Ivan Danilov: Autonomní zóna Seattlu? Vláda už jedná i s teroristy a rozpad země v podstatě začal

Oxfordský slovník angličtiny definuje terorismus jako „protizákonné použití násilí a zastrašování, zvlášť vůči civilním osobám, za účelem dosažení politických cílů“.

Již několik dní můžeme pozorovat v Seattlu, stát Washington, právě použití násilí a zastrašování. Politických cílů již bylo dosaženo, přičemž nikdo z těch, kteří porušili zákon, nebude trestně stíhán.

Přední americký list The Wall Street Journal vede kroniku vytváření Autonomní zóny Seattlu, území, kde neplatí americká legislativa, nařízení úřadů ani policie.

Okupace takzvané Autonomní zóny Kapitolského kopce známé také jako CHAZ, Capitol Hill Autonomous Zone, začala poté, co primátorka města Jenny Durkanová v pondělí přikázala policii, aby opustila stanici Východní okrsek, před kterou se denně konaly srážky mezi policisty a účastníky protestů proti vraždě Afroameričana George Floyda vinou bílého policisty z Minneapolisu, k níž došlo 25. května.

Aktivisté pak zaplavili celou čtvrť, namalovali graffiti a politická hesla na ulicích a budovách, postavili stany a okupovali přilehlý městský park. Policejní okrsek byl přejmenován na „Lidový departement Seattlu”   a ve čtvrtek večer před ním tančili aktivisté za zvuků rapování.

„Není policie, nejsou problémy,“ prohlásil Fekadu Shibeshi, imigrant z Etiopie, dívaje se na tyto oslavy.

The New York Post upřesňuje, že „asi šest čtvrtí kolem (policejního) okrsku bylo zataraseno barikádami, na některých byly připevněny tabulky s nápisy: „Vstupujete na Svobodný Kapitolský kopec“. Na jednom  bylo dokonce napsáno: „Teď opouštíte USA“.Kdyby podobné aktivity podnikli členové jakéhokoliv jiného politického hnutí, všechna americká média by dnes požadovala naprostou likvidaci „separatistické enklávy“ s nasazením útočných policejních oddílů a v případě nutnosti také armády. Avšak proto, že média a „účastníci mírového protestu“ (kteří ale zřizují hlídky, včetně ozbrojených, a okupují policejní budovy) jsou zástupci levicových, protitrumpovských sil a plní v podstatě úlohu ozbrojeného a radikálního křídla Demokratické strany USA, pohlíží primátorka Seattlu, guvernér státu a drtivá většina Američanů na separatisty se zjevným a neskrývaným soucitem nebo projevují naprostou podporu.

Nejsou žádné pochyby ohledně toho, že se v Seattlu koná zkušební jízda nového způsobu nátlaku na politické dění v USA, přičemž program samotných separatistů, který široce citují média, jež s nimi sympatizují, může stěží vzbudit zvláštní sympatie značné části americké veřejnosti.

Stačí se podívat na několik hlavních požadavků z tohoto politického manifestu.

„Policie Seattlu a soudní orgány s ní spojené se nedají reformovat. Nežádáme reformy, žádáme jejich likvidaci. Žádáme, aby městská rada a primátorka zrušily financování a samotnou existenci Policejního departementu Seattle a příslušného aparátu trestního soudnictví. Znamená to (likvidaci) 100 procent financování včetně důchodů pro policisty Seattlu. Žádáme rovněž, aby město zakázalo činnost ICE (pozn.- Federální imigrační služba) v Seattlu. Žádáme přešetření případů všech příslušníků rasových menšin, kteří si v současné době odpykávají trest odnětí svobo za násilnické činy. Věnovat se tomu mají porotci z rasových menšin.“

 

Úspěch této „komuny Seattlu“ je již zřejmý. The Wall Street Journal píše, že radnice hodlá investovat minimálně 100 milionů dolarů do menšinových komun a vytvořit jakousi „černou komisi komuny,“ pokračují i „další jednání s protestujícími“.

Není moc jasné, kdo se účastní těchto jednání na straně separatistů, ale podle odhadu některých místních a federálních médií je jedním z vůdců tohoto „ostrůvku rasové a sociální spravedlnosti“ uvnitř USA jistý „raper a politický aktivista“ Raz, který používá své ozbrojené přátele a známé za účelem nastolení pořádku a dokonce osobně hlídkuje na území „komuny“ se samopalem v ruce.

Na jednu stranu je tato situace katastrofou pro autoritu federálních úřadů a osobně Donalda Trumpa. V tom smyslu, že značná část Američanů sledujících události v Seattlu z bezpečné vzdálenosti upřímně nechápe, proč se tam nedá udělat pořádek s pomocí federálních silových struktur.

Na druhou stranu vyhrává v současné politice často ten, kdo má na své straně více výrazných příkladů „sakrálních obětí“, a dá se pochopit logika prezidenta, který by nechtěl darovat CNN záběry „armádou zastřelených teenagerů (téměř dětí!), kteří si jenom přáli spravedlnost a štěstí pro všechny“. Kromě toho praxe ukazuje, že v amerických státech a městech, kde jsou guvernéři a starostové republikáni, nevznikají žádné analogie „Autonomní zóny Seattlu“, což znamená, že Bílý dům může použít ve své volební kampani jednoduchý, ale efektivní propagační trik, dát voličům na vybranou: buď Trump (se všemi jeho chybami), nebo Seattle se vším jeho dnešním šílenstvím.

Je to dost riskantní taktika, ale když budou Američané dostatečně šokováni následky masových pogromů, záběry vyhořelých čtvrtí Minneapolisu nebo Chicaga a také požadavky „mírových protestujících se samopaly“ ze Seattlu, může být dost užitečná.