J. Christian Adams: Pokud si myslíte, že Americké volby v roce 2020 byly chaotické, tak budete teprve koukat!

USA: H.R.1 sjednocuje do jednoho 791stránkového návrhu zákona všechny špatné nápady, jak uspořádat volby, a nařizuje jednotlivým státům zavést všechno to, díky čemu byly volby v roce 2020 tak chaotické. H.R.1 obsahuje všechny největší hity roku 2020: povinné umožnění poštovního hlasování, povinné zpracování pozdě doručených volebních lístků a volebních lístků bez poštovního razítka a také například hlasování v okrscích, kde volič nemá trvalé bydliště… S.1 – senátní verze návrhu tohoto zákona – bude zřejmě ještě mnohem horší.

V roce 2020 zaslaly státy jako Nevada a New Jersey hlasovací lístky poštou úplně všem lidem zapsaným ve svých voličských seznamech, přestože jsou jejich seznamy plné chyb. Nadace Public Interest Legal Foundation (Právní nadace pro veřejný zájem) zdokumentovala jen v Nevadě tisíce nezákonných voličských registrací, jimž byly zaslány poštou hlasovací lístky. Volební lístky byly poslány do prázdných bytů a domů, opuštěných dolů, kasin a dokonce i do specializovaných obchodů s alkoholem.

Zákon H.R.1 by jednotlivým americkým státům také znemožnil ověřování pravosti podpisů.

Návrh zákona H.R.1 také ošetřuje jakékoliv žaloby zpochybňující ústavnost tohoto zákona. Všechny takové žaloby bude možné podat pouze u jednoho soudu – u federálního soudu ve Washingtonu, D.C. Veškeré námitky budou muset být sloučeny do jedné soudní kauzy, přičemž žalující stranu bude moci zastupovat pouze jeden právník.

V 19. století byl přijat federální mandát nařizující, aby volby proběhly v jeden jediný volební den. Byrokraté ve Washingtonu, D.C. však tento mandát ignorují. Federální mandáty jsou jednosměrné politické páky. Vždy pomáhají pouze jedné politické straně.

H.R.1 sjednocuje do jednoho 791stránkového návrhu zákona všechny špatné nápady, jak uspořádat volby, a nařizuje jednotlivým státům zavést všechno to, díky čemu byly volby v roce 2020 tak chaotické. H.R.1 obsahuje všechny největší hity roku 2020: povinné umožnění poštovního hlasování, povinné zpracování pozdě doručených volebních lístků a volebních lístků bez poštovního razítka a také například hlasování v okrscích, kde volič nemá trvalé bydliště. V návrhu zákona H.R.1 je nepřeberný počet špatných nápadů a trvalo by nám velmi dlouho, než bychom je zde všechny popsali. S.1 – senátní verze návrhu tohoto zákona – bude zřejmě ještě mnohem horší.

Tyto návrhy zákonů upravují vztah mezi jednotlivými americkými státy a federální vládou. Ústava předpokládá, že státy si své volby řídí samy, ale ústava obsahuje velké „ale“, které je ukryto v tzv. volební klauzuli. Ústava říká: „Kongres však může tato nařízení kdykoliv pozměnit.“ Za posledních více než 200 let Kongres tuto pravomoc použil jen zřídka. Koneckonců tato pravomoc byla dána do Ústavy pouze proto, aby zabránila jednotlivým americkým státům ve vyšachování federální vlády ze hry tím, že by nikdy neuspořádaly federální volby.

Nepředpokládejte, že se proces schvalování těchto návrhů zákonů nějak zvrtne. Jejich pojmenování – H.R.1 a S.1 – je důležité. Pro demokraty, kteří jsou od nynějška v Kongresu na koni, mají tyto zákony nejvyšší prioritu.

Protože jsou demokraté nespokojeni s dopady posledního volebního federálního nařízení – zákona známého jako Motor Voter Act z roku 1993 (National Voter Registration Act of 1993) – upustil návrh H.R.1 od myšlenky, že by se američtí voliči měli před volbami povinně zaregistrovat.

V roce 2020 zaslaly státy jako Nevada a New Jersey hlasovací lístky poštou úplně všem lidem zapsaným ve svých voličských seznamech, přestože jsou jejich seznamy plné chyb. Nadace Public Interest Legal Foundation (Právní nadace pro veřejný zájem) zdokumentovala jen v Nevadě tisíce nezákonných voličských registrací, jimž byly zaslány poštou hlasovací lístky. Volební lístky byly poslány do prázdných bytů a domů, opuštěných dolů, kasin a dokonce i do specializovaných obchodů s alkoholem.

Zákon H.R.1 by jednotlivým americkým státům také znemožnil ověřování pravosti podpisů.

Návrh zákona H.R.1 také ošetřuje jakékoliv žaloby zpochybňující ústavnost tohoto zákona. Všechny takové žaloby bude možné podat pouze u jednoho soudu – u federálního soudu ve Washingtonu, D.C. Veškeré námitky budou muset být sloučeny do jedné soudní kauzy, přičemž žalující stranu bude moci zastupovat pouze jeden právník. Poskytuje také automaticky možnost intervence všem zákonodárcům, kteří se budou chtít zapojit do boje proti případné osamělé opozici.

Návrh zákona H.R.1 zakazuje jednotlivým státům provádět aktualizace svých voličských seznamů. To znamená, že se v seznamech voličů budou hromadit mrtvé duše a neaktuální registrace.

HR.1 a S.1 jsou vzájemně propojené návrhy zákonů, které by změnily vztah každého amerického občana – i každého cizince – k volební registraci.

Univerzální automatická registrace voličů je již léta nejvyšší prioritou institucionální levice. Ve skutečnosti by H.R.1 skoncoval s aktivní registrací voličů a místo toho by ze seznamu voličů udělal pouhou kopii seznamu všech lidí, kteří jsou již na některém vládním seznamu – například příjemců sociálních dávek a ostatních sociálních služeb. Tyto navrhované zákony by tuto praxi rozšířily mnohem víc do federálních subjektů, jako jsou správa sociálního zabezpečení, ministerstvo obrany, úřad pro cla a ochranu hranic a části zdravotnictví a sociálních služeb.

Přirozeně by tato obrovská federální databáze sloužila jako seznam lidí, kteří by byli automaticky zaregistrováni k volbám, ať už s jejich vědomím, nebo bez něj.

Představte si to množství vládních databází, ve kterých jsou obsaženy vaše osobní informace. Je tam všude vaše jméno a adresa správně? Ví systém sociálního zabezpečení, že jste se třeba přestěhovali ze svého rodného státu jinam? Liší se vaše rodné a současné příjmení? Získal jste třeba řidičský průkaz dříve, než americké občanství?

Vidíte všechna ta úskalí? Jedna osoba může být k volbám „zaregistrována“ vícekrát, s různými příjmeními a různými adresami trvalého bydliště.

„Snadnější“ získání registrace k hlasování prostřednictvím automatické registrace z vládních seznamů se může zdát atraktivní, ovšem jen do chvíle, než vezmete v úvahu katastrofu univerzálního korespondenčního hlasování, jíž jsme se stali svědky v roce 2020.

Zákony H.R.1 a S.1 přinutí jednotlivé americké státy k širšímu zavedení korespondenčního hlasování. To do volebního systému vnese chaos. Decentralizované korespondenční hlasování způsobuje v systému chyby kvůli chybám ve volebních seznamech. Zasílání volebních lístků poštou zpožďuje vyhlášení výsledků, vytváří nejistotu a vytlačuje vlastní volební proces do kuchyní a ložnic, kde volební úředníci nemohou volební proces sledovat a nemohou ochránit voliče před nátlakem.

Návrh zákona H.R.1 zavádí absolutně nejhorší nouzová pravidla koronavirového roku 2020 a zakotvuje je ve federálních zákonech. Odstraňuje také požadavky na úředního svědka a notáře při podávání žádosti o hlasovací lístek pro hlasování poštou. Státy také nebudou moci uzákonit „jakékoliv“ požadavky na identifikaci voličů. To znamená, že federální zákon již nebude požadovat žádnou identifikaci voličů.

Návrh zákona H.R.1 také znemožní ověřování pravosti podpisů voličů.

A je to ještě mnohem horší. 791stránkový návrh zákona H.R.1 zahrnuje také tyto body:

• „Kongres bude moci snížit zastoupení státu v Kongresu, pokud bude v daném státu lidem odpíráno volební právo.“ Bez řádné definice by Kongres mohl jednostranně použít tuto větu k tomu, aby snížil počet členů Sněmovny reprezentantů z jakéhokoliv státu, o kterém rozhlásí, že odpírá „voličům“ volební právo.
• Kriminalizuje každého, kdo chybně zažaluje stát a zpochybní způsobilost žadatelů o registraci. Navrhovaný trest by byl až jeden rok vězení za každou žalobu.
• Návrh zákona zakazuje jednotlivým státům provádět aktualizace svých voličských seznamů. To znamená, že se v seznamech voličů budou hromadit mrtvé duše a neaktuální registrace.
• H.R.1 kriminalizuje zveřejňování „nepravdivých prohlášení“ o oprávnění k hlasování a „lživých prohlášení“ o tom, které skupiny podporují které kandidáty. Bude zakázáno zveřejňování informací o neoprávněném hlasování a budou za to uloženy pokuty. To, co je lživé nebo nepravdivé bude zjevně záležet na rozhodnutí právníků ministerstva spravedlnosti, kteří vznesou obvinění. A pokud ti nebudou jednat, zákon poskytuje soukromým osobám žalobní právo, které jim umožní přitáhnout autory výroků před soud. Můžete si být jisti, že toto ustanovení bude použito jako nemilosrdná zbraň proti politickým oponentům.
• A pokud vám stále není jasné, že návrh zákona H.R.1 demontuje schopnost jednotlivých států uspořádat volby, tak návrh zákona jasně uvádí: „Chybějící jednotný standard pro hlasování ve federálních volbách vede k nespravedlivým rozdílům a nerovné účasti ve federálních volbách, kdy záleží pouze na tom, kde člověk bydlí.“ Jinými slovy, zákony jednotlivých amerických států, které mají dle Ústavy pravomoc určovat volební způsobilost svých obyvatel, budou převálcovány jednotným federálním standardem.

A to stále není vše. V celostátním měřítku musí státy akceptovat volební lístky doručené do 10 dnů po volebním dni. Jednotlivé státy si mohou tento termín ještě prodloužit. Už nebude žádný volební den. Bude volební sezóna – započítány budou volební lístky doručené již měsíc před volbami a možná až týdny po nich.

A samozřejmě je zaručena neomezená sklizeň volebních lístků formou „pomoci“ třetích osob s vyplňováním a sběrem volebních lístků a jejich doručením do volební místnosti nebo na jiné k tomu určené místo.

Mezi symptomy traumatu roku 2020 patřily dezinformace, protesty, nepokoje a dokonce i násilí. Aktivistické skupiny a s nimi spolupracující úředníci v roce 2020 přeměnili soudy ve zbraně s cílem transformovat zákony a volební postupy jednotlivých států tak, aby byly příznivé pro jednu konkrétní stranu. Zákon H.R.1 by dokončil tento projekt a zfederalizoval politiku a volební postupy, díky nimž byly volby v roce 2020 tak chaotické.

I kdyby byly federální zákony napsány správně, tak nelze předpokládat, že tento problém vyřeší. Pokud převezme Washington, D.C. kontrolu nad volbami, politika se zaručeně vychýlí jedním směrem.

Když jsem pracoval na ministerstvu spravedlnosti, tak kariérní zaměstnanci ignorovali federální zákony, které se jim nehodily do krámu, a prosazovali pouze ty, o nichž si mysleli, že jim pomohou prosadit jejich politické přesvědčení. Zákon Motor Voter Act obsahoval například federální nařízení, které vyžadovalo aktualizovat seznamy voličů. Hádejte, co se stalo poté, co byl tento zákon v roce 1993 přijat? Po dvě desetiletí nebyly podány žádné soukromé donucovací žaloby, dokud jsem já nepodal jednu proti státu Indiana.

V 19. století byl přijat federální mandát nařizující, aby volby proběhly v jeden jediný volební den. Byrokraté ve Washingtonu, D.C. však tento mandát ignorují. Federální mandáty jsou jednosměrné politické páky. Vždy pomáhají pouze jedné politické straně.

S touto myšlenkovou linií jsme se již setkali. Stejně jako dříve Obamacare transformuje H.R.1 naši federalistickou republiku na nějaký jiný báječný nový systém, který má za cíl narovnat generace strukturálních křivd, a současně páchá další křivdy. Sjednocující americké zkušenosti, jako je pořádání voleb během jediného dne, které se řídí pravidly přijatými státními zákonodárci, se autorům návrhu zákona H.R.1, zdají být příliš staromódní.