Jan Bartoň: Jourová a její zelená EU

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

EU: Česká eurokomisařka Věra Jourová vystoupila na konferenci Forum 2000 a ČTK představila výtah z jejího projevu. Hovořila o procesu, který zasáhne každého Evropana a o ohrožení demokracie.

Tři velké paralelní procesy změní život každého občana v Evropské unii. Jde o ekologickou a digitální proměnu a obnovu po koronavirové pandemii. Demokracie a vláda práva jsou podle Jourové v ohrožení a je otázkou, zda jde o dočasnou záležitost, nebo něco většího, co bude vyžadovat silnější reakci…Zmínila, že komunistická strana se do Sněmovny nedostala a že extremistické strany, které se samy označují za patrioty, nezískaly víc než dřív, přestože kampaní podněcovaly v lidech strach a nenávist. Česku Jourová popřála, aby mělo sebevědomou reprezentaci, jež zachová prozápadní orientaci.
Místopředsedkyně EK už dříve uvedla, že se v Polsku a Maďarsku zhoršuje situace kolem vlády práva a evropských hodnot. Dnes zmínila nález polského ústavního soudu, podle něhož je polská ústava nadřazená předpisům Evropské unie. Pokud nebudou pravidla respektovaná stejně v každé části Evropy, začne kolabovat, míní Jourová.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Jourová plní vzorně roli převaděče myšlenek Evropské komise a Evropského parlamentu. Je nutné připomenout, že právě Jourová dostala do vínku gesci vlády práva a reaguje přesně tak, jak předsedkyně Evropské komise při její nominaci počítala. Vládu práva, která se dle EK porušuje v Maďarsku a Polsku, má na starosti komisařka z dalšího státu Visegrádské čtyřky.

Někdejší první místopředsedkyně Hnutí ANO Jourová je ve shodě s politikou, že s komunisty a extremisty se nejedná, jenom pozapomněla, že její nominaci prosadil Andrej Babiš za Hnutí ANO, se kterým se dnes už také nejedná. Co se povzbuzování strachu a nenávisti týče, je názor Jourové o SPD relativně umírněný. To Hlídacípes.org komentuje výsledek voleb tak, že SPD ztrácí podporu a že její voliči jsou „lumpenproletariátem“. Volební výsledek SPD Tomia Okamury, přibližně stejný, jaký mělo hnutí v minulých volbách, ukazuje, že styl politického primitivismu zaměřený na lumpenproletariát má svoje limity. Popravdě, není mi jasné, co je populistického na kritice Green Dealu, když se proti této politice vymezuje i strana nového premiéra a předsedy ODS Petra Fialy. Europoslanec Alexandr Vondra svůj komentář k současnému raketovému růstu cen energií zakončil těmito slovy: Frans Timmermans, který v EU zodpovídá za klima politiku, situaci bagatelizoval, jak je jeho dobrým zvykem. Můj projev byl přesně opačný: naše dekarbonizační plány jsou vražedné. Nejsou ani vzájemně provázané. Zastavme je, dokud je čas. Udělejme nejdřív precizní dopadové studie, Jinak to zdiskredituje nejen zelenou agendu s potřebnou péčí o životní prostředí kolem nás, ale rozvrátí to celou EU.

Co se vlády práva týče, je zřejmé, že Jourová je velkou přítelkyní demokracie takzvané liberální. Jestliže v Rusku státní moc postihuje nesouhlasné projevy vězením, což u nás kritizujeme, Polsko a ani Maďarsko nejsou v podobné situaci. V obou těchto státech existuje opozice, která má dostatečný přístup k médiím, i když si zejména ta maďarská stěžuje na omezování jejího přístupu do nich. Vláda Viktora Orbána má podporu poloviny maďarských voličů a maďarská opozice se nyní snaží, podobně jako antibabišovská opozice v Česku, před dalšími volbami sjednotit, aby měla šanci Orbánově straně konkurovat. Pojem „vláda práva“ je však chápán v Evropské komisi jako poslušnost politice EU a každý, kdo vybočí z řady, dostane přes ústa.

Každá demokracie má svá omezení. U nás například milion voličů volilo strany a hnutí, které se nedostaly do poslanecké sněmovny, protože nepřekonaly uzavírací klauzuli 5 %. Média tleskají, že pod čarou zůstali komunisté, a naopak počítají, kolik voličů chybělo ČSSD či Přísaze k tomu, aby do poslanecké sněmovny proklouzly. Protože ale u nás zvítězily „proevropské síly“, je to v pořádku a oligarchický projekt ANO skončí v opozici, což je taky v pořádku. To je ale již pohled demokracie, která si říká „liberální“ a která apriorně škatulkuje strany na dobré a zlé. Komunisté, ti mají za sebou opravdu temnou minulost, ale u jejich propadu je zcela jiný faktor – a to generační. Staří voliči KSČM prostě odcházejí. V daném případě nelze hovořit o žádném prozření české společnosti, ale je možné pouze konstatovat to, že třicet let od listopadového převratu v roce 1989 už znamená tolik let, že voličský elektorát komunistů – velmi spolehlivý – už odešel i se svým komunistickým přesvědčením. Propad ČSSD je z pohledu liberální demokracie také v pořádku, protože ČSSD se pod Janem Hamáčkem a Janou Maláčovou proměnila v ty největší populisty vyhrožující zdaněním vysokých platů a vyvlastňováním bytů. O populismu hnutí ANO se také u liberálních demokratů nepochybuje.

Existuje tedy politický program takzvaně proevropský, který se považuje za správný, zatímco ten, který se odvažuje některé nápady z Bruselu odmítnout, je populistický a jeho voliči jsou lumpenproletariát. A přitom výsledek evropské politiky byrokratického přístupu k takzvané dekarbonizaci ekonomiky formou extrémně drahých emisních povolenek vyhnal ceny elektrické energie, plynu i uhlí do nových maxim, a tak se roztáčí inflační spirála, ze které Petr Fiala zcela mylně obviňoval a obviňuje Babišovu vládu. Nyní chce o emisních povolenkách v Bruselu jednat, ale politiku záchrany klimatu se mu nemůže podařit byť jen drobně změnit.

SPOLU se podařil výborný marketingový předvolební tah – prodali politiku Antibabiš masivní billboardovou reklamou, na kterou se ANO ani koalice PIRSTAN nezmohly. Již brzy se ukáže, že problém evropské politiky je jinde než u dosluhujícího českého premiéra. Je jím odklon od racionální ochrany životního prostředí ke scestné politice záchrany klimatu, která si prostě vyžaduje oběti. A tady narazí i nová česká vláda.

Autor: Ján Bartoň