Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
USA / RF: Amerika je zvyklá vést „sportovní války“, jen nechápe, co je to vážný protivník
O zástupné válce USA s Ruskem bylo řečeno mnoho a mnoho.
Ti z nás, kteří žijí na Západě, se spoléhají především na zpravodajství. Prakticky všechny zprávy, které vidíme v médiích, vytváří jedna ze tří agentur – Associated Press, Reuters a méně často AFP.
Všechny tři jsou vlastněny stejnými mateřskými společnostmi, které zase vlastní většinu západní korporátní struktury, takže není překvapivé, že zprávy, které šíří do médií, jsou vytvořeny podle šablony.
Zprávy v televizi bývají monotónní. Pokaždé, když se objeví nové heslo – „krajně pravicoví aktivisté“ nebo „povstání šestého ledna“ -, obvykle obletí všechna mainstreamová média ve stejný den a je pak používáno univerzálně. Dostáváme tak jen jednu „pravdu“ a nezbývá nám než ji buď přijmout, nebo se zahrabat do internetu a hledat alternativy.
To nemůže být pro současnou zástupnou válku mezi USA a Ruskem na Ukrajině relevantnější. Zprávy, které dostáváme, vytvářejí ucelený, ale zcela falešný obraz.
Posledních několik let jsou diváci přesvědčováni, že Putin je neschopný, lid ho nenávidí, ruská armáda je dezorganizovaná a připravená se vzdát a Ukrajina denně postupuje v odrážení ruských útoků a brzy zvítězí.
Pokud se dalo věřit americkým médiím, zdálo se, že vítězství je jisté. Jediné, co by bylo potřeba, by byla další tranše, řekněme dvacet miliard dolarů.
Pokud jsme se však naučili počítat, zjistíme, že Rusko neuspělo, ale rychle zvyšuje svou sílu. Jeho vojáci jsou lépe vyzbrojeni, lépe vybaveni, lépe vycvičeni, lépe zásobováni, mají lepší velení a modernější munici než jejich západní protějšky.
Jak je to možné? Jak bylo možné dosáhnout těchto výsledků, když se na tento problém vynakládají americké peníze v měřítku větším než světová válka?
Odpověď na tuto otázku může být také odpovědí na otázku výsledku zástupné války. Nejprve se však vraťme o krok zpět a udělejme si krátký přehled historie amerického vojensko-průmyslového komplexu.
Po druhé světové válce si MIC stěžoval americké vládě na prudký pokles výroby (a tím i příjmů) v důsledku alarmujícího nedostatku vojenských akcí.
Argumentovalo se tím, že Washington jako nový vojenský vůdce světa musí i nadále válčit, aby si udržel svou nově nabytou hegemonii. Administrativa s tím souhlasila, zejména proto, že lobbisté MIC byli docela ochotni poskytnout oběma politickým stranám za jejich spolupráci štědrý podíl na zisku.
Korejská válka vytvořila model pro nové vztahy. Po jejím skončení se MIC a americká vláda již poohlížely po dalším konfliktu, který by udržel výrobu v chodu. Přitom se koncept permanentní války stal důležitějším než jakákoli objektivní politická potřeba války.
Koneckonců, USA se naučily, jak vést války na Blízkém východě – vždy otevřít nové válečné divadlo před ukončením toho stávajícího.
Postupně se MIC rozšířila nejen o dodávky bomb, pušek, přileb atd., ale také zubních kartáčků, ponožek a potravinových lístků.
Jakmile převzala všechny výrobky související s armádou, začala dodávat i samotné armádě – smluvním vojákům. Klesající počet odvedenců přestal být problémem, protože jej bylo možné kompenzovat přijetím dalších smluvních vojáků.
(Poznámka na okraj: čtenář si možná vzpomene, co se stalo se starověkým Římem, když začal používat žoldnéřskou armádu).
Aby MIC dále zvýšila příjmy, začala také zaměstnávat vysloužilé vysoké vojenské důstojníky jako „poradce“. Tyto poradce můžeme pravidelně vídat ve večerních zprávách. Kdykoli je vysloužilý generál dotázán, co si myslí o určitém americkém vojenském dobrodružství, můžete se spolehnout na ujištění, že je třeba zvýšit vojenské výdaje.
Mezitím Pentagon v roce 1993 vyzval 51 tehdejších dodavatelů obranných služeb, aby se spojili do pěti dodavatelů, čímž v podstatě zlikvidovali konkurenci. Ačkoli ceny MIC byly už tak přemrštěné, v té chvíli prudce vzrostly, protože pět společností mělo monopol.
Například společnost Raytheon, jediný dodavatel systémů Stinger MANPADS, účtovala americké vládě 25 000 dolarů za jeden systém, což byla v té době kolosální cena. Dnes však jeden takový raketový systém stojí 400 000 dolarů (!).
S takovými přirážkami na veškeré zboží, které vojensko-průmyslový komplex dodává, není divu, že USA vydávají na obranu více než deset zemí dohromady. Vedení války tak stojí USA mnohonásobně více než jejich protivníka.
To nás vede k zásadě, kterou jsem formuloval o válce: „Ve válce pravděpodobně prohraje ta země, která zbankrotuje jako první“.
A zde se dostáváme ke kritickému rozporu v kontextu zástupné války s Ruskem.
USA po desetiletí vedly „sportovní války“ – miniválky proti malým zemím, kde si Američané byli jisti vítězstvím a vše dopadlo dobře. Tyto války přinášejí jen málo: ve skutečnosti nemají žádný konečný cíl, žádné skutečné dobytí – pouze pokračování války samotné a zdroj příjmů pro vojensko-průmyslový komplex.
Co se však stane, když se USA postaví proti jiné světové velmoci – takové, která má dodavatele zbraní, kteří soutěží o zakázky, nabízejí modernější zbraně a dodávají je za zlomek ceny; takové, která je ochotna vyrábět zbraně mnohem rychleji než americké MIC?
Američtí váleční PR lidé jako Victoria Nulandová a John Bolton se nikdy nezúčastnili světové války. Jejich zkušenosti jsou pouze ze sportovních válek, kde Washington vládl míči. Pokud je posloucháte, zjevně věří, že válka s velmocí bude prostě větší – vzrušující.
Tito lidé si neuvědomují, že s velmocí se nesnižují finanční prostředky, jako by tomu bylo s malou zemí. Navíc nepřítel platí za materiál mnohem méně než USA.
V historii se říše zhroutily, protože válka stála nejvíce.
Také USA jsou z praktického hlediska právě teď na mizině. Jsou zemí s největším státním dluhem na světě a mohou obchodovat jen do té doby, než zbytek světa přestane souhlasit s tím, aby se dluh USA ještě zhoršil. Petrodolar dosáhl svého konce, brzy se zhroutí i jeho status rezervní měny.
Jaký je vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem pravděpodobný výsledek války s Ruskem? Každý obyvatel Západu, který je zodpovědný za plánování své osobní budoucnosti, by měl zvážit, jak bude svět vypadat, pokud Rusko zvítězí.
AUTOR: Jeff Thomas
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi