J. Kaufman: Ukrajinská situace se vyhrocuje

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

UKRAJINA:  Tak, jak bylo původně oznámeno, že Rusové mobilizují dalších 300 000 vojáků ze záloh, tak tím nábor nekončil. Podle posledních informací se jedná o 1,2 milionu mužů, které Rusové přidávají do konfliktu! Je pravda, že Ministr obrany Sergěj Šojgu řekl, že původních 300 000 není jednorázová záležitost, čímž dával najevo, že další nábor bude následovat.

Nové posily byly podrobeny krátkému výcviku a pak měly nahradit jednotky, které v zázemí udržovaly v chodu dodávky zbraní a munice, zásobování a ostatní pomocné práce. Ti, které nahradili byli posláni na frontu, čímž došlo k obrovskému nárůstu ruských vojsk na Ukrajině

Posila přišla jako na zavolanou, protože právě přibyli na ukrajinskou stranu další vojáci, které NATO mezitím vycvičilo. Není jisté, co je to za lidi, jestli Ukrajinci, nebo jiné národnosti. NATO rovněž posílilo své vlastní jednotky v zemích, sousedících s Ruskem a s Ukrajinou a je odhadováno, že se tam nachází 300 000 jejich vojáků. Čekají snad na příležitost, aby mohli vpadnout do země a rozpoutat skutečnou válku?

Také teroristé, patřící ke skupině Al-Kajida ze Syrie, které tam Američané vycvičili, se dostavili na Ukrajinu, aby se přidali k ukrajinským vojskům. Je vidět, že Ukrajinci neváhají lovit v kalných vodách, jak za každou cenu zkoušejí nad Ruskem vyhrát.

Al-Kajida členové měli za jejich účast v ukrajinské válce slíbenou slušnou finanční odměnu. Jejich vedoucí, Abu Mohammed al-Jawlani k nim měl proslov, kdy zdůraznil, že všecky teroristické organizace mají jednoho společného nepřítele a to je Rusko. Také řekl, že pro mnohé zúčastněné bude výlet na Ukrajinu ta jediná možnost, jak uniknout pronásledování a smrti. Znamená to snad, že těch 70 raubířů, kteří se nakonec nechali naverbovat, přišli z vězení?

Mnozí pomocníci toho druhu mohou na bojišti způsobovat víc problémů než prospěchu. Zrovna nedávno, polští žoldnéři dostali rozkaz k postupu, který odmítli vykonat, protože už to byl několikátý pokus a žádný nebyl úspěšný. Vojenské vedení na ně poslalo ukrajinské nacionalisty, kteří je měli přesvědčit o správnosti rozkazu. Tito lidé ale nedokázali navázat konverzaci a Poláci je všechny postříleli. Takže – masakr mezi vlastními silami? To je zlé.

Kachovská přehrada není ta jediná

Kachovská přehrada je stále dál ohrožována a odstřelována. V současné době k ní přibyla další vodní elektrárna na Dněpru, Dněproges, přímo v Záporoží. Protržení Dněprogesu by způsobilo obrovské záplavy v celém okolí a došlo by i k zaplavení Energodaru, největší evropské jaderné elektrárny. Kdyby byl napřed zničen Dněproges a poté Kachovka, to by způsobilo neuvěřitelné škody po celém proudu Dněpru. A protože Záporoží je stále ještě pod ukrajinskou kontrolou, o to snadnější úkol by to pro Ukrajince byl, přehradu zničit.

V takovém případě by nemuselo být nijak pomocné, že kachovská přehrada vypouští vodu. Kdyby se tam přihnala obrovská vlna ze Záporoží, došlo by k neuvěřitelnému navýšení vodní hladiny a není jisté, že by přehradní hráz, již tak ničená střelbou, něco takového vydržela.

Sabotáž plynového potrubí Nord Stream

Švédská policie, která vyšetřovala příčinu výbuchů plynovodů Nord Stream (dále: NS) našla těsně u potrubí podvodní vozidlo, plně naložené výbušninami, které nevybuchlo, protože dráty, používané k jeho ovládání, byly přerušeny. Něco takového je pádný důkaz, který spolehlivě odhaluje pachatele. Identifikační číslo drónu je zjistitelné a i druhy a označení výbušnin mohou zřetelně poukázat na ty, kteří teroristický čin spáchali.

Všechna media obviňují z této sabotáže Rusko, jakoby Rusové měli zájem ničit své vlastní zařízení. Ovšem to, že Švédové utajili co mohli o nově nalezeném usvědčujícím důkazu, svědčí o zcela jiném pachateli. Podvodní drón je pochopitelně americký a Švédové se tím nechlubí, protože nechtějí mít nepříjemnosti. Kdyby se opravdu jednalo o ruský výrobek a ruské výbušniny, všecka media by to už dávno hlásala do světa a obrázky by byly všude.

Švédsko z opatrnosti nepřipustilo Rusy k vyšetřování zločinu. Vymlouvali se, že takové pátrání je tajné, je to záležitost národní bezpečnosti. Pochopitelně, kdyby se Rusko zúčastnilo spolu s nimi, ti by nemlčeli o tom, čí podmořské vozidlo plné výbušnin našli. Jenže Švédové, kdysi udatní bojovníci, dnes poslušní vazalové, se bojí vyjít s pravdou ven.

Pro Rusko je to ale plus, že se vyšetřování nezúčastnili. Stejně by jim nikdo nevěřil, kdyby oznámili, čí drón s výbušninami pod mořem našli. Jejich vlastní pátrání jim ale umožnilo obvinit z tohoto činu Spojené státy, britské námořnictvo a jejich spojence.

Útok na ruskou flotilu jako další akt mezinárodního terorismu

Rusové jsou přesvědčeni, že Britové naplánovali nejen útok na plynovody NS, ale také současný (sobotní) útok na ruskou flotilu a některé osobní lodi v přístavu v Sevastopolu. Podle nich, Britové k tomu vycvičili Ukrajince ze 73. mořské divize, kteří sabotáž provedli pod jejich vedením. K sobotnímu útoku bylo použito devět leteckých a sedm podmořských drónů.

Ruská flotila zajišťovala bezpečnost lodí, které vozily umělá hnojiva, obilniny a jiné zemědělské produkty z ruských a ukrajinských přístavů do Evropy, Afriky a Jižní Ameriky.

Vyšetřování ukázalo, že útočníci využili ochrany mořského koridoru, který byl vytvořen dohodou mezi Ruskem, Ukrajinou, Tureckem a OSN a tudy do Sevastopolu pronikli. Navigační jednotky útočících drónů, které byly kanadské výroby, obsahovaly přesné záznamy o jejich pohybech. Většina z nich byla vypuštěna z ukrajinského území, v blízkosti Oděsy.

Podstatná část útoku byla odražena, pouze jedna z lodí utrpěla menší škodu. Podle jiných zpráv, zařízení na vyhledávání min bylo rovněž poškozeno. Rusové a Turecko stále ještě vyhledávají a deaktivují miny, které Ukrajinci naházeli do Černého moře na začátku válečného konfliktu.

Podle jedněch z hlavních amerických novin, „The New York Times,“ útok na ruské loďstvo provedli Ukrajinci, ale nechtějí se k němu přiznat. Jejich vedení prohlašuje, že si útok Rusové vymysleli, aby je mohli obviňovat. Jak na takový nesmysl přišli, je těžké odhadnout.

Gonzalo Lira, americký novinář na Ukrajině říká, že těsně před útokem na flotilu a v jeho průběhu křižoval americký drón oblohu nad Černým mořem a sledoval průběh akce. To všecko bylo připraveno v Americe a Britové byli pověřeni vycvičením Ukrajinců a provedením. Stejně tak zničení plynovodů, to bylo provedeno stejnými lidmi.

Britové měli k tomu účelu cvičné středisko ve městě Očakiv, v Mikolajevském okrese, přímo na břehu Černého moře, kde bylo také jejich vedení. Hned jak to Ruskové zjistili, tak toto centrum zbombardovali. Prohlásili, že Britové se postarali o provedení sabotáže nejen plynovodů, ale také o zničení mostu na Krym a útok na černomořskou flotilu. To všecko jsou sabotáže a mezinárodní teroristické činy.

Britské Ministerstvo obrany se k tomu vyjádřilo, že si Rusko vymýšlí falešné historky na zastření svého vlastního katastrofálního počínání na Ukrajině.

Následkem tohoto útoku ale zastavili Rusové spolupráci na rozvážení obilnin a hnojiv do světa skrze Černé moře. Přestali spolupracovat.

Andrej Jermak, vedoucí ukrajinské presidentské kanceláře řekl, že svým rozhodnutím nespolupracovat s rozvážením obilnin, hnojiv a potravin, zkouší Rusko používat primitivní vydírání. Napřed prý to bylo jaderné vydírání, pak energetické a teď potravinové.

Aha, takže to, že jim Západ a Ukrajinci zkoušeli zničit vojenské a civilní lodě, které zaručovaly bezpečnost dodávek, to se nečítá, to není důvod k ničemu. Ale když kvůli tomu Rusové odmítnou s nimi spolupracovat, tak je „vydírají!“ Ukrajinské vedení státu zřejmě nemá žádný mozek. Tam, kde jiní mají šedé mozkové buňky, tam oni mají propagandu.

Rusové nabídli jejich obilí a potraviny chudým africkým státům za velice výhodných podmínek, některým dokonce zadarmo. Jenže byli velice znechuceni, když lodi vykládaly zboží v Itálii, ve Španělsku a v Holandsku. „To nejsou státy, které mají nedostatek potravin,“ namítali Rusové, ale nikdo na ně nedal. Ještě dnes jsou jejich zásilky do chudých zemí světa drženy v bohatých evropských přístavech k jejich vlastnímu použití.

To byly další důvody pro ukončení jejich spolupráce na rozvážení obilnin a umělých hnojiv do světa. K tomu všemu ještě zjistili, že Ukrajinci využívali bezpečný koridor skrze Černé moře, vytvořený za účelem rozvozu potravin a hnojiv, k doručování zbraní na Ukrajinu.

Ruské rozhodnutí způsobilo nářek a pláč na Západě

Evropská unie a jejich Josep Borrell se ihned ozvali a žádali Rusko, aby pokračovalo v účasti na rozvozu zemědělských produktů do světa. Jejich pomoc prý je nutná pro zabezpečení cesty skrze Černé moře, kdy rozvozem potravin a hnojiv odvracejí celosvětovou potravinovou krizi.

Také Washington se přidal, Ministr státu Antony Blinken vyzval všecky státy, aby pomáhaly tyto základní, pro život nutné potraviny dále vyvážet skrze Černé moře. Stejně i on vyzýval ruskou vládu, aby pokračovala s vyvážením obilí a hnojiv, protože jedině tak je možno udržovat ceny potravin na únosné úrovni a zabránit, aby chudá část světa nevymřela hlady.

Američané by tak rádi napadli Rusko

Gonzalo Lira říká, že Američané by tak rádi vytáhli do boje proti Rusku, že to až není normální. Kde mohou provokují a teď dokonce nastěhovali svoji 101. vojenskou jednotku do Rumunska, přímo k ukrajinským hranicím. V současné době se k nim přidali ještě francouzští vojáci a obojí čekají na příležitost, jak vtrhnout do země a Rusy napadnout.

Podle odborníků, 101. divize není na nic, než aby svojí přítomností oznamovala, že tam jsou. Nemají ani letadla, ani tanky a potřebná vojenská vozidla a těch 18 děl, která si přivezli, jim na nic nejsou proti obrovské ruské mašinerii. Gonzalo je toho názoru, že přesto je budou chtít Američané přemístit do Transnistrie, což je malý, úzký proužek země, bývalá část Moldavy, usilující o samostatnost a odtud prý mají odstřelovat ruská vojska na ukrajinském území.

Jenže v Transnistrii se nachází stálá jednotka asi 1500 ruských vojáků, která je tam ustanovena od konce Sovětského svazu. Nachází se tam totiž obrovské skladiště vojenského vybavení, které tam postupně zanechávala sovětská vojska, jak vytahovala z východní Evropy. Ruští vojáci toto skladiště dnes nepotřebných, ale přesto zneužitelných zbraní stále hlídají. Jak se s jejich přítomností 101. divize spolu s Francouzi srovnají, to zbývá vidět.

Američané doslova umírají touhou napadnout Rusko a porazit je, ale nemají na něco takového sílu. Nemají na to ani personál. Jak již bylo psáno jinde, kvůli povinnému „očkování“ opustila asi třetina vojenského personálu vojenskou službu. Problém je v tom, že to nebyli obyčejní vojáci, ale byli to vyšší důstojníci, velitelé, zkušení válečníci. S jejich odchodem armáda utrpěla nenahraditelnou ztrátu.

70% současných amerických vojáků jsou obézní. S takovými lidmi není snadné bojovat. Tak zvané „woke“ sklony, které se v armádě rozšířily neukazují na nic dobrého, což je ještě zhoršeno tím, že značná část ozbrojených sil jsou psychologicky nevyrovnaní lidé.

Takže Američané chtějí něco takového poslat bojovat proti Rusku a přitom dobře ví, že je to armáda nedostačující, takže ji posílají na porážku. To je ale možná jejich záměr, nechat je všecky pobít a pak použít to jediné, co jim zbývá a to je jaderná možnost.

Nechat Evropu svému osudu

Člověk se diví, že Rusové tu nevděčnou, zrádnou Evropu neponechají svému osudu. Když jim zničili NS plynovody, Rusové začali vyjednávat s Tureckem a mají v úmyslu vytvořit na jejich území hlavní uzel pro dodávky plynu do Evropy. Rusové dobře ví, a správně by to měla vědět i Evropa, že přijde zima, přijde mráz a nebude topení, nebude plyn. Pro tyto chvíle, až Evropanům začnou umrzat nosy, budují nové potrubí, aby mohli dále dodávat plyn.

Vytvoření hlavní sběrny plynu v Turecku, pro rozvážku do Evropy, by jednak zlevnilo plyn pro Evropany a umožnilo by to bezpečnější a kontrolovatelnější provoz skrze Černé moře.

Vedení Gazpromu, který dodávky plynu organizuje prohlásilo, že bude možné přesměrovat plyn, který dříve cestoval potrubím NS přes Turecko. Bude zapotřebí ještě přídavné potrubí, ale jelikož Rusko má již se stavěním plynovodů značné zkušenosti, přídavné zařízení může být připojeno v poměrně krátké době.

Rusové měli rovněž v úmyslu stavět další plynovod skrze Černé moře do Bulharska, který by dodával obrovské množství, 63 miliard m3 plynu za rok, ale celý projekt byl zrušen sankcemi, které na ně uvrhla Evropská unie již v r. 2014. Za co sankce, už tehdy? Kdoví!

Sankce? Proti komu?

Sankce, které Evropská unie pod diktátem z Ameriky uvalila v současné době na Rusko, neměly očekávaný dopad. Jak by mohly mít, když to očekávání samo bylo nesmyslné a nelogické. Přesto, vedoucí Evropské komise von der Leyenová si blahořečí, že sankce opravdu fungují a docílily podstatné změny v Rusku. Ruská ekonomie je podle ní v cárech.

Asi se nedívá správným směrem. S ruskou ekonomií není nic v nepořádku, pouze se přesunula jiným směrem. Firmy, které v záchvatu nesmyslné správnosti Rusko opustily byly postupně nahrazeny a oproti euru, ruský rubl naopak posiluje. Ví paní Leyenová o čem mluví?

Pak ovšem zbývá otázka – byly sankce proti Rusku opravdu míněny proti Rusku? Anebo byl zde uvažován ještě jiný příjemce celé té katastrofy? Zdá se, že ano. Kromě všech členských států Evropské unie, které na tento zásah každý po svém doplatí, ten největší příjemce sankcí proti Rusku je ve skutečnosti Německo.

„Přátelé“ Německa, což je US, Británie, Polsko, Švédsko a Dánsko se postarali o zničení jejich plynovodu. Rusko na tento zásah doplatí, to je pravda, ale Německo doplatí mnohem víc. Německo doplatí veškerým svým průmyslem, který je nastaven na výhodné podmínky levného a kvalitního ruského plynu a bez něho prostě nebude schopen fungovat.

Američtí přátelé Německa přišli ihned na pomoc a nabídli tekutý plyn, který nakládají na lodi v Americe za 60 milionů dolarů na zásilku a v Evropě prodávají za 275 milionů dolarů za stejné množství. Není divu, že cena plynu v Americe je $7 za milion Btu (Britské termální jednotky) a na holandské burze stojí to stejné $60 za milion Btu. To je skoro devítinásobek!

Než mít takové přátele, nejsou pak lepší nepřátelé? U nich aspoň víme, co očekávat.

Německý průmysl tím pádem úspěšně krachuje. To byl zřejmě ten hlavní zájem, který se táhne už od dob 1. světové války, přes tu druhou, prakticky celé minulé století, kdy převládá snaha zničit německý průmysl za každou cenu. A teď se jim to konečně daří. Nejen že nahnali do země miliony nezákonných emigrantů, kteří úspěšně vysávají systém z jeho finanční krve. Nejen že se mnohým zákeřným silám podařilo úspěšně odstavit mimo provoz jejich jaderné elektrárny. Teď se ještě přidávají žádosti o vyplacení miliard a miliard válečných reparací za válku, která skončila před skoro 80 lety! Co přijde dalšího?

Německo má ve skutečnosti pouze jednoho jediného přítele na celém světě a to je Rusko. Ať se to zdá jakkoliv nesmyslné, je to pravda. Všichni ostatní, ať už vlivem propagandy, neznalosti řeči, zaujatosti, závisti, nebo z jakéhokoliv jiného důvodu, nemohou přijít Německu na jméno. Stejně tak je na tom Rusko. Takže i zde mají obě země cosi společného.

Německo by učinilo nejlíp, kdyby se dokonale odtrhlo od Evropské unie. Pak by nemělo svázány ruce jejími nesmyslnými předpisy, které ženou celý EU spolek jako jedno obrovské stádo do jisté záhuby. Odtržení se od EU a spojení s Ruskem by vyřešilo veškeré jejich problémy.

Evropská unie by rozvod nepřežila. To by byl řádný důvod k oslavě!

AUTOR: Jane Kaufman