Kde vznikl Koronavir COVID-19?

Článek „Vyrobený netopýří vir vyvolává debatu o riskantnímu výzkumu“, uveřejněný 12. října 2015 (přeložený do češtiny například zde), reaguje na tuto studii následovně:

Většina netopýřích koronavirů se nedokáže vázat na klíčový receptor lidských buňek, nicméně již v roce 2013 byl nalezen jiný koronavir ze stejného druhu netopýrů, který je toho schopen. Objev zvýšil podezření, že netopýří koronaviry schopné infikovat člověka (které se nemusí nejdříve vyvíjet u zprostředkujícího zvířecího hostitele) jsou mnohem běžnější, než se předpokládalo.

Někteří virologové vyjádřili obavy, zda informace získané tímto experimentem vyvažují potenciální riziko. Například Simon Wain-Hobson, virolog z Pasteurova institutu v Paříži, poukázal na to, že vědci vytvořili nový vir, který „roste pozoruhodně dobře“ v lidských buňkách. „Pokud vir unikl, nikdo nemohl předvídat trajektorii,“ řekl v roce 2015.

V říjnu 2014 vláda USA uvalila moratorium na federální financování výzkumu virů, které způsobují SARS, chřipku a MERS (respirační syndrom Středního východu, smrtelné onemocnění způsobené velbloudím virem, který je chopen infikovat člověka). Experiment však započal před začátkem moratoria a Národní institut zdraví USA (NIH) umožnil jeho pokračování, přičemž vývoj sledoval, řekl Ralph Baric (Univerzita Severní Karolíny), spoluautor studie. NIH nakonec dospěl k závěru, že studie nebyla tak riskantní, aby spadala pod moratorium.

Studie dále zjistila, že samotný SHC014 velmi špatně přežíval v lidských buňkách a musel by se vyvinout, než by mohl být člověku nebezpečný, přičemž by k tomu přirozenou cestou nemuselo nikdy dojít.

Richard Ebright, odborník na molekulární biologii z Rutgers University (Piscataway, New Jersey) se domnívá, že „jediným výsledkem tohoto experimentu je vytvoření nového, nepřirozeného rizika“.

Susan Nasif se v článku Netopýří SARS koronavir: To není SARS 2.0!, uveřejněném 19. října 2015, rozčiluje, že výše jmenovaní si zřejmě pořádně nepřečetli celou studii a vyjmenovává „pozitivní“ poznatky, například že „přinejmenším jeden z běžných netopýřích koronavirů dokáže infikovat lidskou buňku a způsobit slabé onemocnění u myší, ale bylo by zapotřebí dalších úprav genu viru, aby způsobil epidemii podobou epidemii SARS“.

V současné chvíli je u většiny souvisejících článků z roku 2015 přidán dodatek: „Uvědomujeme si, že tento článek se používá jako základ neověřených teorií, že COVID-19 byl vytvořen uměle. Neexistuje žádný důkaz. Vědci se domnívají, že nejpravděpodobnějším zdrojem koronaviru je zvíře.“

Vědci zřejmě nemohou podrazit své kolegy, kteří se vývojem nových smrtelně nebezpečných virů zabývají a politici nemohou přiznat, že tyto experimenty povolují. Otázkou zůstává, kdo tyto nebezpečné experimenty požaduje a financuje. I proto jsou zveřejňovány články typu „Teoriím, že koronavir unikl z laboratoře, chybí důkazy“.

Svět už nebude jako dřív. Někomu se pandemie koronaviru určitě hodí. Minimálně bude možné za příčinu přicházejícího ekonomického kolapsu označit právě koronavir, nikoliv donebesahající zadlužení. Měli bychom se ptát, proč jsou nebezpečné viry vyvíjeny. Zda zisk farmaceutických společností, které nabízí vakcíny proti nim, je dostatečným důvodem hazardování s přežitím lidstva.

Poznámky:

1. Koronavir svůj název odvozuje od korony (svatozáře), kterou kolem něj vytvářejí drobné proteinové hroty, kterými se připíchne k hostitelské buňce. Tu infikuje a přinutí tvořit kopie viru.

2. Existuje nejméně 6 typů koronaviru, z nichž některé způsobují běžnou rýmu a dva z nich SARS a MERS.

3. SARS/MERS způsobuje u některých jedinců přehnanou reakci imunitního systému, který ničí plicní buňky včetně jemných řas, které odstraňují nečistoty z plic. Plíce se naplní tekutinou, umírajícími buňkami a prachem, což vede k potížím s dýcháním.

4. SARS-MA15 byl vytvořen postupným přenášením z myši na myš, dokud nebyl schopen se v myši replikovat.

5. Obyčejné mýdlo ničí tukovou membránu viru, který se rozpadne. Mýdlo účinkuje lépe než prostředky založené na alkoholu.

6. Roušky sice propustí vir, ale zamezí kapénkové infekci.

7. Je vysoce pravděpodobné, že vir je rozšířen řádově více, než uvádí oficiální čísla, což je způsobeno tím, že většina lidí má velmi slabé příznaky a úmrtí mohla být dlouhodobě připisována chřipce.

8. Vir je mezi námi mnohem déle (i několik měsíců), než je uváděno, neboť čínské úřady byly schopny dohledat úmrtí související s virem minimálně měsíc před jeho identifikací.

9. Není jisté, že se tzv. COVID-19 objevil poprvé v Číně, ale je jisté, že tam byl poprvé veřejně identifikován.

10. Wuhanský institut virologie spolupracuje s předními univerzitami světa.