Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
Vlastní zdroje
Megačlánek, který zjednodušeně představuje otázku dlouhodobého přežití krize díky vlastním zdrojům potravy, vody a energie. Berte ho spíš jako stručné představení tématu a první výkop k vlastnímu samostudiu.
Všechny díly:
JAK PŘEŽÍT SUPER-KRIZI: Racionální prepperství. Splynutí s davem aneb „Gray man“ (1.+ 2. díl)
JAK PŘEŽÍT SUPER-KRIZI: Finanční zásoby. Zásoby potravin. (3.+ 4. díl)
Poznámka 1 – děkuji za případné poznámky, opravy a další rady v komentářích. A omlouvám se za délku článku – i tak je vše zdrcnuto úplně na dřeň.
Poznámka 2 – tento díl ještě prochází aktualizacemi a úpravami, zatím ho prosím nepřebírejte.
Všechny ostatní díly tohoto seriálu jsou víceméně o obranné reakci na krizi – jak si udělat zásoby na překlenutí nejhoršího období, jak se nenápadně pohybovat mezi zfanatizovanými lidmi, jak si udělat finanční rezervu, kterou nesežere inflace nebo měnová reforma atd. Ale jak se říká:
Dej člověku rybu a nasytíš ho na jeden den. Nauč ho rybařit a nasytíš ho na celý život.
Proti dlouhodobé krizi je nutné bránit se i aktivně. Jednou z částí aktivní obrany je zajištění vlastních zdrojů pro sebe a případně i pro své okolí.
Připomínám, že ideální je kombinovat všechny přístupy pro překonávání krize popsané v tomto seriálu (a klidně i řadu dalších). To znamená, že si nevybíráme jen jednu z metod, ale podle svých možností používáme všechny metody najednou. Doba je totiž velmi turbulentní a těžko se odhaduje, jak se to nakonec celé vyvrbí – možná dojde k nějakému převratu a bude jen „jakž takž zvládnutelná krize“. Možná nám vlastizrádná bruselská pětka vydrží celé 4 roky a tak budeme mít veliké problémy s energiemi, potravinami a ekonomikou, ale zároveň to díky svým vlastním zásobám a zdrojům nějak přečkáme a policie s armádou nás dokáže částečně ochránit alespoň před nově přistěhovanou mafií a ozbrojenými extremisty. A nebo se to celé opravdu zvrhne kompletně a některá města budou vypadat jako Mariupol. Vláda se o zničení země snaží, až se z ní kouří, za potlesku zombifikovaných davů. Doba je tedy velmi nestabilní a je lepší mít připravenou celou řadu strategií, jak ochránit sebe a své blízké.
K tomu je také nutné znovu dodat – vše dělejte tak, aby to jen minimálně zasahovalo do vašeho běžného života!
Svou „bug out“ výbavu používejte na výlety.
Zahrádku berte hlavně jako relax a zdroj čistých potravin.
Bezpečně uložené stříbro nebo zlato berte jako šetření na důchod.
Někteří lidé totiž „prepperství“ nakonec propadnou příliš a zuřivá příprava na krizi jim zabere tolik energie a času, že zapomenou žít. Zbytečně si tím snižují kvalitu života mimo super-krizi.
Základ přežití – znalosti
Naprosto nejdokonalejší pomůckou pro překonání krize je samotný člověk – jeho dovednosti, psychické nalazení a rozumná fyzická kondice. Pokud má někdo encyklopedické znalosti postav ze Star Wars nebo Marvel komiksů či případně umí vyjmenovat všech 75 pohlaví nebo má titul z kulturní antropologie, je mu to pro praktické přežití v krizi platné asi jako psí výměšek na sandálech.
Je důležité prakticky připravovat svoji hlavu i tělo a co nejdříve získat nějaké skutečné, užitečné dovednosti. Není nutné jít ve všech do úplné hloubky, ale každá další dovednost je krůčkem k tomu, dokázat krizi přežít v lepší kondici a mít pak případně i lepší možnosti, jak pomáhat lidem kolem sebe.
Můj seznam výhodných dovedností je možná trochu nestandardní, ale vychází z toho, jak přežívají krize Češi v naší vlasti posledních několik set let:
- Základy první pomoci
- Kartografická znalost co nejširšího okolí
- Alespoň jedna řemeslná dovednost (práce s dřevem, např. pro stavbu zvýšeného záhonu nebo kůlny, schopnost opravit nářadí, jednoduché přístroje či auto atd.)
- Základy jednoduchého zálesáctví a bylinkářství (stačí úplné základy – jak rozdělat oheň, kde nejlépe postavit stan, z jaké bylinky si udělat čaj při chřipce a co vše jde v přírodě sežrat).
- Schopnost udržet se v dobré duševním stavu či dokonce v optimismu – třeba pomocí meditací, jógy, nějakého nenáročného koníčku apod. Je známý fakt, že lidé, kteří se dokázali bránit depresím a totálně mizantropické skepsi, měli v německých koncentrácích a sovětských gulazích vyšší šanci na přežití (deprese zabíjí).
- Alespoň základy sebeobrany – umění vyhýbat se nebezpečným situacím, schopnost rychlého překvapení agresora a následný útěk a případně i aktivní sebeobrana a umění používat zbraň.
- Schopnost efektivně vařit ze základních surovin
- A také – zahradničení.
Ano, vaření a zahradničení jsou zásadní dovednosti pro přežití. Kdo by to byl v dnešní době řekl, že nějaký vidlák Franta a jeho žena Božena z Kozodírek s oprýskaným barákem a velkou zahradou má v řadě ohledů lepší šanci přežít potravinovou a energetickou super-krizi, než nějaký kvalitně vyšlechtěný PR pracovník z nadnárodního korporátu, žijící v drahém nájemním bytě v Prahééé, že?
Vaření – je to nejen schopnost udělat z vybraných surovin chutné jídlo (tak je to chápáno dnes), ale původně i dovednost připravit z těžce stravitelných nebo dokonce nestravitelných surovin použitelnou potravu. Navíc umožňuje jídlo zbavit nežádoucích látek a choroboplodných zárodků. Také je to znalost konzervace potravin pro dobu nouze (třeba na zimu) – nasolování, zavařování, uzení, sušení…
Zahradničení – prakticky jde o znalost intenzivního zemědělství, aplikovaného na menší prostor.
Základní prvky (částečné) soběstačnosti
Co by si měl člověk pořídit, aby byl alespoň částečně soběstačný?
- Vlastní pozemek
- Zdroj vody
- Skleník / foliovník
- Políčko / záhony
- Sklep a spižírna
- Kompost
- Zvířata
- Energie
1. Vlastní pozemek
Nejlepší variantou je dům s velkou zahradou, ideálně za městem a s připojením na samospádovou kanalizaci nebo jímku. Tím získáte velký prostor pro všechny nezbytné prvky soběstačnosti, jste mimo hlavní centrum problémů (město) a zároveň je v rodinném domě skoro vždy přítomen někdo z rodiny, takže je vše pod konstantní kontrolou. Pokud máte byt nebo jste v pronájmu, je důležité si pořídit alespoň zahradu nebo chalupu za městem. Nejen kvůli pěstování potravin, ale i jako detašované skladiště zásob a místo, kam můžete alespoň na chvíli zmizet do azylu.
Pozemek je vhodné do určité míry vizuálně izolovat od okolí (stačí od ulice). Bude pak hůř vidět, co na pozemku děláte, co na něm pěstujete atd. Vím, že řada lidí doslova nenávidí túúúejáá nebo cypřišky, ale nějaký živý plot je v době krize velmi výhodná věc (dá se použít třeba i habr nebo ptačí zob, ale ty na zimu opadají). Co oči nevidí to srdce nebolí – když půjde nějaký vyhladovělý korportátník kolem vaší zahrady a uvidí přes plot krásná, šťavnatá rajčátka na vašich záhonech, bude jeho nutkání je ukrást větší, než když uvidí jen generické túúúéééjéé. Úlohu samozřejmě splní i dostatečně vysoký plot, terénní překážka, vhodně umístěný dům apod.
A jak velkou zahradu vlastně potřebujeme? Jak velká plocha je nutná k potravinové soběstačnosti per capita?
To se bohužel nedá určit přesně, protože záleží na spoustě faktorů – klimatické podmínky ve vaší lokalitě (srážky, běžná teplota, nadmořská výška…), kvalita půdy, vaše dieta atd. Ale nějaká obecná čísla přeci jen existují.
Teoretické minimum plochy, která může uživit jednoho člověka, je asi 0.07 hektaru – tedy asi 700m2 na člověka. To je docela hodně, že? A taková plocha dokonce vyžaduje specifickou dietu, která je v podstatě veganská (i když kurník by se to té plochy asi vměstnat dal). Pro stravování běžného Evropana, který má v dietě i dost pečiva, hovězího a vepřového masa, vajíček, mléka atd., je potřeba plochu výrazně větší – minimálně 1 350m2 na jednoho dospělého člověka, ale spíš ještě více.
Alternativci by sice díky „biointenzivnímu zahradničení“ teoreticky dokázali přežít i s pouhými 465m2 na osobu, kdy jsou všemožné plodiny namačkáte podle určitého klíče k sobě, ale tenhle způsob je velice pracný a časově náročný. A po pravdě si při takovém nahuštění plodin ani moc neumím představit, jak intenzivní zahrádkář bojuje třeba s pohromou českých pěstitelů – zrůdným plzákem španělským. Případně s bramborovou plísní, která také dokáže v podmračeném a vlhkém roce solidně zmasakrovat zahradu – obzvlášť, pokud je k sobě všechno nahloučeno. Nám kombinace plísně a slimáků minulý rok zničilo minimálně polovinu úrody. Kombinace bramborové plísně a bezohlednosti vládnoucích elit může dopadnout dokonce ještě hůře – třeba brutálním hladomorem.
Jinými slovy – pokud máte čtyřčlennou rodinu, potřebovali byste pro kompletní potravinovou soběstačnost minimálně tak 3 000 metrů jen na zahradu. K tomu samozřejmě rozumný zdroj vody a obrovské množství volného času a energie. To je předpokládám pro 99% z nás jen těžko splnitelné a vyžaduje to velmi specifickou povahu a přístup k životu. My ostatní, kteří asi budeme dál chodit do práce (dokud bude) a nebudeme mít čas ani energii obhospodařovat celé pole s mnoha plodinami, spíš využijeme zahradu k něčemu jinému – ke zpestřování stravy, k částečné soběstačnosti a k získávání potravin s vyšší kvalitou (čerstvé rajče z vlastní zahrady je určitě lepší, než kdovíjak konzervované rajče ze španělské hydroponie).
Užitková zahrada se dá relativně jednoduše udělat i ve svahu.
2. Zdroj vody
Pokud si chcete pěstovat větší množství ovoce a zeleniny, neobejdete se bez vody – běžné dešťové srážky na většině míst republiky na to nestačí. Ideální je mít kvalitní studnu, která je i zdrojem pitné vody. To ale není vždy možné – i pokud byste na ni měli finance (běžná vrtaná studna vyjde asi na sto tisíc) a byli na vhodném místě, je pro stavbu studny nutné i povolení od stavebního a vodoprávního úřadu, takže nemáte jistotu, že vám ji vůbec povolí.
Pokud nemáte přímý zdroj vody (potok, studna), je ideálním řešením sbírání dešťové vody. Ostatně – na zalévání je dešťová voda stejně vhodnější než voda z vodovodu.
Pro výpočet toho, jaký potřebujete přibližný objem nádrž na dešťovku, můžete využít třeba jednu z online kalkulaček. Není ale nutné mít jen jednu obří nádrž, ve skutečnosti je pohodlnější mít po celém pozemku strategicky rozmístěných víc menších nádrží, které třeba sbírají i vodu ze střechy dílny, z garáže apod. Sudy případně můžete přidávat i postupně, takže to tolik nezatíží peněženku. Z téhle vody půjde případně i provizorně vařit (s vodním filtrem jako je třeba Sawyer MINI filter – to je naprosto nezbytná pomůcka pro přežití v mnoha směrech!).
Pokud nádrže na dešťovou vodu spojíte s nějakým sofistikovanějším systémem, jde samozřejmě používat i automaticky na praní, splachování apod. Ale to už vyžaduje stavební úpravy a výrazně vyšší investici. Dejte vědět svoje zkušenosti v komentářích.
Sofistikované řešení kombinované s tepelným čerpadlem.
3. Skleník nebo foliovník
Skleník nebo foliovník by měl být výbavou každé užitkové zahrady, a to z řadu důvodů. Skleník pomůže prodloužit dobu, když můžete pěstovat. Umožní pěstovat plodiny citlivější na chladné podnebí nebo na rychlé změny teplot. Omezuje vysychání půdy. Částečně pomáhá chránit rostliny před škůdci. A další drobnost v době potravinové krize – nikdo neuvidí, co ve skleníku máte (hlavně při použití komůrkového polykarbonátu, který je vhodný i kvůli tomu, že rozptyluje světlo).
Stavbu úplně obyčejného skleníku zvládne asi každý, ať už z připravených hliníkových rámů a polykarbonátových desek nebo třeba ze dřeva přesně na míru a z kombinace pevné fólie a polykarbonátových desek (tak jsem ho postavila já, přesně na míru do zbývajícího prostoru na zahradě).
Moderní technologie dokonce umožňují stavbu skleníků, které mají různé druhy vyhřívání (včetně pasivního) a tak je v nich možné pěstovat po celý rok. Jako u všeho – váš mozek je hlavním nástrojem pro stavbu kvalitního skleníku, studujte :-).
Stavba moderního skleníku v promrzlé kanadské divočině, na mém oblíbeném relaxačním kanálu My Self Reliance.
4. Políčko / záhony
Češi mají oproti mnoha jiným národům velkou výhodu – jsme národ zahrádkářů. Alespoň tedy Češi a Moraváci cca nad 40 let, u mladších ročníků to je se vztahem k půdě a pěstování trošku slabší (i to je jeden z důvodů, proč je dnešní společnost trochu…vykořeněná).
Osobně čím dál tím víc záhonů předělávám na zvýšené – lépe se obhospodařují, o kousíček lépe se chrání před slimáky a neběhají po nich psi ani lidi, takže je snazší v nich udržovat kyprou hlínu. To, že v zimě v nich půda snáz a rychleji promrzne, mi tolik nevadí. Výhodou je i to, že je možné udělat je do určité míry i estetické (třeba z cihel z bouračky) a jdou umísťovat po celém pozemku, když někde máte jen malé, ale vhodné místo.
5. Sklep a spižírna
Nezbytnost pro skladování většího množství zásob. Pokud nemáte pod domem, udělejte si aspoň malý sklípek v moravském stylu. Podzemní sklípek i domácí spižírna umožní skladování nejen zásob nakoupených, ale i vašich vlastních.
Každá plocha se hodí – kolem zahradního sklípku mám svahovky, ve kterých pěstuju hlavně jahody, ale také mátu a super-aromatický tymián. Pozor, tohle řešení je třeba častěji zalévat.
6. Kompost
Kvalitní kompost je základem každé zdravé zahrady, někdy se mu dokonce říká „černé zlato“. Vyhraďte si na něj dostatečný prostor někde na kraji zahrady. Do kompostu velmi doporučuji nasadit žížaly, ideálně ty kalifornské. Výrazně zrychlí přeměnu odpadu na kvalitní kompost. Pozor, nasazení se občas nemusí povést na první pokus, případně nemusí být jejich efekt hned viditelný – já si při nasazení na náš kompost myslela, že se to nepovedlo a všechny pomřely, ale o rok později už byl kompostér těmi kalifornskými nestvůrkami krásně nacpaný a kvalitní černý kompost tam teď vzniká pozorovatelně rychleji.
Na kompostér doporučují dát nějaký druh poklopu (já ho mám z jemného pletiva na králikárny), aby vám do něj nelezly sousedovy kočky, neskákali vám tam vaši psi při hledání smrdutých ňaminek apod.
Připomínám, že na kompost nepatří:
- jakékoli maso a kosti (nejen že to šíleně páchne, ale přiláká to hlodavce)
- mléčné výrobky (z podobného důvodu jako maso)
- výkaly masožravců (psi, kočky…)
- cokoli chemického (plast, chemicky ošetřené materiály, piliny z dřevotřísky…)
- stolní oleje a tuky (maličké množství použitého oleje to zvládne, ale jen výjimečně)
- zbytky napadených rostlin
- vytrhaný plevel nebo části plevele se semínky
Kompostér by měl mí přístup přímo k zemině (kvůli mikroorganismům i žížalkám), je nutné ho občas zobracet rýčem nebo rycími vidlemi a je lepší, když je ve stínu.
Často se také zapomíná na přípravu jíchy (zákvas) – to je primitivní hnojivo, které jednoduše připravíte tak, že do kyblíku s vodou dáte tak do půlky objemu kopřivy nebo pampelišky a necháte je tam asi týden kvasit. Zcezená černá voda je pak docela dobré hnojivo.
Kvalitní a vyzrálý kompost je černý, už nesmrdí a je plný živin.
7. Zvířata
Chov zvířat je velká kapitola, která by vystačila na mnoho a mnoho článků (to ostatně každý z bodů výše). Co je hlavní – chov poskytuje neocenitelné maso, vejce a případně i mléko. Zároveň je ale chov i náročnější než běžné zahradničení a hlavně vás více upoutá k pozemku. Pokud totiž máte slepice, kachny, králíky a nebo páreček pěkných koz, musíte se o ně patřičně starat. Z běžné zahrady můžete bez problémů několik dní odjet, obzvlášť pokud máte třeba ve skleníku systém pro automatickou závlahu – to ale u zvířat nejde, vyžadují mnohem pečlivější kontrolu. A to je i jeden z hlavních zádrhelů domácího chovu.
Víceméně nejjednodušší je chov slepic. I v našem pražském satelitu, kde jsou nové rodinné domky za 15+ mega a půlka lidí tu jezdí v nových Mercedesech, Lexusech a audinách, si část lidí začala slepice pěstovat. Mimochodem – jsou to často ukrajinské rodiny, které se přesunuly do naší země před řadou let při úprku z toho „nádherného, demokratického, prozápadního ráje a laskavého režimu, ve kterém chce každý žít“.
Slepice dávají nejen pravidelně vejce, ale i hnojivo – to se pak používá třeba tak, že se trus dává do nádržky s vodou, nechá se dozrát a pak se opatrně přidává do záhonů (na rozdíl od jíchy pozor na znečištění listové a kořenové zeleniny). Jen pozor – to, že máte slepice, prostě neutajíte. Kohoutek se bude pravidelně pouštět hubu na špacír, a to hlasitě.
K relativně jednoduchému chovu se dá ale doporučit ještě jedno žvižátko – indický běžec. Jde o roztomilý druh kachničky, která neumí moc létat a strašně srandovně chodí…pardon, kvůli tomu ji asi pěstovat nebudete, ale hodí se k jiné zásadní věci – velmi jí chutnají slimáci. A jelikož se z plzáka stal jeden z největších nepřátel českých zahrádkářů i zemědělců, je indický běžec skvělým hlídačem zahrady. Dokonce ani tak nedevastují zahradu hrabáním jako slípky – je potřeba jen případně trochu chránit nejmladší rostlinky, aby je kachny moc nepodupaly těm svýma roztomilýma hnátičkama. Indický běžec snese asi 180-200 vajec ročně (asi půlku co slepice) a je třeba mít aspoň cca 3+1 kusů. Já mám jejich chov zatím rodinou radou zakázán, ale uvidíme po pár dalších katastrofálních nájezdech muslimáků. Ale pozor, slimáci samozřejmě po výživu nestačí a kachny je třeba dokrmovat – to ostatně platí pro všechna zvířata, takže při jejich chovu se náročnost udržování „statku“ poměrně zkomplikuje – musíte krmit nejen sebe a své blízké, ale i zvířátka.
Vcelku jednoduší jsou ještě králíci, kteří nepotřebují moc prostoru a vcelku dobře zvládají zimu, takže jim stačí jen základní zateplení králíkárny. Třeba ovce a kozy už jsou ale dost náročné na prostor, krmení i údržbu. S chovem náročnějších zvířat mám jen malé nebo žádné zkušenosti – podělte se o svoje zkušenosti v komentářích.
Indický běžec nejen že snáčí vajca a žere slimáky, ale je i zábava ho pozorovat.
8. Energie
Záměrný nedostatek energií je jedním z hlavních nástrojů ovládání populace při připravované super-krizi – právě nedostatek energií má dokončit to, co začali globalisté masovou migrací a následně covidovou hysterií (a samozřejmě náklady na vyzbrojováním fašistických režimů). Na energiích záleží v dnešním světě naprosto všechno, včetně potravinářství.
Dosáhnout energetické soběstačnosti pro „normálně“ žijícího člověka je velmi náročné. Solární panely jsou v Česku využitelné jen tak tak, ale úplně marné nejsou. Trochu problém je, že základní systém, který jakž takž uživí malou domácnost, vyjde tak na 400 000 korun (s dotacemi tedy něco přes dvě stě tisíc). Problém je, že při využití dotací musíte být zapojeni do elektrické sítě a tím jste automaticky „v systému“. (opravte mě prosím, pokud jde získat dotaci i pro čistě ostrovní systém).
To, co je opravdová soběstačnost, je „ostrovní systém“ – vlastní elektrická síť, která není připojená k celorepublikové síti. Jeden můj bývalý kolega je stavěl způsobem, že byl dům připojený na samostatný ostrovní systém a hlídal kapacitu baterií. Pokud nabití kleslo pod určitou hodnotu, přehodila se „výhybka“ a dům se přepnul na normální venkovní síť. Nebylo potřeba mít nějaké šílené dva rozvody elektřiny nebo uzavírat smlouvy s oligopolem, stačil dobře nastavený přepínač. Tímhle způsobem bylo zajištěno ideální fungování i pro „doby klidu“.
Na malou chatu by teoreticky mohl stačit ostrovní systém za cca 50 tisíc, ale nemám s tím praktickou zkušenost – dejte prosím vědět v komentářích!
Osobně používám jiné řešení, které má výhodu v tom, že je naprosto mobilní. Používám přenosnou nabíjecí stanici s kapacitou 1228 Wh a k ní (zatím jen jeden) skládací solární panel s výkonem až 200 W. Stanici sebou můžu brát na delší dovolené, jde používat s elektrickým nářadím (nůžky na živý plot, pila…), jde dát do karavanu nebo obytné dodávky a třeba i jako zdroj v mobilheimu na odlehlém pozemku (pokud na něj našetřím).
Zatím jsem s tímto řešením spokojená – pro případy krátkodobých výpadků elektřiny i na cesty je to fajn. Stolní počítač mi z toho běžel celý den (při průměrné spotřebě 100 W – většinu času jsem dělala méně náročné práce). Pozor, zrovna tahle nabíjecí stanice je pořádný macek (má 16 kilo), nemá žádné vychytávky na mobil (to mi naopak vyhovuje) a při rychlonabíjení ze zásuvky opravdu výrazně hučí větrák. Solární panel dává výkon na slunci kolem 150 W, když se trochu zatáhne tak cca 50 W a při opravdu těžkých mracích jen 5-10 W. Při opravdu jasném dni se prý dostane až na 200-210 W, ale to se mi zatím nepovedlo (uvidíme v létě). Spočítejte si tedy, za jak dlouho jeden panel nabije akumulátor na 100%. Za jasného dne to jen tak tak zvládne za celý den.
Velká výhod podobné nabíjecí stanice je její relativně snadná přenosnost, nenápadnost, displej ukazující nabití a odhadovanou dobu provozu. Poseidon 1228 Wh stačí v pohodě třeba na provoz věcí jako je sekačka a dokonce i rychlovarka nebo mikrovlna. Zlatým standardem nabíjecích stanic je asi firma EcoFlow, u které ale zaplatíte více za menší kapacitu.
Pracovní počítač mi doma ještě chrání takzvaná „úpéeska“, tedy UPS (APC s výkonem 390 W) – to je zařízení, na které je počítač konstantně připojený a hlídá výpadky elektřiny a případně i výkyvy v síti. Když dojde k výpadku, umí počítač udržet bez problému v chodu, bez zakolísání (takže nepřijdete o data v rozpracovaném dokumentu apod.). Počítač udrží v chodu tak 5-10 minut a dává přitom hlasitě najevo, že vypadl proud. Během té doby mohu buď připojíte nabíjecí stanici nebo alespoň uložíte práci a počítač vypnete. Některé UPS dokonce umí počítač včas šetrně vypnout samy. Význam UPS stoupá, protože v nestabilní síti hrozí čím dál častěji krátkodobé blackouty (hlavně díky „zelenému“ Německu, které pravidelně zachraňujeme naší levnou elektřinou, kterou nám pak za v době kdy dostatečně svítí slunko a fouká větříček za desetinásobnou cenu prodávají zpět).
Šikovná věc do karavanu, na cesty, na zahrádku nebo do mobilheimu či chatky.
To je ke „stručnému“ seznamu vše. Dejte prosím vědět v komentářích vaše vlastní tipy, dodatky, opravy atd.
A co vlastně pěstovat?
Co jsou ideální potraviny pro pěstování opět záleží na mnoha faktorech – na vaší nadmořské výšce, typu půdy, vašich chutích atd.
Je několik potravin, které možná není nutné pěstovat, protože v Česku zřejmě budou vždy relativně dobře dostupné a nehrozí jejich extrémní nedostatek:
- Brambory
- Mrkev
- Cibule
- Obiloviny – pšenice, žito (to si na zahradě stejně asi nikdo nepěstuje)
Pokud se přeci jen rozhodnete pěstovat například brambory (na zabranou plochu zahrady mají opravdu vysokou výtěžnost), třeba abyste je měli vlastní a čisté nebo případně chtěli méně běžné druhy, dávejte si pozor, kde je na pozemku máte. Brambory snadno chytí plíseň bramborovou, která pak velmi snadno přeskočí třeba na rajčata a okurky a tak můžete přijít o podstatnou část úrody.
Celkově pro pěstování velmi doporučuji pořídit si nějakou pomůcku, která vám rychle ukáže, kterým druhům se u sebe daří a které k sobě nepatří – na první pohled to někomu může připadat skoro jak nějaké „ezo bláboly“, že třeba brambory a rajčata nejsou dobří sousedé, ale v praxi to opravdu funguje, a to z mnoha naprosto reálných důvodů.
Nejlepší potraviny na pěstování, které se u nás v české kotlině pěstují relativně jednoduše a mají dobré výnosy:
- Saláty
- Rajčata
- Okurky a cukety (ve foliovníku nebo skleníku)
- Papriky (ve foliovníku nebo skleníku)
- Dýně (hokkaido)
- Česnek
- Hrášek
- Jahody (chtějí dost vody a hnojení)
- Kanadské borůvky (chtějí kyselejší půdu a hnojení)
- Petržel, pažitka a pórek
- Červený i černý rybíz, ostružiny (existuje už i odrůda bez trnů) a případně angrešt
- Bylinky
Dobré zkušenosti v nižší nadmořské výšce mám třeba s broskvoní, která hodně plodí a vyžaduje menší péči – minulý rok jsme měli z jediného stromku takovou úrodu, že nám broskve lezly ušima a museli jsme hodně zavařovat (to se hodí na zimu). Fajn jsou i zakrslé třešně, případně jabloně. Dobrý je i polozapomenutý morušovník, jehož plody chutnají trošku jako borůvky a obsahují resveratrol, který má antioxidační a antibakteriální účinky. Zajímavá je i mišpule a morušovník – na ty už bohužel nemám místo a tak s nimi nemám vlastní zkušenost.
Jednoduchý na pěstování je i polníček, ředkvičky a rukola, které jsou všechny super do salátů, burgerů apod.
Jednoduchá pomůcka, která překvapivě pomáhá.
Poznámky na závěr
Mít dobré vztahy se svými sousedy je velmi důležité – v době všeobecného nedostatku, nezaměstnanosti, udavačů, zfanatizovaných davů a bujících zahraničních mafií vedle sebe určitě chcete mít člověka, se kterým si můžete v klidu vyměňovat znalosti, navzájem si pomáhat a třeba mezi sebou i v poklidu provádět normální přátelský směnný obchod (třeba jablka za vejce, půjčení bagříku za výrobu webové prezentace apod.).
Pro pochopení toho, jak vypadá opravdová krize v Evropě, se snažte studovat třeba jugoslávskou válku, chování lidí v druhé světové, poměry v naprosto rozvráceném Sovětském svazu na začáku 90. let minulého století nebo ekonomickou, morální i bezpečnostní katastrofu na Ukrajině v posledních cca 10 letech. Samozřejmě čerpejte hlavně z alternativy, protože mainstream byl, je a bude prolhaný až do morku kostí a jeho cílem je vás spíš zmást, ovládnout a dezinformovat, ne z vás udělat samostatně myslící lidskou bytost.
Fajn knihy, které se vyplatí mít doma
Pár tipů na knihy, které se vyplatí mít doma v tištěné podobě. Přihoďte prosím svoje tipy na knihy o zahradničení, pěstování, přežití a na dobré atlasy do komentářů.
- Naučte se zahradničit – Guy Barter
- Zeleninová zahrádka – Roman Pavela
- Jedlé rostliny z přírody – Dagmar Lánská
- Kapesní atlas hub – Miroslav Smotlacha
- SAS – Příručka jak přežít – John Wiseman
- jakýkoli atlas map a automapy
Batoh pro případ nouze a útěk aneb „bug out bag“
V předchozích dílech jsme si řekli o tom, jak přežít krizi na vlastním místě – tedy jak přečkat už takřka nevyhnutelné ekonomické, potravinové a bezpečnostní problémy naší země ve vlastním domě se zahradou nebo v bytě, který je ideálně rozšířený o chatu/chalupu nebo alespoň zahrádku.
To, že většina lidí v Česká republice dokáže přečkat budoucí super-krizi způsobem, že si někde vytvoří svůj maličký azyl a „tiše drží pozici“, je poměrně pravděpodobné. Když se podíváme do historie, normální Češi se během válek a krizí většinou dokázali stáhnout do sebe, schovat se pod krovky a přečkat nejhorší časy relativně v klidu – tedy alespoň ve srovnání se zbytkem Evropy, kde každé vraždění bývá rozsáhlejší, nepokoje masovější, války intenzivnější, fanatici fanatičtější a hladomory krutější.
Bohužel teď máme nejhorší vládu od dob druhé světové války a ta může naši osvědčenou českou metodu přežívání stylem „želvička“ znehodnotit. Našim zkorumpovaným elitám se daří připravovat půdu pro opravdu výjimečně obrovský průser. Stačí se zamyslet nad několika věcmi, které se staly v posledních dvou letech a hlavně v posledních 100 dnech.
O rozvrácení našeho zdravotnictví a masovém napíchání experimentálních lektvarů do populace jsem psala už hodněkrát – zápalná šňůra téhle bomby už dohořívá ke svému temnému cíli (epidemie zánětů srdce, autoimunitních onemocnění, rakovin…). Naše loutková vláda se ale nespokojila jen s obrovskými zdravotními a ekonomickým problémy, způsobenými hystericky přepálenou reakci na relativně málo významný nový virus. Ne, chtějí to dotáhnout ještě dál.
Připravili půdu i pro absolutní kolaps energetiky a potravinářství a k tomu dělají všechno možné i nemožné k tomu, aby nás navíc zatáhli i do válečného konfliktu. Do cizí války mezi mocnostmi (jako obvykle vedenou na cizím území), kterou navíc za naše peníze umanutě přiživují a zhoršují.
Nastavením prakticky nulových pravidel na hraničních přechodech pak naši tupí elitáři způsobili to, že k nám z Ukrajiny proudí nejen skuteční uprchlíci, ale také se sem přesouvá ukrajinská mafie a těžcí zločinci (včetně vrahů), které prezident Zelenský nejen propustil, ale ještě je vybavil zbraněmi. Co je ještě horší – je prakticky jistota, že sem přebíhají i dezertéři z fašistických jednotek jako je Azov – to jsou ti milí pánové, kteří v domech upalují lidi, nožem zaživa vyřezávají zajatcům oči, uřezávají nebo prostřelují politickým oponentům nohy, maminkám vyřezávají z břicha děti nebo na tělo umučené holky vypálí hákový kříž. Jsou to absolutní démoni, navlečení do lidské kůže. Tihle „lidé“ k nám za nadšené podpory naší vlády a pražské kavárny přecházejí mezi skutečnými uprchlíky. Tyhle stvůry, před kterými miliony běžných Ukrajinců už roky utíkají z vlastní země, se teď pohybují i mezi námi, v „naší“ zemi (která už ve skutečnosti naše moc není). Až se tihle neonacisté trochu vzpamatují z úprku před ruskou armádou, připravte se na bezpečnostní peklo. Po kolapsu zdravotnictví, ekonomiky a energetiky nás možná čeká i určitý kolaps policie a bezpečnosti.
Doufejme, že nedojde na opravdu katastrofické scénáře, ale kurz je zatím nasměrován přímo do pekla. Je tedy dobré připravit se na alternativu budoucnosti, kdy budete muset velmi rychle sbalit základní vybavení a zmizet z domu – pro případ přírodních katastrof, sociálních nepokojů, prudkého zhoršení bezpečnosti ve vaší lokalitě nebo dokonce kvůli válce, kterou nám sem zatáhne současná vláda.
Příprava na únik z domu
Zkušenosti lidí z jugoslávské i ukrajinské války ukazují, že se může i v Evropě velmi lehce stát, že svůj pečlivě nachystaný azyl budete muset urychleně opustit. Možná se do roka či dvou budete muset náhle a rychle přesunout na nějaké bezpečnější místo v naší zemi, ale možná i někam dál, do jiné země… I když je pravda, že se globalistickým lídrům povedlo destabilizovat Evropu tak šíleným způsobem, že tu bude těžké najít jakékoli místo, kam vlastně za bezpečím utéct.
V každém případě platí pořád stejné pravidlo: nejlepším způsobem, jak přežít budoucí krizi, je připravit se VČAS na různé alternativy. Jednou z nich je i schopnost velmi rychle sbalit zásadní věci a buď v autě nebo dokonce pěšky opustit nebezpečnou lokalitu. Můžeme tisíckrát doufat, že se to u nás nikdy nestane, ale moudrý člověk se pro jistotu připraví i na tuto alternativu. A samozřejmě nejde jen o nutnost zdrhat před nějakým fašistickým gangem, mafií nebo bombardováním. V posledních dvaceti letech jste mohli jasně vidět, že ani naší překrásné kotlince se nevyhnou povodně nebo dokonce tornáda – i při takových událostech pomůže mít někde připravený batoh, který jen čapnete a během pár minut zmizíte z nebezpečné lokality.
Takový batoh má víceméně dva základní druhy – evakuační zavazadlo a „bug out bag“.
Evakuační zavazadlo je menší zavazadlo, které je určeno na překonání v podstatě jen několika hodin v nouzi než na nějaké velké cestování a dlouhodobé přežití – je určeno třeba pro případ povodní, kdy je pravděpodobné, že se k vám dostane pomoc během několika hodin či jednoho dne. Proto je malé a lehké a obsahuje jen základní věci. Je určené spíš k tomu, abyste na sebe snáze upozornili. Proto batoh bývá výrazně oranžový a je v něm třeba reflexní vesta, termofólie (aka izotermická fólie), svítilna, malá lékárnička, píšťalka, láhev vody, čokoláda, nůž, rukavice a jasně viditelná pláštěnka. To víceméně svačí.
Výrazně barevné evakuační zavazadlo – hlavně pro případ požárů, přírodních katastrof apod.
„Bug out bag“ je naopak pro útěk na delší dobu. Přeložit by se to dalo třeba jako „batoh pro nouzový únik“ nebo „batoh pro vyzmiznutí“. Obsahuje věci na delší přežití a má vás dělat spíš nenápadnými. V podstatě se silně překrývá s normální výbavou pro trampy nebo turisty (obsahuje i spacák a stan nebo celtu apod.). Připomínám druhý díl o metodě Gray man – spíše se vyhněte „takticky“ vypadající výbavě, lepší je splynout s davem a nebudit žádnou pozornost vojensky vypadající výbavou.
Příklad malinkého a velmi nenápadného “bug out bag”
My si na následujících řádcích povíme právě o „bug out bagu“. A to ve dvou variantách – je totiž rozdíl, jestli máte na přípravu úniku třeba celý den a můžete jet autem a nebo jestli máte jen pár minut a musíte zmizet pryč pěšky, případně jen naskočit do přistaveného evakuačního vozidla. V prvním případě můžete mít zabalenou spoustu věcí, které sice nejsou nezbytné pro okamžitou záchranu života, ale rozhodně vám extrémně zpříjemní následující dny a týdny života (třeba nafukovací matrace na spaní, velký stan a mobilní lednice). V druhé případě se potřebujete pohybovat hlavně rychle a vlastními silami, takže musíte nést jen to nejvíc nezbytné vybavení.
Úvodní tipy
- Snažte se mít všechny cestovní věci hezky organizované do menších brašen nebo obalů, které pak máte ve velkém batohu – pomůže to výrazně snazšímu a rychlejšímu hledání potřebných věcí a také je to zásadní předpoklad pro rychlé balení pro různé účely (na výlet na jednu noc potřebujete jiné vybavení, než na cestu na týden nebo než na útěk na neznámou dobu).
- Mějte vše připraveno na jednom, maximálně na dvou jasných místech – budete schopni zabalit mnohem rychleji a výrazně tím snížíte šanci, že něco zapomenete.
- Mějte připravené všechny zásadní dokumenty na jednom místě (třeba v trezoru), a to ideálně v nepromokavém obalu. Rodný list, pas, vysvědčení, pár citově důležitých fotek apod. V případě evakuace je dobré prostě jen sáhnout na vybrané místo a mít vše potřebné připravené.
- Mějte doma vždy dostatek hotovosti (ideálně alespoň 5 000,- Kč), a to v menších bankovkách (ideální jsou 200 Kč bankovky) – hotovost se hodí z mnoha důvodů. Obzvlášť v krizi se můžete dostat do situace, kdy budete moct použít kreditku tak možná na mazání másla na chleba. O „chytrých“ appkách na mobilu ani nemluvě.
- Pokud to dokážete, mějte vše sbaleno tak, aby nikde nic necinkalo a neskřípalo (já třeba do sady nádobí dávám ubrousky a houbičku) – cinkající hrnečky na batohu nebo chřestící příbor v ešusu na vás bude nejen strhávat pozornost, ale taky vás začne po chvíli pěkně sr…otravovat.
- Pro více členů rodiny je výhodné, když má každý z nich v batohu všechny podstatné věci (základní oblečení, pláštěnku, doklady, trochu peněz, trochu jídla a pití, multitool nebo zavírák, mobil s powerbankou, věci na rozdělání ohně, termofólii, slzák, malá svítilna, píšťalka, pro děti kartičku s kontakty) – nikdy nevíte, kdy vás může nějaká neodhadnutá událost dočasně rozdělit.
- Udržujte se v rozumné kondici – nejen pro spokojený a dlouhý život, ale i kvůli tomu, že vydržíte dlouhé pochody na desítky kilometrů a případné útrapy (nedostatek jídla, nošení těžší výbavy, věznění fašistickým režimem atd.).
- Znovu opakuji – to absolutně a totálně nejdůležitější pro krizové scénáře je váš mozek. Pracujte na svých praktických dovednostech (vaření, práce se dřevem, znalost přírody a map, schopnost zklidnit se meditací apod.). Dokud vás nezasáhne nepřátelská kulka nebo nůž (a nebo mrtvice), máte svoje znalosti, dovednosti a duševní odolnost vždy u sebe. I tu nejlepší výbavu vám může někdo ukrást, s dobře připravenou myslí ale dokážete překonat zdánlivě nepřekonatelné i s minimální nebo žádnou výbavou.
Lidský mozek – nejdokonalejší nástroj a zároveň i nejnebezpečnější zbraň na planetě.
A ještě jeden zásadní tip – je skoro zbytečné mít doma nějaký ultra-cool-mega-super únikové zavazadlo, které je nacpané drahými vychytávkami, když jste v životě nebyli přes noc v lese nebo jste už mnoho let nespali ve stanu nebo nedělali dlouhou túru. Ideální je svůj „bug out bag“ pravidelně používat na výlety a delší túry. Díky tomu si:
- Odladíte věci v zavazadlech přesně pro svoje potřeby.
- Naučíte se vše používat a získáte potřebné dovednosti.
- Nebudete překvapeni spoustou nepříznivých okolností (třeba tím, jaká dovede být i po relativně teplém dnu v noci ve stanu zima, jak špatně vybrané stanoviště může udělat z noci peklo plné hmyzu/smradu/mokra apod.).
- Nebudete mít výbavu jen na ozdobu, ale využijete ji i v době klidu pro běžnou turistiku.
Nebudu vám dále psát nějaký definitivní seznam toho, co máte mít v zavazadlech připraveno – každý má vlastní potřeby. Místo toho vám ukážu svoji vlastní běžnou výbavu, kterou už několik let používám. Pro inspiraci.
Vše níže je „plná výbava“ pro dvě osoby, kterou mám pro situace, když přejíždíme autem. Pokud musím vše nést na vlastních zádech od začátku do konce, tak jen vybrané brašničky přeházím do jednoho batohu a jedné brašny.
Hlavní zavazadlo („hygienická brašna“)
Tohle je moje hlavní zavazadlo, které si sebou beru prakticky vždy – dokonce i na návštěvy na vzdálenějších místech, které ani nemusí být přes noc (protože se někdy mohou nečekaně zvrtnout ). Obsahuje všechny nezbytné hygienické potřeby, lékárničku atd. Mám to i připravené tak, že ve velké brašně mám vloženou menší zapínací hygienickou taštičku, kterou snadno přenesu třeba do koupelny v kempu, v hotelu nebo někam k potoku.
1 – síťka proti hmyzu na hlavu; při chůzi ideálně s kšiltovkou, v noci jen tak přes hlavu
2 – nezbytné zapalovače a sirky (lepší mít v každém zavazadle)
3 – menší zásoba trvanlivých cukrovinek pro případ nouze nebo pro energetickou vzpruhu (včetně hroznového cukru); plná výbava jídla je v jiném zavazadlu, tohle je jen malá, trvanlivá „nouzovka“, která může být v brašně stále připravená
4 – karty, případně malé skládací šachy, quarteto apod. (bez elektřiny ukrátí čas, odvede pozornost od nepříjemných okolností při dlouhém čekání apod.)
5 – zápisníček s pár tužkami a propiskami (pro napsání vzkazu, zakreslení plánku, děti si můžou kreslit atd.); k tomu je zalaminovaná karta s důležitými telefonními čísly (na příbuzné, odtahovku apod.)
6 – čistící ubrousky (v místě bez vody zásadní věc)
7 – malé rádio (původně pro poslech případných nouzových zpráv nebo hudby; aktuální média ale už existují v naprosto paralelní realitě a posluchače dezinformacemi spíš ohrožují – zřejmě ho vyhodím a nahradím malým mp3 přehrávačem s rozhlasovými hrami a hudbou; Pozor, telefon má GPS a v určitých situacích může být jeho zapnutí nebezpečné!
8 – záložní AA a AAA baterie do svítilen apod. (pozor, je potřeba je občas zkontrolovat, jestli nevytekly)
9 – nabíjecí kabely na smartphone, tablet, mp3 apod.
10 – powerbanka, alespoň 10 000mAh (lépe 15 nebo 20 mAh se signalizací nabití)
11 – skládací mini-osuška (saje překvapivě hodně, koupíte třeba ve sportu a outdoor obchodech)
12 – lupa se svítilnou (hodí se třeba při vyndavání třísek, ale v létě jde použít i na rozdělání ohně)
13 – buzola (asi nemá smysl, pokud s ní neumíte)
14 – svítilna (na fotce chybí několik dalších mini-svítilen – mobil nevydrží věčně)
15 – multitool (naprostá nezbytnost, hodí se na spoustu věcí)
16 – tužkový brousek
17 – náhradní brýle (případně cokoli, co je pro vás nezbytné – třeba oxymetr, měřič hladiny glukózy apod.)
18 – termofólie (stojí pár šupů, je extrémně skladná a lehká a přitom dokáže překvapivě dobře ochránit před nepřízní počasí – třeba přehození přes ramena ve větru nebo pod sebe na zem pro menší ztrátu tepla)
19 – několik gumových rukavic, pokud musíte sahat na nějaký eklhaft
20 – léky
- živočišné uhlí (parádní věc, hodí se nejen na průjem ale i při otravách apod.)
- Smecta
- Endiaron
- Paralen
- Ibalgin
- plato vitamínů
- tuba šumivých vitamínů, které nejen že dodají nezbytné látky, ale můžou třeba i pomoct přebít horší chuť vody
- Fenistil – gel na zklidnění, když vás pokouše hmyz apod.
21 – nůžky (s oblým hrotem, aby nic nepropíchly)
22 – pár respirátorů (noste i mimo různé plandemie, proti kterým stejně nemají význam – jde spíš o ochranu dýchacích cest v mimořádně prašném prostředí nebo třeba po požáru, kdy je ve vzduchu spousta popílku)
23 – základní věci z lékárničky (můžete třeba vykuchat starou autolékárničku)
- škrtidlo
- dva obvazy
- 1-2 sady náplastí
- obinadlo
- šátek
24 – antibakteriální utěrky
25 – pár balení kapesníčků
26 – tampóny
27 – kleštičky na klíšťata (důležité obzvlášť pokud cestujete s psím doprovodem)
28 – pár základních šminek
29 – záložní mýdlo
30 – špunty do uší v tubičce (hodily se mi mockrát třeba v hlučném kempu, mohou pomoct i když budete chtít spát v bombardované oblasti apod.)
31 – sáčky (na odpadky – ať po vás nezůstane svinčík a nelezou vám do odpadu hmyzáci a hlodavci; podle odpadků jde také zjistit, že jste někde byli a před jakou dobou, takže pokud chcete být schovaní, pytlíčky pomohou odpad lépe spravovat a odstraňovat)
32 – zubní hygiena (malé balení ústní vody, skládací kartáčky, zubní nit, zubní pasta + je tam ještě balení šťourátek do uší)
33 – repelent proti hmyzu
34 – krém
XX (není na fotce) – krém na opalování a po opalování (během letního období)
XX (není na fotce) – sada šitíčka
Další zavazadlo je cestovní kuchyňka a pak cestovní batoh – protože cestujeme vždy ve dvou, máme každá jeden batoh. Trochu bezpečnější by bylo mít vše rovnoměrně rozložené do dvou batohů a ne to mít takto tematicky rozložené, ale my se nikdy nerozdělíme a tak je to pro nás praktičtější takto.
V obou následujících batozích je hodně volného místa – to je proto, že do „cestovní kuchyňky“ těsně před cestou naházím jídlo (to je na pár minutek) a do „cestovního batohu“ naházím vhodné oblečení podle ročního období. Celkově vše dokážu zabalit za 5-10 minut, což v 99,99% času bohatě stačí.
Cestovní kuchyňka
V tomhle batohu mám sbaleno vše potřebné pro přípravu jídla i jídlo samotné.
1 – plynové vařiče a plynové kartuše (běžně nenosím dva, ale teď dva různé testuji)
2 – líh a lihový vařič (běžně nenosím, jen ho teď zkouším – líh je na vaření skoro na prd)
3 – skládací vařič na pevný líh (běžně nenosím, aktuálně jen zkouším)
Dodatek k vařičům – stačí nosit jen plynový vařič, který je nesrovnatelně lepší než ostatní druhy vařičů; tady toho mám víc, protože si zkouším vaření na různých druzích vařičů; moje zkušenost zatím je, že plyn je absolutně nejlepší, pak je obří pauza a přichází pevný líh/Pepo, které sice vodu ohřeje, ale strašně špiní nádobí; nakonec je tekutý líh, který má prd výhřevnost a tak je nejslabší variantou vařiče; když jedeme autem a na delší dobu, vozím větší kufříkový vařič Meva THUNDER, na kterém se vaří nesrovnatelně pohodlněji
4 – křesadlo a pár zapalovačů
5 – filtr na vodu (naprosto zásadní věc – stojí něco přes tisícovku a umí velmi dobře čistit vodu; já mám velmi citlivý žaludek, ale díky filtru jsem pila např. dešťovou vodu a nic mi nebylo; např. na videu z Mariupolu vidíte, že tam lidi přišli o zdroj pitné vody, museli pít z kontaminované studny a měli z toho pak zažívací potíže – pro celý vchod by přitom stačil jediný filtr, který podle výrobce vydrží na filtraci až 378 000 litrů vody!)
6 – čistící tablety na vodu (pozor, neodstraní nečistoty, jen likviduje bakterie a udržuje vodu bez nich až 6 měsíců)
7 – houbička na mytí nádobí
8 – dva hrnečky
9 – balíček svíček (běžně jich mám víc)
10 – koření na vaření ve vodotěsném obalu
11 – jar na mytí nádobí (v přírodě používejte v případě nutnosti jen špetku!)
12 – záložní čaj
13 – skládací sada nádobí na vaření (obsahuje konvičku, pánev a hrnec)
14 – skládací kanystřík na 5 litrů vody
15 – skládací sada nádobí (obsahuje zavírací talíř/misku, skládací hrneček, dvě pixličky, prkénko na krájení a 2-3x spork (kombinace vidličky, nože a lžíce)
16 – nějaké zásobní potraviny, které mohou být v batohu dlouhodobě (na fotce chybí káva)
K tomu připomínám, že do batohu patří ještě čerstvé jídlo, které tam dám těsně před cestou.
Cestovní batoh
Můj „cestovní batoh“ je hlavně na oblečení a nástroje. Obvykle obsahuje následující věci:
1 – dvě velká, silná, maskáčová ponča proti dešti s kapucí (v přírodě se pod nimi jde i relativně dobře skrýt) + menší, barevné pončo proti dešti (ještě lepší by bylo jasně oranžové – pro případ, že bychom naopak ctěli být jasně vidět)
2 – ultraskladný “minibatůžek” – na oddělení oblečení nebo pro případ, kdy je potřeba různě rozdělovat věci
3 – skládací lopatka s X dalšími věcmi v rukojeti (když třeba chcete zahrabat biologický odpad po jídle apod.)
4 – několik termofólií (jak bylo popsáno výše – lehké, levné, extrémně skladné, hodí se v podstatě jednorázově proti nepřízni počasí – přihazuji je do každého zavazadla)
5 – potravinová fólie na balení potravin, ale i čehokoli jiného, co chcete ochránit před vodou a odřením; můžete přidat i roli alobalu na pečení jídla na ohništi
6 – mini-dalekohled (jen kukátko, pro rychlou orientaci)
7 – zapalovače, křesadlo a sirky (vše chráněno před vodou)
8 – skládací nůž (v batohu mívám ve skutečnosti nožů víc, tohle je jen vzorek )
9 – svítilna na hlavu (vynikající věc, protože s ní máte volné obě ruce)
10 – lepicí páska (super-univerzální použití – oprava stanu, provizorní opravy oblečení a obuvi, klidně i provizorní pouta a cokoli vás napadne)
11 – skládací pilka na dřevo (využívám minimálně a časem ji asi z výbavy odeberu)
12 – záložní uchošťoury
13 – záložní vložky
14 – větší sáčky (hlavně na odpadky, aby po vás kdekoli zůstalo naprosto čisto; provizorně ale třeba i na přenesení vody a na uložení věcí, když musíte i s batohem do vody apod.)
15 – záložní mýdlo
16 – hromada kapesníčků (na smrkání, utírání nečistot, pomoc při rozdělání ohně, toaletní papír)
17 – pár stahovacích pásků
18 – roušky (ne proti nějakým virům, ale pro reálné využití, viz popis výše)
19 – dvě lana (např. na upevnění hamaky, na pověšení prádla, připoutání věcí na batoh apod.)
20 – ochranné rukavice (na práci s dřevem, výměnu kola apod.)
21 – záložní hroznový cukr na rychlé dodání energie
22 – svítilny (ve skutečnosti jich mám v batohu více)
23 – píšťalka s teploměrem (pro přivolání pomoci v případě nouze; mějte ji okamžitě dostupnou někde zvenku na batohu)
24 – papírová mapa republiky (není závislá na energii v mobilu nebo na pokrytí GPS signálem; v určité situaci také nebudete chtít mít zapnuté GPS / lokalizační služby)
25 – náramkový parakord (mám pocit, že tenhle je s malým šitíčkem uvnitř)
26 – parakord s malým kompasem
K tomu vždy ještě přihodím potřebné oblečení – spodní prádlo, záložní kalhoty/tepláky, záložní mikinu apod.
Další výbava při cestě autem
K výbavě na fotkách patří ještě variabilní vybavení, které naházíme do batohů či auta podle potřeby. Máme vše připraveno v jedné velké Ikea tašce a z ní vyndám výbavu podle potřeby – buď lehké a malé varianty pro přesuny pěšky a nebo težké a velké, ale mnohem pohodlnější výbavu pro cestování autem.
Cestování pěšky, s menším zavazadlem:
- 2 velmi skladné spacáky (jdou připnout k batohu)
- 1 malý, barevně nenápadný stan (jde připevnit na batoh)
- 2 mikro-nafukovací matrace (malinké, jdou sbalit do batohu)
Cestování autem, věci jsou v kufru:
- 1 dekový spacák (pod nás)
- 2 polštářky (jdou koupit i nafukovací)
- 1 velký stan, ve kterém jde i stát (je to těžké monstrum, ale velmi prostorné)
- 2 nafukovací matrace (není nic horšího, než když vás od studené země chytí záda!)
- Skládací kufříkový stolek
- 2 skládací stoličky
- Skládací, tašková lednička (napájená ze zapalovače)
- Velký plynový vařič
A nakonec obsah batůžku, který nosím vždy a všude a při cestování jen jeho obsah přehodím do cestovního zavazadla (pokud nejedeme autem):
- základní lékárnička
- pepřový sprej (rychle dostupný v boční kapsičce – zahrabaný v kabelce nebo v batohu je vám k ničemu! Hodí se třeba i proti vztekým psům, nejen proti vzteklým lidem.)
- malá čelovka
- peněženka + mobil
- propiska a notýsek
- zavírák
- 2x univerzální šátek (na hlavu, krk, přes obličej…)
- propisková svítilna
- plastový boxer (rychle dostupný)
- kapesníčky
- lůj na rty
- gelová dezinfekce
Pistoli zatím nenosím, ale na delší cesty ji vzhledem k prudce klesající bezpečnosti u nás možná brát začneme (zatím ne klasickou střelnou zbraň, ale překvapivě účinný RAM revolver skupiny D Umarex HDR .50, ve kterém mám v zásobníku na střídačku nabité pepřové náboje a náboje kombinující gumu a kov – ty na těle udělají bolestivé modřiny i přes oblečení a bez problémů vystřelí oko nebo prostřelí tvář; pozor, pokud byste si chtěli RAM pořídit, vždy koukejte po verzi s nejvyššími Jouly, tj.minimálně 11 J a ne 7,5 Joulů! Druh munice i Jouly dělají velmi podstatný rozdíl.).
A to je vše, přátelé.
Znovu zopakuji – základní pravidla jsou:
- Mít vše vždy připravené, abyste mohli věci sbalit během pár minut a nic nezapomněli.
- Ideálně mít věci rozdělené na cestu pěšky (min výbava) a na pohodlné cestování autem (max výbava)
- Pravidelně vše používat při turistice – ať vše ozkoušíte, doladíte pro svoje potřeby a zlepšujete svoje dovednosti
Pokud vás ukázkový seznam zklamal a máte vlastní, mnohem lepší, klidně ho napište do komentářů :-).
Pro přežití je většinou výhodnější vypadat jako úplně obyčejný turista.
Sledujte nás na Telegramu: t.me/cz24news
Autor: Nikola Bornová
ZDROJ: bornova.pub
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi