JSME TU PRO TY, KTEŘÍ CHTĚJÍ
SKUTEČNĚ POZNAT PRAVDU

Zpět

CZ 24 News

Jourové výroky jsou sice směšné, o to však nebezpečnější

ČESKO: Komisařka Evropské komise Jourová oznámila českému lidu, že se bavila s Markem Zuckerbergem. Miliardáři srdnatě vyčinila, že jeho Facebook způsobuje návrat do kmenové společnosti. „A to nechceme, to nesmíme chtít, protože tady musí probíhat nějaká veřejná debata,“ prohlásila Jourová . Možná by se dalo s tímto názorem souhlasit, ale při znalosti Jourové víme, že „nějaká veřejná debata“ signalizuje debatu pouze a výhradně povolenou, cenzurovanou a regulovanou.

Bylo vhodné, aby si Jourová konečně povšimla, že pomalu už vše na sociálních sítích je záměrně naprogramováno, že jak Facebook, tak Twitter úmyslně vytvářejí podle obsahu spojené skupiny (bubliny), a tyto pak snáze podle požadavku EU cenzurují. Doby, kdy nový příspěvek mohlo zhlédnout několik tisíc čtenářů jsou dávno pryč. Takovou službu si musíte na Facebooku dnes koupit. Jourová se ale tváří, jako když o tom nic neví.

„Čím se napravíme?“ ptá se řečnicky Jourová „ My se musíme podívat na ty nelegální věci, které probíhají na internetu a tam zřejmě přijdeme s regulací. My se díváme na tu oblast fake news, kde je pro mě svoboda slova naprosto zásadní princip, který nechci nabourat,“ říká Jourová, aniž bychom si mohli ujasnit odpovědět na to, kdo je to „My“, a co mají být ty „nelegální věci“. A to vše při evokaci toho, že nadutost „My máme vedoucí úlohu“ předváděl už komunistický funkcionář Jakeš.

Jourová vylučuje, že zřídí ministerstvo pravdy, (protože to už bývalý pornoherec Janda v Praze vede?), a vylučuje, že by Facebook byl měl arbitrem pravdy. O to samozřejmě miliardář Zuckerberg ani vteřinu neusiluje, neboť jemu jde jen o zisk a doslova za každou cenu. „My budeme hledat nějaké jiné řešení než regulaci,“ říká Jourová, ačkoliv ve větách předchozích tvrdila opak.

„A pak je tady plejáda špatných věcí, které sociální média přenesla do společnosti, a tam se to musí řešit lepším vzděláním, lepší odolností společnosti,“ plánuje Jourová. Zocelený pionýr z filmu Pelíšky určitě není cílem dnešní společnosti a navíc Jourová nám opět utajila, co pokládá za plejádu špatných věcí a jakým způsobem hodlá vzdělávat Evropany a dokonce nám ani nenaznačila kritéria plánované „antifakenewsové“ odolnosti.

Jourová dále řekla, že nečekala, že bude chválit sociální sítě. „Když se podíváme na maďarskou situaci, kde nezávislá média jsou pod obrovským tlakem, média veřejné služby spíše papouškují, co chce vláda, tak se obracíme na ty sociální sítě, kde to zatím v Evropě funguje tak, že každý může být trochu novinářem.“

Tak pokud někdo s námi vidí otočku jako na obrtlíku, kterou „principiální“ Jourová předvedla, tak ať nespadne smíchy pod stůl. Někde sociální sítě někde fungují a jinde nikoliv? Jourová si plete hodinky a holinky jenom proto, že oboje se natahuje. A mimochodem: Jakou „pravdu“ papouškují hlavní média v Německu či ve Francii víme i bez Jourové právě díky sociálním sítím.

Ale funkčnost čehokoliv se neposuzuje podle Jourovou a Bruselem stanovených propagandistických a často zcela pomatených plánů, ale podle toho, jak to dané společnosti opravdu prospívá. Veřejnoprávní média jsou všude zpolitizovaná, soukromá slouží jen svým vlastníkům a oboje dávno neplní žádnou funkci hlídače demokracie. Tím posledním EU utloukaným hlídačem demokracie je často odvážná a riskující kritika na sociálních sítích. A ta, byť může být někdy obsahem emotivní, je ale jen málo kdy vylhaná, sobecká a nespravedlivá.

Je to totiž druhá strana stejné mince působící proti oficiálnímu ohlupování, za které tak horlivě bojuje Jourová. Ale jako vždy v dějinách se ta pravda nakonec vyloupne.

Na sociálních sítích a nezávislých serverech to jde pomalu a ztuha, protože Brusel s Jourovou tlačí na vynulování všeho, co se novodobým cenzorům a diktátorům nelíbí.

Žel vidíme i to, že na obvykle hlavních a podporovaných médiích plnou pravdu, objektivnost a dobrou víru prakticky nenalézáme, když vůbec, tak jen velmi zřídka. A to je hodně smutný výsledek. Protože tomu tak bylo za jakékoliv totality, a mnozí tu socialistickou pamatujeme. Nepřekvapí proto, že Jourová mluví slovníkem politiků této doby, i se stejnou logikou v obsahu prohlášení. Obojí je směšné, jako směšný byl ten komunistický pohlavár Jakeš.

Co ale není směšné je to, že pokud si slova Jourové přeložíte z bruselštiny do českého jazyka, tak spíše než jako informace působí její výroky jako vyhrožování. A tahle politika EU, decentně nazývaná nátlakem, je pro svobodu a demokracii devastující.

RUDOLF MLÁDEK

Odeslat komentář