JAK PŘEŽÍT SUPER-KRIZI: Finanční zásoby. Zásoby potravin. (3.+ 4. díl)

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

Pro úvod do problematiky přežití krizí si nejprve přečtěte předchozí části (1. část + 2 část – TU)

V tomto a v následujícím díle najdete pár tipů na to, jak si udělat dlouhodobé zásoby pro případ rozpadu dodavatelského řetězce, při potravinové krizi, při ekonomickém kolapsu či při válečném stavu – na tom všem naše vláda usilovně pracuje a časem vše jmenované možná láskyplně přitáhne i k vašemu prahu. Zásoby se samozřejmě hodí i pro případ přírodních katastrof, jako jsou záplavy, tornáda, extrémní sucho nebo návštěva tchýně.

Prvním krokem by mělo být to, že si pořídíte vlastní bydlení a to ideálně za městem a s vlastním pozemkem. Vlastní dům a zahrada vám poskytnou dostatek prostoru pro ukládání zásob, pro pěstování vlastních potravin a případně i energetickou soběstačnost (alespoň částečnou). Pokud budete bydlet za hranicemi města, budete navíc i mimo nejkrizovější lokality – v hustě zabydlených oblastech jsou vždy nejsilnější nepokoje, nejsnáze se tam šíří nemoci, nejrychleji selhává rozvod vody a kanalizace, jsou první na ráně při válečných konfliktech atd.

Pokud jste neměli šanci zařídit si vlastní bydlení doteď, je na to bohužel už trochu pozdě – krize už se rozjela a ceny nemovitostí se na většina našeho území vyšplhaly tak vysoko, že normální rodina prakticky nemá šanci si ho pořídit. Cena našeho malého domku za městem například stoupla za posledních pár let asi o 7 miliónů korun. To je naprosté šílenství. Jakž takž snesitelné ceny jsou ještě na některých periferiích republiky, ale to zas zkomplikuje nutnost docházení do práce a dětí do školy. Přesto – pořídit si alespoň zahrádku nebo chatu by mělo být jedním z hlavních úkolů, pokud chcete být připraveni na krizi. I kdyby to (bohužel) bylo dál než 50 kilometrů od města a dojezd byl trochu komplikovanější – v čase masivní krize budete rádi, že máte kam zmizet z centra nepokojů.

Každopádně i v městském bytě jde leccos zařídit. Jen pokud ten byt není váš, tak počítejte s tím, že s vážností krize poroste šance, že vás z něj náhle vyhodí nebo že se zvýší nájem takovým způsobem, že už ho nedokážete platit. Už teď jsou vyhazovány z bytů stovky Čechů, aby bylo místo např. pro lukrativnější uprchlíky z Ukrajiny, na které přispívá stát (tedy my všichni). I když jste ale v nejhorší možné situaci (nájemní byt v Praze), jde i tam udělat alespoň základní přípravu – vytvořte si z nějakého prostoru velkou spíž a pokud máte balkón, tak na něm jde pěstovat alespoň pár keříkových rajčat, bylinky apod.

Nyní se podívejme na to, jaké si vybudovat zásoby pro případ krize.

Finanční zásoby

Tzv. „petrodollar“ zdá se končí a s ním padne na hubu i celá západní ekonomika. Rozhodně za to nemůže nějaký Putin nebo Rusko, je to vina zkorumpovaných vlád, globalistických organizací, bankovního sektoru a do určité míry také naší vlastní pasivity. Ať je to jak chce, spoléhat dnes na dolar nebo i na Euro může jen obrovský optimista. Česká koruna má teoretický potenciál nás od krachu velmi mírně ochránit, ale když vidíte chování zrádců ve vládě, tak ti udělají všechno proto, aby padla i koruna.

Takže – co s tím? Máte něco málo našetřeno a bojíte se, že o většinu kvůli plíživé měnové reformě přijdete? To se obáváte oprávněně.

Ideální obranou je diverzifikovat svoje zdroje jak to jen jde. Na nákup pozemků a nemovitostí je už bohužel trochu pozdě – spoustě lidí už došlo, co se děje a snaží se zachránit svoje úspory před zničením právě nákupem nemovitostí, které tím logicky letí nahoru jak raketoplán.

A nechci sýčkovat, ale ani akcie velkých firem možná nebudou taková sázka na jistotu, jako dříve. V celém akciovém systému se vytváří obrovská bublina, která v nějakou chvíli „nečekaně“ praskne. Tentokrát asi destruktivněji, než při krizi v roce 2008 nebo při prasknutí internetové bubliny v roce 2001.

Takže – naše západní měny zřejmě projdou brutálním krachem, ceny nemovitostí se šplhají do astronomických výšek, hodnota akcií bude čím dál tím nejistější… Co tedy vlastně zbývá?

Jedna z mála věcí, jak zabránit úplně dezintegraci vlastních úspor, je nákup drahých kovů. Rozhodně ne těch virtuálních v bance (to je aktuálně nulová jistota), ale těch, které opravdu budete fyzicky vlastnit. Jejich cena jde sice také velmi rychle nahoru, ale u drahých kovů je prakticky jistota, že i za 10 nebo 50 let budou mít přinejmenším stejnou tržní hodnotu (za gram zlata si pravděpodobně koupíte cca deset obědů dnes i za 20 let).

Pokud budete kupovat drahé kovy, doporučuji pořídit si také zásobu (investičních) stříbrných mincí s menší hodnotou, které půjdou teoreticky použít jako přímé platidlo, pokud dojde k opravdu brutální dezintegraci měnového systému (to se snad nestane, ale člověk nikdy neví).

Stříbrné mince s malou hodnotou (aktuálně kolem 900 Kč) se mohou hodit i pro výměnný obchod

Samozřejmě platí pravidlo – pokud máte drahé kovy, nikdy nedávejte vše na jedno místo. Také nikdy nikomu neříkejte, že nějaké máte – to je pozvánka pro zloděje, ať už ty z ulice nebo ty vládní.

Ale pozor – ani stříbrné/zlaté/platinové mince a slitky, které máte přímo u sebe, nemusí být stoprocentní jistota. Nemluvím o tom, že vás někdo vykrade, ale o situaci, kdy stát pod hrozbou brutálních trestů zakáže vlastnictví drahých kovů a začne je konfiskovat. To už se v relativně nedávné historii u nás i v zahraničí stalo. Stát zakázal normálním lidem vlastnictví většího množství drahých kovů, lidem na které přišel je zkonfiskoval a po této obří krádeži cenu drahých komvů náhle zvýšil a tak nesmírně vydělal. Jako vždy z toho profitovala hrstka banksterů a jejich slouhů, ale to je téma na jiný článek.

Pro nás, obyčejné chudé lidi ze střední třídy, bohužel nějaký výraznější nákup drahých kovů nebo šperků moc nepřipadá v úvahu. Stále si ale můžeme udělat zásobu potravin a dalších nezbytností.

Nesmyslná politika od reality odtržených kriplů “elit” způsobila před 90 lety hladomor, kvůli kterému zemřela spousta Rusů a Ukrajinců. My se na následky současného jednání našich “elit” naštěstí můžeme trochu připravit.

Mnoho kroků, které naše „elity“ dělají, dláždí cestu k potravinové krizi. Skutečný hladomor asi v Česku nehrozí, naše země ohledně potravinové soběstačnosti patří pořád ještě k těm malinko méně vyšinutým (na evropské poměry). Ale už nyní vidíme, že jídlo rychle zdražuje, ceny jsou vyšší o 20-30% a někdy i více a tenhle trend určitě bude pokračovat dále – tak dlouho, dokud to bude většině populace jedno. Někteří zemědělci odhadují, že cena potravin možná vyšplhá až na DVOJNÁSOBEK cen. Při stejných platech. Čím dříve se tedy začnete připravovat, tím lépe.

Díky záměrně eskalované hysterické nenávisti k celé Ruské Federaci a záměrně narušovanému dodavatelskému řetězci po celém světě budou potraviny nejen dražší, ale bude jich také méně a budou méně variabilní. Nezapomeňme třeba na to, že Rusko a Ukrajina (kterou Rusko už brzy ovládne) jsou doslova obilnicemi světa a jsou obřím zdrojem hnojiv. Také poskytují kukuřici pro náš dobytek. Čína navíc před časem skoupila obrovské zásoby obilí a jsme na ní závislí v mnoha směrech – stačí, aby velký Si luskl prsty a budeme už v háji úplně.

Takže naši šikovní politici nás svými kroky připravují nejen o hlavní zdroj zemního plynu a ropy a paliva do jaderných reaktorů, ale i o přísun ruských hnojiv – v kombinaci to znamená, že hnojení polí bude stát minimálně dvakrát tolik a o kvalitní orbě radši ani nemluvit (překvapení pro Pražáky – pole jsou oraná traktory a traktory papají zlou naftu, a to i přes 20 litrů na hektar). Přijdeme možná i o ruské a ukrajinské obilí a o řadu dalších, naprosto zásadních surovin (např. kovy nezbytné pro automobilový průmysl, který se díky jejich záměrnému nedostatku možná už definitivně zhroutí). Vše je hlavně naše vina, protože „nepřítele“ trestáme tím, že se střílíme brokovnicí do vlastních nohou a ještě u toho vztekle řveme, ať nám někdo hodí další náboje a pytlík soli, protože nás to ještě nebolí dost a chceme si tu sado-maso estrádu pořádně užít.

Stručně – pokud se nevymění naše politické loutky, poletí ceny potravin, energií i paliv dál raketově nahoru. Udělat si zásoby potravin už měl každý rozumný člověk dávno, během „pandemie“ nebo ještě před ní. Ale stále ještě není pozdě s tím začít teď – i když dnes už budete nakupovat o čtvrtinu dráž.

A jak takové zásoby vlastně mají vypadat? Co máme kupovat? Na jak dlouho?

To záleží na mnoha věcech – kolik máte místa, jestli bydlíte v pronájmu nebo na vlastním, jestli máte chladný sklep nebo jen spíž atd.

Pravidla kupování a skladování potravin

• Ať jsou různé doporučené seznamy zásob jakékoli, vždy si vše upravte podle vlastních potřeb a chutí – nemá cenu koupit si deset kilo mouky, když umíte péct jak král Já První. Nedává smysl mít „pro jistotu“ v zásobě 80 konzerv fazolí, když vám nechutnají nebo jste po nich jak metanový balónek (s jedinou výjimkou – pokud jste herec a potřebujete cítit dostatečný vnitřní přetlak). Kupujte si hlavně to, co vám chutná – jen toho mějte víc v zásobě.
• Potraviny průběžně spotřebovávejte a doplňujte. Ideální systém funguje tak, že v regálu doplňujete nové potraviny dozadu a starší pro spotřebu berete naopak zepředu. Tak se vám postupně bude vše přirozeně protáčet.

• Dobré je na obaly psát velkými písmeny datum expirace, ať je to okamžitě a snadno vidět (třeba popisovačem na CD). Osobně tam píšu velkými písmeny třeba 09/2022, 02/2024 apod. Je to lepší než pokaždé lovit nějaké mikropísmo – obzvlášť, pokud máte delší a delší ruce. Někdo to případně řeší barevnými lepíky, ale ty se můžou časem odlepit.
• Některé potraviny mají při správném uložení tak obrovskou trvanlivost, že si s expirací prakticky nemusíte dělat starost (rýže, těstoviny, mouka, med). Ale i spousta jiných potravin jde konzumovat i po oficiální expiraci, viz pár tipů zde. Pozor si dávejte hlavně na trvanlivost masa. Jak překvapivě dlouho některé konzervované potraviny vydrží můžete zjistit třeba na kanále Steve1989MREInfo, kde Steve vybaluje a ochutnává třeba 75 let staré vojenské zásoby (MRE).
• Nikdy nikomu neříkejte, že jste „prepper“ a máte velké zásoby potravin a dalších věcí, mohlo by se vám to v probíhající krizi vrátit jako bumerang – jako ten z Mad Maxe, co vám ufikne prsty.
• Potraviny do zásob nakupujte průběžně – prostě při každém nákupu přidejte do košíku místo dvou oblíbených plechovek čtyři apod. V první řadě tím na sebe neupoutáte pozornost. Za druhé se tím nebudete chovat bezohledně – místo abyste najednou vybílili celý regál, necháte něco i ostatním.

Nyní se podívejme na doporučený seznam potravin. Berte ho samozřejmě jen jako inspiraci – jak jsem psala výše, záleží hlavně na vašich vlastních preferencích, stravovacích návycích a dostupných skladovacích prostorách.

Doporučený seznam zásobních potravin

Potraviny:

• Rýže – jedna z nejlepších zásobních potravin. Při správném skladování vydrží prakticky neomezeně dlouho, je levná, má dobré nutriční hodnoty (hodně kilojoulů) a jednoduše se připravuje. Výhodou je i to, že je neutrální a jde dobře míchat skoro s jakoukoli jinou potravinu, kterou zrovna máte k dispozici. Výhodou je i to, že je dobrá na spotřebu vody – při vaření nasaje veškerou vodu do sebe a žádná tak nepřijde nazmar.
• Těstoviny – další potravina, která vydrží mnoho let, pokud ji dobře uskladníte. Při vaření je trochu náročnější na energii a vodu než rýže, ale je podobně univerzální. Rýžové nudle mají výhodu, že vyžadují jen krátké vaření a tak jsou poměrně nenáročné na energie – vyplatí se je mít v zásobě také.
• Luštěniny – pokud dobře snášíte luštěniny, je to také velmi dobrá a levná skladová potravina. Doporučuji nakoupit jak normálně sypané fazole, hrách, čočku a cizrnu, tak i ty konzervované pro rychlejší a snazší konzumaci.
• Mouka – mouka je excelentní „železná zásoba“, jen je nutné ji dobře skladovat – aby nenavlhla a případně se k ní nedostaly různé breberky. Můžete jí mít v zásobě klidně několik desítek kilogramů. Ideálně k standardní bílé mouce přidejte i hodnotnější celozrnou a špaldovou. Dá se např. skladovat v potravinářských kbelících (x balení vyskládaných do dvacetilitrových kyblíků) – mouka v nich vydrží mnoho let. Do takového kbelíku nezapomeňte přihodit vysoušecí sáček. Samozřejmě opět platí, že pokud s ní neumíte pracovat a nikdy jste nic nepekli, nemá moc velkou cenu ji skladovat – byla by vám k ničemu.

Kyblíky s víkem jdou koupit relativně levně a dobře ochrání vybrané potraviny.

• Cukr – podobně skvělá a velmi levná surovina pro „železnou zásobu“. Skladovat je ho nutné podobným způsobem jako mouku – nesmí k němu ani vlhkost, ani breberky. Při kombinaci špatně utěsněné nádoby a vlhčího sklípku můžete vytvořit cukrovou „cihlu“, se kterou se pak strašně špatně pracuje (vlastní zkušenost  ).
• Konzervovaná zelenina – velmi dobré je mít dostatek trvanlivé zeleniny, která se dá snadno přidat k základním potravinám výše (rýže, těstoviny). Jde i o nezbytný zdroj vitamínů a vlákniny. Krom jednodruhových konzerv a sklenic jako jsou okurky, papriky, rajčata apod. jsou fajn třeba konzervované mixy, jako je hrášek+kukuřice+paprika apod., které zjednoduší přípravu jídla (nikdy nevíte, v jakých podmínkách možná budete vařit). Velmi dobré je také mít zásobu nakládaného zelí (pokud vám chutná) – je to geniální zdroj vitamínu C.
• Konzervované ovoce – podobně jako u zeleniny jde o dobrou zásobu vitamínů, vlákniny a také energie, protože nakládané ovoce obsahuje hodně cukrů. Ignorovat nejde ani psychologický efekt – v krizi může konzerva dobrých broskví nebo meruněk zvednout náladu. A udržovat si dobrou náladu i v táhlých krizích je důležitější, než si většina dnešních lidí dovede představit. Deprese zabíjí.
• Konzervované maso – dobrý zdroj bílkovin. Může jít o krůtí maso ve sklenici, konzervované vepřové, paštiky, rybičky atd. Jako jedna z mála potravin v tomto seznamu vyžaduje mnohem přísnější kontrolu – jakkoli narušenou nebo vyboulenou konzervu s masem nikdy nejezte!
• Olej – je jedno, jestli preferujete slunečnicový, olivový nebo jiný olej, důležité je mít zásobu několika litrů. Jako u všeho mějte vždy zásobu takovou, abyste ji průběžně stihli spotřebovat před expirací (slunečnicový olej má při pokojové teplotě trvanlivost asi tři čtvrtě roku).
• Marmelády, arašídové máslo apod. – dobrý zdroj energie a různorodých chutí. Z hnusného sucharu dokáží udělat relativně rozumnou svačinu.
• Med – možná nejdokonalejší zásobárna energie. Dobře skladovaný med může vydržet i stovky let, protože velký osmotický tlak uvnitř něj likviduje bakterie. Na rozdíl od čistého cukru obsahuje spousty dalších látek a jako sladidlo je mnohem výhodnější. Ideální je med přímo od včelaře ve sklenici. Vyhněte se supermarketovým medům v plastu (když už v supermarketu, tak ve sklenici).

Med skladujte ve sklenicích, z plastu se časem uvolňují nežádoucí látky.

• Suchary, rýžové chlebíčky, Knäckebroty apod. – že dojde chleba v Česku není úplně pravděpodobné, ale dnes je doba tak šílená, že se nedá vyloučit nic (např. se může stát, že energetická krize bude tak velká, že sice bude mouka, ale pečení ve velkých objemech bude příliš drahé). Také se může stát, že budete odstřiženi od obchodu apod. – je dobré mít zásobu trvanlivého pečiva, na které dáte všechny ty paštičky, marmeládky apod. Polomáčené chlebíčky (např. v jogurtu nebo čoko) vydrží víc než rok a mají výhodu, že jdou jíst samotné a nevyžadují naprosto žádnou přípravu – stačí vybalit a jíst. Jsou také lehké a jdou případně rychle naházet do batohu, když budete potřebovat zmizet.
• Cukrovinky – velká zásoba energie a většinou velmi dlouhá trvanlivost. Výborná je čokoláda, která obsahuje hodně energie i dalších látek a dokáže velmi zlepšit náladu – hlavně dětem, které budou v krizi hodně trpět.
• Oříšky – kešu, mandle, vlašáky, arašídy…podle chuti a preferencí. Dnes už jsou dost drahé a tak je docela nákladné dělat si větší zásobu, ale jsou také velmi dobrou zásobárnou rostlinných tuků a při správném skladování mají dobrou trvanlivost. Ideální jsou ve vakuovaném balení. Dají se přidat do řady jídel nebo rovnou chroupat samotné, což zklidní nervy.
• Hroznový cukr – možná nejrychlejší zdroj energie vůbec. V podobě tablet/bonbonů se hodí spíš do bug out bagu, ale sám o sobě je finančně docela dostupný, skladný a trvanlivý a neuškodí mít nějaký v zásobě.
• Sůl – v různých seznamech překvapivě často opomíjená a přitom naprosto zásadní součást jídelníčku. „Bílé zlato“. Dokonce i když vám dojde všechno jídlo a budete donuceni držet půst, je dobré mít zásobu soli – jednou denně si dejte osolenou vodu, pomáhá to proti celé řadě problémů spojených s hladověním/půstem.
• Koření – nezapomeňte mít rozumnou zásobu oblíbeného koření. Je obrovský rozdíl jíst jen čistou rýži nebo jíst rýži ochucenou oblíbenou kořenící směsí.
• Čaj – pokud pijete čaj, kupte si ho i do zásoby. Obsahuje tein, který má povzbuzující účinky, čaj je proti dehydrataci mnohem lepší než čistá voda a teplý nápoj pomůže zklidnit děti i dospělé.
• Káva – platí to samé, co o čaji.
• Vitamíny – kupte si šumivé i v tabletách. Nevýhodou zásobních potravin totiž může být, že se dříve nebo později dostanete do situace, že vám zůstane jen málo variabilní potrava a tak může docházet k malnutrici, i když budete mít v potravě dostatek čisté energie. Pokud byste museli pít vodu s nějakou pachutí, šumivý vitamín také pomůže přebít nepříjemnou chuť.
• Sušené a kondenzované mléko – pro seveřany a Slovany je mléko velmi zásadní potravinou. Je možné ho koupit i ve formě sušeného prášku nebo zahuštěné v konzervě. Trvanlivost je pak o něco větší. Nezapomeňte na hlavní pravidlo racionálního preppera – nová balení přidávat v regálu dozadu a naopak k okamžité spotřebě si brát ta nejstarší zepředu.
• Sušené hotové pokrmy a polévky – velmi dobrou součástí zásob jsou i různá dehydratovaná, už připravená jídla. Pro zásoby někde ve sklepě nebo spíži není nutné kupovat drahé „cestovatelské“ směsi, stačí něco jako Kuře na kari od Vitany apod. Výhodou vysušených potravin je, že většinou nemusí obsahovat moc konzervačních látek. Opět si dávejte pozor na uskladnění – je dobré mít pytlíky v uzavřené plastové bedýnce, do které ještě přihodíte vysoušecí sáčky.
• Krmivo pro pejsky, kočky apod. – pokud máte zvířátka, nezapomeňte mít předzásobeny granule alespoň na dva tři měsíce dopředu. Pejsci sice jakž takž zvládnou jíst některé lidské potraviny, ale na delší dobu to pro ně není moc zdravé.

Výletem unavené štěně sní o hromadě mňamózních maškrtek

• Trvanlivější zelenina – brambory, cibule, mrkev, česnek… Pokud máte sklípek, snažte se mít dostatečnou zásobu volně ložené či pytlované zeleniny, která vydrží bez velkých problémů i několik měsíců relativně čerstvá. Problém nakládaných potravin totiž je, že se do nich musí přidávat konzervanty a jako první volbu je pro jídlo vždy lepší volit čisté, čerstvé potraviny.
• Mražené potraviny – v určitém smyslu nejlepší forma skladování, protože potraviny i maso může být úplně čisté a bez přísad. Někteří lidé to řeší i tak, že si přikoupí druhý mražák s horním otvíráním a dají si ho třeba do lodžie, na terasu či do garáže. Stále ale myslete na to, že jedno z hlavních rizik budoucnosti je velká energetická krize a blackouty. Může se tedy stát, že vám na dva tři dny vypadne elektřina a všechno maso z mrazničky bude znehodnoceno (o příšerném zápachu zkaženého masa ani nemluvě).
• Balená voda – že v Česku úplně přijdeme o zdroj pitné vody je vcelku nepravděpodobné, ale pokud se naší laskavé vládě povede přitáhnout válku na naše území, může se stát v některých lokalitách i tohle. Nejlepší řešení je mít vlastní zdroj vody (studna, nebo alespoň sudy s dešťovkou a výkonný filtr, viz další článek). Ale je fajn mít v zásobě i nějakou balenou vodu – už jen z toho důvodu, že jednou možná budete muset rychle zmizet a je dobré mít okamžitě k dispozici zabalenou vodu na cestu.
• Léky – pokud musíte pravidelně brát nějaké léky, snažte se to zařídit tak, aby se vaše zásoba nikdy nedostala úplně „na dno“, podobně jako s benzínem/naftou v autě. K tomu mějte vždy dostatečně vybavenou lékárničku:
  • několik balení analgetik (Paralen, Ibalgin…)
  • nesmírně užitečné živočišné uhlí (Carbosorb apod.)
  • Endiaron
  • Smectu
  • peroxid vodíku
  • Fenistil
  • Betadine
  • Calcium Panthotenicum mastičku
  • dost náplastí (hlavně pokud máte děti nebo velmi šikovné ruce)
  • obvazy a obinadla

Další zásoby

Nezapomeňte, že život není jenom jídlo. Pokud se našim elitám podaří na delší dobu přerušit dodavatelské řetězce, ztratíme přístup i k řadě věcí, které považujeme za tak běžné, že už ani nepřemýšlíme, jak rychle nám zmizí jejich zásoby.

Je například o:

• Mýdlo – pevné mýdlo je jedním z největších vynálezů historie a společně s čistou vodou a kanalizací pravděpodobně může za nesrovnatelně výraznější omezení mnoha chorob, než jakékoli očkování nebo léčivo. Klidně jich mějte v zásobě 20 nebo více, nezkazí se :-).
• Úklidové prostředky – jde o jar, čistící prostředky do kuchyně, prací prášek atd. Ideálně mějte alespoň jedno balení do zásoby, ať vydržíte měsíc dva bez nákupu.
• Hygienické potřeby – to samé platí pro běžné hygienické potřeby, jako je zubní pasta, vložky/tampóny, vlhčené ubrousky pro malé dítě, šampón, toaletní papír a papírové kapesníčky apod. Udržujte průběžně zásobu alespoň na 2-3 měsíce dopředu.
• Dostatek benzínu/nafty v autě – hodně lidí má zvláštní zlozvyk, že dojíždí nádrž skoro nadoraz, než konečně zajedou k čerpací stanici. To může být v době krize dost nebezpečné, protože v aktuálně nastaveném kurzu se může lehce stát, že prostě pohonné hmoty nebudou. Tedy ne že budou super-extra-mega drahé, ale že vůbec nenatankujete a tak se ani nikam nebudete moct dostat (nejen do práce, ale třeba i zmizet, kdyby se našim moudrým vladařům povedlo přivést válku až k nám domů). Dotankovávejte tedy ideálně už ve chvíli, kdy máte polovinu nádrže, ať je vaše auto vždy připraveno na delší cestu v krizové situaci. Pokud máte jen elektro-auto…no, hodně štěstí a kupte si i kvalitní boty. 
• Plynová bomba – jak již bylo řečeno, v budoucích letech možná bude docházet k častějším výpadkům elektřiny, možná i na několik dní. Je skvělé mít k dispozici plynovou bombu nebo cestovní plynový hořák s dostatkem kartuší – plynový vařič je zdaleka nejpohodlnější a nejskladnější zálohou na vaření v polních podmínkách. Využijete to i na cestách.
• Papírové knihy – jak říká anglické přísloví: „Řekni mi, co čteš a já ti povím, kdo jsi.“ Jedním z nejdůležitějších předpokladů kvalitní přípravy na krizi je mít rozmanité praktické dovednosti a znalosti. To, co je ve vaší hlavě, je vaším nejcennějším majetkem, který vám pomůže takřka za jakékoli situace a který se nejhůře krade. Hodí se mít pár knih o zahradničení, o přežití, nějaký atlas hub a rostlin a encyklopedie na listování. K tomu i nějakou beletrii. Pokud máte místo, rozhodně preferujte papírové knihy před digitálními – papírová kniha není závislá na přístupu k elektřině, na poruchovosti digitální čtečky, na různých digitálních formátech a právech atd. Když ji máte, můžete ji prostě číst kdekoli, kdykoli a třeba i za sto let. Dalším velkým nebezpečím je, že třeba Amazon vám může kdykoli sáhnout na e-knihy ve vaší čtečce a smazat z ní „nevhodnou“ literaturu – tohle už Amazon dělá několik let! Nebo se může udělat nějaká pokoutná aktualizace, takže váš digitální román 1984 najednou bude mít úplně jiný obsah než skutečný román 1984.

Papírové knihy jsou něco jako zázrak – je to spojení s mozky moudrých lidí z historie mnoha staletí. Proto jich mám doma přes tisícovku a stále sháním další. Umožňují nám stát na ramenech obrů.

• Papírové hry – v době krizí a válečných konfliktů se často stane, že jste na dlouhou dobu odříznuti od okolí a prakticky nemůžete opustit svůj příbytek. To se stalo třeba obyvatelům Mariupolu, které fašistické jednotky Azov držely uvězněné v panelácích celý měsíc, než byli osvobozeni nejmenovanou armádou. V takové době, kdy ve vašem okolí vybuchují bomby a vy jste prakticky držení v zajetí, je těžké se soustředit skoro na cokoli. Je skvělé, když máte nějaké hry, které alespoň na chvíli zabaví vaši mysl a případně i mysl vašich dětí. Tím jsou myšleny hlavně společenské hry, které nepotřebují elektřinu a navíc mají sociální prvek. Mějte doma karty, pexeso, scrabble, quarteto, Krycí jména, dámu, šachy a případně další hry, které vás mohou zabavit a také pomoct stmelit rodinu.
• Obchodní artikl – pokud bude opravdu zle, budou nám nadité kreditní karty nebo akcie k ničemu. Lidé, kteří jen jednou denně vylezou ze sklepa, aby si zašli pro vodu, budou mít úplně jiné starosti, než hledat funkční terminál. Dočasně se vrátí výměnný obchod. To se dělo třeba docela nedávno, za našimy humny, když NATO bombardovala civilisty v Jugoslávii. Tam pak získaly obrovskou cenu cigarety, alkohol, bomby s plynem nebo třeba zapalovače – mějte případně něco z toho v zásobě, i když sami nekouříte nebo moc nepijete, může se to v budoucnu hodit jako drobný úplatek nebo pro výměnný obchod.

Pokud máte nějaké vlastní tipy na ideální zásoby a jejich skladování, napište je prosím do komentářů. V dalším díle se pak podíváme, jak si potravu přímo vyrábět. Ať si totiž nakřečkujete zásoby jak chcete, vždy vám vydrží jen na omezenou dobu. Skutečnou výhrou ale je mít vlastní zdroje, které vám budou přinášet potravu trvale. V době mimo krizi tak získáte jídlo, které bude čistší, zdravější a čerstvější než to ze supermarketů a v krizi vám to poskytne trvalý zdroj potravy, který alespoň částečně pokryje vaše potřeby.

AUTOR: Nikola Bornová

ZDROJ: bornova.pub