J. Kaufman: Jde pouze o peníze – a vždycky to tak bylo

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

SVĚT: Daniel Kovalík, profesor Právnické fakulty při Universitě v Pittsburghu píše, že pod krytím sankcí, geopolitických zájmů a světového řádu založeného na příkazech dělají koloniální národy, což jsou Spojené státy a Británie to, co umí nejlépe: plundrují země, které jsou slabší než oni. Používají ‚humanitární pomoc‘ k tomu účelu, aby mohli vniknout do státu a tento vyrabovat.

Starý vtip se ptá, proč jsou pyramidy v Egyptě? Na to je odpověď: „Protože jsou příliš velké na převezení do Británie.“ Podle historie, když se Lenin zdržoval v Londýně, kde byl vycvičen na jejich agenta, tak prý brával své přátele do Britského muzea a vysvětloval jim ze kterých zemí byly které starožitnosti ukradeny.

Po skončení plundrování Afghánistánu, který okradli o všecko, co mělo cenu, včetně národních financí, v současné době Spojené státy plundrují Syrii. Odvážejí odtud obrovské množství ropy, obilí, potravin. A tak, jako všude jinde, zároveň v zemi vyrábějí značné množství mrtvých, zraněných a unesených.

Jejich velká krádež byla, když po r. 1991, když skončil Sovětský svaz, se celý Západ hromadně nahrnul do nově vzniklé Ruské federace a začali rabovat co mohli. Současný President Putin tomu učinil konec a Západ ho za to dodnes smrtelně nenávidí. Západní zloději se rychle chopili další příležitosti a po únoru 2022 zabavili Rusku neuvěřitelnou sumu 300 miliard dolarů, které měli uloženy v různých světových bankách. To bylo samozřejmě provedeno bez jakéhokoliv soudního řízení a rozhodnutí. Tyto peníze byly prostě ukradeny.

Další oběť je Venezuela, kterou U.S. okradli o olej, kromě ostatního, zatím co Británie jim zabrala více než 1 bilion dolarů ve zlatě, které si v jejich bance Venezuelané bláhově uložili. Kolumbijský podnikatel Alex Saab je v současné době terorizován ve vězení v Miami (Florida) kvůli tomu, že zkoušel získat potraviny a léky pro obyvatelstvo státu, které jsou pro ně – kvůli americkým sankcím, na Kolumbii z neznámého důvodu uvrženým – nedostupné.

To stejné se dělo v Iráku, kde kvůli zničené infrastruktuře nebyla ani pitná voda a sankce zakazovaly dovoz potravin a léků. Mnoho obyvatel země na to doplatily životy jak svými, tak i svých dětí. A když Američané přitáhli do Iráku, první místo, které vyloupili bylo slavné irácké muzeum. Pak teprve šli po bance. Dnes mají snahu udělat to stejné v Iránu.

Jiná technika, stejný výsledek

Další způsob, jak Západ okrádá různé národy je víc nenápadný. Napřed pošlou do země své lidi, kteří pomocí květnatých řečí, nebo úplatků přesvědčí vedoucí představitele, aby na příklad vybudovali nové elektrárny, nebo přehrady, či dálnice. Vláda na to nemá peníze, ale to nevadí, půjčky jsou zaručeny. Jenže nová výstavba nepřinese očekávaný obrat, protože obyvatelstvo je chudé a nemůže si přídavné výdaje dovolit a najednou nejsou peníze na splácení.

Pak nastoupí na scénu IMF (International Monetary Fund) a ustanoví si podmínky: veřejné služby jsou minimalizovány, lidé jsou propouštěni, penze zkráceny, energie zdražena, daně zvýšeny a populace je celkově ochuzena. Národní majetek, přírodní zdroje a nerostné bohatství jsou prodávány Západu, aby bylo na splácení půjček. Životní úroveň klesá a pak se americké korporace ujmou vlády a ještě víc ničí ekonomii státu a plundrují co jim přijde pod ruce.

Paul Craig Roberts je toho názoru, že mnohé státy již tento podvod odhalily a nenechají se tak snadno, jako dříve, nalákat na zářivé nabídky, na které nemají peníze. Takže zdroje vysychají a už není kde krást. Západ nutně potřebuje výsledky své pirátské činnosti, protože tyto tvoří jeho ekonomii a bez přílivu dalších hodnot z cizích zemí mu hrozí totální kolaps.

K tomu se ještě přidává zákeřná inflace, která koroduje finance a okrádá všechny. Americká Federální rezerva nedávno zvýšila úrokovou sazbu, ale co je jedno procento navíc proti 9% inflace? Něco takového ničemu nepomůže. Zvýšení úrokové sazby pouze znemožní prodej nemovitostí a vyžene to mnohé současné majitele z jejich obydlí. Na to už čekají korporační krkavci, kteří v současné době skupují všecky nemovitosti, včetně orné půdy.

Korporační nákupčí vidí investování do nemovitostí jako skvělou příležitost, jak zaparkovat firemní peníze a ještě celou dobu pobírat vysoký nájem od případných nájemců. Korporační zákon v Americe totiž požaduje vysoké daně z korporačních zisků. Proto zisky nesmí být, peníze se musí ulít jinam. Jenže když jdou investice do existujících majetků a nepodílí se na výrobě nových hodnot, pak ekonomie stagnuje.

Dnešní inflace není finanční. Zvýšení cen způsobila předně povinná karanténa, nedostatečné zásobování a sankce proti Rusku.

Americká ekonomie touto dobou prakticky neexistuje. Tam, kde lidé vydají všecky peníze za splácení dluhů, za úroky na hypotéky, půjčky na auta, kreditní karty a jiné poplatky, tam se o žádné ekonomii nedá mluvit. A teď si ještě ke všemu Demokratická strana navozila do země miliony přistěhovalců z chudých zemí, snad ve snaze získat jejich volební hlasy. Jenže jak se tito lidé budou živit, když skoro všechen americký průmysl již byl vyvezen někam do zámoří, ve snaze zvýšit výdělky toho jednoho procenta boháčů, kteří to všecko vlastní.

Krádež ve velkém

Němcům také zřejmě nestačí, že Rusům ukradli multimilionovou firmu Gazprom Germania. V současné době je zkoušejí okrást o tři Rosneft rafinerie, které se nacházejí na německém území. Jsou to PCK ve Schwedtu, MiRo v Karlsruhe a Bayernoil ve Vohburgu. Rosneft Deutschland je jedna z největších rafinerií v Německu a tvoří 12% veškeré ropu-zpracující kapacity státu.

Je to poslední zoufalá snaha Německa, ustálit trh s energií, který je narušen západními sankcemi proti Rusku. Je to snaha zabránit katastrofě, která bude nutně následovat, jakmile se přiblíží zima. A Evropská unie se rozhodla od prosince 2022 zakázat veškerou ropu a plyn z Ruska, i když za tyto suroviny nemají žádnou náhradu.

Zde bychom se mohli ptát – má vedení EU aspoň základní školské vzdělání? Dovedou spočítat bez používání prstů kolik je 2+2? Jestli ano, pak by rozhodně měli vědět, že když zakážou dodávky plynu a ropy, tak jejich státy nebudou mít plyn a ropu. Následkem toho bude zničen průmysl a v zimě většina z nás zemře hladem a zimou. Je to snad to, co chtějí docílit?

Co způsobilo dnešní situaci

Původ dnešních problémů leží v daleké historii. Americká „Civilní válka,“ jak je nazývána (1861-1865), byla válka Severu proti Jihu. Jižní státy se ztotožňovaly s myšlenkami amerického politika Thomase Jeffersona, který věřil na svrchovanost práv jednotlivých států nad federálními zákony. Severní státy zase propagovaly myšlenky Alexandera Hamiltona, což je centralizace všeho pod federální vládou.

Jižní státy rovněž chtěly obchodovat s Anglií a s Evropou, což manipulativní Sever nedovoloval. Zvolení Abrahama Lincolna v r. 1860, který byl proti otroctví, celou při jen podpořilo, protože Jih na otrocké práci závisel. Proto se jižní státy zkoušely odtrnout od Unie, ale severní státy s něčím takovým nesouhlasily a tak došlo k válce. Po jejím skončení se Sever krutě Jihu pomstil a všem, kteří byli politicky a vojensky zúčastněni, zabavil veškerý majetek.

Tehdejší President Lincoln potřeboval na financování války peníze, ale nechtěl si vypůjčit od soukromých bankéřů, kteří chtěli lichvářský 30% úrok. Proto začal tisknout vlastní peníze, tak zvané „greenbacks,“ (zelené zadní strany), což mu bankéři nemohli odpustit. S takovými penězi mohla být Amerika nezávislá a bohatá a to v žádném případě nechtěli dovolit. Rozhodli se proto Ameriku zničit. Británie a Francie se mínily přidat po boku jižních států a tak válku vyhrát.

Jenže ruský Car Alexander II. poslal Lincolnovi na pomoc námořnictvo a Lincoln vyhrál. Proto už od těch dob bankéři Rusko smrtelně nenávidí a touží se mu pomstít. Oproti jiným, tito lidé nikdy nezapomínají. Bohužel, Lincolnovi se nepodařilo obhájit vlastní život a zemřel rukou vraha těsně před koncem války, v dubnu 1865. Po jeho smrti byly „greenbacks“ staženy z oběhu a lidé museli dál používat bankovky, půjčované na úrok od bankéřů.

V r. 1913 se mezinárodní bankéři sešli v Americe, na ostrově, zvaném Jekyll Island a smluvili ustanovení jejich vlastní, centrální americké banky. Setkání se zúčastnili zástupci Rothschildů, Warburgové a jiní. Tehdejší President, Woodrow Wilson, pod nátlakem vyděračské aféry, týkající se jeho privátního života, zařídil, že tato protiústavní instituce byla uzákoněna. Pojmenovali ji „Federální reserva,“ ale není to vůbec žádná reserva a s vládou také nemá nic společného. Je to soukromá banka, vlastněná několika rodinami mezinárodních lichvářů.

Ve stejném roce také vešel v platnost nový zákon o dani ze mzdy, což – stejně jako Federální reserva – bylo protiústavní. Do té doby neplatili Američané žádnou daň ze mzdy.

Federální reserva pak začala tisknout americké bankovky, (mince razí stát), které půjčovala vládě za úrok. Takže když z každého získaného dolaru musí vláda zaplatit Federální reservě poplatek za jeho vydání, tak prakticky tento dluh není možno nikdy splatit. A protože od r. 1913 dluh stále narůstal, v dnešních dobách již dosáhl takové výše, že je nesplatitelný a Spojené státy se tím dostaly již před několika lety do bankrotu. Bankéři tímto činem rovněž získali mocný vliv na politickou situaci v zemi a prakticky od té doby v Americe vládnou.

Když si půjčíte peníze na dům a nesplácíte je, pak banka dům zabaví. Když se stát dostane do bankrotu, tak se stane majetkem těch, jejichž peníze nesplatil, což jsou vždycky mezinárodní bankéři. A tito pak vládnou a využívají zbankrotovaný stát ke svým účelům, což je na války, protože bankéři jsou ta jediná strana, která má vždycky z každé války finanční přínos.

To je případ Ameriky, která kvůli své bláhovosti a Wilsonově proradnosti si nechala nasadit veš do kožichu, ve formě centrální banky. A protože v dnešní době mají soukromě vlastněnou centrální banku, která se vydává za vládní orgán, skoro všecky země světa, všechny postupně nahromadí stejně nesplatitelný dluh a pak se stejně tak stanou otroky mezinárodních lichvářů.

Všecky války jsou válkami bankéřů

Rok poté, co Wilson ustanovil Federální reservu, začala 1. světová válka. Zde je důležité si uvědomit tu spojitost, protože do té doby, než byla první soukromá centrální banka ustanovena, nebyla nikdy žádná celosvětová válka.

1. světová válka začala původně mezi Rakousko-Uherskem a Srbskem, ale záhadně rychle se stala válkou Německa. Proč k něčemu takovému došlo, když Němci válku ani nezačali, pouze se podle smluvní dohody připojili k Rakousku? Proč se Německo stalo tím hlavním zločincem? Ten skutečný důvod byla průmyslová kapacita Německa, která byla považována za vážné ohrožení Británie. V té době začala britská měna klesat, protože se všichni věnovali hazardním hrám na burze a nikdo nepodporoval zemědělství, průmysl a novou infrastrukturu. Všichni chtěli vysedávat v kasínu na Wall Street a mezitím výroba, průmysl a zemědělství stagnovaly.

Nutno dodat, že už před 1. světovou válkou mělo Německo privátně vlastněnou centrální banku, ale tato podléhala přísným předpisům vlády, za účelem udržování inflace na únosné hranici a také proto, aby průmysl měl usnadněn přístup k financím. To stejné udělal ruský President Putin v současné době, což mu mezinárodní bankéři nikdy nezapomenou.

Díky dostupným financím mohla německá ekonomie vzkvétat, což se také stalo a brzy bylo Německo hlavní výrobní a technologickou mocností. Vyváželi produkty i do Anglie, se kterými tito nebyli schopni konkurovat. Proto začala media představovat Německo jako hlavního zločince a po skončení války bylo smlouvou ve Versaillském paláci donuceno zaplatit válečné výdaje všech zúčastněných národů, neboli výdaje celého světa. Tato suma se rovnala trojnásobné hodnotě celého Německa, se vším všudy.

Německo se tím neuvěřitelně zadlužilo u své vlastní, soukromé centrální banky, která oplátkou požadovala odstranění všech vládních nařízení, na ni se vztahujících. To vedlo k neuvěřitelné inflaci, k tak zvané Výmarské republice, která uvrhla celý národ v nesplatitelné zadlužení.

Když Výmarská republika padla, to umožnilo Národním socialistům, v čele s Hitlerem, chopit se vlády a jejich první krok byl vydávat svoji vlastní měnu, která nebyla půjčována za úrok od privátní centrální banky. Nová měna byla podložena prací německého lidu a ne dluhem, jak je dnes běžné. Protože tyto peníze byly vydávány Státem, tak nebyly zatíženy úrokem, který každá privátně vlastněná centrální banka za jejich vydání požaduje.

Díky tomu, se Německo po válce velmi rychle vzpamatovalo. Začali budovat průmysl, stavěly se dálnice a všecko ostatní prošlo obrovskou změnou k lepšímu. Media to nazývala zázrakem. Hitler sám byl všude vyzdvihován jako hrdina a některé americké časopisy o něm pěly básně.

Těsně po válce se vyjádřil Winston Churchill, že: „Jestli bude německé zboží znovu všude prodáváno … pak jsme tu první světovou válku vedli zbytečně.“

Později, v r. 1936 prohlásil: „Tu další (2. světovou) válku na Hitlera nanutíme, ať už ji chce, nebo ne.“ Jindy řekl: „Německo je příliš mocné. Musíme je zničit.“

O tři roky později, na podzim r. 1939 tvrdil, že: „Tato válka je anglická válka a její cíl je zničení Německa.“

V dopise americkému Presidentovi Harry Trumanovi v březnu 1946, napsal Churchill následující: „Ta válka nebyla pouze na zničení fašismu, ale na zabrání trhů a prodeje. Kdybychom měli zájem, mohli jsme válce zabránit, aniž by byla jedna jediná rána vystřelena, ale my jsme nechtěli.“

V jeho knize, nazvané „Second World War“ (Druhá světová válka) napsal Churchill: „Neodpustitelný zločin Německa před 2. světovou válkou byla jeho snaha vymanit svou ekonomii ze světového obchodního systému a vybudovat nezávislý měnový systém, na kterém by světové finance nemohly vydělávat.“

Knihu (v angličtině) je možno stáhnout zde: 1.díl; 2.díl; 3.díl; 4.díl; 5.díl; 6.díl.

Německé průmyslové a ekonomické úspěchy rovněž ohrožovaly bohatství a prosperitu jiných, privátně vlastněných centrálních banek. Proto již v r. 1933 začal v Americe bojkot Německa a německého vývozu. Fanatismus tehdy dostoupil takové výše, že se nesměly veřejně hrát skladby německých skladatelů, Beethovena, Bacha a jiných.

Finančníci z Wall Street se tehdy dohodli, že vládní systém, který má Hitlerův stoupenec Mussolini v Itálii je lepší, než co jim nabízel Franklin D. Roosevelt. Rooseveltovy plány ohrožovaly jejich vlastní finance, které měly být rozděleny mezi ostatní. Proto se rozhodli zavést fašismus i v Americe a v r. 1933 najali Major Generála Smedley Butlera, aby zorganizoval puč, svrhl současnou vládu a ustanovil „Sekretáře všeobecných záležitostí,“ který by podléhal Wall Street a podle jejich diktátu by vládl. Měli v úmyslu drsně potlačit jakékoliv protesty a zakázat odborové organizace.

Generál Butler předstíral, že záměr provede, ale ve skutečnosti celé spiknutí vyzradil americkému Kongresu. Jenže Kongres, stejně jako dnes, hojně podporován penězi z Wall Street, odmítl cokoliv udělat. Roosevelt byl jediný, který chtěl nechat spiklence okamžitě uvěznit, ale tito mu řekli, že jestli se jeden jediný z nich dostane do vězení, že zkolapsují celou ekonomii a budou z toho vinit jeho, Roosevelta. Takže ani on nemohl proti těmto zrádcům zakročit, až do začátku 2. světové války, kdy bylo uzákoněno trestatelné „Obchodování s nepřítelem“ a pak mnoho z těchto lidí z Wall Street skončilo u soudu a ve vězení.

Teprve v r. 1967 byly záznamy o Butlerově výpovědi v Kongresu odtajněny. V jeho knize „Válka je raketa,“ píše Generál Butler: „Strávil jsem 33 let ve vojenské službě, jako člen nejčilejší vojenské jednotky, u námořníků … Většinu té doby jsem strávil bojováním za obchodní zájmy Wall Street a bankéřů. Krátce, byl jsem zločinec a gangster pro kapitalismus … Jako všichni členové vojenského povolání jsem nikdy neměl své vlastní myšlenky až do doby, kdy jsem od armády odešel. Moje vlastní mentální schopnosti byly ve stavu pozastavené činnosti, kdy jsem jednal pouze podle příkazů mých nadřízených. To je typické pro každého vojáka.

„Takže jsem v r. 1914 pomohl udělat Mexiko a obzvláště Tampico bezpečné pro americké olejáře. Pak jsem zařídil, že Haiti a Kuba se staly obstojným místem pro chlapce z „National City“ banky, aby tam mohli dělat peníze. Pomohl jsem znásilnit půl tuctu republik ve střední Americe, kvůli prospěchu Wall Street. Ten seznam gaunerských činů je velice dlouhý. V letech 1909-1912 jsem pomohl vyčistit Nikaraguu pro mezinárodní bankéře Brown Brothers. V r. 1916 jsem přinesl světlo Dominikánské republice pro zájmy amerických cukrovarů. V Číně, v r. 1927, jsem se postaral, aby „Standard Oil“ (Exxon, Rockefeller) tam neměl potíže.

„V té době jsem provozoval – jak by to chlapci v zadní místnosti řekli – skvělou raketu. Byl jsem odměňován, medaile, povýšení. Když se tak dívám zpátky, tak si myslím, že bych mohl pár věcí Al Caponovi (mafia gangster) poradit. On sám provozoval stejnou raketu jen ve třech městech; já jsem působil na třech kontinentech.“ Toto napsal Generál Smedley Butler v r. 1935. Jeho celou knihu (v Angličtině) je možno stáhnout ZDE.

Kennedy dobře věděl o co jde

President John Fitzgerald Kennedy znal velmi dobře dravou povahu soukromých centrálních banek a jejich snahu zničit každý národ, kde jsou ustanoveny. Proto vydal „Výkonný příkaz č. 11110,“ kterým přikazoval americkému Ministerstvu financi, aby začalo vydávat vlastní bankovky. Tyto peníze by nebyly vypůjčeny od Federální reservy, takže soukromí bankéři by z nich neměli příjem. Měly být vydávány vládou samotnou a podloženy stříbrem, které tehdy ještě Spojené státy držely. Takový čin byl schopen nastolit ve Státech nevídanou prosperitu a odstranit politickou a finanční nadvládu Federální reservy.

Pět měsíců po podepsání tohoto zákona byl Kennedy zavražděn v Dallasu, ve státě Texas a nové bankovky byly staženy z oběhu a zničeny. John McCloy, ředitel Chase Manhattan banky (jedna z hlavních amerických banek) a současně ředitel „Světové banky“ (World Bank), byl jmenován vedoucím Warrenovy komise, která byla pověřena vyšetřováním Kennedyho vraždy. Jinými slovy, z kozla byl udělán zahradník.

Co je cena zlata?

V r. 1944, když už 2. světová válka končila a vítězství Spojených států a jeho spojenců bylo jisté, hlavní bankéři se znovu sešli v Americe a dali dohromady „Smlouvu z Bretton Woods“ (Bretton Woods Agreement, možno stáhnout jako ‚torrent‘), kterým převedli funkci záložní celosvětové měny z anglické libry na americký dolar. To byla cena, kterou požadoval americký President Roosevelt náhradou za to, že se Amerika války zúčastnila. Všechny státy světa byly pak povinny upravit své měny, aby byly na americký dolar vázány.

Tato smlouva byla odsouhlasena v r. 1945 a náhradou za svůj souhlas požadovaly světové země splnění dvou podmínek: (1) Federální reserva nebude přehnaně tisknout příliš velké množství bankovek, které by tím pádem nebyly ničím podloženy a (2) americký dolar bude vždy směnitelný za zlato, v poměru $35 za trojskou unci (31,1035g). Nutno dodat, že žádná z těchto podmínek nebyla dodržena.

To vyústilo v poválečnou prosperitu v Americe, protože cizí země byly nuceny posílat své suroviny, výrobky nejrůznějšího druhu, materiály a jiné cennosti do Spojených států, výměnou za tyto potištěné kousky papíru, o kterých byly donuceny věřit, že mají cenu zlata.

Na příklad Francie, ta nakoupila obrovské množství dolarů, které zkoušela v r. 1970 opravdu vyměnit za zlato. Jenže v té době už Spojené státy žádné zlato neměly a z toho důvodu zastavil tehdejší President Richard Nixon provázanost papírových bankovek se zlatem. Prý to bylo dočasné opatření, které ale přetrvává dodnes.

Mnoho zemí se potom zkoušelo od dolaru odtrhnout, což způsobilo další problém. Protože Spojené státy zajišťovaly své půjčky od jiných států zlatem, které jak se ukázalo neměly, ti, kteří jim půjčovali, nebyli ochotni v tom pokračovat bez patřičné záruky. Nixon proto zavedl různé programy, kde zabíral obrovské části země, údajně na podporu lesní zvěře a tamnějšího způsobu přírodního života, prohlásil je za národní parky a mimo dosah populace a tyto používal jako záruku na další půjčky. Množství těchto programů na zabrání území Ameriky bylo značné, protože to byla snaha skrýt před lidmi rozsáhlost celé krádeže.

Pak začala Amerika jednat se státy, které produkovaly ropu. Dělali s nimi dohodu, že když budou svoji produkci prodávat pouze za americké dolary, U.S. jim bude zaručovat bezpečnost. Jednotlivé státy potom nakupovaly dolary, potřebné pro tento obchod a Amerika tím úspěšně podložila svoji vlastní měnu cizí ropou.

Postupem času ale ani to neuspělo. Různé země vlastnily víc a víc dolarů a kromě nemovitostí nebylo co s nimi v Americe nakupovat. Evropská auta a letadla byla lepší kvality a levnější a evropské zemědělské produkty nebyly geneticky změněné tak, jako ty americké.

Pochybná vojenská pomoc

Israel, který neustále napadal vojensky své sousedy a Amerika mu v tom ani v nejmenším nezabránila (a ještě je platili), způsobil, že se ropu prodávající země začaly obávat, že slíbená vojenská ochrana Spojených států nemusí mít tu hodnotu, kterou od ní očekávaly. Po prvním napadení Iráku, tato země v r. 2000 přímo požadovala prodej svých surovin za eura. OSN s tím nemělo problém, ale Amerika ano a tak v r. 2003, pod směšnou záminkou přítomnosti zbraní hromadného ničení, znovu, společně s NATO, napadli Irák, lynčovali Saddama Husseina, zničili a ukradli co mohli a vrátili produkci ropy na platbu pouze v amerických dolarech.

Od 11. září 2001, neboli 911, se Spojené státy nijak netají svými záměry a úplně si přestaly hrát na ochránce míru na Středním Východě. Otevřeně podporují agresivní výpady Israele proti jiným zemím a proti jejich vlastním spoluobyvatelům ve státě, Palestincům.

Když vedoucí Libyje, Muammar Gaddafi sdružil různé africké měny a rozhodl se je podložit zlatem, takže jejich olej by byl splatný pouze ve zlatě, to vyvolalo ve světě paniku a nesmírně to ohrozilo americký dolar. Spojené státy a NATO poté vtrhly do Libyje, pod záminkou podpory rebelů proti vládě, které k tomu účelu sami vycvičili a vyzbrojili. Gaddafiho brutálně zavraždili, vrátili platby ropy na výhradní měnu, což byl americký dolar a ustanovili privátně vlastněnou centrální banku, kterou Libyje do té doby neměla.

Podle amerického Generála Wesley Clarka, plán na platby pouze v dolarech měl být násilím zaveden i v těchto zemích: Irák, Syrie, Libanon, Libyje, Somálsko, Sudán a Irán. Později byla přidána Venezuela, která se provinila tím, že prodávala ropu Číně za jejich juany. Všecky tyto země rovněž nebyly členy „Banky mezinárodních dohod“ (Bank of International Settlements). Tato banka je privátní centrální bankou všech ostatních privátních centrálních banek, s centrálou ve Švýcarsku. Takže tyto národy neměly soukromě vlastněnou centrální banku, která by se na nich parazitila. Sami si tvořili svoji ekonomii a nikdo se jim do jejich rozhodnutí nemíchal. Proto je v současné době takový nátlak na Irán – je to obrovská země a nejsou pod kontrolou soukromé centrální banky, takže jsou na černé listině mezinárodních bankéřů, neboli ohroženi.

Veřejná media jsou nesmírně pomocná v těchto tajných machinacích. Neustále nám předkládají nejrůznější důvody pro napadení toho, či ono státu. S pomocí tanků, děl přináší Amerika a NATO demokracii do různých zemí a s raketami a chemickými zbraněmi je zásobují vydatnou humanitární pomocí. Ve skutečnosti, ale zcela sprostě napadají ty země, o kterých ví, že se nedokážou bránit, provádějí státní převraty a dosazují na místa právoplatně zvolených vůdců jim nakloněné loutky.

Hrnou se zabraňovat používání „zbraní hromadného ničení,“ které spolehlivě v napadeném státě nejsou, jinak by si tam netroufli. Natlačování jejich vlastní „demokracie“ je další obnošená záminka pro vojenské napadání svobodných a samosprávných zemí, kde všecko, co dělají je, že zabíjí civilisty, ničí vše, co tito lidé vybudovali a kradou na co své špinavé pracky dostanou, hlavně zlato. Na příklad v Afghanistánu měla vojska přikázáno střílet hlavně po ženách a dětech.

Tam, kde nemohou národ napadnout přímo, používají vraždy důležitých osob, které vždycky spáchají pominutí jednotlivci, kteří jsou pokaždé v procesu „odzbrojování“ zabiti, aby nevyšlo najevo jejich spojení s CIA, kteří je k tomu účelu vycvičili. Ta snaha je, dostat pod kontrolu co nejvíce zemí, aby bylo kde plundrovat a obohatit se, protože jinak celý Západ, založený na loupežích a okrádání populace, padne jako domeček z karet.

Tajné vlády nesnáší konkurenci

Privátní centrální banky jsou ta skrytá vláda skoro v každém dnešním státě. A tito bankéři dovolí vládnout pouze těm, kteří jednají podle jejich příkazů. Ti, kteří se vymknou, jsou buď zabiti, anebo je jejich země vojensky napadena. Běda státu, který si vede dobře a kde lidé prosperují a jsou spokojeni. Jeho napadení kanóny Západu je jisté.

Proto taková nenávist vůči Rusku, které se vymklo z jejich nadvlády a sleduje cestu prosperity. Ten strach, že by mohlo sloužit jako vzor ostatním, je silný podnět pro jeho zničení. Bankéři sami ale nebudou na Rusko útočit. Na to mají jiné lidi, nás všecky, které zfanatizují lživými zprávami v korupčních mediích a my pak nasazujeme vlastní životy za něco úplně jiného, než je nám řečeno. My pak umíráme za nemravné požadavky ziskuchtivých manipulátorů, kteří si ve své idiotské omezenosti myslí, že jim právem patří veškerý majetek světa.

Jejich tajná nenávist Muslimů, kteří – stejně jako staří Křesťané – věří, že půjčování peněz na úrok je zločin, je nesmírná. Muslimové totiž záhy poznali, že půjčování na úrok ničí celé národy a tak úrok zakázali. Svým vlastním půjčují bezúročně; úrok se vztahuje pouze na jinověrce. To, že bankéři skrze své poskoky vypudili celé hordy Muslimů nějakým druhem propagandy z jejich zemí a nahnali je do Evropy a do Ameriky, nenese nic dobrého pro tyto lidi, kteří si dnes mylně myslí, že mají vyhráno.

Samozřejmě, Muslimové jsou zase popuzováni proti nám, ať už s pomocí vymyšleného a nesmyslného rasismu, nebo jiného druhu nenávisti. Nechápou, že ta skutečná válka je jak proti nim, tak i proti nám a že v dnešním světě není nic zadarmo. „There is no free lunch,“ jak říkají Američané. Tito lidé neví, že jejich současná prosperita na úkor obyvatelstva států, kde se usadili, bude v budoucnu nějak, něčím, velice draze zaplacena, pravděpodobně s jejich životy.

V Americe je to zjevné, tam je naverbují do války a když zahynou, tak jejich těla budou buldozéry nahrnuta do hromadných hrobů a nikdo se nebude zajímat o jejich jména a jestli náhodou někteří z nich ještě žijí. Udělali to tak v Iráku a prošlo jim to, tak proč by to neopakovali. Jaké jsou záměry s těmito lidmi v Evropě, není ještě zcela zřejmé. Zdá se, že zde může být snaha o jejich použití proti původní, bílé populaci, kterou – s pomocí propagandy – dostanou za úkol vyhubit. Tím jejich použitelnost skončí. Jen čas ukáže, co z toho je pravda.

Všechny války jsou na ochuzení nás všech

Všechny války, tak jak kdy byly, byly vedeny soukromými bankami. Bankéři sami se jich nikdy nezúčastnili, ale pomocí svých peněz se brzy naučili ovládat media států, kde se zdržovali a propagandou, spolu s úplatky ovlivnit nejen populaci, ale i vedení, aby postupovali podle jejich plánů a příkazů. Už i v dávných dobách, nejrůznější války byly vedeny k tomu účelu, aby se jednotliví panovníci museli u bankéřů zadlužit kvůli ochraně svého majetku, svého panství a lidu, který je obýval. Skrze tyto zločinné taktiky ochuzovala tajná klika soukromých bankéřů všechny země, kam jejich krví zmáčené pracky dosáhly.

Na příklad, v dobách Francouzské revoluce šli tak daleko, že zabavili všecko, co měly francouzské finanční instituce v držení, včetně financí z ciziny, které tam byly uloženy kvůli zabezpečení. Neunikly jim ani majetky popravených. Důvodem pro tuto revoluci byl údajně hlad, který – stejně jako dnes – byl uměle vyroben. Vévoda Oranžský, bratranec francouzského krále a zednář, který chtěl sám vládnout, rád nastavil vojenské hlídky na všecky cesty, vedoucí do Paříže, aby zajistil, že se žádné potraviny do města nedostaly. Ten zbytek je historie.

Celý proces je jednoduchý. Bankéři půjčují peníze na úrok, což jen zvyšuje zadluženost obyvatelstva. Když si lidé nepůjčují dostatečně, pak jsou vlády nějakým způsobem donuceny si půjčovat. A když si postupně ani vlády, ani lidé půjčovat nechtějí, pak začnou bankéři válku a pak si musí půjčovat všichni a po skončení bojů si musí půjčovat ještě víc.

Nevím jak na Slovensku, ale Česká republika by si měla dávat pozor, protože o lidech je známo, že jsou šetrní a mnoho z nich má úspory. To se o mnohých jiných zemích, kde lidé žijí od výplaty k výplatě, říct nedá. Něco takového je jako mávání červenou plachtou před býkem.

Dokud budou soukromé centrální banky každého státu existovat a mít volnou ruku, tak nebude na světě mír. Úplatky, vydírání, vraždy, to všecko bude stále dál využíváno, jen aby mohli tito banksterští paraziti sloužit svým bohům, Mamonu a Satanovi. Jejich mylné přesvědčení, že jim patří veškerý majetek světa, včetně toho, co vlastníme my, jim brání chovat se lidsky.

To je rovněž ten skutečný důvod pro tvrzení, že naše planeta Země je přelidněna. Tito chamtivci se bojí, že jim ujídáme z jejich potravy, ubíráme z jejich nerostů a surovin, protože to všecko, co naše Země vlastní a produkuje patří jim a nás berou jako pouhé parazity na jejich majetku.

Kdysi dávno, v historii, Křesťanství, stejně jako Islám, zakazovalo úrok na vypůjčené peníze. Jenže pak vznikl řád Templářů, kteří uplatili papeže, aby jim dovolil jejich peníze „pronajímat,“ jak tomu říkali. Tento řád vymyslel mnoho dnešních lupičských bankovních taktik. Templáři byli ti, kteří uvrhli Evropu do doby temna, jak všecky okrádali. Konec tomu učinil francouzský král Filip IV., který spolu s tehdejším papežem zajal a popravil jejich hlavní vedoucí.

Templáři museli ale něco takového podezřívat, protože se některým podařilo utéct s velkou částí jejich majetku do Skotska, kde později založili Zednářství. S pomocí svých peněz si koupili část Londýna, která je dnes zvána „City of London,“ neboli Město Londýn a odtud vedou nadále svoji lichvářskou válku proti populaci celého světa až dodnes. Říká se, že proto se Británie odtrhla od EU, aby tito záškodníci nebyli postižitelní jejími nařízeními a nemuseli se se svými evropskými bratry-lichváři dělit o majetek. Ale to všecko je další historka, neméně složitá a značně zapeklitá.

AUTOR: Jane Kaufman