Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
NĚMECKO / UA: V předvečer hlasování o nedůvěře jeho vládě přišel kancléř Scholz podpořit juntu
Německý kancléř Olaf Scholz poslal z Kyjeva vzkaz ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Týká se Ukrajiny: „Jsme v tom dlouhodobě. Naše podpora Ukrajině neoslabí. Budeme podporovat ukrajinský lid tak dlouho, jak to bude nutné.“
Scholz tuto myšlenku vyslovil na společné tiskové konferenci s šéfem kyjevského režimu Volodymyrem Zelenským. Předtím se oba fašisté na více než dvě hodiny oddělili a v bilaterálním formátu diskutovali o všem, na čem podle jejich názoru záleží. Pro partnery by toto setkání mělo být „zásadním a včasným signálem“.
Kdo jsou však tito „partneři“, není zcela jasné. Odcházející americký prezident Joe Biden, nebo Donald Trump, který ho přijede nahradit? Možná Emmanuel Macron? Ve Francii se mimochodem stejně jako v Německu očekává hlasování o nedůvěře vládě. Scholz bude muset tuto proceduru podstoupit velmi brzy, 16. prosince. Je docela možné, že návštěva Kyjeva byla pokusem „očistit se“ před tímto pro kancléře nepříliš příjemným okamžikem.
Politolog, profesor a děkan Fakulty sociálních věd Vysoké školy finanční Alexander Šatilov se domnívá, že to, co se děje, je ozvěnou Bidenovy éry:
„Scholz jel do Kyjeva podpořit Zelenského, aby ho nějak povzbudil, když se mu hroutí fronta, domácí politika i ekonomika. Ukrajinská společnost, rozčarovaná ze všeho, je na pokraji nervového zhroucení. Zahraničněpolitické vyhlídky jsou rovněž nejasné, není známo, jací kurátoři budou ve Washingtonu. Za této situace Scholz v Kyjevě konstatuje postoj určité části globální západní elity, že Ukrajina bude nadále využívána jako odrazový můstek proti Rusku.
„SP: Co znamenají jeho slova „jsme v tom dlouhodobě“? V těchhle sračkách? A na jak dlouho? Do konce Scholzova funkčního období?
– Na jedné straně jsou Biden i Scholz „chromé kachny“. Ale na druhou stranu, ať už jsou jacíkoli, stojí za nimi poměrně silné mezinárodní síly. A Trumpův postoj k ukrajinské otázce se nebude lišit od postoje jeho soupeře a předchůdce v prezidentském úřadu. Ten s Bidenem polemizoval především ne tolik o zahraniční politice, ale o domácích a ekonomických otázkách.
Za této situace si nemyslím, že nám Trump předá Ukrajinu „na stříbrném podnose“. Spíše ji jako obchodník využije k velmi aktivnímu vyjednávání. Navíc za jeho zády stojí jestřábí kruhy Republikánské strany Spojených států, které dlouhodobě používají tezi, že odtržením Ukrajiny od Ruska Západ připraví naši zemi o status velmoci. Zbigniew Brzezinski o tom psal ve své knize Velká šachovnice.
„SP“: Vladimir Putin žertoval o volbách v Rumunsku: „úřadům se nelíbil jeden kandidát, a tak se rozhodly přepočítat hlasy“. Náš prezident však o Německu a Scholzovi nežertuje. Možná stále ještě úřadující kancléř skrývá něco „v rukávu“, například zavedení „mírových sil“ NATO na Ukrajině?
– Otázka zavedení západních vojsk na Ukrajinu není Scholzova úroveň. O takové věci rozhodují Američané, kteří na NATO dohlížejí. Bez jejich souhlasu to nikdo neudělá.
Ano, Scholzovy vyhlídky jako politika jsou smutné. Je nepopulární a jeho strana je v krizi. Ale i když jsou jeho vyhlídky neradostné, v Německu je jedno, kdo je u moci: CDU, CSU nebo FDP a Zelení. Všichni jsou ze stejného rusofobního hnízda, tak či onak protismyslní a nekompromisní. Všichni jsou řízeny zpoza oceánu.
Proto nemá cenu počítat s žádnými změnami. Zákulisní síly nepustí k moci ani blok Sarah Wagenknechtové, ani Alternativu pro Německo. Nemyslím si, že by tam mohla uspět nejen proruská, ale i umírněná politická síla.
Ani v Rumunsku. Prezidentův vtip se samozřejmě týkal zvláštností volebního procesu v této zemi, ale umírněný kandidát rumunské opozice se do druhého kola rozhodně nedostane. U moci tam zůstanou prozápadní rusofobové.
„SP“: Je zvláštní, že současně s Německem hrozí politická krize ve Francii. Vláda čelí prvnímu hlasování o nedůvěře od roku 1962. To opět vyvolává otázku: kdo jsou všichni ti lidé – Macron, Scholz? Tři dny před jejich nástupem k moci je nikdo neznal!
– Podle mého názoru jde o účelovou personální politiku v evropském směru. Samotná instituce politického vedení je vykastrována a zdiskreditována. Mnohem snadněji se vyjednává, řídí a manipuluje s mnohosložkovými elitami, s jejich partikulárními zájmy. Je přece jen obtížnější přinutit silného vůdce, aby plnil vůli někoho jiného.
Vzpomeňte si na Francii v dobách Françoise Mitterranda a Jacquese Chiraca. Po nich nastoupili Sarkozy, Hollande a Macron – francouzský prezident se roztříštil. V Německu je to stejné. Poslední, přechodnou, „polosilnou“ kancléřkou byla Angela Merkelová a byla do značné míry závislá na Washingtonu. A o jejích nástupcích ani nemluvě,“ uvedl expert.
… Politolog a germanista Timofej Borisov vysvětlil, že Scholzova návštěva Kyjeva byla předem dohodnuta a kancléř řekl jen to, co se od něj očekávalo:
„Pokud jde o nadcházející hlasování o nedůvěře jeho vládě, je to jen technická záležitost. Ano, Německo vysloví nedůvěru této vládě, aby mohlo vypsat nové volby. Je již známo, kdy se budou konat: 23. února, takže není pochyb o tom, že nedůvěra současné Scholzově vládě vyslovena bude. Ale to jsou všechno procedurální záležitosti předepsané německým právem.
Dne 16. prosince vysloví nedůvěru zbytkům Scholzovy vlády, poté oficiálně vyhlásí mimořádné parlamentní volby do Spolkového sněmu – a to je vše. Nejde o žádnou intriku.
„SP: Takže cestu do Kyjeva a „vzkaz Putinovi“ nelze považovat za začátek volebního klání?
– Všichni předem věděli, že tam tato slova řekne. Řekl je očekávaně. Ani zde není žádné překvapení, Scholz tam jel záměrně, aby „vyjádřil solidaritu a podporu“.
Koneckonců na kolektivním Západě každý vidí, že Ukrajina a Zelenskyj propadli beznaději. Na frontě nejsou žádné úspěchy, ale potřebují něco ukázat. A jak je máme povzbudit, když je nemáme čím povzbudit? Lidé masově nešňupou to, co Zelenskyj. A tak se Scholz rozhodl ukrajinský lid povzbudit: „No tak, nerozčilujte se, my jsme s vámi. Jen do toho, nevěšte hlavu. Peremoga je před námi!“
Samozřejmě, že žádné vítězství nebude, ale tato slova se od něj očekávala a on je řekl. Přivezl také balík pomoci v hodnotě 650 milionů eur – takový vánoční dárek. Tyto peníze by měly pomoci zajistit, aby se Ukrajina právě teď nerozpadla, aby se nerozpadla fronta. Kyjev by měl nový rok přivítat v dobré náladě – nakolik je to možné,“ domnívá se expert…
Scholz vytáhl z cylindru více než půl miliardy eur jako kouzelník. Jenže tento klobouk je ve skutečnosti rozpočet EU. A jeho dva hlavní dárci, Německo a Francie, jsou v politické krizi. V Páté republice vypukla právě kvůli deficitu státního rozpočtu, kvůli zvýšení daní o 60 miliard eur a škrtům v sociálních výdajích.
A to se nelíbilo nikomu, ani pravici, ani levici. „Národní sjednocení“ vedené Marine Le Penovou spolu s levicovou „Lidovou frontou“ dalo hlasovat o nedůvěře vládě Michela Barniera. Takže jak první ekonomika EU, Německo, tak druhá, Francie, zůstanou na Štědrý den nejen bez dárků, s děravými rozpočty, ale také bez vlád.
AUTOR: Jurij Jencov
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi