Jak máme být spojenci, když o nás lžete? Zádrhel s rozšířením NATO

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

MAĎARSKO: Maďarsko, které je spolu s Tureckem poslední zemí, jež doposud neschválila vstup Švédska a Finska do NATO, chce výměnou za ratifikaci ústupky obou severských zemí na půdě Evropské unie. Finsko a Švédsko jsou v EU hlasitými kritiky Maďarska, které podle nich nesplňuje zásady právního státu a z rozhodnutí Evropské komise má zastavené dotace. Finský parlament dnes odhlasoval vstup do NATO a kvůli švédským problémům s Tureckem možná vstoupí do NATO bez svého severského souseda.

Švédsko a Finsko společně požádaly o vstup do Severoatlantické aliance loni po ruské invazi na Ukrajinu. Žádost musí podpořit všech třicet členů NATO, přičemž přijetí obou severských zemí doposud ratifikovalo 28 zemí. Posledními zeměmi, jejichž parlamenty musejí rozšíření NATO ratifikovat, jsou Turecko a Maďarsko.

Turecko dosud odmítá ratifikaci zejména kvůli údajné švédské podpoře kurdských teroristických organizací. Finsko by tak mohlo do NATO vstoupit dříve než Švédsko, ačkoliv přihláška byla podaná společně.

„Ve vztahu k Finsku nemáme žádný velký problém a stále zdůrazňujeme, že Švédsko by mělo podniknout konkrétní kroky,“ prohlásil v únoru turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu podle informací Deutsche Welle.

„Hlavní otázkou není, zda Finsko a Švédsko ratifikují společně. Hlavní otázkou je, aby byly obě země co nejdříve ratifikovány jako plnoprávní členové,“ tvrdí generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Ten se účastnil schůze finského parlamentu, kde finští zákonodárci definitivně schválili rozhodnutí stát se členem NATO, když pro hlasovalo 184 poslanců a proti jen sedm.

Finská premiérka Sanna Marinová na tiskové konferenci po boku Jense Stoltenberga uvedla, že Finsko a Švédsko by již dávno měly být členy, protože splnily všechna kritéria. „Samozřejmě to úplně nereflektuje politiku otevřených dveří NATO,“ uvedla s tím, že to ohrožuje důvěryhodnost NATO.

Maďarsko podle posledních zpráv po obou severských zemích výměnou za ratifikaci jejich vstupu bude požadovat „laskavost“ na půdě Evropské unie. Na jednání ve Stockholmu to naznačil maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó.

„Jak od nás může Švédsko očekávat laskavosti, když tamní politici neustále a opakovaně šíří lži o Maďarsku?“ uvedl Szijjártó začátkem týdne po jednání se svým švédským protějškem Tobiasem Billströmem ve Stockholmu.

„Jak mohou Finsko a Švédsko očekávat rychlá a férová rozhodnutí, když jsme v posledním období slyšeli jen to, že v Maďarsku nepanuje demokracie, že v Maďarsku není zaručen právní stát a tak dále,“ dodal Szijjártó podle informací serveru Euobserver.com.

Podle Pétera Krékóa z budapešťského think-tanku Political Capital se ministrova slova rovnala „zjevnému vydírání“ severských států a širší EU, aby rozmrazily zadržované miliardy z důvodu údajného Orbánova zneužívání právního státu v Maďarsku.

Poslanci Orbánovy vládnoucí strany Fidesz se tak v příštích dnech chystají na sever vyjednávat o ústupcích ze strany Finska a Švédska. Taková poslanecká mise je ale podle stínové ministryně obrany z opoziční strany Demokratická koalice Ágnes Vadaiové „divná“.

„V Maďarsku neexistuje precedens, kdy by vláda vyslala parlamentní delegaci jedné strany tohoto typu, takže vstupujeme do neprobádaných vod,“ uvedla Vadaiová s tím, že Turecko alespoň sepsalo podmínky pro ratifikaci vstupu Finska a Švédska do třístránkového dokumentu, zatímco Orbánova vláda jede „cosi“ vyjednávat.

Maďarsko mezitím po měsíčních odkladech začalo ve středu projednávat možnou ratifikaci na parlamentní úrovni. Po první rozpravě by finální hlasování mělo proběhnout ke konci března, poslanci vládní strany Fidész by podle serveru Politico.eu měli do severských zemí vyrazit 9. března.

„Vstup Švédska a Finska do NATO sice v zásadě podporujeme, ale nejprve musíme vést vážné diskuse,“ prohlásil po zasedání premiér Viktor Orbán a také se pozastavil nad švédskou a finskou kritikou maďarského právního státu. „Jak může někdo chtít být naším spojencem ve vojenském systému, když o Maďarsku bezostyšně šíří lži?“ uvedl podobně jako Szijjártó.

K ratifikaci už parlament vyzvala maďarská prezidentka Katalin Novaková. „Můj postoj je jasný: v současné situaci je přistoupení Švédska a Finska oprávněné. Věřím, že Národní shromáždění přijme moudré rozhodnutí co nejdříve,“ uvedla podle agentury Reuters.

„Doufám, že brzy ratifikují,“ řekl k jednání maďarského parlamentu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Nastal čas. Finsko splňuje všechna kritéria, stejně jako Švédsko,“ dodal Stoltenberg.

ZDROJ