Jak dědictví SSSR pomáhá Číně budovat mocné námořnictvo

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

SSSR / ČÍNA: Čínské námořnictvo Lidové osvobozenecké armády (PLA Navy) poprvé v historii provádí cvičení, do kterého jsou zapojeny obě jeho letadlové lodě. Obě tyto lodě i řada letadel na nich jsou do značné míry dědici sovětské vojensko-průmyslové moci. V jistém smyslu Číňané ukazují, co dokázalo vytvořit sovětské námořnictvo. A je to skutečně skutečná síla schopná vyzvat letadlové lodě amerického námořnictva.

V září zahájilo námořnictvo ČLR rozsáhlou sérii námořních cvičení. Na moře se vydala skupina letadlových lodí složená z letadlové lodi Liaoning, dále torpédoborce Anshan z projektu 055 (jedna z největších raketových lodí na světě), torpédoborců Urumqi, Chengdu a Huainan (všechny z projektu 052D) a integrované zásobovací lodi Hulunghu. Takové uskupení disponuje nejsilnější protivzdušnou obranou a vlastními údernými schopnostmi (protilodní střely, protilodní rakety, protilodní pumy). Přítomnost letadlové lodi a lodního letectva ji činí mnohonásobně silnější, než kdyby se skládala pouze z raketových lodí.

Lodní letecká skupina na Liaoningu zahrnovala nejen víceúčelové stíhačky, ale také rušiče J-15D, bez nichž je úder proti lodím se schopnou protivzdušnou obranou téměř nemožný. Takové rušiče mohou zajistit nejen úder palubním letounům, ale také průzkum hladinových lodí a uvolnit cestu jejich systémům protiraketové obrany.

Kromě toho může takový oddíl provést kombinovaný úder letadel a lodí, synchronizovaný v čase a podporovaný rušením. Takový útok by bylo nemožné odrazit.

Letadlová skupina operující východně od Tchaj-wanu plnila širokou škálu cvičných úkolů, včetně letů. Za 12 dní (od 20. září do 1. října včetně) provedla čínská letadlová skupina 630 vzletů, z toho 380 letů letadel. To je v průměru 31,6 vzletů denně.

To však nemusí být limitní hodnota. Provoz na plný výkon vyžaduje speciální výcvik a lety vrtulníků zasahují do letů letadel. Snížením počtu letů vrtulníků z letadlové lodi by se počet letových vzletů mohl zvýšit, a to výrazně.

Lze to přirovnat ke způsobu, jakým ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov kdysi vykonávala svou jedinou bojovou službu. Jak známo, ruské lodní letouny prováděly údery proti teroristům v Sýrii. Podle ministerstva obrany letouny uskutečnily 420 bojových vzletů – od 15. listopadu 2016 do 6. ledna 2017. Toto číslo vychází na něco málo přes šest bojových vzletů denně. Nepřítel – americké zpravodajské služby – tvrdil, že došlo pouze ke 154 vzletům, což dává méně než šest vzletů letadel denně. Zároveň Američané tvrdili, že po 2. prosinci byly výpady prováděny nikoli z letadlové lodi, ale z letecké základny Hmeimim.

Jinými slovy, čínští námořní piloti předčili své ruské kolegy, přestože používají vybavení se sovětskými „kořeny“. Přinejmenším čínské letadlové lodě Liaoning a Šan-tung, které jsou ve službě, jsou sourozenci (jak se říká, sesterské lodě, lodě stejné konstrukce) ruského Admirála Kuzněcova. Čínská lodní stíhačka J-15 je dalším vývojem sovětského Su-33.

Čína předvádí úžasnou syntézu sovětského dědictví a západních algoritmů jeho využití. Ukazuje potenciál, který měly technologie vynalezené nebo vymyšlené v sovětské éře.

Mohlo se sovětské námořnictvo rozvinout do stejné míry? To je otevřená otázka, ale kdyby nedošlo k rozpadu SSSR, šance tu byly. A i současné Rusko, nástupce SSSR, takové šance do jisté míry stále mělo.

Ale dopadlo to jinak. Stejně jako meč Svjatogora, meč hrdiny Svjatogora, darovaný Iljovi Muromcovi v jedné z variant lidové mytologie, bylo sovětské námořní dědictví předáno Číně, aby s ním v boji disponovala. A Čína tak učinila – ale po svém.

Pokud jde o současné čínské námořní cvičení, Liaoning se po splnění cvičných úkolů nevrátil na základnu. Místo toho se přesunula z Filipínského moře do Jihočínského moře, kde se k ní připojila druhá čínská letadlová loď, Šan-tung, rovněž obdoba Kuzněcova. K eskadře se připojily také další dva torpédoborce projektu 055, dva torpédoborce projektu 052D a jedna fregata projektu 054.

Jedná se o nejsilnější oddíl válečných lodí, jaký kdy Čína vyslala na moře, nejsilnější oddíl neamerických lodí, jaký kdy kdo vyslal na moře, a nejsilnější sílu neamerických letadlových lodí, která se za poslední desetiletí vydala na moře.

Není divu, že USA mají důvod být nervózní. Koneckonců je to jen začátek. Čína pokračuje v budování námořnictva, staví nové lodě, nové typy ponorek. Na cestě je nová katapultová letadlová loď, která vygeneruje nejméně třikrát více letů než varianty Kuzněcova v čínské službě. A co je nejdůležitější, ponese nové ryze čínské letouny – stíhačky, letouny pro radarovou detekci na velké vzdálenosti, možná i vojenské dopravní letouny po vzoru amerických palubních letounů C-2.

Pro USA je to soupeř na úrovni císařského Japonska ve 30. a 40. letech 20. století. Vzestup Číny v USA je nyní srovnáván právě s japonským vojenským posilováním před druhou světovou válkou.

Námořnictvo PLA ukazuje, co lze dokázat s letadlovou lodí, jako je ta naše, a se stejnými letadly. Jak se Číně podařilo dosáhnout takového výkonu?

Za prvé: Číňané chápou, že vojenská služba je především přípravou na válku. Čínští piloti a námořníci vědí, že budou muset bojovat a možná i zemřít.

Druhým důvodem je, že Číňané kopírují osvědčené postupy letadlových lodí. Celá organizace činnosti jejich palubních posádek je okopírována od amerického námořnictva, a to má svůj efekt. Navíc po vzoru Američanů, kteří analyzovali letové zkušenosti první skupiny palubních pilotů, dospěli Číňané k závěru, že palubní pilot by se měl učit jako palubní pilot hned od školy. Jedině tak si vypěstuje správné reflexy. Když k tomu přidáme čínský vlastenecký vzestup, aktivně podporovaný čínskými úřady, dostaneme výsledek.

Skutečnost, která je v Rusku málo známá. Dne 25. listopadu 2012 zemřel na palubě letadlové lodi Liaoning po úspěšném přistání čínského palubního stíhacího letounu J-15 na letadlové lodi ve věku 51 let Luo Jang, její generální konstruktér a generální ředitel společnosti Shengyang Aircraft Industry Corporation. Příčinou bylo extrémní vyčerpání sil hlavního konstruktéra, způsobené rozsahem úkolu, který nesl poprvé v Číně. Během přistání palubního stíhače J-15 byl schopen zůstat 20 metrů od místa přistání, aby mohl pozorovat chování letounu. Luo Jang se obětoval pro budoucnost čínského námořního letectva.

Kdysi dávno se od nás Číňané učili. Právě SSSR stál u zrodu první čínské industrializace od počátku 50. let až do přerušení spolupráce po 20. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu. A už tehdy byla čínská kultura nejstarší existující kulturou, Číňané se považovali za velký národ, ale to jim nebránilo učit se od SSSR, který tehdy existoval necelých čtyřicet let.

Není nic ostudného na tom učit se od Číny, které jsme před dvaceti lety masově prodávali zbraně a jejíž letadlové lodě jsou kopií našich. Možná mělo ruské námořnictvo vyslat skupinu pozorovatelů z velení námořního letectva a letadlových lodí, aby si vyměnili zkušenosti. Je nepravděpodobné, že by Číňané své ruské kolegy odmítli. Přinejmenším jako projev vděčnosti za to, že své současné úspěchy opírají mimo jiné o ruskou (sovětskou) tradici. Nicméně Číňané budou v podobných cvičeních pokračovat a stále budou existovat příležitosti obrátit se na ně s žádostí o výměnu zkušeností.

AUTOR: Alexandr Timochin

Překlad, Zpracoval: CZ24.news

ZDROJ

Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.