JINDŘICH KULHAVÝ:  LIDEM TO POŘÁD NEDOCHÁZÍ

ČESKO: Trvá to už dlouho a většina z nás je tak nějak otrávená z toho, co se kolem nás děje. Jsme již unaveni osmi měsíci neustálé covidové masáže, hlavu máme ukroucenou z přístupu vlády a galerie obchodníků se strachem, kterou jsme mohli klidně díky kšeftování spojeným s koronavirem klidně otevřít. Těch nových a starých tváří, které bychom si mohli na této výstavce charakterů prohlédnout, je skutečně mnoho. A nejde pouze o byznys v české měně, můžeme započítat i ten politický připomínající kdysi oblíbenou hru Škatulata hýbejte se, případně použít výrok Něco za něco. Rok 2020 tak není špatný jen pro bývalého agenta STB a později vlivného funkcionáře Berbra, ale zasáhnul do života mnohých z nás a ukázal, že vytvořit si dostatečné finanční zásoby je třeba, ovšem jen těžko se odhaduje, co si lze pod pojmem dostatečné představit.

Po dlouhé době se otevřely některé prodejny, restaurace a hospody. Přestože se jejich majitelé na tento okamžik svým způsobem těšili, až třetina jich zůstala zavřená a už nikdy se do nich nepodíváme, případně budeme počkat, nedojde li k výměně provozovatelů. K normálnímu stavu to má stále daleko. Jestliže například v pohostinství začali extrémně prosperovat rozvážkové služby, což bude možná i v budoucnosti napomáhat jisté sociální degeneraci, pak i v oblasti obchodu v uplyynulém roce zvednuly obraty především internotové prodejny.

Plno lidem totiž vyhovuje, že nikam nemusí a zboží jim přivezou až pod nos. To, že si to nemohou vyzkoušet , ošahat, prohlédnout jim nevadí, protože to často udělají v kamenných obchodech a poté o pár korun levnější objednají přes internet. Všichni ti, kteří dosud mají svou obchodnickou čest, tak věnují své úsilí často marně. Pro ty, co to nepochopili. Když si prohlédnete mobilní telefon na prodejně, potěžkáte ho, kouknete na funkce a poté ho přes internet objednáte o dva tisíce levněji, protože člověk, který Vám ho pošle, neplatí nájem, zaměstnance či energie, sice ušetříte, ale také zariskujete, že už nikdy nebudetemít kde uplatnit případnou reklamaci. Podobné je to s oblečením a dalšími věcmi, nemluvě o nákupy přes velké internetové obchodní domy.

Rizika na internetu jsou různá a množí se případy, kdy odešlete peníze někam, odkud už nikdy nic nepřijde. A čím výhodnější ceny, tím větší zklamání. Zvláště reklamy na výprodeje zboží za zlomek ceny jsou past. Třeba elektrokola za 6000 byl podvod, na který se dalo snadno nachytat. Výprodej zadrženého skladu v USA prý. Podobné to bývá s elektronikou, hodinkami a dalším zbožím. Takže u těchto nákupů musíte přemýšlet, doufat a býr trpěliví. Starší lidé však stále preferují osobní styk, možnost si na věc sáhnout a nekupovat zajíce v pytli. Záleží jen na Vás, pro co se rozhodnete, až se opět prodej vrátí do starších kolejí. Lze se obávat, že už to nikdy nebude to, co jsme znali. I o to covidovým organizátorům šlo.

Restaurace jsou trošku jiné téma. Jejich ekonomický propad a ztráty jsou obrovské. Necháte li si i díle dovážet jídlo domů, čemuž může naspomoci pokračující Home Office i po odeznění smyšlené pandemie, pak jich skutečně mnoho zůstane zavřených. Velkkou ztrátu utrpěly již otvíráním různých fastfoodů, předevvším ty v obchodních centrech odvedly mnoho zákazníků. Přesto kvalitní jídlo mělo stále své zájemce, příjemné prostředí a obsluka dokážou navodit atmosféru. Jenže to také něco stojí, takže v době, kdy se bude šetřit, se z tataráku za 230 korun stane luxus. Je dost možn, že právě restaurace budou dále trpět nedostatkem návštěvníků a lidé budou nadále utíkat jinam.

Dalším potrestaným covidem jsou sportovní zařízení . Lidé se budou chtít hýbat i nadále, naopak si šlo povšimnout daleko více běžců a cyklistů, kteří v době covidové obsadili stezky a cesty. Ovšem posilovny, tělocvičny a hřiště zela prázdnotou. Což byl skutečně smutný pohled. Sportoviště musí vydělávat na svou režii a čekat od státu významnou dotaci je prostý idealismus. Pokud zůstanou od peněz odříznuta i horská střediska, což je absurdní, budou zmařena obrovské investice. Zároveň se zastaví obchod se sportovními potřebami, další ránu do caztu dostane cestovní ruch a lidé zvyklí na pohyb po horách opět zůstanou trčet doma. Očekávat návrat k stoupání po sjezdovkách bez vleků je absurdní a trvalo by roky, než by lyžaři nasadili skialpinistické vybavení a začali běhet i do kopců.

Máme tu neděli a v Praze se uskuteční demonstrace. Přijde rozhodně méně lidí, než by mělo. Jde opět o ukázku toho, jak jsme laxní a vystrašení zároveň. Hrstka politiků si s námi děla přesně to, co chce. Vydělávají své peníze, chrání si zájmy a vůbec je nezajímáme do té chvíle, dokud je neohrožujeme. Je li to pouze strašením, nehne to s nimi, a fyzické likvidace se neobávají, mají přeco policii a armádu. Navíc defenestrace se udála tak dávno, že si ji nikdo nepamatuje a drsný konec diktátorů se přeci s výjimkou Rumunska a Itálie většinou moderních Evropanů netýkal. A to je právě ten problém. Dokud všichny ty hlvy pomazané, jakými jsou Merkelová, Conte, Leyenová, Jourová či u nás Babiš s Prymulou nebudou bát o své vlastní já, nebudou mít ani důvod se měnit a pracovat pro nás. Ovce stojící třeba i uprostřed demonstrace v poklidu si nic na vlcích nevybojují. Tak tomu bylo kdysi a je tomu tak i nyní. Je třeba si to uvědomit.

Autor: Jindřich Kulhavý

Zdroj: https://pravyprostor.cz