EU: Jistě jste zažili v životě situaci, kdy jste přišli tak nějak, jak se říká, s křížkem po funusu. Možná jste se rozhodli si koupit něco, co už před nějakou dobou vykoupili jiní. Nebo jste měli dojem, že jste něco vymysleli a ono to už pár let funguje. Třeba jste se dívali v noci na jasné letní nebe, pozorovali hvězdy a říkali si, že to vlastně mohou být ve skutečnosti malinké součásti něčeho velkého a my na jedné z nich žijeme. Ve skutečnosti je vnímání velikostí relativní, takže jsme miniaturním kouskem nějaké…obří židle. Skoro byste si to nechali patentovat, a pak zjistíte, že jde o teorii, kterou už dávno jakýsi fyzik vytvořil a je to jakýsi atomový model vesmíru a jeho chápání.
Podobně nyní můžeme vnímat Ursulu von der Leyenovou, která za Evropskou komisi přišla s návrhem uzavřít Schengenský prostor zvenčí. Tento naprosto nepotřebný subjekt hrající si na rozhodující sílu v Evropské unii navrhuje cosi, co by mělo platit prvořadě od založení samotné EU. Jestliže je volný pohyb uprostřed Schengenského prostoru, pak logicky k vstupu do něj musí platit stejná pravidla, které jsme znali v dobách socialismu v Československu. Hranice tehdy byly chráněny pohraničníky a na mnoha místech vysokým plotem. Oplotit téměř celou Evropu nelze, ale pohraniční stráž jednotlivých států sousedících s neunijními a neevropskými zeměmi měla být plně funkční již od počátku a měla též bránit vstupu každému, kdo neměl výsadní právo být občanem některého z územních celků a národních států spadajících pod značku Evropské unie. Nynější návrh komise je pouze ukázkou toho, že by to dávno bylo možné a díky neochotě a neschopnosti politiků došlo ke stavu, kterého jsme svědky.
Pokud bude nyní nápad vzešlý z ,,moudrých“ hlav eurokomisařů uveden do provozu, o čemž tito neschopní spekulanti ještě jednají, bude zajímavé sledovat, dojde li okamžitě k bleskovému přesunu ozbrojených sil na pomoc řeckým pohraničníkům zadržujícím s vypětím sil turecko-migrantskou invazi. Jde totiž o místo nejvíce ohrožené neregulovaným vpádem cizích státních příslušníků. Dále je třeba bedlivě pozorovat, kde a na jak dlouho zakotví své pašerácké lodi Lékaři bez hranic a další neziskovky porušující snad všechny možné zákony o vstupu do států Evropské unie, a to za podpory státní moci a justice velké části členů EU. Zde je třeba upozornit především na významnou roli německých elit, které odstartovaly masovou migraci i za cenu devastace vlastní země a hodnot, které ze země našich sousedů na dlouhou dobu udělaly vedoucí mocnost v Západní Evropě. Absolutní neúcta k vlastním občanům dovedla Německo na pokraj vnitřního rozkladu, občanské neposlušnosti, k ztrátě demokracie, ideálů a v neposlední řadě i rozporu mezi mladou a starší generací přerůstající až k šikaně seniorů. Jejich výměnu za příchozí migranty, náhradu lásky a úcty k vlasti nenávistí a neschopností změnit vlastní vnímání světa nepřizpůsobivých, tolerování všeobecného pocitu nebezpečí, riziko ztráty prosperity a změnu ve prospěch hrané solidarity, to vše normální a jen trochu přemýšlející člověk prostě nemůže nikdy pochopit.
Epidemie koronaviru ukázala dostatečnou sílu jednotlivých národních států. Všimněte si, že se nikdo z bývalých členů východního bloku nebyl v Bruselu zeptat, může li uzavřít své hraniční přechody. I když se Merkelová s Leyenovou mohly zbláznit, když se to stalo, nikoho nezajímaly. To musela být vcelku potupa. Když k tomu přidáme Řeky hrdinně odmítající další invazi z Asie a Afriky, to i přes zbabělost Frontexu, který by jim měl s ochranou hranic pomáhat, jde o naprosto totální prohru jakési Evropské komise. Navíc je paralyzován i parlament v Bruselu a každý bojuje sám za sebe. Zde je třeba zatleskat těm, kteří nespoléhali na pokyny shora a bez dlouhých řečí, třeba i s chybami, začali bojovat za své země. Je potěšující, že reakcí na chování České republiky, Polska, Maďarska, Slovenska a Rakouska zareagovali i ostatní a taková Francie přistoupila později na podobná pravidla. Bohužel se mezitím v ní, Německu a Španělsku koronaviru dost dařilo a počty nakažených geometricky rostly. O to složitější ukočírovat to teď namistrovaní západní politici budou mít.
Ke koloritu nynějších dnů patří i další situace. Pražský primátor Hřib vyhlásil od úterý povinnost používat roušky a respirátory v MHD. Ta by sice dávno měla přestat fungovat, ale slyšet od člověka prskajícího síru na Čínu slova, že by všichni měli používat produkt, který je prioritně pro svět vyráběn právě v ní, je i v této těžké době úsměvné. Podobné je to s rychlotesty na zjištění onemocnění, pro které vyrazila naše letadla směrem na východ. Opět jde o ukázku imbecility pražských koaličních zastupitelů a Hřib by se měl do Číny letět osobně omluvit a požádat Peking o odpuštění. Řeči o tom, že epidemie začala ve Wu-chanu, neobstojí, protože o tom, jak se tam virus objevil, se povedou ještě dlouhé spory. Politická nevyzrálost pirátských a ostatních rychlokvašek nadělala mnoho škod, podobně i řada výroků hlupáků blízkých Milionu chvilek. A vše tak nějak zastřešují tupé výroky Hrušínského, který za pár let dokázal pošpinit jméno svého slavného otce. Zlatým hřebem posledních dnů je prohlášení Šimona Pánka, respektive jeho Člověka v tísni, když bylo nahlášeno v rámci povinných omezení utlumení zahraniční činnosti pražské centrály této kolaborantské organizace. Šimone, děkujeme, teď nám spadnul kámen ze srdce.
Nepotřebnost Evropské unie, neschopnost Evropské komise a absolutní nefunkčnost neziskovek dosud se tvářících jako humanitárních je jedním obrovským pozitivem, které nám boj s koronavirem ukázal. Zapamatujme si to a po odeznění nynější krize do nich přestaňme investovat. Pokud nám budou z EU nabízet za tři měsíce peníze na jakoukoliv obnovu čehokoliv, bude to připomínat rozdávání potravinových přídělů esesáky v prvních dnech okupace. Tenkrát plno lidí ignorovalo vítání fašistických vojsk německými spoluobčany a kolaboranty a nechalo se vzápětí krmit kuchaři polních kuchyní parkujícími na náměstích. Zatímco se v pozadí zatýkalo dle před připraveného scénáře. Nezapomeňme také na to, že v době nynější krize dokážou Němci zabavovat zdravotnický materiál zakoupený ostatními členy EU v třetích zemích světa a dopravovaný přes německé přístavy. Nyní jsme se dokázali oprostit od nefungující EU, dokažme to i nadále. Vnímáte i přes ty zákazy určitou svobodu?
Jindřich Kulhavý
Diskuze