Konvička: Až se lišák Zeman uzdraví, zatopí. A toto Fiala zatajil

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

ČESKO: Žádná růžová budoucnost Českou republiku po volbách nečeká. Drahé energie zdraží výrobu, potraviny a další věci denní spotřeby, přijde nezaměstnanost a nejvíce to odnese střední třída. Aktivista a entomolog Martin Konvička tvrdí, že v rámci New Green Dealu nečeká účastníky ekologičtější život, ale civilizační destrukce. „A nemůže za to ani covid, ani Putin, ba ani globální klima. Může za to současné vedení Evropské unie, Spojených států amerických a dalších západních zemí,“ řekl mimo jiné v rozhovoru

Jak vnímáte výsledky letošních voleb?

Jako jednoznačné vítězství eurounijní liberální demokracie se vším, co k ní patřilo, a ještě bude patřit. Občané dostali možnost volit mezi orientací zapáleně probruselskou a řekněme umírněně lavírující, a zvolili si – dlužno dodat, že číselně velmi přesvědčivě – tu první. K čemuž mi nezbývá, než jim ze srdce blahopřát a v koutku se těšit na kocovinu, která nutně nastane.

O různých detailech voleb už toho bylo napsáno mnoho, takže riskuji, že nebudu originální. Přesto bych na jeden aspekt upozornil. A sice na ten, že zatímco formacím probruselským se podařilo nevídaně zmobilizovat voliče – ono opravdu nebývalo normální, aby občané věšeli bannery s šéfem ODS na balkony středostavovských bytovek – tak formace protibruselské selhaly na celé čáře. Nemám na mysli to, že část národoveckých hlasů se rozptýlila u politických podnikatelů a chřipečkářské chamradě, ani to, že hlasy, které ztratil Okamura, se přelily ke hnutí ANO. Jde mi o ty voliče, kteří k volbám vůbec nepřišli. Účast byla skoro rekordní, ale byla to účast voličů probruselských.

Ti druzí si vůbec neuvědomili, jak byly volby důležité, protože tady nebyl nikdo, kdo by za ANO, SPD, ale i další uskupení, dělal aktivní kampaň. A ono není divu. Odcházející vláda se nijak neohradila, když velká média zařezávala nonkonformní blogery, sociální sítě rušily nepohodlné profily – třeba i ten můj, televize a mainstreamový tisk si dělaly seznamy nežádoucích. No a ti nonkonformní, nepohodlní či nežádoucí nyní nebyli slyšet. Dílem neměli jak, dílem se jim nijak zvlášť nechtělo pálit prsty za vládu, která je stejně ignorovala.

Objevují se názory, že se bude opakovat Nečasova vláda. Pravicově ekonomicky uvažující člověk může být, zdá se, s výsledkem spokojen. Čekají Českou republiku zásadní změny v rozpočtu, škrty v důchodech a dávkách, a tak podobně? 

Představa, že půjde o repete Nečasovy vlády, je mylná v tom, že se zásadně změnila zahraničně-politická a ekonomická či obchodní situace. Petr Nečas premiéroval v letech 2010–2013, tedy v době vrcholící globalizační a eurodotační bonanzy. Finanční krize předchozích let sice trochu zbrzdila naděje na věčný hospodářský růst, země jako Řecko se začínaly propadat do bídy, ale nikdo nijak zásadně nezpochybňoval obecný trend hospodářského rozvoje, nastavený v západní civilizaci, a později i globálně, někdy za průmyslové revoluce 19. století. V kostce tedy to, že lidé mají pracovat, spořit a mít se stále lépe, podniky mají vyrábět a investovat, i nejchudší lidé by měli mít co jíst, a pokud možno střechu nad hlavou, střední vrstvy – tedy většina společnosti – by měly prosperovat, investovat do budoucnosti, občas si dovolit drobný či větší luxus.

Škrty, které zmiňujete, měly umožnit pokračování prosperity šťastnějším aktivním vrstvám. Zda se to podařilo, nebo ne a zda to bylo mravné, nebo ne, ponechme stranou. Podstatné bylo, že všichni včetně mocných, přísahali na podnikání, práci, obchod a rostoucí či aspoň trvající prosperitu. A že fungoval mezinárodní obchod, v němž šlo – jako po staletí předtím – o to, prodat v cizině se ziskem to, co doma vyprodukujete, a nakoupit tam za rozumnou cenu to, co doma vyprodukovat neumíte. Jenže ideologie dnešní Evropské unie a obecně západních elit je úplně jiná! Mám na mysli ideologii klimatické nouze, dekarbonizace, deindustrializace, masového uskromnění a záporného růstu, tedy – zchudnutí.

Přicházelo to postupně, ještě roku 2019 – to byl ten nudný rok před covidem, pamatujete? jsme se smáli hysterické nedovyvinuté puberťačce, vnucované nám globálními médii. Jenže ona nebyla mládežnickou aktivistkou, ale záměrně vypěstovanou ikonou, za níž stály a stojí mocné finanční, geopolitické a možná i emotivní zájmy. Pro to, co se děje a bude dít, není důležitá jakási Gréta, ale lidé jako Frans Timmermans, bruselský klimatický car a faktický diktátor celého spolku. Ověřte si na stránkách Evropské unie jeho pravomoci. Tahle klaka využila pandemické zmatky, možná i přifoukávala lidové chřipečkářství, aby, nikým nerušena, otočila kormidlo směrem k maoistické diktatuře, zaváděné pod pláštíkem ekologie. Ten jejich Nový zelený úděl samozřejmě není ani náhodou ekologický, ale je civilizačně destruktivní.

Mám-li shrnout situaci, do níž nastoupí Fialova vláda, tak odstavování elektráren, zavírání dolů a spekulace s takzvanými emisními povolenkami, což byla původně pokuta, kterou podniky platily za produkci skleníkových plynů, vyhnaly do výše ceny energií a paliv. Exportéři paliv jako Rusko, ale i soudnější spotřebitelé jako Čína, se připravují na nastávající nedostatek hromaděním zásob, což dále zvyšuje světové ceny. Do toho přišlo ekologické zdražení nákladní lodní dopravy – čímž vázne dálková přeprava zboží – a ekologické restrikce pro automobilky, které vedou k nejistotě a tržně chybným rozhodnutím. Evropský automobilový průmysl, jediný, který býval konkurenční v globálním měřítku, je v zásadě na huntě, ale to je teprve začátek. Drahé energie znamenají pád výroby hnojiv, zdražení potravin, zdražení a nedostatek věcí denní spotřeby. Nezaměstnanost, rodiny bez prostředků. Nechci tu úvahu dále rozvíjet, ale přesně tohle je nynější situace. A nemůže za ni ani covid, ani Putin, ba ani globální klima. Může za ni současné vedení Evropské unie, Spojených států amerických a dalších západních zemí.

A tady se mi zase vnucuje poznámka, že je otřesné, že národovecké strany všechny tyto problémy v kampani neuměly akcentovat, takže masy voličů neměly, a nemají, tušení co je čeká.

Hovoří se také o tom, že výsledek voleb ohrozí spolupráci Visegrádské čtyřky. Sdílíte tyto obavy?

Nejen Visegrádské čtyřky, ale i Rakouska coby další odbojné země. Není žádným přeháněním tvrdit, že potenciálně silná střední Evropa je pro europoeisty a globalisty postrachem. Proto instalace prezidentky Čaputové, proto útoky proti Maďarsku a Polsku, proto nenávist vůči Babišovi, proto čerstvý útok na rakouského exkancléře Kurze.

Může nám být stydno, že čerství vítězové voleb míří k větší integraci naší země do německé sféry vlivu, ale ruku na srdce – budoucí svobodné Trojmoří se bez Česka – i bez Rakouska – nějak obejde. Neobejde se bez Slovenska, protože skrze něj mohou mít Polsko a Maďarsko sdílenou hranici. Takže nejbližší strategický zápas bude sveden o Slovensko.

Část občanských demokratů nevěřila Petru Fialovi a i z dalších stan se k jeho osobě ozývala kritika. Pletli se? Je vítězství SPOLU i jeho úspěchem?

Petr Fiala, nebo spíš poradci Petra Fialy, úspěšně vsadili na bezkonfliktní pohodovou kampaň, kdy na jedné straně tvrdili, že za všechny problémy může Babiš, a na druhé před voliči tajili, do jakých pastí jejich obnovené přimknutí k takzvanému Západu povede. No a ta část voličů, která se sama pokládá za vzdělanější, zkušenější a světáčtější, na tento jednoduchý trik skočila.

Co se podle vás dá čekat od vlády pěti stran (ODS, KDU, TOP 09 + STAN a Piráti) ohledně Evropské unie? Věříte Petru Fialovi v tomto ohledu?

Petru Fialovi samozřejmě věřím, že své vládní angažmá prvotřídně zvorá, ale dovolte mi začít trochu zeširoka. Obrovským paradoxem dnešní situace je, že skutečně biti nebudou nejchudší lidé, ale střední třída – tedy voliči vítězných stran.

Skutečně chudí lidé jsou totiž na chudobu zvyklí. Mají zažité postupy, jak se s ní vyrovnat, od sledování různých slev po rodinnou a sousedskou výpomoc, práci v šedé zóně a hlavně schopnost vyjít s málem. Navíc jim vlády budou energetickou chudobu nějak kompenzovat, protože nikdo nechce mít v ulicích hladová romská ghetta, nebo propuštěné dělníky ze Škodovky. Zchudnutí pocítí střední třídy, vlastně je již pocítily. Jejich úspory se rozplývají. Kdo měl v letošním roce našetřeno na laciný automobil, třeba Škodu Fabii, už si jej nekoupí; pořád si ještě může koupit podstatně dražší automobil, třeba Škodu Octavii, pokud se na něj dostane v pořadníku. Střední třídy tím byly již nyní drasticky okradeny, a to je teprve začátek.

Když se nyní podíváme na jednotlivé vítězné partaje, tak biti jsou a budou právě jejich voliči. Soudnější elementy v těch partajích si to ovšem uvědomují, a tak můžeme – ve vztahu k Evropské unii čekat zhruba následovné: ODS se bude na jedné straně chtít ohřát u velkých dotačních kšeftů – a těch Zelený úděl přinese požehnaně, na druhé straně se bude snažit brzdit dopady na svého typického voliče, řekněme inženýra z nadnárodního koncernu. Bude tedy Evropskou unii okrádat a její nařízení švejkovat. KDU se bude podobně chovat ve vztahu k venkovu – co nejvíc dotací za co nejméně muziky, s co nejmenšími ztrátami pro jejich voliče. V naprosto jiné situaci budou TOP 09, Starostové a Piráti. To jsou skuteční hujeři, v případě Pirátů snad i apoštolové klimatického náboženství. Budou své lidi chránit na úkor ostatní společnosti, můžeme od nich čekat skutečně to nejhorší. Popsané dělicí linie budou vládu samozřejmě štěpit. Petr Fiala udělá nejlépe, když si najde nějakou ráznou milenku, která od něj odstíní ty nejhorší rány.

Lídr ODS se nechal slyšet, že migraci považuje za problém, ale nejde o tak akutní záležitost. Jak akutní je podle vás?

Na migraci z kulturně nekompatibilních oblastí je od samého začátku nejhorší právě to, že není problémem akutním, ale chronickým. Střádá se, zahnívá, projevuje se s odstupem let a generací. Opravdu je ten Fiala vysokoškolským profesorem politologie?

S výsledky voleb je také jasné, že vůle otevřít manželství i homosexuálním párům nebude tak velká. Na druhou stranu navrhl šéf Starostů Vít Rakušan, aby ministryní práce a sociálních věcí byla Olga Richterová. Je to dobrý nápad?

Možná se budete divit, ale já pokládám homomanželství za non-issue, za věc naprosto nezajímavou, zástupný problém. Znám velmi osobně asi tak pětkrát víc homosexuálů a lesbiček, než získala pirátská strana mandátů a opravdu jsem nezaregistroval, že by kdykoli někdo z nich při různých láskách, neláskách, spolužitích a rozchodech řešil cokoli s manželstvím. Spíše jsou rádi, že se při rozchodu nemusí ještě rozvádět. Kdysi je trápívaly problémy s dědictvím, návštěvami v nemocnicích či vybírání pošty, ale to dávno vyřešil institut registrovaného partnerství. Cokoli nad to je zbytečné, respektive podlé.

A jaký posun v těchto tématech očekáváte s vládou pěti stran?

Posun s Vítem Rakušanem? Nebo Olgou Richterovou? Máte-li na mysli takzvané jinosexuály, tak tam mám jedinou obavu, že je bruselská vláda bude chtít reglementovat dalšími právními předpisy. Ono to homomanželství je v zásadě prkotina – až na potíže s rozvodem, ale představte si soužití sadisty se dvěma masochistkami nebo masochisty, nebo polo-otevřený vztah tří bisexuálů dvou či více pohlaví. Kolik předpisů, advokátů, norem, sociálních pracovnic a obecně vládních šmíráků lze na takové případy nasadit. Takových lidí je přitom okolo nás docela dost, normálně si žijí, své problémy si řeší po svém. A pokud něco opravu nepotřebují, tak zvědavý nosík soudružky Richterové.

Vůli spolupracovat ve vládě už strany vyjádřily, čeká se na zformování. Pověřit sestavováním vlády však musí prezident Miloš Zeman. Jak dlouho vznik „vítězné“ vlády potrvá a čeho se mezitím dočkáme?

Už jsme mluvili o volbách, energetické krizi, automobilech a prasečinkách. To vše jsem rád zodpověděl. Ale proroctví opravdu neumím. Pokud chcete odhad, tak čím dříve Fialova vláda vznikne, tím dříve se ukáže její neschopnost, a ovšem čím později vznikne, tím větší problémy bude muset řešit. V každém případě jsou už nyní v pasti.

Mluví se o zdravotním stavu Miloše Zemana, který je momentálně na jednotce intenzivní péče. Jak moc může jeho zdraví jmenování vlády komplikovat?

Tady bych se rád sklonil před majestátem nemoci a stáří. Panu presidentovi samozřejmě přeji uzdravení, ale to bych v dané situaci asi přál i Fransi Timmermansovi. Jisté je, že pokud se starý Lišák uzdraví, ještě naší pimprlové politické scéně zatopí. No a pokud ne, zatopí si ti tajtrdlíci sami.