, že vláda už nemůže železničním odborům tolerovat způsob, kterým využívají své právo na stávku „bez ohledu na to, jak naruší práva ostatních“.
Změna zákonu by donutila provozovatele železnic zajistit v době stávky alespoň minimální služby. Změna zákona by také měla usnadnit, že stávkující zaměstnance budou moct nahradit jiní pracovníci.
Žádný zástupce vlády se neúčastnil jednání mezi zaměstnavateli a odbory. Stínová ministryně dopravy Louise Haighová označila vyjednávání za „švindl“, který vládní ministři předem předurčili k selhání, píše BBC.
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi